Pojištění při výkonu povolání a další pojistky potřebné pro činnost zdravotníků

Chybovat je lidské, ani nejkvalifikovanější profese nejsou prosty omylů, chyb a špatných rozhodnutí. Uvádí se, že ve Spojených státech amerických se nejvíce právníků věnuje právě zdravotnickému právu a svou profesi vykonávají často jako osobní právníci lékařů, zdravotníků či obecně poskytovatelů zdravotní péče. Některé velké nemocnice mají vlastní, často rozsáhlá právní oddělení, nebo se opírají o služby větších advokátních kanceláří, specialistů na právní pomoc zdravotníkům. Liberálně tržní systém, jehož hlavním představitelem jsou právě USA, kde miliony lidí nejsou nijak pojištěny pro případy lékařských zákroků, zdravotního ošetření či nutné rehabilitace, vede logicky k tomu, že bývalí pacienti, kteří za služby zdravotní péče velmi zaplatili, se snaží získat alespoň nějaké peníze zpět formou žalob na výkony, péči, služby a další aspekty zdravotní péče. Tento fenomén, který je odvislý od daného systému organizace zdravotní péče, se však začíná čím dál více uplatňovat i v našem bismarckovském systému založeném na povinném zdravotním pojištění. Stále více musí lékaři, sestřičky či zdravotnický personál čelit jednak fyzickému napadání při výkon péče, jednak následnému vymáhání peněz za poškození, újmy a dalším dopady výkonů zdravotní péče. Ve veřejných médiích jsou čas od času zveřejňovány případy obžalob zdravotníků, lékařů nebo celých zdravotnických institucí z údajného nebo i reálného poškození pacienta. Na druhé straně je zdravotnický personál vystaven útokům psychopatů či jinak nemocných lidí, a to včetně útoků, které mají za následek tragické vyústění. S rozvojem techniky se nebezpečí spíše zvyšuje, objevují se nové formy ohrožení, a to nejen ve zdravotnické oblasti, ale obecně. Jsou známé případy výbuchu plynu na Slovensku (v roce 2019 k nim došlo opakovaně), proběhly hackerské útoky na výpočetní síť nemocnice (a v jeho důsledku pak vyřazení celého provozu), víme o případech ublížení na zdraví lékařů, sestřiček a dalších zdravotníků, případy pobodání lékárníků anebo tragická událost střelby ve fakultní nemocnici v Ostravě. Je evidentní, že agresivita lidí stoupá, zvyšuje se počet psychicky nemocných lidí. Statistiky uvádějí, že každý desátý člověk v ČR trpí určitou psychickou nemocí a někteří psychiatři tvrdí, že za pár roků se toto procento zvýší na 25 % dospělé populace. Zvyšuje se počet psychicky nemocných dětí a učitelé na základních školách si stěžují na neobvykle agresivní formy dospívání. Ne všemu lze zabránit, ne všechno lze předvídat. Zřejmě nepůjde tento trend rychle zvrátit, nebo zastavit. Lidský život nelze ničím nahradit, stejně jako poškození zdraví, ztráty orgánů, zhoršenou kvalitu života. To nelze nahradit žádnými pojistkami, žádnými penězi. Nicméně některé formy tzv. neživotního pojištění mohou lékařům a zdravotníkům pomoci při výskytu těchto negativních jevů. Podívejme se proto v následujícím textu na některé žádoucí formy pojištění lékařů a zdravotníků trochu podrobněji. Nejprve však definujme základní termíny v pojišťovnictví. To patří mezi nejstarší odvětví obchodních vztahů vůbec; jeho historie spadá již do starého Egypta, dva a půl tisíce let před našim letopočtem.

