Občan, který má v úmyslu začít podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“), musí splnit spoustu administrativních i jiných podmínek, oblast zdravotního pojištění nevyjímaje. V prvé řadě je zapotřebí si uvědomit, že nedodržení některé z povinností je ve zdravotním pojištěním důvodem k uplatnění sankčního postihu, i když je nutno objektivně říci, že ne každé provinění zdravotní pojišťovny trestají. Nicméně je obecně platnou poučkou, že nikdy není vhodné zavdávat (nejenom) zdravotní pojišťovně důvod k použití sankce. Na co tedy nesmí začínající podnikatel ve zdravotním pojištění zapomenout?
Zahájení podnikání a zdravotní pojištění
Antonín
Daněk
1. Přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako OSVČ
Nejpozději do 8 dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti je pojištěnec povinen oznámit své zdravotní pojišťovně její zahájení (případně ukončení). Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne provozovat činnost s cílem „mít příjem“ (uzavření kupní smlouvy, vystavení objednávky, fakturace apod.). Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se tedy nepovažuje pouhé získání živnostenského listu nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti. Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni odvádí zaměstnavatel. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.
Kdo se považuje ve zdravotním pojištění za OSVČ?
Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy zdaňované podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), považuje se z tohoto titulu ve zdravotním pojištění za OSVČ. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u OSVČ sazba 50 % příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, přičemž v ust. § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), jsou vyjmenovány osoby, které nemusí dodržet minimální vyměřovací základ.
Osoby považované ve zdravotním pojištění za OSVČ, tedy s povinností placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“). Mezi tyto osoby patří nejen osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, ale i například i osoby podnikající v zemědělství nebo provozující podnikání podle zvláštních předpisů, osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů anebo spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud podle ZDP lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené jejich dosažení, zajištění a udržení.
2. Platit zálohy podle zákona
OSVČ, jako jediné ze skupin plátců pojistného ve zdravotním pojištění, platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného.
Výši měsíčně placených záloh na pojistné přímo ovlivňují především tyto skutečnosti:
*
charakter samostatné výdělečné činnosti, kdy je při souběhu příjmů tato činnost buď hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů podnikající osoby,
*
pojištěnec nemusí jako OSVČ dodržet minimální vyměřovací základ a tudíž se na něho nevztahuje povinnost placení (alespoň minimálních) záloh, takže může v roce 2011 platit buď zálohy nižší než 1 670 Kč nebo nemusí platit žádné zálohy.
Pokud je totiž pro OSVČ samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem jejích příjmů, je její povinností platit zálohy na pojistné, a to v roce 2011 nejméně v částce 1 670 Kč.
Neplacení záloh
Zálohy na pojistné není povinna platit:
*
OSVČ, pro kterou je její samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů,
*
v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti OSVČ, za kterou je plátcem pojistného i stát, resp. se na takovou osobu nevztahuje minimální vyměřovací základ,
*
OSVČ pro kterou neplatí ustanovení o povinnosti placení pojistného alespoň ze zákonného minima v situaci, kdy je za předcházející kalendářní rok „v mínusu“,
*
OSVČ za kalendářní měsíc, ve kterém byla po celý tento měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.
Souběžné příjmy
Při souběhu výkonu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti se musí OSVČ rozhodnout, která její činnost bude v daném kalendářním roce (měsíci) hlavním zdrojem jejích příjmů. Pro účely placení pojistného nelze v takových případech sčítat pojistné placené z titulu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, jinými slovy, buď musí být:
*
v zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč nebo
*
v rámci samostatné výdělečné činnosti musí být placeny alespoň minimální zálohy, tedy v roce 2011 nejméně v částce 1 670 Kč.
Jestliže v případě souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností nedosahují příjmy v zaměstnání minimální mzdy, musí zaměstnanec zaměstnavateli dokladovat Čestným prohlášením, že ve své samostatné výdělečné činnosti platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ - v tomto případě pak odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu. Pokud tato podmínka splněna není, provádí zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu.
3. Nezapomenout na podání Přehledu
Jednou ze zásadních povinností OSVČ je předložit do jednoho měsíce ode dne, kdy mělo být podáno daňové přiznání, každé zdravotní pojišťovně, u které byla OSVČ ve zdaňovacím období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu zaplacených záloh na pojistné. Případný doplatek za rok 2011 je splatný do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán Přehled podle § 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. za tento rok. Při zahájení podnikání v letošním roce však bude tato povinnost aktuální až v roce 2012.
4. Oznámení některých skutečností
V souvislosti se svojí samostatnou výdělečnou činností OSVČ oznamuje zdravotní pojišťovně kromě dalšího:
a)
do 8 dnů: skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem, např.: přiznání nebo odejmutí důchodu, zahájení nebo ukončení studia, nástup na mateřskou dovolenou aj. (blíže viz ust. § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů),
b)
do 30 dnů: změnu příjmení nebo trvalého bydliště.
Zejména na oznámení skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem by neměl podnikatel zapomenout, neboť takovým opomenutím přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou měsíční platbu pojistného od státu ve výši 723 Kč. Za nesplnění této povinnosti v zákonné osmidenní lhůtě může zdravotní pojišťovna uložit provinilci pokutu až do výše 10 000 Kč.