V sérii článků o metodickém řízení účetnictví u podnikatelských subjektů se dnes zaměříme na časové rozlišování aktiv a pasiv. Uvedeme si, jaké jsou závazné postupy stanovené právními předpisy platnými v ČR, a jaké jsou možné postupy stanovené vnitřním předpisem.
Časové rozlišování aktiv a pasiv (8. část)
Ing.
Zdenka
Cardová
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, v obecných ustanoveních vymezuje i předmět účetnictví, kterým stanoví účetním jednotkám účtovat o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. O skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, účtují účetní jednotky podvojnými zápisy
do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí;
jestliže není možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami; přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.
Účtování o skutečnostech do správného období zajišťují i účty časového rozlišení. Ve směrné účtové osnově pro podnikatele uvedené v příloze vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 500/2002 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, jsou tyto účty zahrnuty do skupiny 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv.
Směrná účtová osnova pro podnikatele vymezuje pouze účtové třídy a skupiny (ty je třeba respektovat); dále používané syntetické účty je možné dle podmínek firmy upravit; analytické účty jsou rovněž v kompetenci každé firmy. Účtová skupina 38, zahrnutá do účtové třídy 3 - Zúčtovací vztahy, zahrnuje jak část aktivní, tak i část pasivní:
*
Aktivní
účty časového rozlišení: -
38(1)-Náklady příštích období
-
38(2)-Komplexní náklady příštích období
-
38(5)-Příjmy příštích období
*
Pasivní účty
časového rozlišení: -
38(3)-Výdaje příštích období
-
38(4)-Výnosy příštích období
V rámci účtové skupiny 38 jsou i dohadné účty:
*
Aktivní
dohadný účet: -
38(8)-Dohadné účty aktivní
*
Pasivní
dohadný účet: -
38(9)-Dohadné účty pasivní
Obdobně jako účty časového rozlišení i položky dohadných účtů zajišťují v účetnictví respektovat
princip souvislosti nákladů a výnosů s vykazovaným účetním obdobím.
Dále se zaměříme na jednotlivé položky přechodných účtů aktiv a pasiv.NÁKLADY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ
Tato položka obsahuje
výdaje, které se týkají nákladů příštích účetních období.
Jedná se například o nájemné placené předem, předplatné apod. PŘÍKLAD
Společnost platí každoročně (v měsíci září) pojistné; částka není každý rok stejná. Jaké má společnost možnosti při časovém rozlišení tohoto výdaje?
Řešení:
Účetní i daňové předpisy připouští možnost
nepoužívat časové rozlišení v případech,
jde-li o pravidelně se opakující
výdaje, popřípadě příjmy, za předpokladu, že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů. Postup lze uplatnit u částek, které by se časově rozlišovaly jen mezi dvěma účetními obdobími s tím, že za pravidelně opakující se daňové výdaje, popř. příjmy se považují pravidelně se opakující částky, např. placené pojistné, které se nekryje s účetním (zdaňovacím) obdobím. Placené pojistné, i když se liší jeho výše v jednotlivých letech,
není nutné
(v souladu se zásadami pro vedení účetnictví a v návaznosti i pravidly pro stanovení základu daně z příjmů) časově rozlišovat.
Společnost stanoví postup vnitřním předpisem a nesmí jej každoročně měnit.
PŘÍKLAD
Společnost platí čtvrtletně (předem) nájemné na základě smlouvy o nájmu, která byla uzavřena na tři roky. Na konci účetního období časově nerozlišila nájemné s tím, že se jedná o opakující se výdaj. Je nutné časově rozlišovat nájemné placené předem, jestliže se jedná o pravidelně se opakující výdaj?
Řešení:
Účetní i daňové předpisy sice připouští možnost nepoužívat časové rozlišení v případech, jde-li o pravidelně se opakující výdaje, ale zároveň stanoví, kdy uvedený postup nelze uplatnit (pokyn č. D-300 k § 23): V souladu se zásadami pro vedení účetnictví
nelze výše uvedený postup uplatnit v případech,
které se řeší pomocí dohadných položek (např. platby za spotřebu elektrické energie, plynu, vody) nebo časovým rozlišením (např. přijaté a placené nájemné
včetně finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, náklady na technický rozvoj, přípravu a záběh výroby). Společnost má tedy povinnost v souladu s danými pravidly časově rozlišit placené (i přijaté) nájemné včetně nájemného z titulu finančního leasingu.
