V následujícím textu jsou charakterizovány nejdůležitější změny v zákoně č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a zákoně č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ke kterým dochází ve zdravotním pojištění s účinností od 1.1.2015.
Změny ve zdravotním pojištění od 1.1.2015
Ing.
Antonín
Daněk
Přijaté změny v zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném na zdravotní pojištění“), se dotýkají především stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, úpravy plnění nezahrnovaných do tohoto vyměřovacího základu, zásadní změny u neplaceného volna a neomluvené absence, jakož i faktického zrušení maximálního vyměřovacího základu ve zdravotním pojištění.
Vyměřovací základ zaměstnance
Podle § 3 odst. 1 zákona o pojistném na zdravotní pojištění je
vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti,
které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Příjmům, které podléhají dani z příjmů, se od 1.1.2015 kladou naroveň též příjmy, které by této dani podléhaly, pokud by byl příjem zdaňován v ČR.Touto formulací je rovněž
vypuštěno osvobození náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci
a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, které bylo účinné v letech 2013 a 2014.Plnění nezahrnovaná do vyměřovacího základu zaměstnance
Výčet těchto plnění je uveden v § 3 odst. 2 zákona o pojistném na zdravotní pojištění a s účinností od 1.1.2015 je znění tohoto ustanovení následující:
Vyměřovací základ zaměstnance podle odst. 1 se snižuje o:
a)
Náhradu škody podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a právních předpisů upravujících služební poměry.
b)
Odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů.
c)
Věrnostní přídavek horníků.
d)
Plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
e)
Jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.
Na rozdíl od předcházejícího odst. 1, upravený § 3 odst. 2 zákona o pojistném na zdravotní pojištění taxativně vyjmenovává plnění,
ze kterých se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí.
Kromě drobné terminologické změny v úvodu tohoto odstavce obsahuje toto zákonné ustanovení pozměněný výčet plnění, která snižují vyměřovací základ zaměstnance. Ve srovnání s právní úpravou platnou do konce roku 2014:-
V
písm. a)
se doplňuje, že do vyměřovacího základu zaměstnance se - mimo náhrady škody podle zákoníku práce - nezahrnuje ani náhrada škody podle právních předpisů upravujících služební poměry.-
Je zcela vypuštěno dosavadní
písm. d)
, takže do vyměřovacího základu zaměstnance se započte i každá odměna vyplacená podle zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, bez ohledu na to, zda vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu mělo či nemělo souvislost s výkonem zaměstnání.Příjmy zúčtované po skončení zaměstnání
Podle § 3 odst. 3 zákona o pojistném na zdravotní pojištění platí, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, kterému byly zúčtovány příjmy po skončení zaměstnání, se použijí odst. 1 a 2 obdobně. To znamená, že
z příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání se pojistné buď odvede
(jedná-li se o příjmy podle § 3 odst. 1) nebo neodvede
(pokud se jedná o příjmy podle § 3 odst. 2).Nová výše minimální mzdy
Zvýšení minimální mzdy na částku 9 200 Kč
návazně ovlivní ve zdravotním pojištění např.:1.
Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance:
-
Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, příp. její poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona o pojistném na zdravotní pojištění, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonem stanoveného minima.
2.
Nekolidující zaměstnání:
-
Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 4 600 Kč.
U zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, je minimální mzda i po datu 1.1.2015 nadále určena částkou 8 000 Kč.
To znamená, že výše příjmu této osoby může v tzv. nekolidujícím zaměstnání nadále činit nejvýše 4 000 Kč.Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů
Za osobu bez zdanitelných příjmů
se ve zdravotním pojištění považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem nebo OSVČ nebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů činí 13,5% z minimální mzdy 9 200 Kč, tedy 1 242 Kč.
Neplacené volno a neomluvená absence
Zákon č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 267/2014 Sb.“), mění v části jedenácté zcela zásadním způsobem problematiku placení pojistného v případě neplaceného volna poskytnutého zaměstnanci nebo při vykázané neomluvené absenci.
