V článku si rozebereme dvě změny související s podáním daňového přiznání poplatníka daně z příjmů fyzických osob za rok 2014. Jedná se o nové řešení zdanění příjmů z prodeje cenných papírů a zdanění autorských honorářů na základě zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.
Změny týkající se přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014
Ing.
Ivan
Macháček
Zdanění příjmů z prodeje cenných papírů
V současném období, kdy úročení termínových vkladů a spořících účtů je na velmi nízké úrovni v maximálním rozmezí do 1-1,6%
p. a.
, stále více občanů se snaží volné peněžní prostředky zhodnotit investicí do zakoupení akcií, resp. investicí do podílových fondů, jejichž hodnota v současném období s mírnými výkyvy neustále roste. Proto se blíže podíváme na změny ve zdanění příjmů z prodeje cenných papírů v souvislosti s přípravou daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2014.Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), ve znění účinném do 31.12.2013, obsahoval dvě ustanovení týkající se osvobození příjmů z prodeje cenných papírů od daně z příjmů. Podle prvního ustanovení § 4 odst. 1 písm. w) ZDP byly od daně z příjmů
osvobozeny příjmy z prodeje cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců.
Osvobození se však vztahovalo pouze na osoby, jejichž celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů 5%.
Druhým ustanovením byl § 4 odst. 1 písm. r) ZDP, podle kterého byly od daně z příjmů osvobozeny příjmy z prodeje cenných papírů neuvedených pod písmenem w), přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů dobu 5 let.Zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů (dále jen „zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb.“), došlo ke změně podmínek pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů s účinností od 1.1.2014. Podle nového znění § 4 odst. 1 písm. w) ZDP je
od daně z příjmů osvobozen příjem z prodeje cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem tohoto cenného papíru při jeho prodeji dobu 3 let.
Dochází tak k prodloužení časového testu pro osvobození od daně z příjmů z 6 měsíců na 3 roky. Jedná-li se o kmenový list, činí doba místo 3 let 5 let.
Při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 3 let mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka nepřerušuje. V tomto ustanovení již není obsažena podmínka pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, aby celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů 5%. Vzhledem k tomu, že nové znění ustanovení § 4 odst. 1 písm. r) ZDP se již netýká cenných papírů, jako tomu bylo v roce 2013, znění ustanovení § 4 odst. 1 písm. w) ZDP se tak vztahuje na veškeré cenné papíry bez ohledu na to, jaký je u prodejce cenného papíru jeho přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti.
Obdobně, jako tomu bylo dle znění ZDP účinného do 31.12.2013, platí i nadále, že
osvobození se nevztahuje na tyto příjmy:
-
Příjem z prodeje cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a na příjem z kapitálového majetku.
-
Příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího prodeje cenného papíru, uskutečněného v době do 3 let od nabytí.
-
Příjem z budoucího prodeje cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 3 letech od nabytí nebo po 3 letech od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.
Obdobně se postupuje u příjmu plynoucího jako protiplnění menšinovému akcionáři při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů.
K provedené změně se v bodě 5 přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. uvádí, že u osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nabytých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření, se postupuje podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu.
Při prodeji akcií nabytých do 31.12.2013 a prodaných v roce 2014 se tedy bude postupovat podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP, ve znění účinném do 31.12.2013, tj. časový test pro osvobození příjmů od daně je 6 měsíců.
Osvobození se však vztahuje pouze na osoby, jejichž celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem akcií 5%.
Uplatnění výše uvedeného přechodného ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. bylo předmětem příspěvku předloženého na KOOV (Koordinační výbor) pod označením č. 419/30.01.14. V rámci projednání tohoto příspěvku zaujalo GFŘ stanovisko, ze kterého vyplývá:
-
Přechodné ustanovení se vztahuje na osoby, jejichž přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů 5%.