V této části textu přinášíme výčet pojmů pojišťovnictví, které mají využití v dále specifikovaných oblastech pojištění. Všechny uvedené pojistky patří do kategorie tzv. neživotního pojištění. rozumí takové pojištění, které se vztahuje na majetek, odpovědnost a v současnosti i na právní ochranu pojištěného. Lidé i instituce se pojišťují zejména pro případ škod způsobených různými přírodními i nepřírodními vlivy na majetku a škod, které nechtěně způsobí druhému. Výše škod mohou být neúměrné vůči vlastním finančním prostředkům. Neživotní pojištění pak za přiměřenou úplatu pomáhá s financováním odstranění škod. Zřejmě nejrozšířenějším druhem neživotního pojištění je tedy pojištění majetku. Ten dělíme na movitý a nemovitý; movitým majetkem jsou například cennosti, jízdní kola, kočárky, invalidní vozíky, věci užívané k podnikání, věci převzaté na základě smlouvy apod, Dalším druhem je pojištění odpovědnosti (za škody způsobené v běžném občanském životě, zaměstnavateli, provozem vozidla) a právní ochrana (v běžném životě, v zaměstnání, při řízení vozidla atd.). K neživotnímu pojištění patří též pojištění úrazová, konkrétně pojištění pro případ smrti úrazem, trvalých následků úrazu a doby nezbytného léčení. Mezi tradiční formy neživotního pojištění patří také cestovní pojištění a havarijní pojištění. K těmto obvyklým, klasickým, a tudíž i široce požívaným formám pojištění se s rozvojem techniky, počítačových technologií a komunikačních systémů přidalo zejména pojištění odpovědnosti (výkonů povolání), pojištění kybernetických a internetových rizik či pojištění podnikatelů a právnických osob a další formy. Zjišťování rozsahu škody, která vznikla následkem naplnění pojistného nebezpečí, je typické pro neživotní pojištění.

v neživotním pojištění se rozumí osoba, na jejíž majetek, odpovědnost, případně právní ochranu se pojištění vztahuje. Pokud jde o majetek, pojištěný obvykle bývá jeho vlastníkem. však může mít zájem pojistit majetek i své blízké osoby či osob. U pojištění odpovědnosti v občanském životě se pak odpovědnost za škody vztahuje na všechny členy žijící v jedné domácnosti.

jsou termíny, které představují rozdíl mezi životním a neživotním pojištěním. S rozsahem škod souvisí . To je vyplaceno vždy ve výši odpovídající rozsahu škody nebo do limitu stanoveného pojišťovnou. V pojistné smlouvě se pro pojištění majetku uvádí pojistná částka, která by měla odpovídat ceně pojišťovaného majetku v době jejího uzavření. Stanoví-li pojišťovna pro pojistné plnění k některým pojistným nebezpečím limit pojistného plnění, plní maximálně do tohoto limitu, i když je škoda vyšší. Je tedy v zájmu klienta se zajímat o to, kolik pojistných událostí během jednoho pojistného roku bude pojišťovna plnit. To bývá uvedeno v pojistné smlouvě způsobem, že

Pojišťovna vyplácí pojistné plnění obvykle , to znamená v takových, které jsou aktuální v době, kdy došlo k pojistné události. Překročí-li stáří pojištěného majetku stanovený počet let, plní se , to znamená, že od ceny majetku platné v době uzavření pojistné smlouvy se odečte opotřebení. Těchto detailů je potřeba se všímat, týká se to hlavně elektroniky a hodně starých domů (například starších než 70 let).

