Výplata zisku minulých let

Především je třeba si uvědomit, že s. r. o. nemá v účetnictví žádný zisk za rok 2005, zisk za rok 2006 apod., vykazuje zřejmě jen poměrně vysoký stav účtu 428-Nerozdělený zisk minulých let. Je tak nutno zkoumat právní podmínky pro výplatu (rozdělení) podílů na zisku v aktuální době. Tak se klidně může stát, že přes vysoký stav účtu 428 nebude možno rozdělit zisk žádný nebo jen malý, protože za poslední období firma vykazuje vysoké ztráty.

Pro stanovuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“), jistá závazná pravidla, která lze vyjádřit Pokud má být vyplácen zisk,

Následuje výpočet maximální částky, kterou lze vyplatit jako podíly na zisku:

+--------------------------------------------------------------------------------+----------+--------------------+
|                            Položka druhé podmínky                              |   Účet   |      Výpočet       |
+--------------------------------------------------------------------------------+----------+--------------------+
| Výsledek hospodaření vykázaný za poslední uzavřené účetní období               | 431      | =+(zisk)/-(ztráta) |
| Povinný příděl do „zákonného“ rezervního fondu podle (z aktuálního zisku)      | -        | -                  |
| Neuhrazené ztráty minulých let                                                 | 429      | -                  |
| Nerozdělené zisky minulých let                                                 | 428      | +                  |
| Fondy tvořené ze zisku, které je možné použít dle uvážení účetní jednotky      | 423, 427 | +                  |
| Případná část rezervního fondu, kterou lze použít dle uvážení účetní jednotky  | 421 AE   | +                  |
| Kolik lze vyplatit jako podíl na zisku                                         | -        | = kladné číslo     |
+--------------------------------------------------------------------------------+----------+--------------------+

Ze zákonného rezervního fondu (účet 421) se do výpočtu zahrnuje pouze případná část, s níž může účetní jednotka nakládat dle svého uvážení, tedy jen přesah nad zákonné minimum, což je v praxi výjimečné.

Dodejme, že není v kompetenci stanov ani valné hromady omezit nebo vyloučit vliv výše uvedených tří podmínek pro možnost vyplácení podílů na zisku. Závazná pravidla není rozumné brát na lehkou váhu, protože kteří vyslovili souhlas s touto výplatou (viz § 123 odst. 4 ObchZ). Podobně nesmí ani představenstvo a. s. rozhodnout o výplatě dividend a jiných podílů na zisku v rozporu s těmito závaznými pravidly, a to ani v případě když by výplatu schválila valná hromada.

Konkrétní situaci a splnění právních podmínek pro výplatu podílů na zisku je třeba konzultovat předem s právníkem. Můj osobní názor (nejsem ale právník!) je takový, že pokud nebyla schválena účetní závěrka za rok 2010, tak ještě nelze osvědčit zákonné podmínky pro možnost výplaty podílu na zisku v roce 2011.

Především je třeba připomenout, že podíl na zisku je předmětem srážkové daně pouze v případě, že není osvobozen od daně z příjmů, jak je tomu ve vztazích mateřská dceřiná společnost v souladu s § 19 ZDP.

Pokud podíl na zisku podléhá srážkové dani, pak je třeba rozlišovat dva okamžiky:

Pozor na to, že smlouva o půjčce je tzv. smlouvou naturální, takže vzniká až skutečným předáním peněz dlužníkovi. Proto doporučuji opět raději konzultovat s právníkem, jestli smlouva o půjčce právně vznikne pouhým ponecháním nevyplaceného podílu na zisku ve společnosti. Zvláště pokud je takto půjčkou řešený dočasný nedostatek peněžní hotovosti s. r. o., kdy se obávám, že by žádná smlouva o půjčce být uzavřena nemohla, resp. nevznikl by příslušný závazkový vztah. Doporučuji tedy raději čisté podíly na zisku společníkovi vyplatit a je pak jeho svobodnou volbou, zda je dalším právním úkonem, klidně stejný den, poskytne dotyčnému s. r. o. jako půjčku...

V každém případě je nutno rozdělení zisku daňově dokončit, takže ať už po právní stránce mohou peníze klidně zůstat ležet na účtu s. r. o., tak je samozřejmě nutno coby za půjčenou jistinu považovat až čisté podíly na zisku společníka po zdanění a včas sraženou daň odvést podle bodu ad 2).

Samozřejmě, se svým majetkem (penězi) může společník nakládat jakkoli, třeba je půjčit zpět jeho s. r. o. Pozor na to, že také pro s. r. o. platí přiměřeně § 196a ObchZ, takže mj. i smlouvu o půjčce je nutno uzavřít s jednatelem s. r. o. pouze za podmínek obvyklých v obchodním styku. Úrok obvyklý je samozřejmě důležitý také z hlediska daní z příjmů viz § 23 odst. 7 ZDP. Jeho výše závisí na mnoha parametrech půjčky a optimální je požádat hned několik bank o alternativní nabídku takovéto půjčky (úvěru), přičemž průměr bankovních úroků lze považovat za aktuálně tržně obvyklou cenu půjčky. Nebo lze samozřejmě požádat a zaplatit znalce v oceňování půjček, který stanoví aktuální cenu obvyklou pro danou půjčku ještě precizněji.

Protože společník s. r. o. je tzv. spojenou osobou, je nutno pamatovat na limit daňové účinnosti úroků z úvěrů a půjček do objemu čtyřnásobku vlastního kapitálu, viz § 25 odst. 1 písm. w) ZDP. Navíc kvůli neúčtujícímu věřiteli (společníkovi) nebudou pro dlužníka (s. r. o.) úroky z půjčky daňově účinné standardně v odpovídajícím časovém rozlišení již předpisem dlužných úroků, ale až jejich skutečným zaplacením viz § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP. A také pozor na to, že pokud by úrok nebo skutečnost, zda bude vyplacen, závisely zcela nebo převážně na zisku dlužníka (s. r. o.), pak by úroky, resp. finanční výdaje (náklady) nebyly vůbec daňově účinné, jak stanoví § 25 odst. 1 písm. zm) ZDP.