U těchto osob je tak při posuzování časového testu zachován stav, který platil před nabytím účinnosti zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.-
Ostatní osoby (tedy s větší účastí než 5%) uplatňují při prodeji cenných papírů osvobození od daně z příjmů po uplynutí tříleté lhůty od nabytí
podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP, ve znění platném od 1.1.2014. Tyto osoby jsou tak při prodeji cenných papírů nabytých do 31.12.2013 a prodaných po 1.1.2014 zvýhodněny, protože časový test se jim zkracuje (z původních 5 let na 3 roky). Současně mohou uplatnit osvobození podle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP, ve znění platném od 1.1.2014.Dle nového ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) ZDP jsou od daně z příjmů v roce 2014
osvobozeny od daně kromě příjmů uvedených v § 4 ZDP příjmy z prodeje cenných papírů
a příjmy z podílů připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 100 000 Kč.
Toto ustanovení přímo váže na nové znění § 4 odst. 1 písm. w) ZDP. Pokud příjem z prodeje cenných papírů převýší za zdaňovací období částku 100 000 Kč (např. 100 001 Kč) a nebude splněna podmínka pro osvobození příjmu z prodeje cenných papírů od daně z příjmů, pak zdanitelným příjmem dle § 10 ZDP bude celá výše tohoto příjmu, nikoliv jen částka přesahující limitní hranici 100 000 Kč. Rozhodující není základ daně (rozdíl příjmů a výdajů), ale dosažený příjem z prodeje cenných papírů.
Přitom se testuje nikoliv jednotlivý prodej cenného papíru v průběhu zdaňovacího období, ale celkový součet příjmů z prodeje cenných papírů za zdaňovací období.příklad č. 1
Fyzická osoba uskuteční v roce 2014 následující prodej akcií, nabytých v roce 2013 a 2014 ze soukromých peněžních prostředků:
I-------------I------------I-------I------------I------------I-------I----------I IAkcieINákupIPočetIPořizovacíIProdejIPočetIProdejníI IspolečnostiIdneIakciíIcena akcieIdneIakciíIcenaI I-------------I------------I-------I------------I------------I-------I----------I IAI 09.09.2013 I 200 I 620 Kč I 10.12.2014 I 100 I 695 Kč I I-------------I------------I-------I------------I------------I-------I----------I IBI 20.01.2014 I 200 I 500 Kč I 10.12.2014 I 100 I 720 Kč I I-------------I------------I-------I------------I------------I-------I----------I
Podíl na společnosti A nepřesáhl 5% základního kapitálu, u společnosti B již není nutné sledovat.
Akcie společnosti A nabyla fyzická osoba do 31.12.2013, proto se na příjem z prodeje těchto akcií vztahuje znění § 4 odst. 1 písm. w) ZDP, účinné do 31.12.2013. Mezi nabytím a prodejem akcií společnosti A uplynula doba 6 měsíců stanovená jako podmínka pro osvobození příjmů od daně z příjmů, proto je tento příjem od daně z příjmů osvobozen.
Akcie společnosti B nabyla fyzická osoba v roce 2014, a proto se na příjem z prodeje těchto akcií již vztahuje nové znění § 4 odst. 1 písm. w) ZDP. U prodeje akcií společnosti B není splněna podmínka pro osvobození příjmu z prodeje těchto akcií (3 roky) a proto příjem z prodeje podléhá zdanění dle § 10 ZDP. Příjem z prodeje akcií společnosti B činí 72 000 Kč. Protože výše tohoto příjmu nedosáhla ve zdaňovacím období roku 2014 hranice 100 000 Kč, je i tento příjem z prodeje akcií v roce 2014 osvobozen od daně z příjmů ve smyslu znění § 10 odst. 3 písm. c) ZDP.
