Tento příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým došlo od 1.1.2015 oproti roku 2014 v oblasti mezd a platů a toho, co se týká jejich zdanění, pojistného, pracovního práva, cestovních náhrad, srážek ze mzdy, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblasti, ale spíše o výběr těch změn, které se dotknou širšího okruhu zaměstnanců.
Novinky ve mzdové a pracovněprávní oblasti od 1.1.2015
Ing.
Miroslav
Bulla
Jedná se především o změny vyplývající z novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), zákonem č. 267/2014 Sb., kterým se mění ZDP a další související zákony. Další ze zde zmíněných změn mají charakter každoročních (valorizačních) úprav různých sazeb a parametrů, a to v oblasti náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávek nemocenského pojištění, pojistného na zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení, důchodového pojištění, cestovních náhrad, srážek z mezd, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci atd.
Změny v oblasti pracovněprávních předpisů
V oblasti pracovního práva došlo od 1.1.2015 ke změnám minimální a zaručené mzdy:
-
Od 1.1.2015 se zvýšila
minimální měsíční mzda
na 9 200 Kč (do 31.12.2014 činila 8 500 Kč), resp. minimální hodinová mzda na 55,00 Kč
(do 31.12.2014 činila 50,60 Kč), viz nařízení vlády č. 204/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.-
Zvýšily se také nejnižší úrovně
zaručené mzdy
pro 8 skupin prací. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin. Pro poživatele invalidního důchodu jsou stanoveny nižší hodnoty zaručené mzdy, zde k žádné změně nedošlo.I----------I-----------------------------------------------------------------I ISkupinaINejnižší úroveň zaručené mzdyI IpracíI--------------------------------I--------------------------------I I IPoživatelé invalidního důchoduIOstatní zaměstnanciI I I----------------I---------------I----------------I---------------I I Iv Kč za hodinuIv Kč za měsícIv Kč za hodinuIv Kč za měsícI I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I I 1. I 48,10 I 8 000 I55,00I9 200I I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I I 2. I 53,10 I 8 900 I60,70I10 200I I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I I 3. I 58,60 I 9 800 I67,00I11 200I I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I I 4. I 64,70 I 10 800 I74,00I12 400I I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I I 5. I 71,50 I 12 000 I81,70I13 700I I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I I 6. I 78,90 I 13 200 I90,20I15 100I I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I I 7. I 87,10 I 14 600 I99,60I16 700I I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I I 8. I 96,20 I 16 100 I110,00I18 400I I----------I----------------I---------------I----------------I---------------I
příklad:
Činnost zaměstnance vykonávajícího samostatné ošetřování zvířat včetně krmení a odborné pomoci při veterinárních zákrocích patří do 3. skupiny prací a jeho nejnižší úroveň zaručené mzdy činí 11 200 Kč, resp. 67,00 Kč/hod. Pod tuto úroveň tedy nesmí klesnout jeho hrubá mzda (pokud nejde o poživatele invalidního důchodu). V praxi však poměrně často i pracovníci provádějící odbornější práce pobírají v rozporu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, pouze minimální mzdu platnou pro 1. skupinu prací (9 200 Kč).
Změny v oblasti zdaňování příjmů
ZDP byl novelizován především přijetím zmíněného zákona č. 267/2014 Sb., ale i zákonem č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Došlo tím k četným změnám souvisejícím se mzdovou evidencí. O těchto změnách se zmíním jen ve zkratce, protože změnám daní z příjmů je věnován samostatný příspěvek v lednovém a únorovém čísle časopisu.
Slevy na dani a daňové zvýhodnění:
-
Základní slevu na dani může uplatnit i poplatník, který k 1. 1. zdaňovacího období pobíral starobní důchod.
-
Zvyšuje se daňové zvýhodnění na druhé a další vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti o 200 Kč, resp. 300 Kč měsíčně.
-
Zvýšil se hrubý příjem nutný pro uplatnění měsíčního daňového bonusu (4 600 Kč) i ročního daňového bonusu (55 200 Kč).
-
Byla zavedena zcela nová daňová sleva za umístění dítěte. Tu je možné využít již v roce 2014.
Solidární zvýšení daně:
-
Změnila se hranice pro aplikaci solidárního zvýšení daně (106 444 Kč měsíčně, 1 277 328 Kč ročně).
-
Byla zrušena povinnost podávat daňové přiznání v případech, kdy u zaměstnance dojde v průběhu roku k aplikaci solidárního zvýšení daně pouze u záloh na daň, přičemž celkové roční příjmy nepřesáhnou limit pro solidární zvýšení daně.
Příjmy osvobozené od daně:
-
Úhrn příjmů z pravidelně vypláceného důchodu nebo penze osvobozený od daně z příjmů se zvýšil na 331 200 Kč. Do ZDP se navrátilo ustanovení, podle kterého se toto osvobození nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 ZDP u poplatníka přesáhne roční limit 840 000 Kč.
