Účetní závěrka a inventarizace roku 2011, 1. část

Vydáno: 18 minut čtení
Účetní závěrka a inventarizace roku 2011 – I. část
Ing.
Ivana
Pilařová
1. Úvod
Roční účetní závěrka je obecně vnímána jako každoročně se opakujícím souhrn prací, který završuje celoroční proces vedení účetnictví a jehož výsledkem je podklad sloužící pro sestavení daňového přiznání a pro výpočet daňové povinnosti. Ve skutečnosti podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), a v návaznosti na to také podle § 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 500/2002 Sb.“), není účetní závěrka souborem prací, ale nedílný celek následujících účetních výkazů:
*
Rozvaha,
*
Výkaz zisku a ztráty,
*
Příloha účetní závěrky.
Účetní závěrka dále může obsahovat i Přehled o peněžních tocích a Přehled o změnách vlastního kapitálu, a to v závislosti na rozhodnutí účetní jednotky a často také přání auditora, pokud
auditor
účetní závěrku ověřuje.
Účetní závěrka může být sestavena
v plném nebo zjednodušeném rozsahu.
Účetní závěrku v plném rozsahu povinně sestavují účetní jednotky podléhající povinnému auditu účetní závěrky a dále všechny akciové společnosti.
Účetní jednotky, které do této skupiny nepatří, si mohou rozhodnout, zda sestaví účetní závěrku v plném či zjednodušeném rozsahu.
V následujících řádcích si připomeneme nejen jednotlivé typy uzávěrkových a závěrkových operací, ale poukážeme i na odlišnosti, které do rutinních uzávěrkových a závěrkových prací musíme začlenit, a to i s přihlédnutím k potřebám daně z příjmů.
Celý proces účetní uzávěrky je zastřešen ZU a prováděn podle následujících předpisů:
*
vyhláškou č. 500/2002 Sb., která je dále konkretizována Českými účetními standardy (dále jen „ČÚS“) pro podnikatele,
*
Interpertace českých účetních předpisů Národní účetní rady (celkem 21 Interpretací na různá témata).
Zveřejnění účetní závěrky je pak prováděno podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a ZU.
2. Přehled změn prací na uzávěrce roku 2010 proti účetní uzávěrce roku 2011
Praktické změny a
nové požadavky
na účetnictví roku 2011 by se daly shrnout následovně:
*
poskytnutí podkladů pro dodanění polhůtních závazků při současném zohlednění zaplacených či jinak zaniklých polhůtních závazků dodaněných v předchozích letech,
*
poskytnutí podkladů pro realizace výpočtů testů nízké kapitalizace:
*
hodnoty a přehled změn vlastního kapitálu,
*
hodnoty úvěrů a půjček od spojených osob bez ohledu na datum jejich uzavření a poskytnutí podkladů pro výpočet průměrné denní výši úvěrů a půjček,
*
skutečné hodnoty úroků a finančních nákladů pro potřeby testů nízké kapitalizace,
*
kontrola tržeb z prodeje dlouhodobého finančního majetku a posouzení případného osvobození,
*
kontrola a výpočet účetních a daňových odpisů, případná optimalizace jednotlivých odpisových metod daňových odpisů a ošetření rozdílů účetních a daňových odpisů,
*
prověření podmínek běžících a ukončených leasingových smluv,
*
správné - tedy neúčetní promítnutí případného paušálu na dopravu a ošetření skutečných nákladů na pohonné hmoty a parkování,
*
posouzení pohledávky ve vztahu k možné tvorbě zákonné opravné položky,
*
posouzení typu pohledávek a důvodů odpisu odpisovaných pohledávek,
*
ošetření čerpání či tvorby zákonné opravné položky,
*
zvážení započetí tvorby rezervy na opravu hmotného majetku, zohlednění uhrazovací povinnosti.
Některé vybrané problémy z účetního pohledu nově řeší
Interpretace
NÚR č. 15-21.
Je nutné připomenout některé staronové zásady
1.
Pokud účetní období zasahuje do dvou kalendářních let, je nutné si uvědomit, že v tomto případě platí účetní
legislativa
, která je platná
na začátku účetního období.
Je nutné si tedy uvědomit, které právní předpisy se k sestavované účetní závěrce váží.
2.
