V souvislosti s blížícím se termínem zpracování a podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2012 si v článku připomeneme zásady možnosti převedení příjmů a výdajů dosažených zemědělským podnikatelem na spolupracující osoby v souladu se zněním § 13 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"). Ukážeme si výhody a nevýhody této spolupráce a uvedeme si případy, kdy spolupráce osob optimalizuje daňovou povinnost poplatníků.
Spolupracující osoby se zemědělským podnikatelem a daň z příjmů za rok 2012
Ing.
Ivan
Macháček
Výhody spolupráce osob
*
Pro spolupracujícího
manžela (manželku), resp. spolupracující ostatní osoby žijící v domácnosti s poplatníkem není nutné vystavení živnostenského listu,
přestože příjmy, které jsou převáděny na osobu spolupracující s podnikatelem, jsou považovány u spolupracující osoby za příjem z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a jsou zdaňovány dle § 7 ZDP. Spolupracující osoba, pokud sama neprovádí podnikatelskou činnost, není z titulu spolupráce účetní jednotkou a rovněž nevede daňovou evidenci.*
Poměr rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu nemusí odpovídat reálné spolupráci
spolupracující osoby s podnikatelem. I při minimální, symbolické reálné spolupráci je možné rozdělit na spolupracující osobu plnou výši maximální možné částky dle § 13 ZDP, což lze využít plně k optimalizaci daňové povinnosti podnikatele a spolupracující osoby. Poměr převedených příjmů a výdajů na spolupracující osobu je možné stanovit až podle výše daňového základu daně podnikatele při sestavování daňového přiznání za příslušné zdaňovací období (kalendářní rok).*
Spolupracující osoba si může
uplatnit ve svém daňovém přiznání veškeré odpočty od základu daně v souladu se zněním § 15 ZDP, a dále slevy na dani dle § 35ba ZDP.
Jde např. o odpočet hodnoty poskytnutých darů, příspěvek zaplacený na penzijní připojištění se státním příspěvkem a na penzijní pojištění, odpočet zaplacených příspěvků na životní pojištění, odpočet zaplacených úroků z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru, uplatnění slevy na poplatníka, příp. slevy na invaliditu a další daňové úlevy obsažené v § 15 a §35ba ZDP*
Ze znění § 24 odst. 2 písm. k) ZDP vyplývá, že pokud
spolupracující osoba vykoná pracovní cestu v souvislosti se spoluprací pro podnika tele,
uplatní si výdaje na pracovní cestu této spolu pracující osoby podnikatel. Podobně i další výdaje spolupracující osoby vynaložené v souvislosti se spoluprací s podnikatelem jsou daňově uznatelnými výdaji podnikatele. Půjde např. o výdaj na mobilní telefon, výdaj na pracovní a ochranné pomůcky výdaje vynaložené spolupracující osobou. Optimalizační případy spolupráce osob
Institut spolupráce osob lze při jednotné sazbě daně z příjmů fyzických osob využít k možnostem optimalizace daňové povinnosti manželů a ostatních fyzických osob žijících v domácnosti s poplatníkem, zejména v následujících případech reálné spolupráce těchto osob:
*
Spolupracující osoba nemá žádné zdanitelné příjmy, takže nemůže uplatnit slevy na dani (zejména slevu na poplatníka) a odpočty od základu daně (poskytnuté dary, odpočet na penzijní připojištění se státním příspěvkem a na penzijní pojištění, odpočet na soukromé životní pojištění, odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření).
*
Spolupracující osoba sice má své vlastní zdanitelné příjmy, ale vypočtený základ daně neumožní fyzické osobě uplatnit v plné výši slevy na dani a odpočty od základu daně dle § 15 ZDP.
*
Podnikatel je v daňové ztrátě a převedení podílu daňové ztráty na spolupracující osobu, která má vyšší základ daně, sníží daňové zatížení této spolupracující osoby.
*
Podnikatel má vyšší základ daně, ale spolupracující osoba je v daňové ztrátě ze svého podnikání, takže převedení podílu příjmů a výdajů podnikatele na spolupracující osobu sníží i při jednotné sazbě daně 15 % souhrnné daňové zatížení obou osob.
