Daň z nabytí nemovitých věcí, kam s ní?

Vydáno: 21 minut čtení

V poslední době je jedním ze žhavých daňových a účetních témat otázka daně z nabytí nemovitých věcí. Spor je veden o to, jestli, a pokud ano, tak ve kterých případech, je možné tuto daň zahrnout do daňově relevantních účetních nákladů. Jen připomínáme, že počínaje 1. 11. 2016 tuto daň ve všech situacích hradí nabyvatel. Uvedená otázka byla již také řešena v rámci koordinačního výboru (viz Ing. Otakar Machala, Ing. Zdeněk Urban, Ing. Jiří Nesrovnal, 528/19.09.18 Daň z nabytí nemovitých věcí z pohledu daní z příjmů, příspěvek projednávaný na KV dne 14. 11. 2018). 1)

Daň z nabytí nemovitých věcí, kam s ní?
Ing.
Otakar
Machala,
Ing.
Zdeněk
Urban,
Ing.
Jiří
Nesrovnal
V zápise z jednání koordinačního výboru je uvedena podrobná argumentace, na základě které se domníváme, že věc z hlediska v současné době platných právních předpisů není jednoznačně upravena. To znamená, že v případě koupě je dle našeho názoru možné volit jak zahrnutí daně z nabytí nemovitých věcí do vstupní ceny, tak alternativně zahrnutí do účetních daňově relevantních nákladů. V případě nabytí majetku z titulu vkladu jsme pak přesvědčeni, že daň z nabytí nemovitých věcí je možné účtovat do daňově relevantních účetních nákladů, i když ani zahrnutí daně do vstupní ceny vkládaného majetku není v rozporu se zmíněnou nejednoznačnou úpravou. V tuto chvíli nechceme opakovat veškeré argumenty pro tento náš právní názor, které jsou uvedeny v předmětném příspěvku. Chtěli bychom pouze stručně okomentovat závěry GFŘ k dané problematice a především se na danou otázku podívat ve světle základních účetních principů a zásad.
 
1. Základní účetní principy a zásady, aktuální účetní znění účetních předpisů a základ daně v ČR
Z hlediska dané otázky je někdy argumentováno tím, že věc je jednoznačná a z hlediska základních účetních principů a zásad je nezbytné daň z nabytí nemovitých věcí vždy zahrnout do vstupní ceny majetku, ať již je majetek nabýván z titulu koupě, či z titulu vkladu. Chtěli bychom zdůraznit, že danou problematiku jsme nikdy neposuzovali a nestavěli se do opozice z hlediska obecných účetních principů a zásad. Je však nutné si uvědomit, že výše daňové povinnosti v ČR vychází z účetnictví [viz § 21h zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“)], přičemž v oblasti majetku je při stanovení vstupní ceny daňové přímo odkazováno na účetní postupy při stanovení vstupní ceny účetní (viz § 29 odst. 1 ZDP). Jestliže tedy hovoříme o výši daňové povinnosti, musí platit veškeré základní principy zdanění. Mezi ně patří především ústavní zásada, že daně a poplatky lze ukládat toliko na základě zákona a v případě pochybnosti je nutné postupovat ve prospěch daňového subjektu (viz např. rozsudek NSS ze dne 29. prosince 2004, čj. 6 As 49/2003-46, a ze dne 29. září 2005, čj.