S účinností od 1.1.2016 dochází ve zdravotním pojištění ke zvýšení minimální mzdy na částku 9 900 Kč, kdy tato hodnota má ve zdravotním pojištění přímý vliv na placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance. Kromě minimálního vyměřovacího základu řeší zaměstnavatelé i problematiku poměrné části minimálního vyměřovacího základu.
Minimální vyměřovací základ a jeho poměrná část od 1. ledna 2016
Ing.
Antonín
Daněk
Trvá-li zaměstnání po celý kalendářní měsíc, musí být od ledna 2016 odvedeno zaměstnavatelem za zaměstnance pojistné nejméně z vyměřovacího základu 9 900 Kč, tedy v částce pojistného alespoň 1 337 Kč v situaci, kdy zaměstnanec není jako výjimka vyjmenován v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném na zdravotní pojištění“).
Hodnota minimální mzdy 9 900 Kč je současně i
vyměřovacím základem
pro platbu pojistného osobami bez zdanitelných příjmů, které jako samoplátci platí v roce 2016 měsíčně taktéž 1 337 Kč.V dalším textu se však zaměříme na problematiku snížení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance na poměrnou část, což se odvíjí od rozhodného období. Vzhledem k tomu, že rozhodným obdobím je u zaměstnance kalendářní měsíc, řeší se poměrná část minima v návaznosti na kalendářní dny daného měsíce.
Ve zdravotním pojištění je zaměstnavatel plátcem pojistného za své zaměstnance sazbou ve výši 13,5% z vyměřovacího základu.
Minimum nemusí být dodrženo
Obecně platí, že pojistné na zdravotní pojištění musí být zaměstnavatelem odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kdy z této povinnosti jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby - zaměstnanci:
a)
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
b)
kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
c)
kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň a jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
d)
kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2016 nejméně v částce 1 823 Kč),
e)
za které je plátcem pojistného stát, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc).
Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem.
Poměrná část minimálního vyměřovacího základu
Ustanovení § 3 odst. 9 zákona o pojistném na zdravotní pojištění taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně se jedná o tyto případy:
-
Zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce).
-
Zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. nemoc).
-
Zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce:
a)
osobou, za kterou platí pojistné stát;
b)
osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P;
c)
osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
d)
osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.
V následujícím textu se formou příkladů zaměříme na
postupy zaměstnatele v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu
zaměstnance.příklad č. 1
Zaměstnanec začal pracovat dne 4.1.2016 a za měsíc leden mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 6 000 Kč.
Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 28 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu činí 8 941,93 Kč [(28 / 31) x 9 900].
To znamená, že při sazbě 13,5% z částky 8 941,93 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 208 Kč (8 941,93 x 0,135). S ohledem na příjem 6 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 810 Kč. Jedna třetina (270 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (540 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5% z rozdílové částky 2 941,93 Kč, tj. 398 Kč. Při úhradě tohoto doplatku platí podmínky již výše uvedené.
Z celkové částky pojistného 1 208 Kč zaplatí standardně zaměstnanec 668 Kč (270 + 398) a zaměstnavatel 540 Kč.
Poznámka:
Pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní dny.
příklad č. 2
Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek ukončil své jediné zaměstnání dne 20. ledna 2016 a za odpracované dny mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 7 250 Kč.
V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z aktuální celkové výše minimální mzdy, nýbrž alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu 2016, kdy tato poměrná část minima činí 6 387,09 Kč [(20 / 31) x 9 900].
Vzhledem k tomu, že výší zúčtovaného příjmu je takto vypočtená poměrná část minimálního vyměřovacího základu překročena, je vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc leden částka 7 250 Kč, dopočet do minima 9 900 Kč se v takových případech neprovádí.
příklad č. 3
Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 15.2.2016 a jeho zúčtovaný hrubý příjem činil za odpracované dny celkem 3 200 Kč. Musí zaměstnavatel provádět dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu, když zaměstnanec v tomto měsíci současně pracoval ještě u jiného zaměstnavatele?
Zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracuje, nemusí provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu za předpokladu, že:
1.
obdrží potvrzení o výši příjmu v měsíci únoru od jiného zaměstnavatele a úhrnná výše zúčtovaných příjmů bude činit nejméně 9 900 Kč, nebo
2.
bude disponovat potvrzením, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance (a to i v měsíci únoru) pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Při řešení takového případu dle bodu 1 je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že pro účely placení pojistného se sčítají příjmy zaměstnance, zakládající povinnost zaměstnavatele platit pojistné, kterých zaměstnanec v rozhodném období kalendářního měsíce dosáhne. Nicméně, vždy je zapotřebí, aby výše zúčtovaných příjmů byla u zaměstnavatele prokazatelně doložena. Při splnění podmínek v bodě 1 odvede zaměstnavatel pojistné ze zúčtované hrubé mzdy 3 200 Kč. Dopočet do poměrné části minimální mzdy by se neprováděl ani v případě:
-
kdyby se jednalo o zaměstnance - osobu, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona o pojistném na zdravotní pojištění, nebo
-
kdyby si tento zaměstnanec současně platil měsíční zálohy na pojistné jako OSVČ nejméně v částce 1 823 Kč.
Pokud by však nebylo doloženo potvrzení o výši příjmu u jiného zaměstnavatele v rozhodném období kalendářního měsíce února, a ani potvrzení dle bodu 2, musel by být proveden dopočet (a doplatek) pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu, což je za 15 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci únoru hodnota 5 120,68 Kč [(15 / 29) x 9 900] s minimální výší pojistného 692 Kč.
příklad č. 4
Zaměstnanec je nemocen po celý kalendářní měsíc.
Pokud je zaměstnanec nemocen po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce, je za této situace postup zaměstnavatele následující:
-
Z titulu nemoci nevzniká v tomto případě povinnost placení pojistného ani zaměstnavateli, ani zaměstnanci.
-
Nemoc zaměstnance zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje (zvláštní postup může být uplatněn při onemocnění v ochranné lhůtě - kódy „N“, resp. „K“).
-
Jelikož trvá u zaměstnance pracovněprávní vztah, uvádí jej zaměstnavatel i na předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele s nulovým vyměřovacím základem.
-
I v případě nemoci má zaměstnanec svůj pojistný vztah v příslušném kalendářní měsíci vyřešen.
V kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nemoc zahájí a zároveň ukončí, musí být zaměstnavatelem zajištěn odvod pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu za podmínky, že se na zaměstnance (a zaměstnavatele) tato povinnost vztahuje.
příklad č. 5
Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, kdy zaměstnanec není nemocný po celý kalendářní měsíc, přičemž mu za tento měsíc není zúčtován žádný příjem?
Určitou zvláštností při placení pojistného na zdravotní pojištění v případě nemoci zaměstnance je situace, kdy je zaměstnanec nepřetržitě nemocen např. od 4.1.2016 (pondělí) až do jeho konce, neboli za dny 1. 1. až 3.1.2016 nemocen není, přičemž v zaměstnání nemá vykázaný žádný příjem. Tento postup vychází z ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona o pojistném na zdravotní pojištění.
Pokud tedy zaměstnanec onemocní dne 4.1.2016, je nemocný po celý zbytek ledna a za dny 1. 1. až 3. 1. nemá žádný příjem, je povinen doplatit prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši pojistné za tyto tři kalendářní dny, kdy ještě nebyl práce neschopným, a to z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. To znamená, že pojistné bude podle počtu kalendářních dnů v příslušném měsíci (31) činit:
(3 / 31) x 9 900 x 0,135 = 130 Kč (po zaokrouhlení).
Tímto způsobem se nepostupuje u těch zaměstnanců, u nichž nemusí být dle zákona dodržen minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona o pojistném na zdravotní pojištění.
Kdyby však byla zaměstnanci zúčtována za 1. leden 2016 náhrada mzdy nebo platu ve výši alespoň 958,06 Kč, odvedlo by se pojistné standardním způsobem z této částky a popisovaný dopočet by se již neprováděl.
příklad č. 6
Zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou dne 2. května 2016. Je povinna doplatit zdravotní pojištění z minimální mzdy za státní svátek 1. května?
Ano. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění platí, že se minimální vyměřovací základ snižuje podle počtu kalendářních dnů na poměrnou část i tehdy, pokud registrace ve státní kategorii netrvá po celý kalendářní měsíc [§ 3 odst. 9 písm. c) zákona o pojistném na zdravotní pojištění]. Pokud není za den 1. 5. zúčtován žádný příjem (což je tento případ), musí být odvedeno pojistné z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za tento jeden kalendářní den, což představuje platbu ve výši 44 Kč [(1 / 31) x 9 900 x 0,135]. Tuto částku pojistného hradí zaměstnankyně prostřednictvím zaměstnavatele.