Dále je třeba podtrhnout skutečnost, že každá z položek rozvahy, výkazu zisku a ztráty a položek přehledu o změnách vlastního kapitálu obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně v předcházející účetní období. V případě, že položky minulého období
nejsou srovnatelné,
upraví se informace za minulé období s ohledem na významnost. Ponechání nesrovnatelných informací, stejně jako úpravy minulého období budou odůvodněny v příloze v účetní závěrce. Požadavek uvedení údajů za bezprostředně předcházející období není obsažen u přílohy účetní závěrky a u cash flow.
3.
Další často opomíjenou zásadou je rozdělení pohledávek a závazků z hlediska
dlouhodobosti a krátkodobosti.
V rozvaze je třeba rozdělovat pohledávky a závazky nikoliv podle celkově sjednané doby splatnosti. Je nezbytné za krátkodobé považovat ty části pohledávek a závazků, které budou uhrazeny v následujících 12 měsících po rozvahovém dni. Zbylé části pohledávek a závazků jsou v kategorii dlouhodobých.
4.
I přes mnohá opakování a „medializaci“ zásady opatrnosti a věrného obrazu se stále stává, že aktiva vykázaná v účetní závěrce jsou
nadhodnocená.
K nadhodnocení jsou náchylné zejména pohledávky, a to zejména ty, ke kterým není možné vytvářet zákonné opravné položky, dále pak nízkoobrátkové a neprodejné zásoby a v neposlední řadě i dlouhodobý finanční majetek.
3. Vybrané operace účetní závěrky
3.1 Inventarizace
Samozřejmou podmínkou, bez níž nelze účetní závěrku vůbec sestavit, je inventarizace.
Bez inventarizace nelze obhájit průkaznost účetnictví, a tedy ani účetní závěrky.
Úkolem inventarizace je prokázat, zda skutečný stav a také ocenění majetku a závazků odpovídá jeho stavu v účetních knihách a zda jsou jednotlivé složky majetku a závazků správně oceněny.
Na podkladě inventarizace se rozhoduje v účetní jednotce o:
*
tvorbě opravných položek k aktivům (nejčastěji k pohledávkám, nízkoobrátkovým zásobám či k podílům na jiných společnostech, pokud nejsou přeceněny metodou ekvivalence, ale i dlouhodobému majetku a pohledávkám),
*
odpisu právně zaniklých závazků, či účetním řešení nedoložitelných závazků,
*
tvorbě či čerpání účetních i zákonných rezerv,
*
časovém rozlišení nákladů, výnosů, příjmů a výdajů,
*
dohadných účtech aktivních a pasivních,
*
přepočtu majetku a závazků v cizí měně na českou měnu aktuálním kursem ČNB k rozvahovému dni,
*
mankách a přebytcích na majetku a závazcích.
Z podkladů získaných při inventarizaci se odvíjí účtování téměř všech závěrkových operací. Závěrem je třeba konstatovat, že právě zpracováním inventurních soupisů a jejich porovnáním s údaji v účetnictví odhalíme mnohé chyby v účtování, které by jinak objeveny nebyly. Důsledně provedená inventarizace je nejen povinností, ale i důležitým nástrojem k odstranění chyb a je třeba k ní takto přistupovat. Pouhé vytištění obratů účtů s připojením data a podpisu není rozhodně inventurním soupisem a tímto postupem nejen že inventarizací neprovedeme, ale ani nemůžeme objevit žádnou chybu.
Účtování mank a přebytků
Pro účtování přebytků, mank, škod a náhrad za ně použijeme následujících účtových skupin.
Náklad z titulu manka či škody
549-Manka a škody
569-Manka a škody na finančním majetku
582-Škody
Přebytky či náhrady za manka či škody
648-Jiné provozní výnosy
668-Ostatní finanční výnosy
688-Mimořádné výnosy
Na účty mimořádných nákladů a výnosů účtujeme jen v případech, které jsou pro účetní jednotku výjimečného charakteru (například povodňové škody a pojistné náhrady za ně).