příklad č. 2
Fyzická osoba uskuteční v roce 2014 následující prodej akcií, nabytých v roce 2011 a 2014 ze soukromých peněžních prostředků:
I-------------I------------I-------I------------I------------I-------I----------I IAkcieINákupIPočetIPořizovacíIProdejIPočetIProdejníI IspolečnostiIdneIakciíIcena akcieIdneIakciíIcenaI I-------------I------------I-------I------------I------------I-------I----------I IAI 10.10.2011 I 700 I 280 Kč I 08.12.2014 I 500 I 380 Kč I I-------------I------------I-------I------------I------------I-------I----------I IBI 10.01.2014 I 500 I 500 Kč I 08.12.2014 I 200 I 600 Kč I I-------------I------------I-------I------------I------------I-------I----------I
Podíl na společnosti A přesáhl 5% základního kapitálu.
Při prodeji akcií společnosti A, kde podíl fyzické osoby na základním kapitálu převyšuje 5%, se nepoužije přechodné ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., to znamená, že se zdanění neřídí ustanovením § 4 odst. 1 písm. w), ani ustanovením § 4 odst. 1 písm. r) ZDP, ve znění účinném do 31.12.2013. Poplatník bude postupovat podle § 4 odst. 1 písm. w), ve znění zákona účinného od 1.1.2014. Protože mezi nabytím a prodejem těchto akcií neuplynula doba 3 let, není tento příjem osvobozen od daně z příjmů a podléhá zdanění v roce 2014 podle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP.
Akcie společnosti B nabyla fyzická osoba v roce 2014, a proto se na příjmy z prodeje těchto akcií vztahuje rovněž nové znění § 4 odst. 1 písm. w) ZDP. U prodeje akcií společnosti B není splněna podmínka pro osvobození příjmu z prodeje těchto akcií (3 roky), a proto příjem z prodeje podléhá rovněž zdanění dle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP.
Souhrn zdanitelných příjmů z prodeje akcií činí za rok 2014 v našem případě: 500 akcií x 380 Kč + 200 akcií x x 600 Kč = 310 000 Kč.
Dílčí základ daně z příjmů dle §10 ZDP za rok 2014 činí: 500 akcií x (380 Kč - 280 Kč) + 200 akcií x (600 Kč -- 500 Kč) = 70 000 Kč.
V daném případě nelze aplikovat znění § 10 odst. 3 písm. c) ZDP, ve znění účinném do 31.12.2014, protože se testuje příjem z prodeje cenných papírů a nikoliv základ daně z příjmů.
Poznámka - řešení v roce 2015
Zákonem č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 267/2014 Sb.“), došlo s účinností od 1.1.2015 ke zrušení dosavadního § 10 odst. 3 písm. c) ZDP a k zařazení nového ustanovení § 4 odst. 1 písm. v) ZDP. Podle tohoto ustanovení jsou
od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny příjmy z úplatného převodu cenných papírů a příjmy z podílů, připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč.
V § 4 odst. 1 písm. w) ZDP se nahrazuje pojem prodej cenných papírů označením „úplatný převod cenných papírů“.Jak se uvádí v důvodové zprávě zákona k tomuto ustanovení, touto úpravou se zajišťuje, aby se jednotlivý příjem z prodeje cenných papíru v otázce splnění podmínek osvobození zkoumal jako celek, tj. buď je osvobozen na základě skutečnosti, že jejich úhrn v daném zdaňovacím období nepřesahuje stanovený limit [dnešní § 10 odst. 3 písm. c) ZDP], nebo na základě časového testu podle § 4 odst. 1 písm. w). Tato osvobození nelze kombinovat. Příkladem lze uvést, že pokud má poplatník příjem z prodeje cenných papíru za dané zdaňovací období ve výši 120 000 Kč, kdy na část příjmu ve výši 80 000 Kč dopadá osvobození podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP, nejprve se testuje tento příjem jako celek limitem 100 000 Kč v § 4 odst. 1 písm. v) ZDP. Poplatník limit přesahuje, tudíž se dále zkoumá, zda celkový příjem z prodeje cenných papírů podléhá osvobození podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP. Zbylou část, tedy neosvobozený příjem ve výši 40 000 Kč, však nelze testovat dle písm. v) odděleně. Limit 100 000 Kč se vztahuje ke všem příjmům z prodeje cenných papírů, bez ohledu na to, zda byly či nebyly osvobozeny podle jiného ustanovení § 4 ZDP.