, to jsou termíny, které představují další rozdíly mezi životním a neživotním pojištěním. Neživotní pojištění se nejčastěji sjednává , lze však takto učinit i na dobu určitou. , tj. takové, na jehož začátku je nutné uhradit pojistné, bývá nejčastěji roční. Může být však sjednáno pojistné období pololetní, čtvrtletní a měsíční. Těchto „področních“ období se využívá zejména tehdy, je-li roční pojistné vysoké a pro pojistníka je méně zatěžující placení pojistného vícekrát za rok. Potom je však dobré, aby si zkontroloval, jestli v úhrnu za pojistný rok nezaplatí více. Odlišná od životního pojištění může být výše pojistného za každé pojistné období. Protože pojistné v neživotním pojištění je kalkulováno vždy na jeden pojistný rok s tím, že se plně spotřebuje, a to především v závislosti na počtu a výši škod, na cenách a míře inflace, může se stát, že pojišťovna bude chtít každým rokem jiné pojistné. S tímto se může setkat například u povinného ručení, které se nyní téměř každým rokem zdražuje. Na druhou stranu, pojišťovny mohou za bezeškodní roky poskytovat slevy z pojistného, tzv. . Ty jsou známé zejména z oblasti povinného ručení nebo havarijního pojištění, kdy počet získaných bonusů citelně ovlivňuje výši pojistného. Naopak, dojde-li v určitém pojistném roce k pojistné události, pojistník o bonusy přichází. Výši pojistného plnění v neživotním pojištění ovlivňuje tzv. , tedy částka, kterou se na škodě podílí . O tuto částku je případné pojistné plnění sníženo. Spoluúčast se uvádí jako pevná částka v korunách nebo počtem procent z pojistné částky s dolním limitem. Čím vyšší bude spoluúčast, tím nižší pojistné zaplatí. Současně se však vystavuje tomu, že pojišťovna mu vyplatí snížené pojistné plnění, pokud vůbec nějaké – to v případě, že výše škody nepřesáhne spoluúčast.

pojem, který označuje situaci, zejména v pojištění majetku, kdy je nastavena nižší pojistná částka, než odpovídá pojistné hodnotě. Dojde-li k pojistné události, pojišťovna plnění poníží ve stejném poměru, v jakém je pojistná částka k pojistné hodnotě v době pojistné události.

– v neživotním pojištění obecně funguje celá řada výluk, a to jak obecných (například škody způsobené v opilosti nebo po požití drog), tak i speciálních, pro pojištění jednotlivých pojistných nebezpečí. Proto je nutné, aby se před podpisem pojistné smlouvy či před jejím zaplacením s nimi podrobně seznámil, aby pak nebyl nepříjemně překvapen. U pojištění nemovitého majetku platí, že musí být v dobrém technickém stavu. Při jeho vyšším stáří může pojišťovna vyžadovat fotografie nebo rovnou pošle tzv. „riskaře“, aby nemovitost pro účely pojištění ocenil.

V této části se podrobněji podíváme na některé nejvýznamnější a nejužívanější formy pojištění, které se doporučují všem zdravotníkům, zejména těm, kteří pracují v právní formě fyzických, popřípadě i právnických osob. Rizika výkonu povolání, rizika majetková či jiných škod spáchaných (byť neúmyslně) jiným osobám či na jiných majetcích mohou být značná a odškodnění pak vysoká.

Pojištění odpovědnosti řeší situace odpovědnosti za škody, které způsobíme svým chováním někomu jinému. Podle toho komu, kde, případně kdy a při čem škodu způsobíme, rozlišujeme pojištění odpovědnosti za škody:

Pojištění profesní odpovědnosti je vytvářeno na míru danému subjektu. Pojištění odpovědnosti za škody způsobené podnikatelem, firmou nebo SVJ zase bývá zahrnuto v tzv. podnikatelském pojištění nebo v pojištění právnických osob. V následující tabulce jsou uvedeny konkrétní příklady k jednotlivým odpovědnostním pojištěním.

Pojistná nebezpečí v pojištění odpovědnosti	Příklady
škody způsobené druhé osobě v běžném občanském životě	vytopený soused, poškození zboží v obchodě, způsobení úrazu či smrti druhému při sportu, škody na pronajatých věcech, škody způsobené domácími zvířaty
škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli	rozbitý přístroj, zavirovaný počítač, škody vzniklé prodlením, krádeží
škody způsobené při výkonu vybraných povolání (lékaři, právníci, účetní)	škody vzniklé chybným lékařským postupem, hrubým zacházením s klientem, chybným zaúčtováním
škody způsobené druhé osobě podnikatelem	škody vzniklé nedodržením lhůt, prodáním vadného výrobku, nefunkčním SW po opravě
škody způsobené druhé osobě provozem motorového vozidla	škody na životě (zdraví, věcech) osob při dopravní nehodě včetně následných finančních škod a náklady na právní služby

