Životní pojištění - nezbytná potřeba při výkonech zdravotní péče u lékařů a zdravotníků

K tomu ještě v poslední době narůstá agresivita pacientů i přímé útoky jedinců; často se kromě verbálních úroků jedná dokonce o fyzické napadení. Snad všichni máme ještě v paměti tragický výsledek takového útoku ve Fakultní nemocnici v Ostravě, kde zemřeli nevinní lidé přímo v čekárně jednoho z oddělení nemocnice. K zamyšlení je i fakt, že podobný zásah musela Policie ČR uskutečnit po dvou týdnech po této události i v Městské nemocnici, a to opět v Ostravě. Některé lékařské i zdravotnické profese jsou pak přímo vystaveny i profesnímu druhu rizik, ať již se jedná o lékaře a zdravotníky psychiatrických léčeben, sanatorií pro léčbu tuberkulózy či lékaře a zdravotníky vězeňské služby nebo přímo infekčních oddělení nemocnic. S některými možnými důsledky výkonů zdravotnických profesí počítá zákoník práce a jiné obecné právní normy, ale na místě je také využít možností, které nabízí životní pojištění. Životní pojištění jistě nedokáže vyloučit ani zmírnit nebezpečí a rizika výkonu zdravotnických profesí. Umožňuje však často alespoň kompenzovat újmy, nahradit ušlé příjmy v důsledku vlastního onemocnění či léčení. V následujícím textu přinášíme přehled možných forem pojištění – a i když se v našich textem zaměřujeme především na lékaře a zdravotníky, jsou doporučené formy pojištění samozřejmě přístupné všem zájemcům.

Životní pojištění se vztahuje na život a zdraví pojištěné osoby či pojištěných osob. Uzavřením této pojistky se tedy zajišťujeme pro případ smrti, úrazu a jeho trvalých následků a pro případ nemoci, takže se zabezpečujeme proti případům neočekávaného výpadku příjmů, který by mohl mít velmi těžké důsledky například v situaci, kdy má člověk sjednanou hypotéku. Zadlužení totiž může mít neblahé důsledky právě při déletrvající nemoci, smrti partnera nebo trvalé invaliditě, neboť znamená podstatný výpadek příjmů, a tudíž omezené možnosti ve splácení dluhu se všemi negativními dopady. V naší společnosti je muž stále považován za živitele rodiny. Kdyby zemřel nebo se z něj stal doživotní invalida a měl by sjednáno životní pojištění, úvěr na bydlení (případně i jiný úvěr) by byl doplacen z pojistného plnění. V praxi se často pojišťuje celá rodina s tím, že živitel rodiny bývá pojistníkem a současně prvním pojištěným, manželka pojistníka je druhým pojištěným a pojištěné jsou i děti. Na jedné smlouvě tedy může být pojištěno více osob. Ještě výraznější je prvek živitele u lékařů a zdravotníků, zejména tam, kde mladí lidé nastupují do oborů a pracovišť se zvýšeným rizikem nákaz, přenosných nemocí či rizikových povolání. Mezi ně se počítají i záchranáři, kteří patří k asi nejvíce fyzicky napadaným osobám ve zdravotnictví, byť je to často pod vlivem šoku v důsledku nehody, havárie či bolesti).

Životní pojištění nemusí sjednávat pouze osoba, která se stává pojištěným, i když to je častý případ. Jsou možné i jiné alternativy, a to:

Posledně jmenovaná alternativa patří mezi bonusy, i když pojištění tak často zaměstnanci téměř nevnímají či zdánlivě je ani nezajímá. Představuje však pro ně velmi užitečný faktor zabezpečení, zejména tam, kde dochází často k pracovním úrazům, poškození zdraví nebo nehodám.

