Co přinesly novely zákona o obchodních korporacích v právní úpravě družstev

První významnější změnou zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo „z. o. k“), kterou přinesly zákon č. 33/2020 Sb. a zákon č. 163/2020 Sb. (dále jen „nová právní úprava“) v právní úpravě družstev, je sjednocení důsledků obchodní do šesti měsíců ode dne jejího založení. Nadále budou důsledky stejné pro obchodní společnosti i pro družstva – nebude-li návrh podán ve lhůtě, uplatní se nevyvratitelná právní domněnka, že nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy.

Další významnou změnou je Před novelizací zákon o obchodních korporacích podmínky její usnášeníschopnosti neupravoval, a protože ustavující schůze není orgánem družstva, nebylo možné pro ni použít úpravu dle § 156 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Nová úprava stanovila pro schopnost ustavující schůze se usnášet většinovou účast zájemců o členství v družstvu; zachován zůstal potřebný počet hlasů – prostá většina přítomných.

Významnou změnou je úprava Zakladatelé družstva tak mají na výběr, zda založí družstvo klasickým způsobem, tj. ustavující schůzí, či zda je založí dohodou o obsahu stanov. V tomto případě není nutné svolávat ustavující schůzi, ale je třeba sepsat stanovy formou veřejné listiny (notářského zápisu). Nová úprava přitom poněkud rozšiřuje obsah stanov oproti úpravě pro založení družstva ustavující schůzí (§ 553 z. o. k.) a připouští, stejně jako u kapitálových obchodních společností, část údajů stanov vztahujících se k založení družstva ze stanov následně (po vzniku družstva a po splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu, popřípadě vstupnímu vkladu) vypustit.

Nová úprava rovněž vyjasnila spornou otázku, zda má družstvo Stanovila, že (vedle toho, že bude členům v sídle družstva přístupná informační deska každý pracovní den v běžnou pracovní dobu) má povinnost zpřístupnit ji na internetových stránkách družstvo, ve kterém plní působnost členské schůze zcela nebo alespoň zčásti shromáždění delegátů. V ostatních případech je na stanovách, zda vedle povinného zpřístupnění v sídle družstva bude informační deska přístupná i na internetu.

Nová úprava rovněž zpřesnila Zvyšuje-li se členský vklad doplatky členů, musí nadále být tato možnost nejen upravena ve stanovách družstva, ale o zvýšení musí rozhodnout kvalifikovaná tříčtvrtinová většina všech členů družstva. Nová úprava též upravuje náležitosti usnesení členské schůze, která rozhoduje o zvýšení základního členského vkladu. Dále výslovně stanoví, že účinky zvýšení základního členského vkladu nastávají okamžikem zápisu nové výše členského vkladu do obchodního rejstříku – zápis je tedy .

Rovněž pro rozhodnutí o snížení základního členského vkladu se v rámci novelizace upravují a pro rozhodnutí se předepisuje přijetí alespoň dvoutřetinovou většinou přítomných členů. Účinky snížení základního členského vkladu rovněž nastávají okamžikem zápisu nové výše členského vkladu do obchodního rejstříku. Nově zákon o obchodních korporacích formuluje i podmínky, za kterých lze takový zápis provést. S částkou odpovídající souhrnu snížení základních členských vkladů může tedy družstvo naložit až poté, co se snížení základního členského vkladu zapíše do obchodního rejstříku. Prohlásí-li soud usnesení členské schůze o snížení základního členského vkladu za neplatné, obnoví se vkladová povinnost člena – byla-li členovi v důsledku snížení základního členského vkladu prominuta – a členové, kteří přijali plnění z důvodu snížení základního členského vkladu, toto plnění vrátí družstvu.

Přijímání rozhodnutí o zvýšení a snížení základního členského vkladu kvalifikovanou většinou a zpřísnění podmínky schopnosti se usnášet při zvýšení základního členského vkladu platí – logicky – i pro rozhodování delegátů.