Schodky na pokladně jsou účtovány MD 569/D 211, případně pohledávky z titulu náhrad za odpovědnými osobami jsou účtovány MD 378/D 668. Přebytky na odpisovaném majetku jsou účtovány MD 022 (021)/ /D 082 (081), přebytky na pozemcích pak souvztažností MD 031/D 413, přebytky na finančním majetku pak MD 221/D 668. Vznik na přebytku na pozemcích je výjimečný a uvedený postup by byl užit v případě, kdy v účetnictví není zachycena celá parcela. Pokud se jedná o chybně uvedenou výměru v řádu několika metrů, obvykle se o korunovém vyjádření neúčtuje, jen se v dokumentaci upraví výměra.
Inventarizace a účtování zásob variantou B
U účtování zásob metodou B se skutečný stav zásob zjištěný inventurou nejprve porovnává se skladovou evidencí, vyčíslí se manka a vyúčtují se souvztažností MD 549/D 501, a teprve potom se účtuje na účtech zásob o skutečně zjištěném stavu zásob. Ten se na základě výsledků inventarizace k 31. 12. 2011 zaúčtuje na účty zásob souvztažností MD 112/D 501 nebo MD 132/D 504 a počáteční stavy zásob k 1. 1. 2011 budou zrušeny obrácenými zápisy MD 501/D 112 nebo MD 504/D 132. Je také možné zvolit účtování přes změnu stavu, kdy se ke konečnému stav zásob dospěje jednou účetní souvztažností.
3.2 Problematika závazků v účetní závěrce
3.2.1 Právně zaniklé závazky
Na základě správně provedené dokladové inventury by měly být objeveny
právně zaniklé závazky.
Právní zánik závazků znamená výnosový dopad do účetnictví, a tím i do základu daně. Právně zaniklé závazky je nutno podle ČÚS č. 19 Náklady a výnosy
vyúčtovat do výnosů
a tyto výnosy se stávají součástí základu daně [s výjimkou situace § 23 odst. 4 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“)]. Nejčastějším, ne však jediným výnosově účtovaným, důvodem právního zániku závazku je dohoda stran o odpuštění dluhu, dohoda o narovnání, započtení.
3.2.2 Polhůtní závazky
V souvislosti s novelizací ZDP je pojem zaniklých závazků často zaměňován s pojmem tzv. polhůtních závazků. Pokud k rozvahovému dni účetního období existují neuhrazené závazky, u nichž od splatnosti závazku uplynulo 36 měsíců, nebo se promlčely, nebo zanikly jinak než splněním, započtením, splynutím práva s povinností, dohodou o narovnání (pokud o tom nebylo účtováno do výnosů), musí být o jejich hodnotu zvýšen základ daně dle § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 ZDP. Tato úprava ZDP však nedefinuje polhůtní závazky jako právně zaniklé závazky, proto
není správné
hodnotu polhůtních závazků zaúčtovat do výnosů. Zdanění hodnoty závazků proběhne pouze mimoúčetně v daňovém přiznání (na řádku 30 daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob), nikoliv přes výnosy a účetní výsledek hospodaření.
3.3 Časové rozlišení, dohadné položky
Časové rozlišení patří k základním účetním zásadám a v praxi zpravidla nebývá často porušována.
Proto si připomeneme jen situace, které by teoreticky mohly být zdrojem chyb:
a)
Vzhledem k velké medializaci judikátu Nejvyššího správního soudu, je nutné věnovat značnou pozornost časovému rozlišení (či tvorbě dohadných položek) na roční odměny vedení či zaměstnanců. V tomto případě velmi záleží na konkrétních podmínkách - zda je k rozvahovému dni zajištěna nárokovost dané odměny. Pokud tomu tak není, dohadné položky se netvoří.
b)
Do nákladů roku 2011 je nutno zaúčtovat předpis odvodu za nedodržení povinnosti zaměstnat zákonem stanovený počet osob se ZPS (ve výši dva a půl násobku průměrné měsíční mzdy ve státě za 1.-3. čtvrtletí roku 2010). Odvod je titulem pro časové rozlišení, proto mezi účetní případy roku 2011 zahrneme i předpis tohoto odvodu: MD 538/D 383 nebo 379 (závazek vůči úřadu práce).
c)
Na účtu 531 musí být zaúčtována částka rovná daňové povinnosti na silniční dani za rok 2011 podle daňového přiznání podávaného k 31. 1. 2012. Případný nedoplatek na dani či přeplatek na dani bude vykazován na účtu 345.