Dva základní druhy životního pojištění se označují jako

Podívejme se proto podrobněji na tyto dvě možné pojistky a zaměřme se na to v čem se shodují a v čem se liší. Zásadní rozdíl mezi nimi je v tom, že zatímco u rizikového životního pojištění platí pouze sjednaná pojistná rizika čili pojistná nebezpečí a náklady pojišťovny, u investičního životního pojištění je v pojistném zahrnuta i částka ke zhodnocování. Tato tzv umožňuje tvořit dlouhodobou rezervu, byť dosti draho a jen s omezenou možností získat peníze dříve, než uplyne pojistná doba. Kdysi byla spořicí složka povinná pro každého pojistníka. Ke zhodnocování dochází formou investování této části pojistného na finančních trzích, obvykle v podílovém fondu nebo portfoliu složeném z těchto fondů. Pokud jde o náklady pojišťovny, rozlišují se vstupní náklady, které představují z drtivé většiny provizi pro sjednavatele pojištění, správní náklady na provoz pojišťovny a inkasní náklady související s placením pojistného a výplatami pojistného plnění. Rizikové životní pojištění (RŽP) tedy slouží pouze ke krytí životních pojistných nebezpečí, investiční životní pojištění (IŽP) poskytuje jednak krytí životních pojistných nebezpečí, jednak umožňuje zhodnocovat část pojistného. Proto je RŽP levnější. Pro životní pojištění je typické, že pojistné je uhrazováno v konstantní výši, a to po celou dobu trvání pojištění, tzv. . Pojistná doba je něco jiného než pojistné období. Tím se rozumí časový interval mezi dvěma platbami pojistného. Nejčastěji se jedná o měsíc, můžete si však zvolit i placení ve čtvrtletních, pololetních i ročních intervalech. Pojistné placené za každé pojistné období se rovněž označuje jako lhůtní pojistné. Pojistná doba může být pro různá pojistná nebezpečí různě dlouhá. Např. pro pojištění smrti lze zvolit pojistnou dobu do 80 let věku pojištěného, zatímco u pojištění invalidity jen do 65 let. Teoreticky by bylo možno uhradit pojistné jednorázově na počátku pojistné doby. Pak by se jednalo o jednorázové pojistné. U životního pojištění se s ním ale nejspíše nesetkáme, protože by jeho výše znamenala pro pojistníka hodně vysoký výdaj, a to si může dovolit málokdo. Proto se jednorázové pojistné rozpočítává na lhůtní pojistné placené v kratších časových intervalech a zejména v nižších částkách, ovšem tak, aby hodnota úhrnu všech plateb lhůtního pojistného zůstala stejná jako hodnota jednorázového pojistného (tzv. princip ekvivalence).

Pojištění je uzavřeno oboustranným pod pojistné smlouvy. Tomu však předchází celá řada kroků, zkoumání a vyhodnocování zejména ze strany pojišťovny. Některé skupiny obyvatelstva mohou být z životního pojištění přímo vyloučeny, u některých rizikových skupin se tato situace řeší zvýšeným pojistným nebo jinými parametry. Podívejme se proto podrobněji na tyto omezující faktory:

V následující jsou uvedeny charakteristiky jednotlivých rizikových skupin a příklady povolání u jedné z pojišťoven. Pojišťovny se mohou poněkud lišit v tom, která povolání nebo sporty zařadí do jaké rizikové skupiny.

Charakteristika rizikových skupin včetně příkladů povolání a sportů

Rizikové skupiny	Povolání		Sport
1. RS	především nevýrobní povahy (duševní činnost), výroba s nízkým podílem manuální práce a min. rizikem úrazu; administrativa, učitelé, lékaři, architekti		rekreační mimo adrenalinové vykonávané rekreačně
2. RS	výrobní povahy s převahou manuální činnosti, práce v terénu, se zvýšeným rizikem úrazu; hasič, dělník, voják z povolání, geodet, policista		vykonávaný registrovaně nebo vrcholově s nižším rizikem úrazu
3. RS		povolání s velmi vysokým rizikem úrazu; lesní dělník, důlní práce, pyrotechnik
4. RS	v extrémních podmínkách; kaskadéři, tovární jezdci motorových vozidel		vrcholový sport, který je současně povoláním

Na pojistné smlouvě pojistník zvolený režim vyznačí. Pokud jde o daňové výhody, může pojistník odečíst pojistné, resp. jen část určenou na životní pojištění, zaplacené v jednom kalendářním roce od daňového základu, a to až do výše 24 000 Kč za těchto podmínek:

V případě, že je pojistná smlouva ujednána s možností daňových odečtů a je předčasně ukončena s tím, že je pojistníkovi vyplacena kapitálová hodnota, musí pojistník uplatněné odečty zaplaceného pojistného zpětně dodanit (jako příjmy podle §10 ZDP), a to za dobu až 10 let zpátky, počítáno od roku 2015. Chce-li se tomuto kroku vyhnout, musí sjednat novou smlouvu o životním pojištění a kapitálovou hodnotu na ni převést.

Pojistná nebezpečí představují důvody, kvůli nimž se lidé pojišťují. Jsou to spíše nahodilé události, které jsou blíže vymezeny v pojistných podmínkách. Která pojistná nebezpečí tedy lze v životním pojištění pojistit? Jsou to:

U každé pojišťovny bývá povinnost sjednat pojištění smrti alespoň na nějakou . Nejčastěji to bývá 10 000 Kč. Pokud pojistnou částku pro riziko smrti již nenavýšíme, můžeme takové pojištění vnímat i jako pojištění pohřbu (i když výlohy na pohřeb jsou dnes vyšší). Nastavení pojistné částky pro riziko smrti by mělo vycházet ze situace pojistníka, resp. prvního pojištěného. Doporučená výše pojistné částky obvykle bývá čtyřnásobek ročního čistého příjmu. Splácí-li však pojistník úvěr, resp. úvěry v (celkové) hodnotě vyšší, je žádoucí uvést pojistnou částku v této hodnotě.

Lze zvolit pojistnou částku:

Klesající pojistná částka vede ke snížení pojistného. Čekací doba se neuplatňuje, pouze u sebevraždy činí dva roky. Při sjednávání pojistného nebezpečí smrti je žádoucí myslet na to, koho do pojistné smlouvy uvede jako obmyšleného, resp. obmyšlené. Pojistná doba u pojištění smrti může být různě dlouhá, například i do 85 let.

