Postup OSVČ při podávání přehledu zdravotní pojišťovně za rok 2010

Za OSVČ se ve zdravotním pojištění nepovažují pouze osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění (živnostenský list, koncesní listina), ale okruh těchto osob je daleko širší. Jejich výčet je uveden v ust. § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení patří ve zdravotním pojištění mezi OSVČ například osoby podnikající v zemědělství či provozující podnikání podle zvláštních předpisů [například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a další].

Na všechny tyto osoby se ve zdravotním pojištění vztahují obecně platné podmínky pro činnost OSVČ, tedy zejména plnění oznamovací povinnosti, placení záloh na pojistné (a případného doplatku pojistného), podávání zmiňovaného přehledu apod. přehled odevzdává zdravotní pojišťovně i OSVČ:

Věnujte, prosím, zvýšenou pozornost, zejména správnému vyplnění čísla pojištěnce (rodného čísla) na 1. straně přehledu. Rodné číslo je základní identifikační údaj OSVČ, pod kterým jsou prováděny veškeré platby záloh, případně doplatků pojistného. Kontaktní údaje jsou důležité především v případě, kdy (dodatečně) vznikne určitá nesrovnalost, kterou musí zdravotní pojišťovna ve spolupráci s OSVČ řešit, například se může jednat o přiřazování plateb, jejich identifikaci či převody apod.

Strohá dikce § 3a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, hovoří o tom, že do vyměřovacího základu pro placení pojistného se u OSVČ zahrnují příjmy podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Do vyměřovacího základu OSVČ se zahrnují veškeré příjmy za rok 2010, které jsou pro daňové účely rozloženy na více let. Výše ztráty za předcházející zdaňovací období, uplatňovaná pro daňové účely, se do vyměřovacího základu nezahrnuje. U osoby, která vede účetnictví, u společníka veřejné obchodní společnosti a u komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje základ daně z příjmů z této činnosti (tzv. dílčí základ daně).

Pokud OSVČ změní v průběhu rozhodného období (kalendářního roku) zdravotní pojišťovnu, je povinna předložit přehled všem (fakticky dvěma) zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v daném roce zdravotně pojištěna.

V zákonem stanovené lhůtě (tedy nejpozději dne, ve které bylo nebo mělo být podáno daňové přiznání) je Změní-li se následně skutečnosti uvedené v tomto přehledu (například plátce podal opravné nebo dodatečné daňové přiznání), je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný přehled a do 30 dnů doplatit případné dlužné pojistné. Pokud však OSVČ pouze opravuje chybu v již podaném přehledu, nejedná se za této situace o opravný přehled, ale o opravu podaného přehledu. V případě změny zdravotní pojišťovny (viz výše) se podává opravný přehled všem zdravotním pojišťovnám. Neoznámení těchto změn lze zjistit v rámci předávání informací mezi dotčenými institucemi (finanční úřady, okresní správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny).

U spolupracující osoby se za příjem po odpočtu výdajů považuje její podíl na společných příjmech. V této souvislosti je zapotřebí mít na zřeteli, že tyto spolupracující osoby (na které tedy OSVČ převádí část svých příjmů a výdajů), mají vůči zdravotní pojišťovně tytéž povinnosti jako OSVČ.

To znamená, že musí například:

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je rozhodující, který druh výdělečné činnosti (tedy zaměstnání nebo podnikání) se považuje za hlavní zdroj příjmů. V podstatě rozhoduje výše příjmu s tím, že tuto důležitou skutečnost sděluje OSVČ zdravotní pojišťovně jednak při zahájení podnikání, jednak ji v modifikované podobě uvádí na titulní straně podávaného přehledu.

Pokud je zaměstnání hlavní zdrojem příjmů pojištěnce, musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné alespoň V rámci samostatné výdělečné činnosti pak nemusí pojištěnec dodržet minimální vyměřovací základ, ale pojistné se odvádí stanovenou sazbou Tato OSVČ nemusí platit zálohy na pojistné a pojistné pak doplatí jednorázovou úhradou za uplynulé zdaňovací období (kalendářní rok).

Je-li hlavním zdrojem příjmů pojištěnce samostatná výdělečná činnost, musí pravidelně platit měsíční zálohy na pojistné tj. v roce 2010 nejméně v částce 1 601 Kč, od ledna 2011 pak alespoň ve výši 1 670 Kč. V zaměstnání pak nemusí zaměstnavatel při odvodu pojistného respektovat minimální vyměřovací základ, ale pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu. Zaměstnanec, který je současně osobou samostatně výdělečně činnou, musí za této situace doložit zaměstnavateli Čestným prohlášením, že ve své samostatné výdělečné činnosti odvádí zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné částce.

Do celkové částky zaplacených záloh se zahrnují platby za rok 2010, provedené až do 10. 1. 2011 včetně.

Do úhrnné výše záloh nepatří:

se na ni vztahuje povinnost dle přehledu na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku, případně za jeho část. Platí-li OSVČ zálohy formou trvalého příkazu v peněžním ústavu, musí:

OSVČ může požádat o snížení zálohy na pojistné v případě, že její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden měsíc roku, ve kterém se žádost podává, je alespoň o jednu třetinu nižší, než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářním měsíc v předcházejícím roce. To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2010 např. 30 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činí v roce 2011 nejvýše 20 000 Kč. Sníženou zálohu platí OSVČ činná taktéž ve stanovených zákonných termínech, tj. od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. V této souvislosti je zapotřebí upozornit na skutečnost, že o snížení zálohy Pokud podnikatel předloží žádost např. v květnu 2011, posuzují se příjmy po odpočtu výdajů za měsíce leden-duben 2011.

Po uplynutí této doby je OSVČ povinna platit zálohy v původní výši podle podaného přehledu. V případě, že i nadále trvají důvody pro snížení zálohy, může podnikatel zdravotní pojišťovnu opětovně požádat o její snížení na další tři měsíce.

Pokud OSVČ podá přehled opožděně, případně jej nedodá, může zdravotní pojišťovna za toto porušení zákona uložit pokutu. Jestliže není přehled podán vůbec, má zdravotní pojišťovna poměrně značné legislativní nástroje k uplatnění svých zákonných nároků, kdy může OSVČ například stanovit pravděpodobnou výši pojistného a uložit již zmíněnou pokutu, přičemž těmito opatřeními není dotčen nárok zdravotní pojišťovny na reálnou výši dlužného pojistného včetně příslušenství. Pravomocné a vykonatelné pohledávky se pak stávají předmětem vymáhání.