-
Majetkový prospěch ve formě ušetřených úroků z bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům je osvobozen až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč od téhož zaměstnavatele.
-
Pro některé fyzické osoby vznikla nová povinnost -- Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob (při obdržení osvobozeného příjmu převyšujícího 5 mil. Kč).
Daňové zvýhodnění životního pojištění a penzijního připojištění:
-
Zpřísňují se podmínky pro daňové zvýhodnění soukromého životního pojištění. Kdo bude chtít využívat daňové zvýhodnění i po 1.1.2015, musí mít uzavřenu smlouvu, která neumožňuje mimořádné výběry.
-
Pokud poplatník v minulosti uplatnil odpočet na penzijní připojištění či na soukromé životní pojištění a následně dojde např. k předčasnému ukončení dané smlouvy, vzniká poplatníkovi povinnost dodanit jako příjem dle § 10 ZDP odpočty uplatněné pouze za posledních 10 let.
Ostatní změny ZDP:
-
Poplatník může již za zdaňovací období 2014 podle dle § 36 odst. 7 ZDP zahrnout do daňového přiznání i příjmy zdaněné srážkovou daní (tj. příjmy z dohod o provedení práce), sražená daň z těchto příjmů se pak započte na celkovou daň.
-
Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění musí zaměstnavatel provést nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období, vrátit přeplatek na ročním zúčtování pak musí nejpozději při zúčtování mzdy za březen.
Změny pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení
O změnách v oblasti pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení se zmíním opět jen heslovitě, protože se jim věnuje příspěvek v lednovém a současném čísle časopisu. Mírně se upravila definice příjmů, které se zahrnují a nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení.
Pojistné na zdravotní pojištění:
-
Se zvýšením minimální mzdy na 9 200 Kč, se zvýšilo i minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů na 1 242 Kč (dosud 1 148 Kč).
-
Upravil se způsob stanovení pojistného na zdravotní pojištění při poskytnutí neplaceného volna a při neomluvené absenci zaměstnance. Není tak třeba provádět doplatek za zmeškané dny, jako tomu bylo dříve.
Pojistné na sociální zabezpečení:
-
Zvýšil se opět maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení (v roce 2015 činí 1 277 328 Kč).
-
Zrušilo se ustanovení, podle kterého se mohli zaměstnavatelé zaměstnávající méně než 26 zaměstnanců dobrovolně přihlásit do zvláštního systému placení pojistného na nemocenské pojištění s vyšší sazbou pojistného 3,3% (standardně 2,3%). Pojistné na sociální zabezpečení hrazené zaměstnavatelem pak u nich činilo 26% z vyměřovacího základu (standardně 25%). Tito zaměstnavatelé si pak mohli odečíst od pojistného na sociální zabezpečení polovinu z vyplacených náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti.
-
Byla zrušena povinná elektronická komunikace mezi ČSSZ a zaměstnavateli (resp. OSVČ a lékaři), elektronická komunikace tak zůstává i nadále dobrovolnou. ČSSZ však i nadále preferuje elektronické zasílání tiskopisů a jejím cílem je podporovat elektronizaci i u těch klientů, kteří ji zatím nevyužívají.
Náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávek nemocenského pojištění:
-
Došlo k pravidelnému navýšení redukčních hranic pro redukci průměrného hodinového výdělku při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.
-
Zvýšily se i redukční hranice pro redukci denního vyměřovacího základu při výplatě dávek nemocenského pojištění, kterou vyplácí příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel.
Poznámka:
Maximální nemocenské v roce 2015 tak za měsíc (31 kalendářních dnů) činí 27 249 Kč (31 x 879 Kč), v roce 2014 to bylo 26 567 Kč. Na toto nemocenské ovšem může dosáhnout pouze zaměstnanec s měsíční hrubou mzdou blížící se k 81 000 Kč.
Změny v oblasti důchodového pojištění:
-
Podle vyhlášky MPSV č. 208/2014 Sb.
se zvyšují důchody
starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1.1.2015. Základní výměra důchodu, která je společná pro všechny druhy důchodů, se zvyšuje o 60 Kč z 2 340 Kč na 2 400 Kč měsíčně. Procentní výměra těchto již dříve přiznaných důchodů vzroste o 1,6%. O zvýšení důchodu není třeba žádat, úpravu provede ČSSZ automaticky a všichni poživatelé důchodů obdrží oznámení o zvýšení důchodových dávek. Průměrný starobní důchod by se tak měl od ledna zvýšit o cca 200 Kč.-
Z dosavadních tří
redukčních hranic
rozhodných pro výpočet výpočtového základu důchodu z osobního vyměřovacího základu na částky zůstaly pouze dvě redukční hranice (jedna byla pouze dočasná do roku 2014), které činí 11 709 Kč, 106 444 Kč (vyhláška MPSV č. 208/2014 Sb.).-
Minimální měsíční
pojistné na dobrovolné důchodové
pojištění od 1.1.2015 činí 1 863 Kč pro osobu, která není účastna nově zavedeného důchodového spoření (v roce 2014 to bylo 1 817 Kč) a 1 996 Kč pro osobu účastnou důchodového spoření (v roce 2014 to bylo 1 946 Kč).Změny v oblasti cestovních náhrad
Stejně jako každý rok, dochází i v roce 2015 k mírným úpravám výše
cestovních náhrad.