Pojištěným je osoba uvedená v pojistné smlouvě včetně osob blízkých (tedy v podstatě rodinných příslušníků) a těch, které žijí s pojištěným ve společné domácnosti. Pojištěny mohou být také osoby, které hlídají děti či domácí zvířata. Při sjednání tohoto pojištění se zadává limit pojistného plnění, který se uvádí zvlášť pro škody na zdraví a životě a zvlášť pro majetkové škody, popřípadě následné finanční škody. Lze zvolit i určitou spoluúčast. Důležitá je výše limitu pojištění; když následně dojde k pojistné události, poškození se obvykle domáhají vysokého odškodného, někdy až soudně. Z toho důvodu je nezbytné stanovit si vhodné krytí pro tyto případy.

Zaměstnavatel je oprávněn ze zákona požadovat po svém zaměstnanci úhradu jím způsobené škody v maximální výši rovné 4,5násobku hrubého příjmu. Tato hodnota tedy slouží jako vodítko pro limit pojistného plnění v pojištění odpovědnosti za škody zaviněné zaměstnancem. Obvykle je třeba stanovit výši spoluúčasti a zařadit zaměstnance do jedné z těchto kategorií:

Je tomu tak proto, že velká část škod způsobených zaměstnanci zaměstnavatelům je důsledkem havárií či dopravních nehod majících za následek újmy na zdraví či majetku jiných osob, případně poškození zboží patřícího zaměstnavateli nebo přepravovaného firmou zaměstnavatele. Rozdíl mezi řidičem a řidičem – referentem je v tom, že řidičem se rozumí řidič z povolání, zatímco řidič – referent je zaměstnanec, který není řidičem z povolání, ale dopravní prostředek (nejčastěji osobní automobil) ke své práci používá. To je dnes většina zaměstnanců, většina lékařů i zdravotníků pracujících v jakékoliv právní formě. Zcela nezbytný je osobní automobil u zdravotníků pracujících jako fyzické osoby (FO).

Je známé též pod stručnějším názvem . V ČR bylo povinně zavedeno pro každého řidiče motorového vozidla. Nemá-li řidič takové pojištění, je povinen platit do garančního fondu České kanceláře pojistitelů (ČKP) příspěvek minimálně 30 Kč na den. Zaviní-li řidič nepojištěného vozidla nehodu, může na něm ČKP požadovat úhradu maximálně ve výši 300 000 Kč. Při sjednání povinného ručení se volí limit pro škody na životě a zdraví osob a pro škody na majetku. Pojišťovny nejčastěji nabízí tři limity (v korunách):

Je vhodné si zvolit alespoň střední limit, protože škody při autohaváriích bývají velké a poškození, jak jsme již zmínili, požadují často vysoká odškodnění. Je evidentní, že čím je vyšší limit, tím je také vyšší pojistné. To navíc ovlivňuje stáří a pohlaví řidiče, místo, kde obvykle jezdí, ale především a pozitivně počet bonusů (bezeškodných měsíců). Vyšší počet bonusů pojistné naopak zlevňuje. Pojišťovny dávají slevu za tzv. propojištěnost, tzn. jestliže na jednu smlouvu sjednáte povinné ručení a havarijní pojištění dohromady. K tomu si můžete nechat připojistit skla, ale také škody na vozidle způsobené střetem se zvířaty. K povinnému ručení se automaticky přidává pojištění asistenčních služeb v základním rozsahu, to je pak zdarma. V případě nadstandardních požadavků za asistenční služby připlatíte. Tyto služby nabízejí pojišťovny řidičům v případě poruchy (odtah a opravu v autorizovaném servisu a náhradní vůz po dobu opravy, výměnu poškozených pneumatik atd.) nebo v případě havárie vozidla s nutností odtahu. Je nutné zjistit nejprve přesný obsah asistenčních služeb a také skutečnost, na jaké území se výkon asistenční služby vztahuje. Při sjednávání povinného ručení potřebujete mít u sebe kromě občanského průkazu také velký technický průkaz (VTP), protože řada informací z něj se uvádí do smlouvy. Je to především registrační značka (RZ), VIN kód (jednoznačná identifikace automobilu), číslo VTP, obchodní označení automobilu, model, barva, palivo (benzín/nafta), počet míst k sezení, rok výroby a uvedení do provozu (odtud je zřejmé stáří vozidla), zdvihový objem motoru (v cm3), výkon (kW) a nejvyšší povolená hmotnost (v kg). Dokladem o existenci uzavřeného povinného ručení je zelená karta. Na ní je uveden seznam států, v kterých platí. Kartu je každý řidič povinen mít u sebe a při policejní kontrole ji ukázat.

