Podnikatelé a zaměstnavatelé v zemědělství a zdravotní pojištění v roce 2015

považují osoby podnikající v zemědělství podle ustanovení § 5 písm. b) bod 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“).

V souvislosti s placením pojistného a plněním ostatních zákonných povinností OSVČ je především důležité, zda je v rozhodném období kalendářního roku samostatná výdělečná činnost pojištěnce

Je-li pro pojištěnce samostatná výdělečná činnost pak musí splnit zejména tyto

Rozhodným obdobím pro placení pojistného OSVČ - zemědělce je kalendářní rok, za který se pojistné platí. Nejkratší poměrnou částí tohoto období je jeden kalendářní měsíc. Pokud tedy OSVČ provozuje svoji samostatnou výdělečnou činnost považuje se z hlediska zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc.

Trvá-li nemoc podnikajícího zemědělce nemá v tomto směru žádnou úlevu, a pokud se jedná o hlavní resp. jediný zdroj příjmů, Jinými slovy musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ.

Odlišně se postupuje v případě, kdy nemoc OSVČ trvá OSVČ za kalendářní měsíce, v nichž byla uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit (zpravidla kopií neschopenky), neboť za běžného stavu není zdravotní pojišťovně tato skutečnost známa, resp. ji nemůže předpokládat. Tuto okolnost lze sice dokladovat i se zpětnou platností, nicméně jejím opožděným oznámením vzniká problém jak na straně OSVČ, tak následně u zdravotní pojišťovny, kdy dodatečně dochází ke změně výše placené zálohy včetně navazujícího odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, platného pro OSVČ.

Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že pokud měla nárok na výplatu nemocenského po celý kalendářní měsíc, nemusí být za tento měsíc dodržen minimální vyměřovací základ. Jestliže tento celoměsíční nárok na nemocenské není, musí být i v těchto měsících minimum dodrženo.

Od prosince 2011 již snížení zálohy placené OSVČ není časově omezeno na období nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, ale bylo výrazně prodlouženo až do doby, kdy OSVČ podá, resp. měla podat zdravotní pojišťovně Přehled za předcházející kalendářní rok.

OSVČ může požádat v roce 2015 o snížení zálohy na pojistné v případě, že její připadající na jeden kalendářní měsíc roku 2015 je alespoň než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v roce 2014. To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2014 např. 60 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činí v roce 2015 nejvýše 40 000 Kč. Sníženou zálohu platí OSVČ taktéž ve stanovených zákonných termínech, viz výše. V této souvislosti je zapotřebí upozornit na skutečnost, že žádost o snížení zálohy bylo možno standardně podat neboť v roce podání této žádosti musejí být pro daný účel vyhodnoceny nejméně tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Pokud podnikatel předloží žádost např. v červenci 2015, posuzuje se příjem po odpočtu výdajů za měsíce leden až červen 2015, který se pak porovnává s průměrným měsíčním „ziskem“ v roce 2014.

OSVČ, která má v úmyslu požádat o snížení zálohy na pojistné, předkládá zdravotní pojišťovně písemnou žádost; příslušný je k dispozici na webových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven. Některé zdravotní pojišťovny mohou ještě požadovat předložení dokladujícího příjmy a výdaje od počátku roku, ve kterém je žádost o snížení zálohy podávána. Zdravotní pojišťovna žádost posoudí a žadateli buď vyhoví, nebo jeho žádost zamítne, popř. si může vyžádat některé doplňující informace.

K tomuto datu došlo ve zdravotním pojištění k poměrně zásadním změnám, mezi které patří především:

V následujícím textu je formou příkladů řešeno poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci. Stejným způsobem by zaměstnavatel postupoval i tehdy, pokud by se jednalo o neomluvenou absenci. Vycházíme z podmínky, že pro zaměstnance (a zaměstnavatele) platí ustanovení o povinnosti dodržet v roce 2015 při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ 9 200 Kč.

Jednou z významných změn ve zdravotním pojištění k datu 1. ledna 2015 je skutečnost, že pro účel posouzení vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění se od tohoto data již (DPP) (DPČ) u jednoho zaměstnavatele. Do konce roku 2014 neexistovala pro tento postup zákonná opora. Ve srovnání s rokem 2014 se k datu 1.1.2015 To znamená, že po 1.1.2015 se zaměstnavatel ve zdravotním pojištění nezabývá v příslušném kalendářním měsíci situací, kdy:

Neplacení pojistného (záloh na pojistné u OSVČ), popř. jeho odvádění opožděně nebo v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, zakládá nárok zdravotní pojišťovny na penále, přičemž dle zákona je zdravotní pojišťovna povinna penále vymáhat. Aktuální