Pracovní smlouva menšího rozsahu
JUDr.
Marcela
Smutná
Co je to pracovní smlouva menšího rozsahu? Vím, že se jedná hlavně o to,
že nesmí přesahovat 2 000 Kč měsíčně, a že z ní není nárok na nemocenské dávky, protože ani
nepodléhá sociálnímu pojištění.
Jedná se z právního hlediska o pracovní poměr nebo o typ dohody
sjednané mimo pracovní poměr jako je dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti? Posuzují
se výdaje smluvně ve smlouvě ujednané za daňové výdaje jako u pracovní smlouvy?
Příklad:
Hlídač objektu firmy,
starobní důchodce, je na firmě na pracovní smlouvu malého rozsahu. Pracuje 2 dny v týdnu po 4
hodinách (cca 60 Kč/hodina). Splní tedy stanovenou minimální mzdu. Dostává od firmy 8 stravenek za
měsíc. Firmě nic neplatí. 55 % hodnoty stravenky účtováno na účet 527, 45 % hodnoty stravenky
účtováno na 528. Dále mu firma přispívá 1 000 Kč na životní pojištění.
Je možno považovat všechny popsané výdaje za daňové nebo je
nutné účtovat na analytickou evidenci nedaňových výdajů?
odpověď:
V žádném právním předpise není používán pojem „pracovní smlouva menšího
rozsahu“. Váš dotaz se týká zaměstnání malého rozsahu, které upravuje
§ 7 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP“). Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v
němž jsou splněny dvě ze tří podmínek účasti zaměstnance na nemocenském pojištění - zaměstnanec
vykonává práci na území ČR (nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR) a zaměstnání
trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů, není však splněna třetí podmínka, protože
sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl
sjednán vůbec. Výši rozhodného příjmu a způsob jeho stanovení upravuje
§ 6 odst. 5 ZNP. V roce 2011 činí rozhodný příjem
2 000 Kč. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních
měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu alespoň ve
výši rozhodného příjmu.
Zaměstnáním je třeba rozumět buď pracovní
poměr nebo dohodu o pracovní činnosti.
Dohoda o provedení práce
nezakládá nikdy účast na nemocenském pojištění, protože zaměstnanci pracující na dohodu o provedení
práce nejsou uvedeni v § 5 ZNP, který vymezuje okruh
pojištěných osob. Proto se také z této dohody neodvádí pojistné na sociální pojištění ani pojistné
na veřejné zdravotní pojištění.
V případě uzavření pracovního
poměru nebo dohody o pracovní činnosti, kdy výše mzdy (v případě pracovního poměru) nebo výše odměny
z dohody nedosáhne částky 2 000 Kč, není zaměstnanec účasten nemocenského pojištění a neodvádí se
pojistné na sociální pojištění ani pojistné na zdravotní pojištění. Pokud by však z nějakého důvodu
příjem v kalendářním měsíci dosáhl částky 2 000 Kč, byl by váš zaměstnanec účasten nemocenského
pojištění a vznikla by povinnost odvodu pojistného na sociální pojištění podle zákona č.
589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a pojistného na zdravotní
pojištění podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č.
592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Možnost poskytování
příspěvku na stravování jako daňově uznatelného výdaje upravuje
§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Daňově uznatelnými
výdaji jsou příspěvky zaměstnavatele na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a
poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného
při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad),
pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Daňové řešení
na straně zaměstnance upravuje § 6 odst. 9 ZDP v písm.
b). Od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako
nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního
stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Na osvobození od daně z příjmů u
zaměstnance nemá vliv výše daňově uznatelných výdajů vynaložených zaměstnavatelem, a to ani kdyby
zaměstnavatel poskytl svým zaměstnancům stravování zdarma.
V
případě, kdy zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům stravenky, a to buď za úplatu, která je nižší
než nominální hodnota stravenky nebo je poskytnuta bezplatně, celá nominální hodnota stravenky je na
straně zaměstnance osvobozena od daně. Ve vašem případě je celá výše stravenky u zaměstnance
osvobozena od daně, u zaměstnavatele je daňově uznatelným výdajem jen 55 % ceny
stravenky.
Daňové řešení příspěvku zaměstnavatele na soukromé
životní pojištění zaměstnance je výslovně obsaženo jen ve vztahu k zaměstnanci. Podle
§ 6 odst. 9 písm. p) ZDP jsou od daně z příjmů
osvobozeny příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění a na soukromé životní pojištění
zaměstnance, a to v celkovém úhrnu do výše 24 000 Kč ročně. U zaměstnavatele je daňové řešení
příspěvku podrobeno obecné úpravě daňově uznatelných výdajů (nákladů) na pracovní a sociální
podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců podle
§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Tyto výdaje
jsou u zaměstnavatele daňově uznatelné, pokud jsou vynaloženy na práva zaměstnanců vyplývající z
kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Pokud je
poskytování příspěvku na soukromé životní pojištění zaměstnance sjednáno se zaměstnancem v pracovní
smlouvě, popřípadě v dohodě o pracovní činnosti nebo v dohodě o provedení práce, jedná se o daňově
uznatelný výdaj, a to bez ohledu na výši příspěvku. Poskytování příspěvku může být sjednáno i v jiné
smlouvě uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.