*
Protože zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, neumožňuje zaměstnávání manžela druhým manželem, je institut spolupráce osob mezi manželi jediným možným optimalizačním řešením při společném podnikání manželů. Existuje sice ještě možnost uzavření sdružení manželů podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ObčZ"), avšak tato možnost vyžaduje, aby oba manželé měli příslušné oprávnění k podnikatelské činnosti.
Kdo může být spolupracující osobou
Spolupracující osobou z hlediska daně z příjmů může být:
*
spolupracující manžel (manželka) a
*
ostatní osoby žijící v domácnosti s poplatníkem.
Při spolupráci manžela (manželky) ZDP nevyžaduje, aby manžel (manželka) žil v domácnosti s poplatníkem. Při spolupráci ostatních osob s poplatníkem ZDP sice nevyžaduje příbuzenský vztah spolupracujících osob k poplatníkovi, ale zásadní podmínkou je, že tyto osoby žijí v domácnosti s poplatníkem. Rozdělení příjmů a výdajů nelze tedy provést např. na syna podnikatele, který s ním již nesdílí domácnost, i když s ním reálně spolupracuje při jeho podnikatelské činnosti.
Domácnost podle § 115 ObčZ tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně hradí náklady na své potřeby.
Nemusí tedy jít o shodné trvalé bydliště spolupracující osoby s poplatníkem, ale o společnou domácnost. Kromě manželky může být spolupracující osobou např. syn, dcera, bratr, matka, otec, druh, družka, přítel, přítelkyně, strýc, teta a další i cizí osoby žijící v domácnosti s poplatníkem. Přitom ZDP neudává žádnou podmínku pro výši dalších příjmů spolupracující osoby, takže
spolupracující osoba kromě příjmů ze spolupráce může mít i další zdanitelné příjmy,
např. ze závislé činnosti, z podnikání, z pronájmu ad.Příjmy a výdaje však nelze rozdělovat:
*
na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky,
*
*
na manžela (manželku), jeli na něj ve zdaňovacím období uplatněna sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP - sleva na manželku (manžela).
Toto vymezení nemožnosti rozdělit příjmy a výdaje na výše uvedené osoby obsažené v § 13 ZDP se vztahuje i na případy reálné spolupráce těchto osob s poplatníkem. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud manžel převádí příjmy a výdaje na spolupracující manželku, nemůže současně uplatňovat na manželku slevu na dani z příjmů dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.
Druh příjmů a výdajů rozdělovaných na spolupracující osobu
Na spolupracující osobu lze rozdělit pouze příjmy
dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti
vymezené v § 7 odst. 1 písm. a)-c) a v § 7 odst. 2 ZDP
a k nim příslušející výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Jedná se tedy o následující příjmy:*
Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství.
*
Příjmy ze živností (řemeslné, volné, vázané a koncesované).
*
Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (příjmy auditorů, advokátů, daňových poradců, lékařů, notářů, veterinářů, komerčních právníků, pojišťovacích agentů apod.).
*
Příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem (příjmy např. herců, zpěváků, hudebníků, autorů).
*
Příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů (příjmy např. architektů).
*
Příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů.
*
Příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
*
Příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.
Na spolupracující osobu lze rovněž rozdělit příjmy a výdaje účastníka sdružení osob bez právní subjektivity, které jsou příjmem dle § 7 ZDP
Na spolupracující osoby nelze rozdělit:
*
podíly na zisku společníků v. o. s. a komplementářů k. s.,
*
příjmy z kapitálového majetku dle § 8 ZDP,
*
příjmy z pronájmu nemovitostí a movitých věcí dle § 9 ZDP,
*
ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP,
*
nelze rovněž rozdělit příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP.
Výše limitujících rozdělovaných příjmů a výdajů dosažených při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti na spolupracující osobu je stanovena podle toho, zda se jedná o:
*
spolupráci pouze manžela (manželky), nebo
*
spolupráci manžela a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, resp.
*
spolupráci pouze ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem.
