Jsme právnická osoba a máme zaměstnankyni, která pracuje na 6 hodin denně, pondělí–pátek. Zaměstnankyně není zaměstnána u jiného zaměstnavatele, není OSVČ, nepatří mezi osoby, za které platí pojistné na zdravotní pojištění stát ani není osoba bez zdanitelných příjmů, tzn. doplatky do min. vyměřovacího základu ZP jí srážíme. V dubnu měla pokračující pracovní neschopnost z března (od 17. 3. 2020), tedy od 1. 4. do 5. 4., od 6. 4. do 19. 4. chodí do práce a od 20. 4. do 30. 4. bude pobírat náhradu mzdy ve výši 60 % v důsledku překážky v práci na straně zaměstnavatele – částečná nezaměstnanost. Za měsíc duben by si měla vydělat: - hrubá mzda za 8 pracovních dní (48 hodin): 3 648 Kč; - prémie 15 %: 547 Kč; - náhrada za svátky: 1 328 Kč; - překážka na straně zaměstnavatele – náhrada 60 %: 3 584 Kč. Kolik korun bude sraženo zaměstnankyni na zdravotním pojištění a kolik uhradí zaměstnavatel?
Otázky a odpovědi: Částečná nezaměstnanost a zdravotní pojištění
Vydáno:
2 minuty čtení
Otázky a odpovědi: Částečná nezaměstnanost a zdravotní pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Odpověď"
Období nemoci (tj. 1.–5. 4.) snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část, která musí být při odvodu pojistného dodržena. Ta poměrná část minima za kalendářní dny mimo nemoc tak činí 12 166,66 Kč [(25 / 30) × 14 600].
Úhrn příjmů činí 9 107 Kč (3 648 + 547 + 1 328 + 3 584).
Odvod pojistného proběhne takto:
-
Ze zúčtovaného příjmu 9 107 Kč činí 13,5 % pojistného po zaokrouhlení částku 1 230 Kč. Srážka zaměstnanci činí 410 Kč, zaměstnavatel hradí 820 Kč.
-
Z rozdílové částky 3 059,66 Kč činí 13,5 % pojistného (rovněž zaokrouhleno nahoru) 414 Kč.
-
Z celkové částky pojistného 1 644 Kč hradí zaměstnanec 410 Kč a zaměstnavatel 1 234 Kč (820 + 414).
Z ustanovení § 3 odst. 10 z. č. 592/1992 Sb. vyplývá, že pokud je vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ zapříčiněn překážkami v práci na straně zaměstnavatele, přechází povinnost úhrady doplatku do minima na zaměstnavatele. Nejedná se o situaci, kdy by byl příjem nižší než minimum zapříčiněn výhradně ze strany zaměstnance, je zde účinný prvek překážky v práci na straně zaměstnavatele. Právní úprava zdravotního pojištění nehovoří o tom, že by se doplatek do minima dělil na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny placené zaměstnavatelem. Buď je doplatek v plné výši sražen zaměstnanci, nebo hrazen zaměstnavatelem za podmínek definovaných v § 3 odst. 10 z. č. 592/1992 Sb.