d)
K 31. 12. 2011 je třeba vyúčtovat jako dohadnou položku aktivní - výnosy z titulu pojistných náhrad ze škodních událostí, které nastaly v roce 2011. Výjimkou je situace, kdy samotný fakt poskytnutí pojistné náhrady je sporný a pojistné plnění je nejisté. Pokud je nejistá pouze částka, dohadná položka se tvoří. Správné účtování dohadné položky aktivní (MD 388/D 648 nebo 688) nebo příjmu příštích období (MD 385/D 648 nebo 688) se nám bude hodit i při sestavování základu daně.
e)
Nezapomeňme na časové rozlišení nákladových i výnosových úroků z úvěrů, půjček, termínovaných a jiných vkladů a to bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zaplaceny.
f)
Je třeba věnovat velkou pozornost tvorbě dohadných položek pasivních a zachytit na účtu 389 veškeré nevyfakturované dodávky, které byly v roce 2011 realizovány a k datu uzavření účetních knih nebyla k dispozici faktura či jiný doklad. V případě, kdy na některou z nevyfakturovaných dodávek zapomeneme, bude nutno přistoupit k zaúčtování položky do dalšího účetního období a k mimoúčetní úpravě základu daně v daňovém přiznání.
g)
Pro pořádek je třeba připomenout, že nevyfakturovanou dodávkou se může stát jak dodávka zboží, tak i služeb, specielně je třeba dát pozor na poskytované bonusy a následné slevy. Právě vyřešení přijatých a poskytnutých bonusů za překročení odebraného množství zboží podle individuálně sjednaných obchodních podmínek bývá velmi pracné, neboť je třeba prověřit, zda podmínky vzniku bonusu byly splněny a poté zjistit jejich výši a zaúčtovat do výnosů prostřednictvím dohadných účtů aktivních (bonusy přijaté od našich dodavatelů), případě do nákladů prostřednictvím dohadných účtů pasivních (bonusy poskytnuté našim odběratelům).
3.4 Základní účetní zásady a pravidla pro tvorbu opravných položek
Opravné položky se vytvářejí pouze k účtům majetku, a to za účelem snížení ocenění majetku v účetnictví prokázaném na základě inventarizace majetku. Tyto opravné položky se vytvářejí jen v případech, kdy snížení ocenění majetku v účetnictví není trvalého charakteru nebo není snížení ocenění vyjádřeno jiným způsobem (například reálnou hodnotou). To znamená, že institut opravných položek použijeme tehdy, pokud
účetní hodnota majetku zachycená na účtech majetku je vyšší než hodnota majetku ve skutečnosti.
Tento stav se zjistí na základě provedené inventarizace, kterou zjišťujeme nejen odchylky množstevní, ale i hodnotové.
Opravné položky tak mohou existovat k těmto druhům majetku:
*
Dlouhodobý majetek
- jedná se například o opravnou položku postihující dočasný pokles hodnoty havárií poškozeného kamionu, který bude v roce 2012 opraven. V tomto případě použijeme souvztažnost MD 559/D 09X, kterou zaúčtujeme k rozvahovému dni 31. 12. 2011.
*
Nedokončený dlouhodobý majetek
- všímejme si dlouhodobé nedokončenosti investic, které v tomto stavu často ztrácejí na hodnotě.
*
Zálohy na dlouhodobý majetek
- dlouhodobá záloha sama o sobě není problémem. Problémem je její nevrácení a nevyúčtování v době, kdy k tomu podle smlouvy mělo dojít. V tento moment záloha jako pohledávka ztrácí na hodnotě.
*
Zásoby
- klasickým příkladem je tvorba opravné položky na pokles hodnoty u nízkoobrátkových, těžko prodejných či poškozených zásob, které se prodávají s velkou slevou, případně jsou neprodejné. Opravná položka bude vytvořena souvztažností MD 559/D 19X.
*
Pohledávky
- tvorba účetních opravných položek je závislá na době, která uplynula od splatnosti pohledávky (více o opravných položkách k pohledávkám v následující kapitole).
*
Dlouhodobý finanční majetek
- tvorbu opravných položek volíme v případě, kdy hodnota vlastněných akcií či obchodních podílů poklesne pod jejich účetní hodnotu (souvztažnost MD 579/D 09X) a souběžně jsme nepoužili metodu přecenění ekvivalencí.