Do konce roku 2014 platilo, že
neplacené volno
(pracovní volno bez náhrady příjmu) a neomluvená absence zakládaly povinnost zaměstnavatele odvést pojistné.
V tomto směru bylo výjimkou pouze neodvádění pojistného z neplaceného volna v případě osob nebo situací, vyjmenovaných v § 3 odst. 5 písm. a)-c) zákona o pojistném na zdravotní pojištění, kdy se např. jednalo o osoby, za které platí pojistné stát. Mimoto ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“), dávalo zaměstnavateli možnost uzavřít se zaměstnancem písemnou smlouvu ve věci úhrady dvou třetin pojistného zaměstnavatelem standardně hrazeného v případě neplaceného volna v tom smyslu, že tyto dvě třetiny mohl buď zcela nebo zčásti uhradit zaměstnanec. Naopak v případě vykázané neomluvené absence platil veškeré pojistné zaměstnanec (prostřednictvím zaměstnavatele), zde žádné výjimky nebyly.S účinností od 1.1.2015 jsou zrušena ustanovení § 3 odst. 5 zákona o pojistném na zdravotní pojištění a § 9 odst. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění, v podobě platné do konce roku 2014. Tato skutečnost mimo jiné znamená, že se z obecného pohledu
nově neplatí pojistné z neplaceného volna a ani při neomluvené absenci,
avšak zaměstnavatel musí zabezpečit dodržení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, resp. jeho poměrné části tehdy, pokud pro zaměstnance (a zaměstnavatele) povinné minimum ve zdravotním pojištění platí.Naopak, nemusí-li být zákonné minimum u zaměstnance dodrženo (§ 3 odst. 8 zákona o pojistném na zdravotní pojištění), pak se v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence k zákonnému minimu nepřihlíží a
vyměřovacím základem
je buď:-
dosažený příjem (od data 1.1.2015 i nižší než 9 200 Kč), nebo
-
není odvedeno žádné pojistné - např. v případě trvání neplaceného volna po celý kalendářní měsíc třeba u poživatele některého z důchodů.
Maximální vyměřovací základ
Důležitá změna, účinná od 1.1.2015, spočívá ve skutečnosti, že příslušná ustanovení týkající se maximálního vyměřovacího základu jsou z § 3 a 3a zákona o pojistném na zdravotní pojištění vypuštěna (včetně zrušení § 3d), což znamená, že
„strop“ při odvodu pojistného není nadále určen.
Naposledy bylo pojistné do stanovené výše maxima odváděno ve zdravotním pojištění v roce 2012.Nárok na vrácení případného přeplatku pojistného z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu (do roku 2012) bylo možno uplatnit kvůli absenci přechodných ustanovení nejpozději do 31.12.2014.
Lze konstatovat, že s účinností
od 1.1.2015 je ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ v komplexní podobě zrušen.
Změny provedené zákonem č. 267/2014 Sb. se v zákoně o veřejném zdravotním pojištění dotýkají s účinností od 1.1.2015 především:
a)
posuzování více dohod o provedení práce a více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele včetně příjmů zúčtovaných po skončení těchto dohod,
b)
problematiky neplaceného volna
Ad a)
Pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění nebyla do konce roku 2014 právní opora pro sčítání více příjmů na základě dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele. Novelizované ustanovení § 5 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění upravuje body 3 a 5 v tom smyslu, že s účinností od 1.1.2015 se pro účely zdravotního pojištění
považuje za zaměstnance fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů, s výjimkou:
-
Osoby činné na základě dohody o provedení práce, popř. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (tzv. započitatelný příjem). Započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila.
-
Osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popř. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu. Započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila.
Z uvedeného vyplývá, že v rozhodném období kalendářního měsíce zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká a
povinnost zaměstnavatele přihlásit osobu jako zaměstnance
u zdravotní pojišťovny včetně odvodu pojistného
podle zákona platí i tehdy, pokud u jednoho zaměstnavatele:-
převýší úhrn příjmů u více dohod o provedení práce
10 000 Kč,
nebo-
činí úhrn příjmů u více dohod o pracovní činnosti alespoň
2 500 Kč.