Pro případy spolupráce
musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná,
tedy např. převedení 40 % příjmů a 40 % výdajů poplatníka na spolupracujícího manžela, nebo převedení 20 % příjmů a 20 % výdajů poplatníka na spolupracujícího syna. Nikdy nemůže poplatník převést na spolupracující osobu odlišný poměr dosažených příjmů a odlišný poměr vynaložených výdajů, tedy např. převedení 50 % příjmů a 40 % výdajů poplatníka na spolupracující manželku.Podle znění pokynu GFŘ č. D-6 k § 13 ZDP se příjmy dosažené při společném podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby i v případě, že spolupracující osoba má kromě těchto příjmů i jiné příjmy podléhající dani z příjmů. Způsob uplatnění daňových výdajů u jiných zdanitelných příjmů spolupracující osoby není vázán (nemusí být shodný) na způsob uplatnění daňových výdajů rozdělovaných na spolupracující osobu. Spolupracující osoba přejímá do svého základu daně určitý podíl příjmů a výdajů podnikatele a proto
není rozhodující při rozdělení výdajů poplatníka, jakým způsobem uplatňuje poplatník výdaje - zda ve skutečně prokázané výši, nebo procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP.
K otázce spolupráce při pronájmu
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud
poplatník pronajímá hmotný majetek, který je zahrnutý v jeho obchodním majetku
(např. pronájem části dílny, pronájem pozemku apod.), je tento příjem zdaňován dle § 7 odst. 2 písm. e) ZDP. V tomto případě reálné spolupráce manželky nebo jiné osoby žijící s poplatníkem v domácnosti, lze na tuto spolupracující osobu převést příjmy a výdaje související s tímto pronájmem v souladu se zněním § 13 ZDP (např. manželka povede evidenci těchto příjmů a výdajů spojených s pronájmem). Pokud však pronajímá poplatník hmotný majetek, který nemá zahrnut v obchodním majetku,
je tento příjem zdaňován dle § 9 ZDP. V tomto případě příjmy a výdaje spojené s tímto pronájmem nemohou být převedeny na manželku nebo jinou osobu žijící s poplatníkem v domácnosti i při reálné spolupráci těchto osob s poplatníkem (např. poplatník pronajímá byty ve zděděném činžovním domě a manželka mu vede veškerou agendu nájemného a výdajů spojených s pronájmem).Spolupráce pouze s druhým manželem
V případě rozdělování příjmů a výdajů dosažených při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti
provozované pouze za spolupráce druhého z manželů, lze rozdělit na spolupracujícího manžela maximálně 50
% dosažených příjmů a výdajů.
Přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, může činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období, resp. 45 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce.příklad 1
Podnikatel zahájil podnikání v zemědělské výrobě v červnu roku 2012 a z této podnikatelské činnosti dosáhne za zdaňovací období roku 2012 základ daně ve výši 820 000 Kč. Manželka je zaměstnána a má příjmy ze závislé činnosti. Současně vypomáhá s manželovým podnikáním -vede mu daňovou evidenci.
Řešení:
Podnikatel nemůže převést na manželku plnou výši 50 % příjmů a výdajů, protože je vázán omezující podmínkou, že částka připadající na spolupracující manželku, o kterou příjmy přesahují výdaje, může činit nejvýše 45 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce.
V našem případě tedy může převést pouze 45 000 Kč x x 7 měsíců = 315 000 Kč daňového základu, což činí 315 000 / 820 000 = 38,41 %. Oba manželé musí podat daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob a manželka nemůže svého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti.
příklad 2
Se zemědělským podnikatelem spolupracovala jeho manželka. V září roku 2012 manžel zemřel. Dle zpracovaných podkladů pro daňové přiznání zůstavitele dosáhl daňový poplatník zdanitelných příjmů za rok 2012 do jeho smrti ve výši 1 800 000 Kč, přičemž poplatník uplatňoval paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů.
Řešení:
V našem případě dochází ke splnění podmínek dle § 13 ZDP následovně:
a)
padesátiprocentní podíl příjmů a výdajů, který lze převést na manželku činí:
*
50 % podílu na příjmech = 900 000 Kč,
*
50 % podílu na výdajích = 720 000 Kč,
*
možný převedený rozdíl příjmů a výdajů = = 180 000 Kč.
b)
při spolupráci po devět měsíců ve zdaňovacím období roku 2012 lze převést na spolupracující manželku maximálně rozdíl příjmů a výdajů ve výši: 9 měsíců x 45 000 Kč = 405 000 Kč.
Na spolupracující manželku za dobu spolupráce se zůstavitelem lze tedy převést plných 50 % příjmů a výdajů, tedy 900 000 Kč příjmů a 720 000 Kč výdajů.