K určitým změnám došlo i v Bude-li s tím člen družstva souhlasit, lze mu zasílat pozvánku na členskou schůzi pouze elektronicky – jeho elektronická adresa pak musí být uvedena v seznamu členů. Pro udělení souhlasu nová úprava nepředepisuje žádnou formu, mohou ji však předepsat stanovy. Je v zájmu družstva, aby bylo schopno, v případě námitky člena, že nebyl řádně pozván na členskou schůzi, prokázat, že s elektronickou pozvánkou souhlasil.

Zpřesněny byly i Členská schůze, popřípadě ustavující schůze, bude-li se konat, bude nadále schvalovat nejen nepeněžitý vklad, ale i částku jeho ocenění a částku, kterou se započte na členský vklad. V návaznosti na to nová úprava stanovila, že bude-li člen vnášet do družstva nepeněžitý vklad, bude k rozhodnutí o přijetí příslušná vždy členská schůze.

Stejně jako u obchodních společností došlo i u družstva k výraznému kde byla zejména doplněna úprava pokračování v řízení v případě, že člen družstva, který žalobu podal, přestane být členem.

K výraznému zpřesnění přistoupila nová úprava i v oblasti vedené ve vztahu k majetku člena. Podle nové úpravy zaniká členství (mimo jiné):

V návaznosti na uvedené změny v ukončení účasti člena družstva došlo i ke byl-li zrušen konkurs na jeho majetek z jiných důvodů než pro splnění rozvrhového usnesení, nebo proto, že společníkův majetek byl zcela nepostačující, nebo byl skončen výkon rozhodnutí, anebo zanikly účinky exekučního příkazu k postižení družstevního podílu (ledaže byla vymáhaná povinnost alespoň zčásti splněna z prostředků získaných postižením družstevního podílu). Nadále se členství neobnovuje automaticky, ale člen musí o obnovení požádat. A vyplatilo-li družstvo vypořádací podíl, člen ho musí družstvu (spolu s projevem vůle členství obnovit) nahradit, jinak se jeho členství neobnoví.

K některým dílčím úpravám došlo i v rámci přijímání rozhodnutí a výkonu hlasovacího práva. V tomto směru nová úprava zejména umožnila rozšířit ve stanovách důvody hlasovacího práva.

Nová úprava odstraňuje i významný výkladový problém předchozí úpravy, totiž Stanoví, že tuto úpravu na něj lze vztáhnout jen v případech, kdy to zákon stanoví výslovně. V ostatních případech se na něj úprava nevztahuje. Stejně jako členům družstva, lze i delegátům, s jejich souhlasem, zasílat pozvánku na shromáždění delegátů pouze elektronicky.

Zpřesněna byla i Zákon o obchodních korporacích výslovně stanoví, že lhůta pro podání odůvodněných námitek proti rozhodnutí o vyloučení k členské schůzi je lhůtou prekluzivní. To platí i pro lhůtu, ve které může vyloučený člen podat návrh na rozhodnutí soudu o neplatnosti vyloučení, jestliže o vyloučení rozhodovala členská schůze.

Nové právo konstituuje novelizovaný zákon o obchodních korporacích pro člena bytového družstva, kterému se při plnění podmínek pro vznik práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu mají tyto podmínky změnit rozhodnutím shromáždění delegátů. Tento člen má podle § 683 odst. 3 z. o. k. zaslanou mu na adresu bydliště nebo sídla uvedenou v seznamu členů na shromáždění delegátů, které rozhoduje o změně stanov, jež tyto podmínky mění; tento člen má právo zúčastnit se shromáždění delegátů v části, která se ho týká.

Stejně jako u obchodních společností, prošla poměrně významnou změnou kde nová úprava vypustila dosavadní možnost členů představenstva a kontrolní komise zprostit se povinnosti dodržovat zákaz konkurence. Výslovně pak prohlásila úpravu zákazu konkurence za . K dílčím změnám došlo i v úpravě obsahu zákazu konkurence.

K významným změnám dochází v právní úpravě bytového družstva. Především se v části upravující podmínky, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu [§ 731 odst. 1 písm. a) z. o. k.]. Nadále se již nevyžaduje souhlas všech členů družstva, kteří mají s družstvem uzavřenou nájemní smlouvu na družstevní byt, a členů, kteří mají právo na uzavření takové smlouvy, ale postačí souhlas tří čtvrtin všech členů družstva a souhlas těch členů družstva, kterým se při plnění podmínek pro vznik práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu mají změnit tyto podmínky.