Zdanění autorských honorářů
Předmětem autorského práva je podle znění § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorský zákon“), literární dílo a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvalé nebo dočasné, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Podle znění § 5 autorského zákona je autorem vždy fyzická osoba, která dílo vytvořila. Pokud autor vytvoří dílo v rámci pracovněprávních vztahů, postupuje se podle § 58 odst. 1 autorského zákona. Zde se uvádí, že není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli, nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké dílo).
Příjmy z činnosti autora vykonávané v rámci pracovněprávního vztahu podléhají zdanění jako příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP.
Tyto příjmy (přiznaná odměna za vytvořené zaměstnanecké dílo) se sečtou v příslušném kalendářním měsíci s příjmy ze závislé činnosti a společně s nimi se zdaňují v rámci zdanění ze superhrubé mzdy. Zaměstnavatel při jejich zdanění postupuje podle toho, zda poplatník podepsal či nepodepsal prohlášení k dani na příslušné zdaňovací období. Příjmy z autorských honorářů zdaňované dle § 6 ZDP jsou zahrnuty do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění.
Příjmy z autorských práv, pokud nepatří do příjmů ze závislé činnosti, jsou vždy zdaňovány podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, ve znění účinném pro rok 2014, na základě zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. Jedná se o příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.
Příjmy z autorských práv nelze v žádném případě zdaňovat jako ostatní příjem podle § 10 ZDP,
i když by se jednalo pouze o příležitostný příjem (autorský honorář za jednorázový příspěvek do odborného časopisu ve zdaňovacím období).Nejčastějším příjmem z autorských práv budou u fyzické osoby příjmy z publikační činnosti, tedy tzv. autorské honoráře. Tyto příjmy
podléhají zdanění dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP a jsou zdaňovány buď zvláštní sazbou daně (srážková daň) ve smyslu znění § 7 odst. 6 ZDP, anebo v rámci daňového přiznání (postup dle § 36 odst. 7 ZDP).
Dle znění § 7 odst. 6 ZDP jsou příjmy autorů uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP plynoucí ze zdrojů na území ČR
samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (srážková daň 15%) za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč
(do konce roku 2013 se jednalo o částku 7 000 Kč). Na žádost poplatníka je plátce daně povinen do 10 dnů od podání žádosti vystavit doklad o vyplacených příjmech a sražené dani za období, za které byl poplatníkovi vyplacen tento příjem.
Zatímco se ustanovení § 7 odst. 6 ZDP, ve znění zákona účinném do 31.12.2013, vztahovalo pouze na příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR,
nové znění tohoto ustanovení se vztahuje s účinností od 1.1.2014 na veškeré příjmy uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP.
Srážku daně je povinen dle § 38d odst. 1 ZDP provést plátce daně (tedy příslušné vydavatelství, nakladatelství) při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Plátce daně je povinen podle znění odst. 3 tohoto ustanovení zákona sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen srážku provést.
Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popř. provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm tato částka daně ve smyslu § 38d odst. 5 ZDP vymáhána jako jeho dluh.