Spolupráce s ostatními osobami žijícími v domácnosti s poplatníkem
V tomto případě půjde o rozdělování příjmů a výdajů dosažených při podnikání nebo jiné samostatné výdě lečné činnosti
provozované
za:1.
spolupráce ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem,
anebo2.
spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem
(např. současná spolupráce manželky a syna s podnikatelem).V těchto případech
může činit podíl těchto spolu pracujících osob na společných příjmech a výdajích v úhrnu nejvýše 30
%. Přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, může činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období, nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce.příklad 3
Poplatník podniká v zemědělské výrobě, přičemž mzdovou agendu a skladovou evidenci mu vede jeho přítelkyně, která s ním sdílí domácnost. Za zdaňovací období roku 2012 dosáhne podnikatel základ daně z podnikání ve výši 730 000 Kč. Jeho přítelkyně pečuje o jedno jejich nezletilé dítě a nemá žádné zdanitelné příjmy.
Řešení:
Na spolupracující přítelkyni lze převést ve smyslu znění § 13 ZDP pouze limit ve výši 180 000 Kč (nemůže být převedeno 30 % základu daně z podnikání podnikatele, což činí částku 219 000 Kč). Přítelkyně v daňovém přiznání vyčíslí daň z příjmů: 180 000 Kč x x 0,15 = 27 000 Kč a po odpočtu slevy na poplatníka je její daňová povinnost 2 160 Kč. Podnikatel vyčíslí v daňovém přiznání daň z příjmů: 550 000 Kč x 0,15 = = 82 500 Kč a po odpočtu slevy na poplatníka činí jeho daňová povinnost 57 660 Kč.
V případě, že by podnikatel nepřeváděl na svou přítelkyni podíl příjmů a výdajů, činila by jeho daňová povinnost 730 000 Kč x 0,15 - 24 840 Kč = 84 660 Kč.
příklad 4
S podnikatelem spolupracuje v roce 2012 při jeho podnikání v rostlinné výrobě manželka a syn, který studuje vysokou školu a žije s poplatníkem v domácnosti. Manželka ani syn nemají žádné zdanitelné příjmy a není na ně manželem uplatňována žádná sleva na dani. Za zdaňovací období roku 2012 dosáhne podnikatel základ daně z podnikání ve výši 690 000 Kč.
Řešení:
V případě současné spolupráce manželky a studujícího syna, který žije v domácnosti s poplatníkem, lze převést na obě spolupracující osoby dohromady pouze podíl ve výši 30 % na společných příjmech a výdajích, maximálně pak částku 180 000 Kč rozdílu příjmů a výdajů při spolupráci po celé zdaňovací období. V našem případě činí 30 % rozdílu příjmů a výdajů podnikatele částku 207 000 Kč, takže lze převést na obě spolupracující osoby pouze limitní částku v souhrnné výši 180 000 Kč. Rozdělení této částky na obě spolupracující osoby je libovolné, v našem případě zvolíme stejný podíl převedeného základu daně na manželku i na syna.
+------------------------------+------------------+----------------+-----------+ | Údaj | Podnikatel v Kč | Manželka v Kč | Syn v Kč | +------------------------------+------------------+----------------+-----------+ | Základ daně | 510 000 | 90 000 | 90 000 | | Daň z příjmů | 76 500 | 13 500 | 13 500 | | Sleva na dani na poplatníka | 24 840 | 24 840 | 24 840 | | Sleva na dani na studenta | 0 | 0 | 4 020 | | Výsledná daň | 51 660 | 0 | 0 | +------------------------------+------------------+----------------+-----------+
V daném případě by bylo výhodnější pro podnikatele spolupracovat v roce 2012 pouze s manželkou, na kterou lze převést při spolupráci po celé zdaňovací období až 50 % základu daně podnikatele, a výpomoc syna řešit např. na základě uzavření dohody o pracovní činnosti nebo uzavřením pracovního poměru.
Možnost převedení daňové ztráty na spolupracující osobu
Podle § 13 ZDP rozděluje poplatník na spolupracující osoby příjmy a výdaje, takže může dojít k situaci, že dosažené příjmy podnikatele jsou nižší než jeho výdaje.
Lze tedy rozdělit na spolupracující osobu i ztrátu z podnikání.