PŘÍKLAD
Společnost dosud důsledně časově rozlišovala veškeré náklady a výnosy. Tento postup uplatňovala i u předplatného odborných novin, časopisů, diářů apod. V poslední účetní závěrce však předplatné odborných novin a časopisů nebylo provedeno.
Jakým způsobem je možné přejít na „režim“ časově nerozlišovat nevýznamné výdaje?
Řešení:
Účetní i daňová metodika je v případě předplatného v podstatě ve shodě.
Doporučená účetní metodika je uvedena v ČÚS č. 019 bodu 6.4. písm. a):
*
Časové rozlišení není nutno používat v případech, jde-li o
nevýznamné částky,
kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení, a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření. Doporučená daňová metodika je uvedena v pokynu č. D-300 k § 23 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, bodu 1:
*
Není nutno časově rozlišovat nevýznamné částky (
např. předplatné novin a časopisů, nákup kalendářů, diářů na příští období
), kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření. V ČÚS č. 019 se v bodě 6.5. dodává:
Společnost stanoví postup při časovém rozlišení nákladů a výnosů a nesmí jej každoročně měnit - uvede:
*
účetní období, od kterého přechází na možnost časově nerozlišovat nevýznamné částky,
*
tituly nevýznamných částek, které nebude časově rozlišovat a
*
hranici významnosti (absolutní částkou nebo např. procentní částkou vztaženou k tržbám).
PŘÍKLAD
Společnost vybavila novou provozovnu nábytkem a výpočetní technikou - dle vnitřního předpisu společnosti patří tento majetek do kategorie drobného hmotného majetku. V souladu s tímto vnitřním předpisem společnosti je drobný majetek při zařazení do užívání účtován přímo na vrub nákladů (s tím, že je vedena evidence drobného majetku).
Je možné - v souladu s vnitřním předpisem společnosti - ponechat v nákladech běžného účetního období celou částku za vybavení nové provozovny nábytkem a výpočetní technikou?
Řešení:
Doporučená účetní metodika je uvedena v ČÚS č. 017 bod 3.11.:
*
Na účtu „Náklady příštích období“ se účtují výdaje běžného účetního období, jež se týkají nákladů v příštích obdobích, a sice konkrétních jednotlivých účtů v účtové třídě 5, například
náklady na zařazení většího rozsahu drobného nehmotného nebo hmotného majetku
do používání; zúčtování nákladů příštích období na příslušný účet nákladů se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí. Jednorázové ovlivnění výsledku hospodaření by tedy bylo v rozporu s účetními pravidly (v návaznosti i v rozporu se stanovením základu daně z příjmů). Jednorázově vynaložené vyšší náklady přinesou užitek nejenom v běžném účetním období, ale i v budoucích obdobích.
Pokud společnost pořídila jednorázově větší rozsah drobného majetku, může časové rozlišení těchto nákladů zajistit tak, že:
*
majetek zařadí
do dlouhodobého
a bude ho odepisovat (samostatně, případně jako soubor), nebo
*
v závěru účetního období převede tyto náklady z konkrétního nákladového účtu na
náklady příštích období
a z nich uplatní do nákladů běžného účetního období pouze
jejich část
, která se k tomuto období vztahuje; časové rozlišení nákladů upraví vnitřním předpisem. Například:
*
náklady za pořízení nábytku bude časově rozlišen na období 36 měsíců,
*
výdaj za pořízení výpočetní techniky bude časově rozlišován 24 měsíců.
Náklady za pořízení vybavení nové provozovny nábytkem nebo výpočetní technikou
není možné ponechat jednorázově v nákladech běžného období.
Tyto náklady je třeba časově rozlišit (případně majetek zařadit do dlouhodobého a odpisovat jej). Postup je třeba vymezit vnitřním předpisem.KOMPLEXNÍ NÁKLADY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ
Prostřednictvím nákladů příštích období se časově rozlišuje pouze jeden nákladový druh.