3.5 Účtování o pohledávkách
Při účtování o pohledávkách se z daňových důvodů zpravidla nezapomíná na odpis pohledávek, ani na tvorbu zákonných opravných položek k nedobytným pohledávkám či k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení. V mnoha případech však není možné v souladu se zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOR“), vytvořit tak vysokou opravnou položku, jaká by byla z účetního hlediska potřeba. Pak je nutné vytvářet vedle zákonných ještě účetní opravné položky. Pokud zákonné opravné položky nemohou být vytvářeny, pak je nutné tvořit pouze
účetní opravné položky
(například v případě pohledávek vzniklých z titulu půjček, úvěrů, záloh, ručení, smluvních sankcí apod., či k pohledávkám, které nebyly přihlášeny do insolvenčního řízení).
Pokud se týká
daňové optimalizace
pohledávek, je vhodné připomenout:
*
Je třeba zkoumat skutečnost, zda ohledně dané pohledávky bylo s dlužníkem zahájeno rozhodčí, soudní či správní řízení. Pokud jde o pohledávku ohledně které bylo zahájeno předmětné řízení, je možné postupně vytvořit až 100% zákonnou opravnou položku, a to postupně v závislosti na době, která uplynula od splatnosti pohledávky.
*
Pokud nedošlo k zahájení řízení a pohledávka je více než 6 měsíců po lhůtě splatnosti, je možné vytvořit jako daňově účinnou pouze 20% zákonnou opravnou položku, to však pouze v případě, pokud rozvahová hodnota pohledávky k datu jejího vzniku nepřekročila částku 200 tis. Kč.
*
Na některé pohledávky není možné vůbec vytvářet žádné zákonné opravné položky - například na pohledávky vzniklé z titulu úvěrů, půjček a záloh a na pohledávky vzniklé z titulu smluvních sankcí a z titulu ručení, na pohledávky, které nebyly zaúčtovány do výnosů a nestaly se součástí zdaňovaných výnosů apod. Ze stejného důvodu je nutné k těmto pohledávkám vytvářet účetní opravné položky.
*
Zvláštní pozornost zasluhují nepromlčené pohledávky vzniklé vůči kapitálově či jinak spojeným osobám, na které není možné (s výjimkou insolvence) vytvářet zákonné opravné položky. Ze stejného důvodu se k těmto pohledávkám musí naopak tvořit účetní opravné položky.
*
Pozor na pohledávky, k jejichž dlužníkům evidujeme k rozvahovému dni splatné závazky. Pokud není provedena
kompenzace
, k těmto pohledávkám není možné vytvářet zákonné opravné položky.
*
Pro uplatnění až 100% zákonné opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení je velmi podstatná skutečnost, zda došlo k přihlášení této pohledávky insolvenčnímu soudu ve lhůtě stanovené soudem v rozhodnutí o prohlášení insolvence. Tyto opravné položky se ruší v návaznosti na výsledek insolvenčního řízení.
*
Častou chybou bývá opomenutí zrušit opravné položky k nedobytným pohledávkám. K této skutečnosti musí dojít v případě promlčení, postoupení, vkladu, úhradě či započtení pohledávky. Nejčastěji podnikatelé přehlížejí právě skutečnost, že uplynula promlčecí doba. Pokud
před
uplynutím promlčecí doby je pohledávka účetně odepsána, je tento odpis daňově účinný právě do výše zúčtované zákonné opravné položky. Pokud k odpisu pohledávky dojde až
po
uplynutí promlčecí lhůty, není možné tuto optimalizaci využít.
*
Zcela jistě je třeba uplatnit tvorbu opravných položek k pohledávkám do 30 tis. Kč podle § 8c ZOR, která je účinnou optimalizací zejména u věřitelů s mnoha dlužníky a nízkými částkami dluhů.
*
Při posuzování daňové účinnosti odpisů je nutné podrobně zkoumat podmínky uvedené v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP. Toto ustanovení bylo novelizováno s účinností od 1. 1. 2011 a neumožňuje mimo jiné daňově účinný odpis pohledávek, které vznikly mezi spojenými osobami.
Pokračování v příštím vydání časopisu.