Toto řešení se využije zejména v situaci, když podnikatel dosahuje daňovou ztrátu, zatímco jeho spolupracující manželka nebo ostatní osoby žijící s poplatníkem v domácnosti, dosahují dílčího základu daně např. z podnikání, z pronájmu, z kapitálového majetku nebo z ostatních příjmů. Pro možné uplatnění daňové ztráty pak platí jak pro podnikatele, tak pro spolupracující osobu podmínky § 34 odst. 1 ZDP, podle kterého lze od základu daně odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.příklad 5
Oba manželé jsou osoby samostatně výdělečné činné a podnikají v odlišných oborech podnikání. Manžel je zemědělským podnikatelem a dosáhne za zdaňovací období roku 2012 zdanitelných příjmů ve výši 1 150 000 Kč a prokázaných výdajů 1 380 000 Kč (je v daňové ztrátě). Manželka je profesní účetní a dosáhla ze svého podnikání zdanitelných příjmů 680 000 Kč a uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 % z příjmů. Přitom manželka vypomáhá manželovi s administrativní činností při jeho podnikání.
Řešení:
Podnikatel může na spolupracující manželku převést plnou výši 50 % daňové ztráty:
+--------------------------+------------------------+------------------------+ | Subjekt | Rozdělení příjmů v Kč | Rozdělení výdajů v Kč | +--------------------------+------------------------+------------------------+ | Podnikatel | 575 000 | 690 000 | | Manželka: | | | | * ze spolupráce | 575 000 | 690 000 | | * z vlastního podnikání | 680 000 | 408 000 | | * celkem | 1 255 000 | 1 098 000 | +--------------------------+------------------------+------------------------+
V daném případě uplatňuje spolupracující osoba ze svého podnikání paušální výdaje, zatímco zemědělský podnikatel uplatňuje výdaje prokazatelným způsobem. Odlišný způsob uplatnění výdajů neznemožňuje převedení příjmů a výdajů podnikatele na spolupracující osobu. Spolupracující osoba přejímá totiž do svého základu daně určitý podíl příjmů a výdajů podnikatele, a proto není rozhodující při rozdělení výdajů poplatníka, jakým způsobem uplatňuje poplatník výdaje. Zda ve skutečně prokázané výši nebo procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP.
Manželka díky převedené ztrátě ze spolupráce s manželem sníživ roce 2012 svůj základ daně z podnikání z 272 000 Kč na 157 000 Kč a tím dojde u ní ke snížení daně z 15 960 Kč na nulu. Manžel nebude platit žádnou daň z příjmů.
Nevýhody spolupráce osob
I když u využití institutu spolupráce osob převažují pozitivní optimalizační důvody a daňové výhody tohoto institutu, je nutné se zmínit i o některých nevýhodách spojených s uplatněním převodu příjmů a výdajů na spolupracující osoby:
*
Spolupracující osoba
je samostatným daňovým subjektem, tzn., že podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob
v termínech stanovených zákonem. V tomto přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvádí spolupracující osoba podíl převedených příjmů a výdajů. Spolupracující osoba však nemusí podat daňové přiznání ve stejném termínu jako podnikatel, se kterým spolupracuje. Může dojít k situaci, že spolupracující osoba podá daňové přiznání v řádném termínu do 1. 4. za uplynulé zdaňovací období a podnikatel, se kterým spolupracuje, podá daňové přiznání prostřednictvím daňového poradce až v termínu do 1. 7., respektive naopak.*
Dle výše vypočtené daňové povinnosti uvedené v daňovém přiznání je
povinna spolupracující osoba platit zálohy na daň z příjmů
v následujícím zálohovém období.*
Spolupracující osoba je považována z hlediska zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, za osobu samostatně výdělečně činnou s povinností
hradit pojistné, včetně záloh na pojistné na sociální a na zdravotní pojištění.
Toto pojistné si hradí spolupracující osoba sama, anebo je za ni hradí podnikatel. Zaplacené pojistné je nutno vyloučit z daňových výdajů. *
O spolupráci v příslušném zdaňovacím období by mělo být rozhodnuto před jejím zahájením a nikoliv až po skončení zdaňovacího období. Máli spolupracující osoba pro činnost, v níž spolupracuje s podnikatelem, povolení, registruje se dle § 125 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "DŘ"). Pokud nemá povolení k této činnosti, je povinna spolupracující osoba, která začne vykonávat činnost, jejíž výsledky jsou předmětem daně (začne vykonávat spolupráci), podat přihlášku k registraci do 30 dnů u příslušného správce daně ve smyslu znění § 125 odst. 3 DŘ.