Prostřednictvím komplexních nákladů příštích období se časově rozlišují různé druhy nákladů mající všechny společný účel svého vynaložení.
Například náklady na přípravu a záběh výkonů a náklady na výzkum a vývoj (pokud se časově rozlišují), náklady na dlouhodobou propagaci, náklady na předzásobení.
PŘÍKLAD
Společnost zařizuje novou výrobní halu. Část výdajů souvisí s vybavením (majetkem) a část nákladů souvisí se záběhem nové výroby, kterými jsou náklady na externí služby, mzdy pracovníků vyčleněných po určité období na tento účel, materiálové náklady apod., v úhrnné výši 3 mil. Kč. Je možné náklady, které souvisí se záběhem nové výroby, účtovat přímo do nákladů běžného období?
Řešení:
V průběhu účetního období se účtuje o všech nákladech podle druhů standardním způsobem, tj. vznikají náklady a zpravidla ubývají aktiva nebo rostou závazky. Důležité je zajistit vhodnými analytickými účty takové náklady, které souvisejí s vymezeným konkrétním projektem (v uvedené případu se záběhem nové výroby), jehož užitečnost je dlouhodobá. Na konci účetního období se tyto náklady vyúčtují ve prospěch (Dal) nákladového účtu „Zúčtování komplexních nákladů příštích období“ zařazeného do účtové skupiny 55 a na vrub (MD) účtu „Komplexní náklady příštích období“ zařazeného do účtové skupiny 38.
Zúčtování komplexních nákladů příštích období se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí, nejpozději však do čtyř let od zaúčtování nákladů na příslušný účet časového rozlišení.
+------------------------------------------------------------+-----------+-------+----------+ | Běžné účetní období | Kč | MD | D | +------------------------------------------------------------+-----------+-------+----------+ | Vznik různých druhů nákladů | 3 000 000 | 5xx | Aktiva, | | * podle různých dokladů | | | Pasiva | | Zúčtování komplexních nákladů příštích období | 3 000 000 | 38(2) | 55(5) | | (v období zaúčtování jednotlivých nákladů) | | | | | * podle interního účetního dokladu | | | | +------------------------------------------------------------+-----------+-------+----------+ | Příští účetní období | | (případně i běžné, pokud již byla zahájena realizace) | +------------------------------------------------------------+-----------+-------+----------+ | Vyúčtování podílu na komplexních nákladech příštích období | 1 000 000 | 55(5) | 38(2) | | v prvním roce využívání projektu (výroby) | | | | | * podle interního účetního dokladu | | | | +------------------------------------------------------------+-----------+-------+----------+
Různé náklady, které souvisí se záběhem nové výroby, je třeba časově rozlišit.
Pro časové rozlišení komplexních nákladů je třeba mít zpracovaný vnitřní předpis, kde bude uveden konkrétní projekt, jehož využití je dlouhodobé, a jehož přílohou bude zpracovaná specifická dokumentace (projekt, rozpočet, plnění rozpočtu apod.). Dále zajistit vhodné analytické účty u jednotlivých nákladových druhů a jejich komplexní zúčtování na konci účetního období. Na základě celkových komplexních nákladů dále zajistit jejich vyúčtování v příštích obdobích (v případě realizace v běžném období je možné příslušnou část vyúčtovat i v běžném období).
PŘÍJMY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ
Tato položka obsahuje částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek za právnickými a fyzickými osobami.
PŘÍKLAD
V běžném roce prováděla společnost dle smlouvy zprostředkovatelské služby. Vyúčtování za poslední měsíc (prosinec) bylo až v lednu následujícího roku (provize v částce 100 000 Kč). Jak správně v účetnictví postupovat při účtování výnosové provize?
