Co přinesla velká novela zákona o obchodních korporacích

První významnou změnou týkající se ustanovení společných pro více obchodních korporací je změna § 23 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k“ nebo „zákon o obchodních korporacích“), která se vztahuje k úpravě možnosti založit společnost s ručením omezeným s minimálním základním kapitálem. Pro takové společnosti zakládá novela z. o. k. zákonem č. 33/2020 Sb. (dále také jen „novela“) před vznikem společnosti na zvláštní účet, který založí správce vkladů – nepřesáhne-li výše všech peněžitých vkladů v takové společnosti v souhrnu 20 000 Kč, lze vklady splácet i jiným způsobem.

Další změny se týkají a jiných vlastních zdrojích²⁾ (dále jen „zisk“). V reakci na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 4284/2007, vycházející z úpravy v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen „obchodní zákoník“), byla výslovně upravena možnost rozdělovat zisk a jiné vlastní zdroje do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla sestavena řádná nebo mimořádná účetní závěrka, která byla podkladem pro takové rozdělení. V této souvislosti je ale třeba podotknout, že ke stejnému závěru již dospěla Nejvyššího soudu ve vazbě na úpravu v zákoně o obchodních korporacích (která doznala oproti úpravě v obchodním zákoníku určitých změn) v usnesení ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017. V tomto usnesení Nejvyšší soud uzavřel, že vzhledem k tomu, že právní úprava rozdělování zisku akciové společnosti doznala s účinností od 1. 1. 2014 několika změn, nelze bez dalšího přejímat judikatorní závěry přijaté při výkladu obchodního zákoníku. Nejvyšší soud konstatoval, že

Dále pak novela zpřesnila podmínky, za kterých lze v kapitálových obchodních korporacích zisk rozdělovat, důsledky porušení těchto podmínek a splatnost podílu na zisku. Novelizovány byly i podmínky pro výplatu zálohy na podíl na zisku a podmínky pro její případné vracení.

Novela především stanoví, že nesmí v kapitálové společnosti nebo družstvu překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které mohou obchodní použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a zakladatelským právním jednáním. Dodržení tohoto ustanovení je zajištěno tím, že zákon odebírá rozhodnutí nejvyššího orgánu, učiněnému v rozporu s tímto pravidlem, právní účinky. Dále pak novela obecně pro všechny obchodní stanoví, že k rozdělení nelze použít fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravuje zákon nebo zakladatelské právní jednání způsobem, který jejich rozdělení nepřipouští (tak tomu je např. u rezervního fondu vytvářeného při nabytí vlastních akcií společnosti).

Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti o jeho rozdělení, ledaže zákon, zakladatelské právní jednání nebo nejvyšší orgán určí jinak.

upravuje novela tak, že ji lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní má dostatek zdrojů na rozdělení zisku. Součet záloh na podíl na zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů tvořených ze zisku, které může obchodní použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a zakladatelským právním jednáním.

Záloha na podíl na zisku se ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla, nebo měla být schválena, ledaže částka zisku k rozdělení vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky dosahuje alespoň součtu záloh na podíl na zisku vyplacených v souladu se zákonem a nejvyšší orgán rozhodl o rozdělení této částky.

K významným změnám došlo i v úpravě Pravidlo upravené před novelou pro akciovou společnost stanovící, že zisk nelze rozdělit, pokud by vlastní klesl pod výši upsaného vlastního kapitálu zvýšeného o fondy, se kterými není obchodní oprávněna volně disponovat, a že rozdělení v rozporu s tímto ustanovením nemá právní účinky, bylo přesunuto do obecné úpravy (§ 40 z. o. k.), a rozšířeno tak i na ostatní kapitálové obchodní . Dále pak novela převzala z § 28 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, pravidlo pro omezení výplaty podílů na zisku za situace, kdy jsou v aktivech rozvahy vykazovány náklady na vývoj. Novela upravila i důsledky nesplnění testu insolvence a doplnila úpravu, která zakazuje, aby obchodní poskytla (až na zákonem stanovené výjimky) společníkovi nebo osobě jemu blízké bezúplatné plnění.

Ke spíše drobným změnám došlo v úpravě vypořádacího podílu a podílu na likvidačním zůstatku.