Přitom platí, že vyžaduje-li se souhlas člena, kterému vznikne po splnění všech podmínek právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, s rozhodnutím členské schůze podle § 731 odst. 1 písm. a) z. o. k., může jej člen projevit písemně nebo jiným vhodným způsobem určeným ve stanovách a doručit jej družstvu nejpozději do sedmi dnů ode dne konání členské schůze. Souhlas musí být projeven způsobem, který umožní družstvu ověřit totožnost oprávněného člena, jinak se k němu nepřihlíží. Přijetí rozhodnutí členské schůze se osvědčuje veřejnou listinou. Rozhodnutí je přijato dnem, v němž bylo doručeno vyjádření posledního člena k návrhu, nebo marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doručení vyjádření členů – bylo-li dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí.

Ke zpřesnění došlo též ve formulaci důvodů, pro které lze člena bytového družstva vyloučit, takže již nevznikají pochybnosti, že vedle zvláštních důvodů pro vyloučení upravených v § 731 z. o. k. se uplatní i obecné důvody pro vyloučení člena družstva upravené v § 614 z. o. k.

Zpřesněny byly podmínky subsidiárního využití úpravy nájmu v občanském zákoníku pro a to tak, že nestanoví-li zákon o obchodních korporacích jinak, použijí se pro nájem družstevního bytu ustanovení občanského zákoníku upravující nájem, nájem bytu nebo nájem prostoru sloužícího podnikání, popřípadě ujednání stanov, která nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona. Podmínky pro uzavření nájemní smlouvy o nájmu družstevního bytu podle zákona o obchodních korporacích, občanského zákoníku nebo stanov se vztahují také na členy, jejichž členství v bytovém družstvu vzniklo převodem družstevního podílu.

Nová úprava rovněž založila oprávnění stanov určit souvisejících s užíváním družstevního bytu a okolnosti, za nichž lze stavebně upravovat družstevní byt a dům.

Nově jsou upraveny rovněž podmínky a to tak, že připouští-li to stanovy, může bytové družstvo rozdělit mezi své členy nejvýše 33 % zisku a jiných vlastních zdrojů podle § 34 odst. 2 z. o. k.:

Zálohu na podíl na zisku svým členům bytové družstvo vyplácet nemůže. A nemůže ani rozdělovat zisk mezi jiné osoby než členy.

Úpravou § 755 odst. 2 z. o. k. omezila nová úprava případy, kdy může mít Hlasuje-li se o rozhodnutí o zvýšení základního členského vkladu nebo o podmínkách, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, může mít člen pouze jeden hlas.

Jak patrno z uvedeného, doznala úprava družstva v zákoně o obchodních korporacích četných změn. S jednou z nejvíce očekávaných změn, kterou je se však nová úprava i přes intenzivní jednání v připomínkovém řízení i v poslanecké sněmovně nevypořádala. V tom směru se nepodařilo dosáhnout potřebné shody a řešení tohoto problému tedy zůstává nadále na judikatuře soudů. Ty se zatím zabývaly vypořádacím podílem v bytovém družstvu pouze ve vztahu k právní úpravě v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a to rozsudkem ze dne 29. března 2018, sp. zn. 27 Cdo 5168/2017, uveřejněném pod číslem 67/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že požadavek, že vypořádací podíl musí být spravedlivý, se uplatní i na bytová družstva. Při určení výše vypořádacího podílu bytové družstvo zásadně musí přihlédnout ke skutečné (tržní) hodnotě členského podílu bývalého člena družstva tak, aby mezi touto tržní hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly. K tomu je třeba poznamenat, že právní úprava vypořádacího podílu v družstvu účinná do 31. 12. 2013, podle které Nejvyšší soud rozhodoval, neobsahovala žádnou zmínku o zásadě poctivosti vypořádání, ani o obvyklé hodnotě členského podílu, stejně jako ji neobsahuje nová úprava v § 748 z. o. k.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.