Navazuje často na předcházející povinné ručení, byť je na rozdíl od něj dobrovolné. Nicméně je výhodné mít obě pojistky, neboť, jak bylo již řečeno, při tomto souběhu udělují pojišťovny bonusy. Jedná se o pojištění, které má chránit motorové vozidlo před škodami způsobenými živlem, krádeží, vandalem a poškození či střetem se zvěří. Součástí může být například úrazové připojištění řidiče, případně ostatních osob ve vozidle, skel, rozdílu mezi novou a tržní cenou (tzv. GAP), sportovní výbavy apod. Při sjednání havarijního pojištění pojišťovnu zajímá kromě tovární značky vozidla a modelu také stáří, výbava a zabezpečení vozidla, počet najetých kilometrů. Bývá zvykem ke smlouvě, popřípadě k návrhu smlouvy připojit fotografie vozidla (z každé strany, RZ, palubovou desku s počtem najetých km a VIN kód), případně kopii velkého technického průkazu. O ceně pojištění rozhoduje jednak stáří a výbava vozidla, ale také bonusy – počty bezeškodných měsíců. Ty lze zjistit u České kanceláře pojistitelů. Čím je bonusů více, tím je pojistné levnější – to je stejné jako u povinného ručení.

Pojištění právní ochrany lze sjednat jak pro fyzické osoby, tak pro podnikatele, firmy, municipality a pro ozbrojené složky (vojáky z povolání). Dojde-li k pojistné události, kterou je v případě tohoto pojištění spor, pojištěný ji nahlásí a příslušná pojišťovna pak prostřednictvím „svých“ právníků spor řeší. Je schopna do stanoveného limitu uhradit také právní služby, znalce, soudy apod.

Pojištění právní ochrany se týká sporů

U některých typů právní ochrany se pojištění vztahuje na všechny členy rodiny. Spory z oblasti rodinného práva jsou však ve výlukách.

Shodou okolností v době, kdy připravujeme tento text, vyšla ve veřejných médiích tato zpráva:

S rozvojem techniky, nových technologií a zejména elektronických médií vznikají rizika, která lze alespoň částečně řešit pojistkami. Tento druh pojištění by mohl spadat do pojištění právní ochrany. Jedná se o novinku nabízenou pojišťovnami v posledních cca 2–3 letech. S nárůstem kybernetických rizik pojišťovny začaly nabízet pojistnou ochranu pro počítače, software a data buď v samostatném pojištění, nebo v rámci asistenčních služeb u pojištění domácnosti. Pojištění nejčastěji zahrnuje tato pojistná nebezpečí:

Pojišťovny, které nabízejí pojištění kybernetických a internetových rizik, stanovují pro jednotlivá rizika počet zásahů v jednom pojistném roce a limit pojistného plnění.

Jedná se o tradiční pojištění, jednu z nejstarších forem pojištění vůbec. Je třeba říci, že žádná fyzická osoba provozující svou činnost v jakékoliv nemovitosti se bez tohoto pojištění neobejde. Do této skupiny pojistek patří pojištění nemovitosti a domácnosti. Každé z nich lze sjednat samostatně i dohromady. K majetkovému pojištění patří také již zmíněné havarijní pojištění.