Poněkud problematická je úprava v novém odstavci 3 § 45, která stanoví, že není-li orgánu obchodní v případech vyžadovaných zákonem sepsanou nejpozději do 60 dnů ode dne jeho přijetí, nemá právní účinky. Za problematickou považuji úpravu proto, že z její formulace jednoznačně neplyne, zda je v takovém případě dán důvod neplatnosti usnesení, či zda se na ně hledí, jako by nebylo přijato (tzv. nepřijetí rozhodnutí), anebo zda jde o rozhodnutí zdánlivé. Důvodová zpráva k tomuto ustanovení [které je transpozicí čl. 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132] uvádí: Ze zákona také nevyplývá, zda neodmítl-li notář zápis vyhotovit, ale „pouze“ jej nevyhotovil včas, lze nedostatek notářského zápisu po uplynutí 60 dnů zhojit. A zřejmé není ani to, jakými prostředky se lze domáhat soudního rozhodnutí o tom, že rozhodnutí orgánu nemá právní účinky.

Novela přinesla i významné změny odstraňující některé pochybnosti týkající se zástupců právnických osob v orgánech obchodních korporací. Především odstraňuje problémy, které vznikaly, nezmocnil-li člen voleného orgánu – právnická osoba fyzickou osobu, aby ho v orgánu zastupovala, a tudíž ho podle § 154 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, zastupoval ze zákona člen jeho statutárního orgánu. Tím ovšem mohla být rovněž právnická osoba. Novela proto stanoví za sankci zániku funkce člena orgánu. Dále pak novela výslovně stanoví, že právnická osoba může jako člen orgánu zmocnit pouze jednoho zástupce, čímž rovněž odstraňuje značné pochybnosti, které v tomto směru panovaly.

K potřebnému zpřesnění došlo i v úpravě střetu zájmů, kde novela odstranila některé nejasnosti týkající se toho, komu střet zájmů oznamovat.

Zcela nově pak je konstruována úprava Nová úprava odstranila některé nejasnosti procesu odstoupení tím, že převzala úpravu § 66 odst. 1 obchodního zákoníku a doplnila ji úpravou reagující na výslovné připuštění vzniku podílů, s nimiž je spojeno právo jmenovat člena orgánu (tzv. vysílací právo), a na úpravu volby členů dozorčí rady společnosti zaměstnanci (tzv. kodeterminace).

K určitému zpřesnění došlo i v úpravě smlouvy o výkonu funkce a v rozšíření použití úpravy týkající se členů volených orgánů na tzv. faktické vedoucí.

K významnému zjednodušení a zpřesnění došlo v úpravě Dosavadní dvoukolejnost (rozhodování v insolvenčním řízení a mimo ně) byla odstraněna a dosavadní povinnost soudu rozhodnout při splnění podmínek stanovených zákonem o vyloučení člena orgánu z výkonu funkce na tři roky byla nahrazena možností soudu tuto dobu modifikovat. Pokud jde o důsledky toho, že člen voleného orgánu obchodní přispěl porušením svých povinností k úpadku obchodní , řeší je (vedle úpravy diskvalifikace) nová úprava § 66 z. o. k. založením povinnosti vydat do majetkové podstaty prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní obdržel, a to až za období dvou let zpět před zahájením insolvenčního řízení [§ 66 odst. 1 písm. a) z. o. k.], a dále konstituováním tzv. žaloby na doplnění pasiv [§ 66 odst. 1 písm. b) z. o. k.]. Řízení o uložení uvedených povinností lze zahájit pouze na návrh insolvenčního správce a je incidenčním sporem.

V rámci úpravy podnikatelských seskupení došlo k některým užitečným zpřesněním, a to zejména v obsahu zprávy o vztazích, ve vymezení práv společníků a v povinnosti uhradit znalci odměnu a náklady.

Ač byl vládní návrh novely v oblasti osobních společností dosti ambiciózní, doznal v Poslanecké sněmovně značných změn, takže novela nakonec přináší ve vztahu k osobním společnostem spíše jen změny odstraňující některé drobné nedostatky a sjednocující terminologii. Z větších změn lze poukázat na a úpravu zrušení osobních společností. Do úpravy společnické žaloby doplnila novela dosud chybějící úpravu procesního nástupnictví v případě, že společník, který společnickou žalobu podal, přestane být společníkem. V takovém případě zastupuje v řízení společnost jeho právní nástupce. Zanikne-li společníkovi účast bez právního nástupce, zastupuje společnost nadále, má-li na vydání rozhodnutí právní zájem. Nemá-li na vydání rozhodnutí právní zájem, soud řízení zastaví, pokud ve lhůtě tří měsíců od vyvěšení rozhodnutí soudu na úřední desce soudu nezastoupí společnost jiný společník. Ve vyvěšeném rozhodnutí soud společníky poučí, že mohou společnost v řízení zastoupit.

