Doručování do datové schránky a fikce doručení

Vydáno: 30 minut čtení

Datové schránky byly v České republice zavedeny v červenci roku 2009 prostřednictvím zákona č. 300/2008 Sb. , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „ZoEÚ“). Zatímco zpočátku sloužily pouze pro komunikaci určitého omezeného okruhu subjektů s orgány veřejné moci, postupem času se okruh osob, které musely ze zákona disponovat datovou schránkou, rozšiřoval a elektronická komunikace jejím prostřednictvím se stala obvyklou, ve styku s orgány veřejné moci preferovanou a v některých případech dokonce nutnou.1) Od roku 2010 byla zavedena možnost užití tohoto způsobu komunikace rovněž mezi soukromými subjekty.2) Tento článek se zaměřuje na problematiku určení okamžiku doručení písemnosti prostřednictvím datové schránky v kontextu aktuální judikatury tuzemských soudů.3)

Doručování do datové schránky a fikce doručení
Mgr.
Adéla
Šianská,
Odvolací finanční ředitelství
 
1. Obecně o datových schránkách
V závislosti na způsobu jejich vzniku lze rozlišit dva základní typy datových schránek – datové schránky zřízené subjektům automaticky ze zákona a datové schránky zřizované na základě žádosti. Povinnost mít zřízenu datovou schránku platí pro orgány veřejné moci, pro právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a dále pro podnikající fyzické osoby, jež se nachází ve specifickém postavení – jedná se o daňové poradce, advokáty, insolvenční správce a statutární auditory. Ústavní soud k zákonem uložené povinnosti mít datovou schránku konstatoval:
„v zásadě je tato povinnost uložena subjektům, u nichž lze objektivně předpokládat, na základě exaktně zjistitelných dat, že objem komunikace s jinými subjekty bude rozsáhlejší, než je tomu u běžného občana“
.4)
Pro předestřený okruh subjektů je datová schránka zřízena Ministerstvem vnitra automaticky bezprostředně po jejich vzniku. Naproti tomu subjekt, kterému zákon povinnost disponovat datovou schránkou neukládá, je nucen podat žádost, na základě které mu Ministerstvo vnitra datovou schránku zřídí.
Nehledě na způsob vzniku datové schránky, pro subjekty, které jí disponují, vyplývají určité povinnosti. ZoEÚ v § 17 odst. 1 výslovně zakotvuje prioritní povinnost orgánů veřejné správy doručovat písemnosti do datové schránky. Za tímto účelem mají tyto orgány povinnost existenci datové schránky u adresáta písemnosti prověřovat.5)
Hlavním přínosem datových schránek je zvýšení efektivity doručování, jeho transparentnost, rychlost a jednoduchost. Podstatný je rovněž ekonomický aspekt. Jak vyplývá z provedené studie, za prvních pět let fungování datových schránek byl jejich ekonomický přínos vyčíslen na částku přesahující 2,7 miliardy Kč.6)
 
2. Doručování do datových schránek
Elektronické doručování prostřednictvím datových schránek má oproti doručování v listinné podobě svá specifika, která je potřeba při určování pravidel zohlednit. Stěžejní je stanovit přesný okamžik, ke kterému je datová zpráva doručena, neboť s tímto okamžikem pojí zákon č. 280/2009, daňový řád (dále jen „daňový řád“) a další procesní předpisy mnohé následky.
Nespornou výhodou použití datových schránek je zanechání elektronické stopy – systém přesně eviduje okamžik, kdy byla datová zpráva vytvořena, odeslána, dodána do datové schránky adresáta a následně doručena.7) Tyto údaje jsou evidovány na vteřinu přesně a na rozdíl od poštovních zásilek jsou prakticky nezpochybnitelné a není třeba je prokazovat.8)
Na stranu druhou systém nerozlišuje, zda se adresát se zprávou, respektive jejím obsahem, skutečně seznámil (tzv. materiální funkce doručení). Z tohoto důvodu zákon konstruuje domněnku, dle které skutečné doručení dokumentu vyplývá z jeho dodání do datové schránky adresáta ve spojení s přihlášením oprávněné osoby.9)
Lze tedy rozlišit tři časové okamžiky spojené s použitím datové schránky – odeslání dokumentu, jeho dodání do datové schránky adresáta a samotné doručení. V momentě, kdy je písemnost vytvořena a je zadán adresát, lze dát v informačním systému pokyn k jejímu odeslání. Takto vytvořené a odeslané zprávě je automaticky přiděleno identifikační číslo. Poté, co systém opatří dokument časovým razítkem a tento projde antivirovou kontrolou, dojde k jeho dodání do datové schránky adresáta. Zpravidla se jedná o velmi krátkou prodlevu v řádech sekund. Dodání datové zprávy je základním předpokladem pro její doručení, přičemž tyto okamžiky mohou a nemusí splývat.
 
3. Okamžik doručení datové zprávy
Pravidla pro doručování prostřednictvím datové schránky jsou v České republice rozl