Celá řada lékařů a zdravotníků vykonává svou činnost ve vlastní nemovitosti, obvykle v rodinném nebo činžovním domě, kde vesměs v přízemí jsou ordinace a pracovny, nahoře byt či byty. Tato situace je výhodná i z daňového hlediska, řadu výdajů spojených s údržbou či provozem domu může daňový subjekt v alikvotní výši zahrnovat do výdajů zahrnovaných do základů daně. Pro možnost a spíše nutnost pojištění takového případu platí řada zásad. Především nemovitost musí být pevně spojena se zemí. Pojišťovnu obvykle zajímá její adresa, stáří, dispozice, technický stav, roky či rekonstrukce a to, je-li nemovitost obydlená trvale, či jen přechodně. V druhém případě se pak může jednat o rekreační nemovitost. Adresa je identifikačním údajem nemovitosti, navíc se jejím prostřednictvím zjišťuje, ve které povodňové zóně se nemovitost nachází. Zvýšené riziko povodní, popřípadě záplav pojištění prodražuje. Celkem jsou v ČR čtyři povodňové zóny; čím vyšší číslo, tím větší riziko povodní a záplav. Pojistit lze jen nemovitost v dobrém technickém stavu. Pokud technický stav není uspokojivý, může pojišťovna pojištění povolit, ale za předpokladu, že v brzké době bude provedena rekonstrukce. Pod dispozicí nemovitosti se rozumí počet nadzemních a podzemních podlaží, podkroví (zda je obydlené nebo neobydlené) a výměry v m2 jednotlivých podlaží. Uvedením roku rekonstrukce (částečné nebo kompletní) pojišťovna nepřímo zjistí, jak dobře se o nemovitost její majitel stará, rok zase může sloužit jako odhad stáří domu. U velmi starých domů může být vyžadována fotodokumentace a od určitého stáří pojišťovna už může plnit pouze v časových cenách. Pojištění nemovitosti se však netýká jen nemovitosti samotné, tzv. hlavní stavby; často se týká tzv. vedlejších staveb. Ty jsou obvykle umístěny ve dvoře nebo na zahradě na pozemku okolo nemovitosti. Vedlejší stavbou může být samostatně stojící garáž nebo zděná dílna, bazén, altánek, zděná zídka kolem pozemku, zpevněné plochy (parkoviště), skleníky, drobné stavby pro schování čerpadla, popelnice či kontejneru apod. Je-li na dvoře umístěn stavební materiál, například cihly nebo hromada písku, jsou též pojištěny spolu s nemovitostí. Stavby, typicky garáž nebo pergola, které jsou s hlavní stavbou propojeny (chodbou či dveřmi), jsou součástí hlavní stavby. Nepovažují se tedy za stavby vedlejší. Dále spolu s nemovitostí bývají také pojištěny tzv. stavební součásti. Jedná se o prvky, které pevně vetknuty do zdiva. Typicky je to potrubí, dráty, ale i omítky nebo fasáda. Pokud jde o skla, jsou v pojištění nemovitosti pojištěna skla v oknech a ve dveřích. Pojistnou částku nemovitosti lze stanovit lehce pomocí kalkulačky. Vychází se přitom především z výměry půdorysu nebo znaleckým odhadem. S tím je spjato i tzv. podpojištění, a to zejména v případě provedení jakýchkoli stavebních úprav, rekonstrukcí či přikoupení další stavební součásti (např. kolektor na střechu). Je tudíž třeba při těchto dodatečných úpravách či doplňcích prozkoumat původní pojistnou smlouvu, zjistit, zda je stávající pojistná ochrana dostačující a případě provést její revizi.

Tabulka č. 2 uvádí přehled nejčastějších pojistných nebezpečí v pojištění nemovitosti. Většina z nich se objevuje rovněž v pojištění domácnosti.