Změny vychází z Vyhlášky MPSV č. 328/2014 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot. Mírně (o 2 až 4 Kč) se zvýšilo stravné za kalendářní den při tuzemské pracovní cestě. Základní náhrada za použití vlastního vozidla na 1 km jízdy se nezměnila (3,70 Kč). Mírně se zvýšily průměrné ceny PHM pro zaměstnance (o 0,10 až 0,40 Kč).Základní sazby
zahraničního stravného
pro rok 2015 se oproti roku 2014 nijak nezměnily (Vyhláška č. 242/2014 Sb.). V předchozích letech zde přitom vždy docházelo k několika drobnějším změnám.Změny v oblasti srážek ze mzdy
I letos se mění také parametry používané při výpočtu
srážek ze mzdy.
Při provádění srážek z mezd se postupuje mj. podle ustanovení § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Tyto nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2015, tj. začátkem února 2015.Životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení jednotlivce:
I----------------------I-----------------------I-----------------------------I IŽivotní minimumI 3 410 Kč I (v roce 2014 - 3 410 Kč) I I----------------------I-----------------------I-----------------------------I INormativní nákladyI 5 767 Kč I (v roce 2014 - 5 873 Kč) I Ina bydleníI I I I----------------------I-----------------------I-----------------------------I ICelkemI9 177 KčI (v roce 2014 - 9 283 Kč) I I----------------------I-----------------------I-----------------------------I
Nezabavitelné částky
1. Základní nezabavitelná částka:
I-----------I----------I-----------------------I-----------------------------I INa osobuI6 118,00I tj. 2/3 z 9 177 Kč I (v roce 2014 - 6 188,67 Kč) I IpovinnéhoIKčI I I I-----------I----------I-----------------------I-----------------------------I INa dalšíI1 529,50I tj. 1/4 z 6 118,00 Kč I (v roce 2014 - 1 547,17 Kč) I IosobyIKčI I I I-----------I----------I-----------------------I-----------------------------I
2. Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, činí 9 177 Kč
(po odečtení základní nezabavitelné částky):-
Jde o 100% ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce, tj. 100% z 9 177 Kč (v roce 2014 to byla částka 9 283 Kč).
-
Maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy tedy činí
3 059 Kč
(v roce 2014 to bylo 3 094 Kč).Po dlouhých letech tedy došlo ke snížení nezabavitelných částek, dosud se nezabavitelné částky vždy zvyšovaly. Od 1.1.2015 se tedy může ze mzdy srážet o pár korun více než v roce 2014.
Změny v oblasti zaměstnanosti
Odvod do státního rozpočtu, není-li splněn povinný podíl
zaměstnávání osob se zdravotním postižením
(OZP) na celkovém počtu zaměstnanců za uplynulý rok 2014, činí 62 947,50 Kč za jednoho zaměstnance (za rok 2013 to bylo 61 555 Kč), přičemž výsledná suma odvodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Tento odvod se hradí úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, a je splatný 15.2.2015. Výše zmíněná částka se odvozuje z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2014, která činila 25 179 Kč (viz Sdělení MPSV č. 311/2014 Sb.). Z této částky se odvozuje i maximální výše podpory v nezaměstnanosti,
ta nyní činí 14 604 Kč (v roce 2014 to bylo 14 281 Kč), maximální výše podpory při rekvalifikaci pak činí 16 367 Kč (v roce 2014 to bylo 16 005 Kč).Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost, pokud jeho příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 4 600 Kč (dosud 4 250 Kč). Jedná se o tzv.
nekolidující zaměstnání.
Tyto změny mají z pohledu zaměstnanců a příjemců výše zmíněných dávek
zpravidla pozitivní charakter.
Jde např. o zvýšení náhrad mezd při dočasné pracovní neschopnosti, dávek nemocenského pojištění, důchodů, cestovních náhrad atd. Pozitivního charakteru je i zvýšení minimální a zaručené mzdy. Totéž platí i pro většinu daňových změn, např. zvýšení daňového zvýhodnění na děti, možnost uplatnění daňové slevy na poplatníka i pro důchodce, nová daňová sleva za umístění dítěte, změny v oblasti solidárního zvýšení daně (navýšení limitu, možnost ročního zúčtování), možnost započíst srážkovou daň na celkovou daň atd.Negativní charakter
má naopak zpřísnění daňového zvýhodnění soukromého životního pojištění, návrat zdaňování důchodu u důchodců s vysokými ročními příjmy, zvýšení příp. srážek ze mzdy atd. Tato negativa se však naštěstí dotknou jen malého množství osob.