Řešení:
V případě provádění prací a služeb v běžném období, které nebyly do konce tohoto období vyúčtovány,
je nutné v rámci běžného období účtovat o výnosech
(Dal); souvztažným účtem (MD) v tomto případě nebudou účty pohledávek 31x, ale účet „Příjmy příštího období“ (v případě, že částku známe přesně).+-----------------------------------------------------------------+---------+-------+--------+ | Běžné účetní období | Kč | MD | D | +-----------------------------------------------------------------+---------+-------+--------+ | Výnosy související s běžným obdobím, jejichž platba je odložena | 100 000 | 38(5) | 60(2) | | do příštího období | | | | +-----------------------------------------------------------------+---------+-------+--------+ | Příští účetní období | | | | +-----------------------------------------------------------------+---------+-------+--------+ | Inkaso na běžný účet | 100 000 | 22(1) | 38(5) | +-----------------------------------------------------------------+---------+-------+--------+
I v tomto případě časového rozlišení je třeba mít zpracovaný vnitřní předpis, kde budou uvedeny tituly, které je třeba časově rozlišit s odkazem (průkazným doložením) na příslušné smlouvy.
VÝDAJE PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ
Tato (pasivní) položka rozvahy obsahuje náklady, které souvisí s běžným účetním obdobím, avšak výdaj na ně dosud nebyl uskutečněn.
PŘÍKLAD
Společnost s ručením omezeným platí měsíčně (pozadu) nájemné ve výši 10 000 Kč na základě smlouvy o nájmu, která byla uzavřena na dva roky. Z pohledu společnosti se nejedná o významnou částku. Je nutné časově rozlišovat nájemné placené pozadu, jestliže se jedná o pravidelně se opakující výdaj a nevýznamný výdaj?
Řešení:
Jak již bylo uvedeno v druhém příkladu na s. 23 - účetní předpisy umožňují, že časové rozlišení není nutno používat v případech, jde-li o pravidelně se opakující výdaje, popřípadě příjmy, za předpokladu, že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů (tato pravidlo je v souladu i s daňovými předpisy). Výše uvedený postup
nelze uplatnit v případech,
které se řeší pomocí dohadných položek (např. platby za spotřebu elektrické energie, plynu, vody) nebo časovým rozlišením (např. přijaté a placené nájemné
). Náklady za nájemné je tedy nutné účtovat v běžném roce (MD), souvztažným účtem budou výdaje příštího období.
+----------------------------------------+--------+-------+--------+ | Běžné účetní období | Kč | MD | D | +----------------------------------------+--------+-------+--------+ | Nájemné související s běžným obdobím, | 10 000 | 51(8) | 38(3) | | platba je odložena do příštího období | | | | +----------------------------------------+--------+-------+--------+ | Příští účetní období | | | | +----------------------------------------+--------+-------+--------+ | Platba z běžného účtu | 10 000 | 38(3) | 22(1) | +----------------------------------------+--------+-------+--------+
Vnitřní předpis by měl obsahovat konkrétní tituly časového rozlišení a jejich průkazné doložení.
VÝNOSY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ
Tato (pasivní) položka rozvahy obsahuje příjmy, které věcně patří do výnosů v příštích účetních obdobích.
PŘÍKLAD
Společnost pronajímá halu určenou ke skladování. Částku 30 000 Kč požaduje měsíčně předem. Jaký je správný postup (zejména na přelomu roku) - jedná se o zálohu nebo účet časového rozlišení?
Řešení:
Záleží na dohodě obou partnerů. V případě, že partneři uzavřeli nájemní smlouvu, kde je jednoznačně specifikováno, že nájemné na příslušný měsíc bude hrazeno měsíc předem na základě této smlouvy a nebude již prováděno žádné vyúčtování mezi partnery, potom nájemné přijaté předem se účtuje prostřednictvím účtu „Výnosy příštích období“ (zpravidla na základě bankovního výpisu) a v příslušném měsíci, s kterým přijatá částka souvisí, bude provedeno vyúčtování (na základě vnitřního dokladu). V případě přijaté zálohy předem zpravidla nejprve pošle pronajímatel zálohovou fakturu a po jejím zaplacení musí následovat vyúčtování (fakturace) nájemného. Vždy je třeba průkazně doložit uvedené transakce.