FLEXA	náraz vozidla		vandalismus
vichřice	škody způsobené mrazem (potrubí)		krádež
krupobití	vodovodní škody		loupežné přepadení
povodeň, záplava	ztráta vody		rozbití skla, sklo allrisk
zemětřesení		vystoupnutí vody z odpadního potrubí
zřícení skal, laviny, sesuv půdy
tíha sněhu a námrazy		škody způsobené únikem vody z akvária*
pád stromů a stožárů		poškození fasády ptáky či hmyzem**
atmosférické srážky		technická porucha
kouř

*jen v pojištění domácnosti, ** jen v pojištění nemovitosti

:

Vzhledem k tomu, že značná část lékařů a zdravotníků vykonává zdravotní péči ve svých vlastních objektech, například rodinných domcích, může být pro ně užitečné současně s pojištěním nemovitosti i pojištění domácnosti. Toto pojištění se vztahuje na movité věci, které se nacházejí v domácnosti umístěné v bytě (přesně v bytové jednotce bytového domu) či právě v rodinném domě. Rodinný dům může mít maximálně tři samostatné bytové jednotky a musí mít více než 50 % plochy určené k bydlení. Ke stavbě může být připojena garáž. Je-li v domě více bytových jednotek než tři, jedná se už o bytový dům. Pojišťovnu zajímá podlaží, v němž je domácnost umístěna, výměra domácnosti v m2, případně, je-li domácnost vícepatrová, výměra každého patra. Pořadí podlaží se zjišťuje kvůli povodním. Někdy místo podlaží stačí uvést, jestli je domácnost umístěna výše než 3 m, resp. 2,5 m nad terénem či nikoli. Dále pojišťovnu zajímá provedení, lépe řečeno vybavení domácnosti. Obvykle si lze vybrat ze dvou nebo tří položek – účelné (jednoduché), standardní (běžné) a nadstandardní. Pokud bydlí v bytovém domě, může mít kromě bytu k dispozici též komoru nebo sklep, tzv. příslušenství k bytu, kam má přístup pouze pojištěný, resp. všichni členové jeho domácnosti a také všichni mohou užívat společné prostory. Pojišťovna dokáže pojistit věci uložené v příslušenství stejně jako ve společných prostorách, odlišné však budou limity pojistného plnění. Typickým příkladem je pojištění jízdních kol.

U dražšího a u nově pořizovaného majetku do domácnosti včetně sportovních potřeb, případně kočárku nebo invalidního vozíku, je tedy vhodné schovat doklad o ceně i stáří majetku: faktury nebo účtenku… Platí zde totéž, co u pojištění staveb: domácnost včetně příslušenství i společné prostory musí být dobře zabezpečeny zámky, mřížemi atd. Podle kvality zabezpečení se opět stanovují limity pojistného plnění. Pojistnou částku pro pojištění celé domácnosti lze nejspolehlivěji stanovit tak, že se sečtou ceny veškerého vybavení domácnosti. K tomu je dobré schovávat faktury a účtenky. To však může být poněkud pracné. Pojistnou částku domácnosti může stanovit i pojišťovna na základě výměry domácnosti. Vzhledem k tomu, že vybavení domácnosti bývá obměňováno či doplňováno častěji než nemovitost, vyplatí se pojistnou smlouvu pravidelně revidovat a udržovat patřičnou pojistnou ochranu. V rámci pojištění domácnosti bývají pojištěny i věci, které má pojištěný u sebe: například věci, které má člověk v tašce, v kabelce, a to i v případě, že není zrovna doma, ale i na dovolené. V takovém případě je však nutné zjistit si územní platnost pojistné smlouvy, tedy se pojištění vztahuje pouze na pojistná nebezpečí vzniklá na území ČR nebo v Evropě nebo kdekoliv na světě. Pojišťovny v tomto případě umožňují pojistit nemovitost i domácnost v jedné pojistné Smlouvě. Mohou tak dát slevy z pojistného za tzv. propojištěnost (což je obecný termín, kdy na jedné smlouvě je více pojištění). K oběma těmto pojištěním se obvykle připojuje pojištění odpovědnosti za škody způsobené v běžném občanském životě a připojištění asistenčních služeb v základním rozsahu. Ty nabízejí pojištěnému služby vybraných řemeslníků (zámečník, instalatér, elektrikář, instalatér, zedník, topenář), typicky odemčení zabouchnutých dveří a dnes také pomoc IT specialistů při potížích s počítači včetně datových prací.