Správce daně pak bude postupovat dle § 38s ZDP, kde se stanoví, že pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh u daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka, z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena. V žádném případě nebude tato srážková daň vymáhána správcem daně po autorovi (poplatníkovi daně).
příklad č. 3
Fyzická osoba obdržela za měsíc červen 2014 autorský honorář ve výši 3 800 Kč a za měsíc září autorský honorář ve výši 8 000 Kč za články zveřejněné v zemědělském odborném časopise. Plátce daně však srazil srážkovou daň pouze z honoráře za měsíc červen a opomenul srazit srážkovou daň za měsíc září, kdy vyplatil autorovi plnou výši 8 000 Kč (plátce si neuvědomil změnu v limitu uplatnění srážkové daně v roce 2014). V daném případě nebude výši honorářů uvádět poplatník v daňovém přiznání ke zdanění dle § 7 ZDP, protože bylo povinností plátce srazit a odvést i z honoráře za měsíc září srážkovou daň ve smyslu § 38d ZDP. Protože tak plátce (vydavatelství) neučinil a správce daně tuto skutečnost zjistí, bude postupovat podle znění § 38s ZDP, přičemž vyplacený honorář autorovi představuje 85% základu daně. Plátce daně tak bude muset zaplatit daň ve výši: základ daně 8 000 Kč / 0,85 Z 9 412 Kč, srážková daň 9 412 Kč x 0,15 Z Z 1 412 Kč.
Dle nového znění ustanovení § 36 odst. 7 ZDP
může poplatník počínaje zdaňovacím obdobím roku 2014 příjmy zdaněné dle § 7 odst. 6 ZDP srážkovou daní zahrnout do svého daňového přiznání
k dani z příjmů fyzických osob a v tomto případě poplatník započte daň sraženou z těchto příjmů
na výslednou daňovou povinnost.Poplatník s příjmy, u kterých byla dle § 7 odst. 6 ZDP sražena plátcem daně zvláštní sazba daně, má tedy v roce 2014 dvě možnosti řešení:
1.
Sražením zvláštní sazby daně z příjmů podle § 7 odst. 6 ZDP je autor vypořádán se zdaněním tohoto příjmu,
a proto již výši těchto zdaněných autorských honorářů srážkovou daní poplatník nezahrnuje do svého daňového přiznání. Nevýhodou této varianty zdanění autorských honorářů je, že autor nemůže uplatnit k těmto příjmům žádné výdaje (skutečné nebo paušální výdaje), protože plátcem honoráře je zdaňována plná výše vypláceného autorského honoráře. Tato daňová nevýhoda je však vyvážena na druhé straně skutečností, že tyto honoráře podléhající srážkové dani nevcházejí do vyměřovacího základu poplatníka pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.2.
Poplatník zahrne příjmy, u kterých byla dle § 7 odst. 6 ZDP sražena plátcem zvláštní sazba daně, do daňového přiznání.
Poplatník si může k těmto příjmům uplatnit skutečné nebo paušální výdaje (40% příjmů) a sraženou daň si v daňovém přiznání započte na svou výslednou daň. Pro realizaci tohoto postupu musí poplatník podle § 7 odst. 6 ZDP požádat plátce daně (vydavatelství, nakladatelství) o vystavení dokladu o vyplacených příjmech a sražené dani. V této variantě se však tyto příjmy a výdaje zahrnuté do dílčího základu daně z příjmů dle § 7 ZDP a zdaňované v rámci daňového přiznání zahrnou do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.V případě, že
úhrn příjmů autora
specifikovaných v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP převýší v kalendářním měsíci roku 2014 od téhož plátce daně částku 10 000 Kč,
je příjem autora zdaňován podle § 7 jako příjem ze samostatné činnosti a je zahrnut poplatníkem v daňovém přiznání
k dani z příjmů fyzických osob v rámci dílčího základu daně dle § 7 ZDP.Fyzická osoba, která podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém do dílčího základu daně podle § 7 ZDP zahrne ke zdanění autorské honoráře, může k těmto příjmům uplatnit buď
výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, anebo paušální výdaje ve výši stanovené v § 7 odst. 7 písm. c) ZDP.