A) Nájemné přijaté předem ve výši 30 000 Kč
+-----------------------------------------------------------------+--------+-------+--------+ | Běžné účetní období | Kč | MD | D | +-----------------------------------------------------------------+--------+-------+--------+ | Předplacené výnosy související s příštím obdobím bankovní výpis | 30 000 | 22(1) | 38(4) | +-----------------------------------------------------------------+--------+-------+--------+ | Příští účetní období | | | | +-----------------------------------------------------------------+--------+-------+--------+ | Vyúčtování výnosů v následujícím období | 30 000 | 38(4) | 60(2) | | vnitřní doklad (doložen odkazem na smlouvu) | | | | +-----------------------------------------------------------------+--------+-------+--------+
B) Záloha na nájem ve výši 30 000 Kč
+----------------------------+--------+-------+--------+ | Běžné účetní období | Kč | MD | D | +----------------------------+--------+-------+--------+ | Přijatá záloha | 30 000 | 22(1) | 32(4) | | * zálohová faktura | | | | +----------------------------+--------+-------+--------+ | Příští účetní období | | | | +----------------------------+--------+-------+--------+ | Nájemné za příslušný měsíc | 30 000 | 31(5) | 60(2) | | a vyúčtování zálohy | 30 000 | 32(4) | 31(5) | +----------------------------+--------+-------+--------+
V případě plátce DPH je nutné při odvodech DPH ze záloh postupovat v souladu se zněním platného zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
DOHADNÉ ÚČTY AKTIVNÍ
Hlediskem pro účtování účetních případů
časového rozlišení
je skutečnost, že jsou známy
věcné tituly, k nimž se vztahují, a účetní období, kterého se týkají, a dále je známa i částka vynaložená nebo získaná. Hlediskem pro účtování účetních případů
dohadných položek
je skutečnost, že jsou známy
věcné tituly, k nimž se vztahují, a účetní období, kterého se týkají, ale není známa
částka vynaložená nebo získaná.PŘÍKLAD
Autodopravce má pojištěny veškeré dopravní prostředky. V závěru roku došlo k dopravní nehodě, která si vyžádala opravu ve výši 100 000 Kč (oprava byla provedena do konce roku).
Do konce roku, tj. do data uzavírání účetních knih, pojišťovna nepotvrdila výši náhrady z důvodu dopravní nehody. Jak účtovat nepotvrzenou výši náhrady od pojišťovny?
Řešení:
V uvedeném případě se jedná o pohledávku za pojišťovnou v důsledku pojistné události, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a rovněž pojišťovna nepotvrdila ke konci rozvahového dne konečnou výši náhrady. Uvedeme dvě varianty účtování.
A) Nepotvrzená náhrada od pojišťovny
+-------------------------------------------------+---------+-------+--------+ | Běžné účetní období | Kč | MD | D | +-------------------------------------------------+---------+-------+--------+ | Oprava dopravního prostředku | 100 000 | 51(1) | 32(1) | | Odhad výše náhrady od pojišťovny | 80 000 | 38(8) | 64(8) | +-------------------------------------------------+---------+-------+--------+ | Příští účetní období | | | | +-------------------------------------------------+---------+-------+--------+ | Pojišťovna poslala vyúčtování pojistné události | 82 000 | 37(8) | 38(8) | | Vyúčtování rozdílu z odhadnuté částky | 2 000 | 38(8) | 64(8) | | Příjem náhrady na bankovní účet | 82 000 | 22(1) | 37(8) | +-------------------------------------------------+---------+-------+--------+
V okamžiku, kdy firma obdrží vyúčtování od pojišťovny, je třeba dohadnou pohledávku zrušit a zaúčtovat pohledávku ve skutečné výši. Rozdíl mezi odhadnutou a skutečnou výší se účtuje ve prospěch výnosů (případně nákladů) běžného roku.
Účetně je však možno postupovat i tak, že v okamžiku, kdy firma obdrží vyúčtování od pojišťovny, zaúčtuje skutečnou pohledávku ve prospěch výnosů a současně dohadnou pohledávku zruší.
B) Nepotvrzená náhrada od pojišťovny
+-------------------------------------------------+---------+-------+--------+ | Běžné účetní období | Kč | MD | D | +-------------------------------------------------+---------+-------+--------+ | Oprava dopravního prostředku | 100 000 | 51(1) | 32(1) | | Odhad výše náhrady od pojišťovny | 80 000 | 38(8) | 64(8) | +-------------------------------------------------+---------+-------+--------+ | Příští účetní období | | | | +-------------------------------------------------+---------+-------+--------+ | Pojišťovna poslala vyúčtování pojistné události | 82 000 | 37(8) | 64(8) | | Vyúčtování (zrušení) dohadné pohledávky | 80 000 | 64(8) | 38(8) | | Příjem náhrady na bankovní účet | 82 000 | 22(1) | 37(8) | +-------------------------------------------------+---------+-------+--------+
Z uvedeného je zřejmé, že vnitřní firemní předpis by měl v každé firmě vymezit nejen konkrétní tituly dohadných položek, ale také postup účtování.