Ve vztahu k úpravě došlo ke zpřesnění situací, kdy se společnost zrušuje v důsledku prohlášení konkursu, schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty některého ze společníků nebo ve vztahu k návrhu na zastavení . V návaznosti na to došlo i ke zpřesnění podmínek, za kterých se obnoví účast společníka, byl-li zrušen konkurs na jeho majetek z jiných důvodů než pro splnění rozvrhového usnesení, nebo proto, že společníkův majetek byl zcela nepostačující. U komanditní společnosti pak byl rozšířen výčet případů, kdy se komanditní společnost nezrušuje přesto, že skončila účast některého z komanditistů a byl doplněn další důvod pro zánik účasti komanditisty ve společnosti – doručení vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci.

V úpravě společnosti s ručením omezeným došlo především ke Novela zejména výslovně upravila možnost vydávat podíly, se kterými není spojeno hlasovací právo. Dále výslovně upravila možnost vydávat podíly s tzv. vysílacím právem, tj. právem jmenovat jednoho či více jednatelů, a stanovila podmínky uplatnění tohoto práva (§ 194a z. o. k.).

Novela rovněž výslovně upravila možnost svěřit do působnosti jednatelů, a odstranila tak pochybnosti, komu takové rozhodnutí přísluší – nedojde-li k takovému přenesení působnosti, bude zřejmě třeba o vypuštění rozhodovat jako o změně společenské smlouvy. A to přesto, že zákon výslovně stanoví, že takové rozhodnutí se za rozhodnutí o změně společenské smlouvy nepovažuje. V této souvislosti se nelze ubránit dojmu, že by bylo jednodušší, kdyby zákon svěřil tuto působnost jednatelům přímo. Obdobnou změnu začlenila novela i do úpravy akciové společnosti, kde lze svěřit rozhodnutí představenstvu či správní radě.

K výraznému zpřesnění došlo v úpravě společnické žaloby, kde byla zejména doplněna úprava pokračování v řízení v případě, že společník, který žalobu podal, přestane být společníkem, obdobně jako tomu je u veřejné obchodní společnosti.

V rámci úpravy valné hromady byla zejména doplněna úprava možnosti, aby spolu se společníkem byla na přítomna i jedna jím určená osoba – nevyloučí-li to společenská smlouva. Dále byl rozšířen rozsah důvodů vedoucích k sistaci hlasovacího práva a upraven postup pro dodatečné udělení souhlasu společníka s rozhodnutím valné hromady, kterým se zasahuje do jeho práv. Zpřesněn byl též postup rozhodování Pozměněna byla i působnost valné hromady, mimo jiné byl rozšířen výčet smluv, které valná hromada schvaluje. Novela rovněž založila právo valné hromady vymezit zásady a vydat pokyny, kterými se musí jednatelé řídit – vydanými pokyny však nesmí být zasahováno do obchodního vedení.

Poměrně významnou změnou prošla kde novela vypustila dosavadní možnost jednatelů zprostit se povinnosti dodržovat zákaz konkurence a vypustila výslovnou možnost rozšířit jej i na společníky. Výslovně pak prohlásila úpravu zákazu konkurence pro jednatele za . Mělo-li by však dojít k rozšíření zákazu konkurence na společníky, podléhalo by režimu § 171 odst. 2 z. o. k., tj. společníci, jichž by se rozšíření týkalo, by s ním museli vyslovit souhlas.

K určitým zpřesněním došlo i v úpravě prodeje uvolněného podílu a stanovení výše a splatnosti vypořádacího podílu mimo jiné za situace, kdy je uvolněný podíl nepřevoditelný, nebo to vylučuje společenská smlouva.

K některým zpřesněním došlo i v úpravě zvýšení a snížení základního kapitálu a zrušení společnosti.

K nejrozsáhlejším změnám došlo v právní úpravě akciové společnosti. Kromě sjednocení terminologie a odstranění některých nepřesností či neúplnosti úpravy, přinesla novela i velmi významné změny.

Poměrně rozsáhlou změnou prošla Kromě zpřesnění a rozšíření úpravy zaknihovaných a imobilizovaných akcií včetně jejich evidence byla zpřesněna samotná definice akcie tak, aby nadále nebránila vydání některých druhů akcií. Z definice akcie po novele zcela zřejmě plyne, že je možné vyloučit právo akcionáře na podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku, nikoli však obě tato práva. Dále byl změněn způsob převodu nesplacené a nevydané akcie – nepřevádějí se již smlouvou o postoupení smlouvy, ale písemnou smlouvou o převodu akcie.