Jedná se o tradiční a velmi užívaný druh pojištění. Je to jedna z nejstarších forem pojištění, které je využíváno snad všemi lidmi, bez ohledu na jejich profesi.

Pojistná nebezpečí v cestovním pojištění nejspíš každý zná a snad každý je aspoň jednou v životě sjednal. Využívá se zejména tehdy, pokud lidé cestují do neznámých nebo nebezpečných míst. To mohou být místa, kde hrozí nejen konflikty, ale i nebezpečí nákaz, nemocí či úrazů a dalších rizik, například:

Cestovní pojištění může být nabízeno k některým bankovním produktům, typicky k platebním kartám.

Řada zdravotnických subjektů vykonává své povolání rovněž ve formě právnických osob. Je také možná kombinace všech možností právních forem výkonu povolání, tj. zejména kombinace zaměstnanec, fyzická osoba a právnická osoba. Lékaři například mohou být zaměstnanci nemocnice, odpoledne ještě ordinují ve svých soukromých ordinacích v právní formě FO (fyzických osob), resp. navíc ještě mohou být členy PO (právnických osob) při poradenské, konzultační či výukové činnosti. Zákon nijak neomezuje souběh těchto forem výkonu profese. Nejčastější právní formou v oblasti PO je společnost s ručením omezeným (s. r. o.), nemocnice bývají státní, municipální nebo akciové společnosti. V této části se tedy zaměřujeme na pojištění právnických osob, neboť určitá část zdravotnických subjektů vykonává své povolání i v této právní formě, takřka výlučně jako s. r. o. To je právní forma, která umožňuje výkon profese i jedinci. Výkon zdravotnické profese v této právní formě přináší jejímu provozovateli určité výhody, které v konkrétních případech mohou zmenšit či některé, víceméně ekonomické nevýhody. Jak jsme ale již uvedli, možná je i kombinace těchto právních forem výkonu zdravotní péče.

Pojištění podnikatelů a právnických osob představuje komplexní pojištění, které zahrnuje:

Přestože pojištění ušlého zisku spadá do kategorie pojistek právnických osob, lze je realizovat i v oblasti osob fyzických, protože tam také vzniká nebezpečí přerušení provozu. Mohou to být výpadky elektrického proudu, ale i zavirování počítače, výpadky sítě a jiné závady zvláště v oblasti hardware a software. Pojištění se opět vytváří na míru každé právnické osobě.

Pro celou řadu povolání je potřebné uzavřít různé formy pojištění. Kromě tradičních pojistek nastupují stále více do popředí nové druhy pojistek zejména v důsledku rozvoje vědy a techniky, elektronizace a automatizace. Drahé přístroje, počítačové sítě podléhající stále častějším hackerským útokům a další nebezpečí či rizikové faktory, to vše znamená nutnost zvýšené ochrany navíc kryté i novými formami pojištění. Proto se sjednávají uvedená pojištění kybernetických a internetových rizik, i pojištění odpovědnosti při výkonu povolání či pojištění právní ochrany. Zvlášť důležitá jsou zejména tato nová pojištění důležitá pro lékaře a zdravotníky, především pro ty, kteří pracují v právní formě fyzických osob, popř. i osob právnických, zvláště společníků společností s ručením omezeným nebo pracujících ve sdružení. Pojistek je samozřejmě více, než v tomto článku uvádíme a rovněž by se u každého druhu pojištění bylo možné jít do větší hloubky. Naší snahou bylo přinést přehled a stručnou charakteristiku těch významných a nejdůležitějších forem pojištění, které přinášejí alespoň jakýsi pocit podstatného krytí všech nebezpečí a rizik, která lidé podstupují při výkonu či všech okolnostech spjatých s vlastní existencí a náročného povolání. Snad zájemcům o danou problematiku tento článek pomůže a přinese nezbytné základní informace. Je však vlastní odpovědností každého člověka se na tyto záležitosti připravit a počítat s nimi.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 6/2021.