Do konce roku 2014 nebyly ve zdravotním pojištění legislativně upraveny příjmy zúčtované zaměstnanci po skončení některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nicméně při jejich posuzování se výkladově postupovalo obdobně jako u sociálního pojištění. Proto novelizovaná úprava rovněž obsahuje
způsob nakládání s příjmy, které pojištěnci plynou po skončení dohody
nebo dohod o provedení práce, resp. o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele. Ty jsou považovány za příjmy zúčtované do kalendářního měsíce, v němž dohoda nebo dohody skončily.Ad b)
Zrušením § 3 odst. 5 zákona o pojistném na zdravotní pojištění v celém jeho rozsahu, se od 1.1.2015 již
neplatí pojistné z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu
(neplaceného volna), a ani z vykázané neomluvené absence.
Z tohoto důvodu se text § 9 odst. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění: „Písemnou smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem může se zaměstnanec zavázat zaplatit zaměstnavateli zcela nebo zčásti částku odpovídající pojistnému, které za zaměstnance má zaměstnavatel povinnost hradit v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu. Při neomluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci je zaměstnanec povinen zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za zaměstnance za tuto dobu uhradil,“
stal nadbytečným, a proto je k 1.1.2015 zrušen. Nicméně do konce roku 2014 bylo možno formou písemné smlouvy takto upravit placení dvou třetin pojistného z poskytnutého neplaceného volna, jinak standardně hrazeného zaměstnavatelem.Rozšíření kategorie osob, za které platí pojistné stát
S účinností od 1.1.2015 jsou „státními pojištěnci“
manželé nebo registrovaní partneři
státních zaměstnanců podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, nebo jiných zaměstnanců v organizačních složkách státu, pokud je následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby se souhlasem této organizační složky státu, a nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé nebo registrovaní partneři vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby.Změny u osob samostatně výdělečně činných
Víceméně již pravidelnou změnou pro osoby samostatně výdělečně činné je každoroční zvýšení minimální výše zálohy k datu 1. 1., přičemž je pravdou, že minimální zálohu platí převážná většina podnikatelů.
Minimum OSVČ
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2015 je určen sazbou 50% z částky průměrné mzdy 26 611 Kč, tj. 13 305,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2015 se vypočte jako 13,5% z částky 13 305,50 Kč a
zvyšuje se tak od ledna 2015 z dosavadních 1 752 Kč na 1 797 Kč.
Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění
zákonné minimum,
pak alespoň minimální:-
zálohu za prosinec 2014 ve výši 1 752 Kč zaplatí nejpozději dne 8.1.2015;
-
zálohu za leden 2015 ve výši 1 797 Kč uhradí nejpozději dne 9.2.2015 (8.2.2015 je neděle).
Od měsíce podání Přehledu za rok 2014 (tedy např. od dubna 2015) platí OSVČ
nadále zálohu 1 797 Kč i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2014 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 1 797 Kč.
Horní výše zálohy OSVČ není omezena.Částka 1 797 Kč také představuje nejnižší možnou výši zálohy v situaci, kdy je OSVČ povoleno zdravotní pojišťovnou snížení výše placené zálohy.
Jestliže naopak
OSVČ patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu
dle § 3a odst. 3 zákona o pojistném na zdravotní pojištění (např. se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát), pak může záloha činit i méně než 1 797 Kč,
nebo může mít i nulovou hodnotu, což v roce 2015 platí rovněž v případě povoleného snížení zálohy takové osobě.Termíny pro podání Přehledu OSVČ
Pro
podání Přehledu
o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné za rok 2014 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:-
Do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2014 (jedná se o základní termín platný pro OSVČ), tedy nejpozději dne 4.5.2015.
-
Pokud zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna doložit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do 30.4.2015 a Přehled tak může podat až do 3.8.2015.
Do 8.4.2015 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).