V minulém čísle jsme otevřeli metodický pokyn Generálního finančního ředitelství („GFŘ“) č. D-6 (dále jen „pokyn D-6“), který se snaží o jednotný výklad velmi důležitého zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Nejedná se sice pro daňové subjekty o závazný právní předpis, ovšem je jistě vhodné předem vědět, jak by s největší pravděpodobností určité nejednoznačné ustanovení zákona posoudil správce daně. Tato metodická pomůcka prakticky od roku 2012 - s možností využití již v roce 2011 - nahradila svého letitého předchůdce - pokyn Ministerstva financí č. D-300 z roku 2007, který opět navazoval na dřívější obdobný pokyn. Minule jsme si prošli pokyn D-6 k 1. a 2. části ZDP, tedy ke specifikům DPFO a DPPO, nyní navážeme metodikou týkající se 3. části ZDP - Společná ustanovení, vztahující se k oběma typům daní z příjmů.
Metodický pokyn k daním z příjmů D–6 (2. část)
Ing.
Martin
Děrgel
Metodika k 3. části ZDP – Společná ustanovení
Třetí část daňového zákona je zcela zásadní pro praktické uplatňování daně z příjmů jak osob fyzických, tak i právnických. Najdeme zde například pravidla pro tvorbu základu daně, podmínky daňové účinnosti výdajů (nákladů), metodiku daňových odpisů, slevy na dani, problematiku daňové ztráty, zálohy na daň placené přímo poplatníky, předmět a metodiku tzv. srážkové daně a zajištění daně, pravidla pro vyloučení mezinárodního dvojího zdanění atd. S ohledem na zásadní význam se pokyn D-6 této stěžejní části ZDP věnuje velmi podrobně a komentuje více či méně téměř každý její paragraf. Ve stručnosti si uvedeme, co se v této metodice především dozvíme, přičemž sdělení pro praxi významnější si ocitujeme a přidáme příklad využití těchto informací.
+--------+--------------------------+------------------------------------------------------------------------+ | ZDP | Název ustanovení | Co k tomuto ustanovení najdeme v pokynu D–6 | +--------+--------------------------+------------------------------------------------------------------------+ | § 22 | Zdroj příjmů | Česká republika se obdobně jako většina jiných států nespokojí se | | | | zdaněním veškerých příjmů svých rezidentů (zjednodušeně: lidí | | | | s bydlištěm a firem se sídlem v Česku), ať už plynou z domova nebo | | | | ze zahraničí. Ale předmětem zdanění v Česku jsou i některé typy | | | | příjmů nerezidentů ze zdrojů na našem území, z nichž dominantní | | | | postavení má zdanění příjmů ze zaměstnání vykonávaného v ČR a ze | | | | zdejších stálých provozoven („SP“). SP jsou zpravidla | | | | podnikatelské jednotky (pobočky) zahraničních firem, které | | | | podnikají v ČR, a byť nemají právní subjektivitu, tak se jim | | | | přisuzuje fiktivní daňová subjektivita. Přičemž tyto údaje | | | | nezajímají pouze nerezidentního poplatníka, ale často také | | | | tuzemského plátce příjmů, který mívá za úkol srazit z vypláceného | | | | příjmu českou (tzv. srážkovou) daň nebo zajištění české daně a | | | | tyto odvést svému správci daně. Praktické uplatňování ale | | | | komplikují obvykle v zájmu zmírnění daňového zatížení nerezidentů | | | | v Česku příslušné mezinárodní daňové smlouvy. | | | | V pokynu se například dozvíme, že platby do zahraničí za | | | | tzv. krabicový software určený pro širokou distribuci uživatelům | | | | se nepovažují za příjmy z úhrad za software, ale jsou obdobou | | | | prodeje zboží, a proto nepodléhají zdanění v Česku. Předmětem | | | | zdejšího zdanění nejsou třeba ani provize zahraničním firmám | | | | za služby vykonávané mimo ČR. Největší měrou se zde ale pokyn | | | | věnuje tématu SP. | +--------+--------------------------+------------------------------------------------------------------------+
V souladu s § 22 ZDP rozlišujeme
pět kategorií SP:
1)
kamenná
(nebo také skutečná či pevná) - kdy se již nezkoumají další podmínky, *
určujícím znakem je relativní trvalost místa výkonu činnosti (například továrna, dílna, kancelář, lom);
2)
staveniště
a místo provádění stavebně montážních projektů (tzv. staveništní SP
) - při splnění tří podmínek: *
časové [doba trvání přes šest měsíců nebo podle mezinárodní smlouvy více (během dvanácti měsíců)],
*
věcné (dodávka uceleného stavebního díla, stavební nebo technologické části),
*
místní (každý samostatný stavební projekt se hodnotí samostatně);
3)
poskytování ostatních služeb (tzv. službová SP)
- kdy je nutno splnit dvě podmínky: *
časovou [doba trvání pře