DOHADNÉ ÚČTY PASIVNÍ
Účtování o nevyfakturovaných dodávkách je vlastně účtování o dohadných závazcích prostřednictví dohadných účtů pasivních, kdy dohadujeme částky závazků stanovené podle smluv, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.
PŘÍKLAD
Do konce uzavírání účetních knih firma neobdržela fakturu za vyúčtování elektrické energie za poslední čtvrtletí běžného roku. Podle propočteného odhadu bude toto vyúčtování ve výši 40 000 Kč. Následující rok firma obdržela fakturu za energii ve výši 41 000 Kč. Jak účtovat nevyfakturované dodávky koncem roku?
Řešení:
Uvedeme opět dvě varianty účtování.
A) Nevyfakturovaná dodávka energie
+-----------------------------------------------------+--------+-------+--------+ | Běžné účetní období | Kč | MD | D | +-----------------------------------------------------+--------+-------+--------+ | Propočet spotřebované energie za poslední čtvrtletí | 40 000 | 50(2) | 38(9) | +-----------------------------------------------------+--------+-------+--------+ | Příští účetní období | | | | +-----------------------------------------------------+--------+-------+--------+ | Vyúčtování dle dokladu (faktury) | 41 000 | 38(9) | 32(1) | | Vyúčtování rozdílu z odhadnuté částky | 1 000 | 50(2) | 38(9) | | Úhrada závazku z bankovního účtu | 41 000 | 32(1) | 22(1) | +-----------------------------------------------------+--------+-------+--------+
V uvedené variantě byl zaúčtován na vrub nákladů následující období pouze rozdíl mezi odhadnutou a skutečnou výší. Účetně je však možno postupovat i tak, že v následujícím období se zaúčtují náklady v plné výši a současně se zruší dohadná položka (odhadnuté náklady).
B) Nevyfakturovaná dodávka energie
+-----------------------------------------------------+--------+-------+--------+ | Běžné účetní období | Kč | MD | D | +-----------------------------------------------------+--------+-------+--------+ | Propočet spotřebované energie za poslední čtvrtletí | 40 000 | 50(2) | 38(9) | +-----------------------------------------------------+--------+-------+--------+ | Příští účetní období | | | | +-----------------------------------------------------+--------+-------+--------+ | Vyúčtování dle dokladu (faktury) | 41 000 | 50(2) | 32(1) | | Vyúčtování (zrušení) dohadného závazku | 40 000 | 38(9) | 50(2) | | Úhrada závazku z bankovního účtu | 41 000 | 32(1) | 22(1) | +-----------------------------------------------------+--------+-------+--------+
Pro správné účtování nevyfakturovaných dodávek je třeba v interním předpise:
*
stanovit konkrétní tituly dohadných položek,
*
rozhodnout o jejich účtování v běžném roce i v roce následujícím, tj. zda se dohadné položky stornují a o přijatých dokladech se účtuje obvyklým způsobem nebo zda se dohadná položka ponechá a v okamžiku přijetí dokladu je dohadná položka souvztažným účtem,
*
je možno interně rozhodnout (pokud účetní jednotka například sleduje měsíční výsledek hospodaření) i o účtování dohadných položek před měsíční účetní závěrkou nejenom na konci účetního období.
ZÁVĚR
Vnitřním předpisem je vhodné zejména:
*
stanovit
konkrétní tituly časového rozlišení nákladů a výnosů
a konkrétní tituly dohadných účtů aktivních a pasivních,
*
rozhodnout
o časovém rozlišení nevýznamných a pravidelně se opakujících výdajů, popř. příjmů,
*
rozhodnout
o účtování
konkrétních titulů v běžném období i v následujícím období a *
zajistit jejich průkazné doložení.