Pracovní smlouva menšího rozsahu

V žádném právním předpise není používán pojem „pracovní smlouva menšího rozsahu“. Váš dotaz se týká zaměstnání malého rozsahu, které upravuje § 7 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP“). Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž jsou splněny dvě ze tří podmínek účasti zaměstnance na nemocenském pojištění - zaměstnanec vykonává práci na území ČR (nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR) a zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů, není však splněna třetí podmínka, protože sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec. Výši rozhodného příjmu a způsob jeho stanovení upravuje § 6 odst. 5 ZNP. V roce 2011 činí rozhodný příjem 2 000 Kč. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu alespoň ve výši rozhodného příjmu.

Zaměstnáním je třeba rozumět buď pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti.

Dohoda o provedení práce nezakládá nikdy účast na nemocenském pojištění, protože zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce nejsou uvedeni v § 5 ZNP, který vymezuje okruh pojištěných osob. Proto se také z této dohody neodvádí pojistné na sociální pojištění ani pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

V případě uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti, kdy výše mzdy (v případě pracovního poměru) nebo výše odměny z dohody nedosáhne částky 2 000 Kč, není zaměstnanec účasten nemocenského pojištění a neodvádí se pojistné na sociální pojištění ani pojistné na zdravotní pojištění. Pokud by však z nějakého důvodu příjem v kalendářním měsíci dosáhl částky 2 000 Kč, byl by váš zaměstnanec účasten nemocenského pojištění a vznikla by povinnost odvodu pojistného na sociální pojištění podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a pojistného na zdravotní pojištění podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Možnost poskytování příspěvku na stravování jako daňově uznatelného výdaje upravuje § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Daňově uznatelnými výdaji jsou příspěvky zaměstnavatele na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Daňové řešení na straně zaměstnance upravuje § 6 odst. 9 ZDP v písm. b). Od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Na osvobození od daně z příjmů u zaměstnance nemá vliv výše daňově uznatelných výdajů vynaložených zaměstnavatelem, a to ani kdyby zaměstnavatel poskytl svým zaměstnancům stravování zdarma.

V případě, kdy zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům stravenky, a to buď za úplatu, která je nižší než nominální hodnota stravenky nebo je poskytnuta bezplatně, celá nominální hodnota stravenky je na straně zaměstnance osvobozena od daně. Ve vašem případě je celá výše stravenky u zaměstnance osvobozena od daně, u zaměstnavatele je daňově uznatelným výdajem jen 55 % ceny stravenky.

Daňové řešení příspěvku zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance je výslovně obsaženo jen ve vztahu k zaměstnanci. Podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP jsou od daně z příjmů osvobozeny příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění a na soukromé životní pojištění zaměstnance, a to v celkovém úhrnu do výše 24 000 Kč ročně. U zaměstnavatele je daňové řešení příspěvku podrobeno obecné úpravě daňově uznatelných výdajů (nákladů) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Tyto výdaje jsou u zaměstnavatele daňově uznatelné, pokud jsou vynaloženy na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Pokud je poskytování příspěvku na soukromé životní pojištění zaměstnance sjednáno se zaměstnancem v pracovní smlouvě, popřípadě v dohodě o pracovní činnosti nebo v dohodě o provedení práce, jedná se o daňově uznatelný výdaj, a to bez ohledu na výši příspěvku. Poskytování příspěvku může být sjednáno i v jiné smlouvě uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.