Daňové souvislosti dědění v roce 2014

Vydáno: 17 minut čtení

V souvislosti s rekodifikací soukromého práva a zejména novým občanským zákoníkem došlo k zásadním změnám v oblasti dědického práva a navazujících daňových souvislostech. Cílem tohoto příspěvku je na tyto hlavní změny upozornit.

Daňové souvislosti dědění v roce 2014
Ing.
Zdeněk
Morávek
Problematika dědictví je nově upravena v § 1475 až 1720 nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „NOZ“), v části třetí označené jako Absolutní majetková práva, v hlavě III. označené jako Dědické právo.
Dědické právo představuje právo na pozůstalost nebo na poměrný díl z ní,
přičemž pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Pozůstalost připadne dědici, popř. se rozdělí mezi více dědiců. Dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto důvody mohou působit i vedle sebe.
Vedle toho je nutné odlišit
odkaz,
kterým se odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci, popř. jedné či několika věcí určitého druhu, nebo na zřízení určitého práva.
Odkazovník ale není dědicem.
NOZ nově upravuje
zřeknutí se dědictví, odmítnutí dědictví a vzdání se dědictví.
Kdo bude dědicem, určuje zůstavitel pořízením pro případ smrti,
kterými jsou závěť, dědická smlouva nebo dovětek (§ 1491 a násl. NOZ).
Pokud zůstavitel pro případ smrti nepořídil, určuje okruh dědiců zákon,
jedná se o tzv. zákonnou posloupnost (§ 1633 a násl. NOZ).
Řízení o pozůstalosti potom končí jedním z následujících způsobů:
-
Řízení se zastaví, protože zůstavitel nezanechal žádný majetek patřící do pozůstalosti nebo zanechal pouze majetek