Paušální výdaje činí 40% zdanitelných příjmů, nejvýše lze však uplatnit u příjmů zdaňovaných dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP paušální výdaje do částky 800 000 Kč.příklad č. 4
Občan pobírá od roku 2012 starobní důchod. Nadále je v kontaktu s různými vydavatelstvími a publikuje v daňových a účetních časopisech. V průběhu roku 2014 obdrží celkem od několika vydavatelství částku na autorských honorářích ve výši 258 000 Kč. V žádném měsíci a u žádného vydavatele nepřevýšil honorář částku 10 000 Kč, a proto z těchto příjmů plátce srazí a odvede srážkovou daň ve výši 15%. Občan by však chtěl za rok 2014 uplatnit odpočet příspěvků na penzijní připojištění ve výši 12 000 Kč a na soukromé životní pojištění ve výši 12 000 Kč a základní slevu na dani na poplatníka.
Poplatník se rozhodne postupovat dle znění § 36 odst. 7 ZDP. Proto ve smyslu znění § 7 odst. 6 ZDP požádá všechna vydavatelství o vystavení dokladu o vyplacených příjmech a sražené dani. Základ daně dle § 7 ZDP činí u poplatníka za rok 2014 při uplatnění paušálních výdajů: 258 000 Kč - 258 000 Kč x 0,4 Z Z 154 800 Kč.
Od tohoto základu daně si poplatník uplatní odpočet 24 000 Kč, takže jeho základ daně po odpočtu dle § 15 ZDP bude činit 130 800 Kč a vypočtená daň z příjmů v daňovém přiznání bude činit 130 800 Kč x 0,15 Z Z 19 620 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka (ve smyslu znění nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 31/13 zveřejněného ve Sbírce zákonů pod číslem 162/2014) je jeho daňová povinnost nulová. Předpokládejme, že na základě všech dokladů od plátců byla poplatníkovi v průběhu roku 2014 sražena srážková daň ve výši 38 700 Kč. Jedná se tedy o přeplatek daně, který poplatník uplatní v daňovém přiznání za zdaňovací období 2014.
V případě, že poplatník bude postupovat podle § 36 odst. 7 ZDP a podá daňové přiznání, ve kterém zdaní autorské honoráře jakožto svůj jediný zdanitelný příjem, obdrží vrácenou částku na dani 38 700 Kč, ale musí na pojistném na sociální a zdravotní pojištění odvést částku: 154 800 Kč x 0,5 x (0,292 + 0,135) Z Z 33 050 Kč.
Odvede tedy souhrnně o 5 650 Kč méně, než činí srážková daň odvedená plátci při nepodání daňového přiznání poplatníkem.
V rámci příspěvku předloženého na Koordinační výbor pod číslem 422/23.04.14
byly projednávány specifické problematické otázky zdanění příjmů autorů podle § 7 odst. 6 ZDP ve zdaňovacím období 2014. Z odsouhlaseného závěru projednání na KOOV mimo jiné vyplývá, že pod pojem „příjem autora“ dle § 7 odst. 6 ZDP spadají v případě počítačových programů, databází a jejich částí toliko příjmy, které plynou autorům - nositelům osobnostních a majetkových práv k software - jako úhrada za poskytnutí oprávnění k výkonu práv majetkových jiné osobě (distributorovi) a dále příjmy, které plynou autorovi za vytvoření software na objednávku.
Výše uvedenou definici naopak nenaplňují úhrady ze strany oprávněných koncových uživatelů rozmnoženin počítačových programů, kteří úplatně nabývají vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího užívání, nikoli za účelem dalšího převodu.Poznamenáváme, že
s účinností od 1.1.2015
bude dle zákona č. 267/2014 Sb. platit opět zúžení rozsahu použití § 7 odst. 6 ZDP pouze na příjmy autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize,
plynoucí ze zdrojů na území České republiky, přičemž hranice 10 000 Kč zůstává zachována, jako tomu je v roce 2014. Rovněž tak již nebude dle nového znění § 36 odst. 7 ZDP umožněno zahrnout příjmy dle § 7 odst. 6 ZDP do daňového přiznání.