Výslovně byla upravena možnost vydávat i jiné než prioritní akcie bez hlasovacího práva a akcie s tzv. vysílacím právem, tj. právem jmenovat a odvolávat člena či více členů statutárního orgánu nebo dozorčí rady, čímž došlo k odstranění pochybností o možnosti jejich vydání, a byly rovněž upraveny podmínky a postup pro jejich vydání. Novela též Před novelou nebylo zřejmé, zda jakákoli odchylka od zákonné úpravy představuje „zvláštní právo“, a jde tedy o zvláštní druh akcie, nebo zda, je-li odchylka stejná pro všechny akcionáře, jde o akcii kmenovou. Novela rovněž odstranila dosavadní pochybnosti, zda se i u zaknihovaných akcií rozlišuje mezi akciemi na jméno a akciemi na majitele ve prospěch takového rozlišení. Jen terminologickou novinkou je (znovu) zavedení pojmu „listinné akcie“. Ke zpřesnění došlo i v úpravě dalších cenných papírů vydávaných akciovou společností.

K určitým změnám došlo i v úpravě . Tak zejména byly zpřesněny náležitosti soudního rozhodnutí o dorovnání a povinnosti hlavního akcionáře při jeho výplatě.

V dochází pouze k dílčím změnám. Za stejných podmínek jako u společnosti s ručením omezeným se dovoluje účast další osoby (vedle akcionáře) na valné hromadě a zpřesňuje se úprava způsobu svolávání valné hromady ve vztahu k zaknihovaným akciím. Ve vazbě na rozhodování o změně stanov se zpřesňují náležitosti pozvánky na valnou hromadu. K některým úpravám dochází i v úpravě hlasování, a to zejména, pokud jde o hlasování podle druhu akcií, kde novela výslovně rozšiřuje okruh rozhodnutí, k jejichž přijetí je potřebný souhlas všech akcionářů vlastnících akcie, kterých se rozhodnutí týká, i na rozhodnutí o změně druhu akcií na akcie se kterými není spojeno hlasovací právo.

Podobně jako u společnosti s ručením omezeným dochází k úpravě působnosti valné hromady. Dále pak je rozšířena možnost napadat rozhodnutí jiného orgánu než valné hromady o možnost domáhat se vyslovení neplatnosti rozhodnutí o vyloučení akcionáře a o prohlášení akcie nebo zatímního listu za neplatné.

Stejně jako jednatelům společnosti s ručením omezeným se i představenstvu a správní radě ukládá řídit se zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Nadále však zůstává zachován zákaz udělovat jim pokyny týkající se obchodního vedení. Nově pak se představenstvu a správní radě společnosti, která nezpracovává výroční zprávu, ukládá vyhotovit zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku.

Obdobně jako ve společnosti s ručením omezeným se upravuje i který je pro představenstvo i správní a dozorčí radu zcela .

Velmi výrazně změnila novela úpravu Tuto možnost, jak shora uvedeno, začlenila do zákona o obchodních korporacích novela provedená zákonem č. 458/2016 Sb. a formulovala ji zcela nedostatečně. Novela upravuje nejen okruh s aktivním a pasivním volebním právem, ale i organizaci voleb, postup a podmínky volby a odvolání člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, možnost a postup při volbě prostřednictvím volitelů a možnost napadat platnost volby či odvolání.

K nejvýraznějším změnám dochází v právní úpravě monistického systému. Dosavadní systém, monistický pouze podle názvu (když ve skutečnosti měla akciová společnost dva různé volené orgány), byl přeměněn na která v sobě kumuluje pravomoci jak statutárního, tak kontrolního orgánu, a to, aniž by byla diferencována na členy s jednou či druhou působností. Přitom má správní rada zakázánu jak horizontální, tak vertikální delegaci působnosti spočívající v určování základního zaměření obchodního vedení a základního zaměření dohledu nad činností společnosti. Ostatní působnost delegovat lze. Nově je koncipována i volba a odvolání členů správní rady a zákaz konkurence. Úprava zákazu konkurence je zcela .

K některým změnám došlo i v úpravě zvýšení a snížení základního kapitálu, výrazná je zejména změna týkající se vzetí akcií z oběhu na základě (veřejného) návrhu smlouvy.

K významným změnám dochází rovněž v právní úpravě družstev. Novelizace této úpravy probíhá – na rozdíl od novelizace úpravy ostatních obchodních korporací – ve dvou etapách. První etapa úpravy byla začleněna do poslaneckého tisku 270 a stala se součástí zákona č. 33/2020 Sb., druhá etapa byla začleněna do tisku 411 a v době zpracování tohoto příspěvku se intenzivně diskutovala zejména se zástupci družstev. Vzhledem k tomuto stavu nebyla (neúplná) novelizace družstev do tohoto příspěvku začleněna.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.