Pojišťovny nabízí pojištění invalidity (I., II. a III.), nebo , například II. + III. Stupeň, případně dokonce I. + II. + III. stupeň. Je důležité zajímat se o plnění u těchto kombinací, protože například u kombinace I. + II. + III. proplacením pojistného plnění za I. stupeň pojištění invalidity I. stupně končí a mění se na pojištění invalidity II. + III. stupně. Navíc platí, že pojistné plnění za invaliditu I. stupně bývá realizováno ve dvou stejných splátkách. Vyčerpá-li se jedna polovina při přiznání invalidity I. stupně a (zpravidla) po roce, kdy dojde k přezkoumání invalidity, by pojištěný získal invaliditu II. stupně, vyplatí se pojistná částka za II. stupeň, přičemž zbylá polovina z invalidity I. stupně se už nevyplatí a pojištění invalidity I. stupně zanikne. Stejně tak zanikne pojištění invalidity II. stupně a zůstane jen pojištění invalidity III. stupně. Čekací doba u pojištění invalidity se pohybuje v rozmezí jednoho až dvou roků, nejčastěji je 18 měsíců. Lze též volit mezi konstantní či klesající pojistnou částkou, přičemž klesající pojistná částka vede ke snížení pojistného. Pojistná doba pro pojištění invalidity většinou končí v 65 letech. K pojištění invalidity, jak je uvedeno výše v odstavci, někdy pojišťovny nabízejí . Je to pro případ, kdy pojištěný potřebuje v běžných denních činnostech pomoc blízké osoby, resp. kdy se již bez této pomoci neobejde.

U tohoto pojištění nabízejí pojišťovny obvykle dvě možnosti:

Dále některé pojišťovny začaly nabízet , a to v případě, že se z nemoci pojištěný vyléčí a do určité doby onemocní znovu. Výplatu pojistného plnění, které zůstává ve výši sjednané pojistné částky, lze opakovat maximálně třikrát. Onemocnění jsou pro tento případ rozdělena do skupin. U pojištění závažných onemocnění je vždy čekací doba, nejčastěji jsou to tři měsíce, u některých pojišťoven šest měsíců. Pokud jde o nemoci či problémy, které mohou nastat během těhotenství, resp. porodu, uplatňují pojišťovny čekací dobu v délce osm měsíců. Pojistná doba bývá nejčastěji do 65 let věku pojištěného. Pojišťovny rovněž nabízejí která se vyskytují výhradně nebo výhradně . Jedná se o závažná onemocnění pohlavních orgánů.

Toto pojištění je doplňkem pojištění smrti z jakékoli příčiny. V případě, že dojde k úrazu . Často bývá proto doporučeno řidičům. Pojišťovny však proplatí pojistné plnění skutečně jen tehdy, je-li příčinou úmrtí výhradně úraz, tzn., nesmí dojít k úmrtí vlivem nemoci vzniklé na základě úrazu. Některé pojišťovny požadují, aby zraněný poškozený před smrtí aspoň 30 dnů byl ještě naživu. Plnění je samozřejmě jednorázové.

Sjednáním tohoto pojištění získá pojištěný plnění odpovídající procentnímu rozsahu trvalého poškození těla, ke kterému došlo opět . Pojištěný si může zvolit, od jakého procenta poškození těla má pojišťovna plnit (dolní hranici poškození). Lze se setkat s hodnotami od 0,001 %, od 0,5 %, ale také od 10 % poškození. O pojistné plnění se žádá až tehdy, kdy úraz zanechá takové následky, které nelze již dále léčit či odstranit. Jak již bylo uvedeno, pojišťovny při stanovení pojistného plnění vycházejí z oceňovacích tabulek a uplatňují progresi, takže při horších následcích je plněno z vícenásobku pojistné částky. Některé pojišťovny nabízejí plnění trvalých následků úrazu, k němuž došlo při autonehodě, automaticky z dvojnásobku pojistné částky. Progrese se pak počítá z tohoto dvojnásobku. Pojistná doba je delší než u pojištění invalidity a vážných chorob, končí většinou až v 75 letech věku pojištěného.

Denní odškodné je denní dávka, která se vyplácí při léčení úrazu. U tohoto pojištění bývá karenční doba, a to v řádu několika dnů nebo měsíců, například 7 dní, 28 dní a 60 dní. Přitom platí, že nepřesáhne-li doba léčení úrazu počet dní v karenční době, pojišťovna neplní. Naopak, při léčení úrazu, které trvá minimálně měsíc, může pojišťovna , což znamená, že proplatí pojistné plnění i za všechny dny v karenční době. Jak již bylo uvedeno, může pojištěný v případě dlouhodobého léčení (v řádu měsíců) žádat o , a to nejdříve po uplynutí jednoho, resp. dvou měsíců léčení, podle pojišťovny. Pojistné plnění může být vyplaceno podle tabulkového počtu dnů doby léčení nebo podle skutečného počtu. Pojišťovna může též uplatnit progresi s narůstajícím počtem dní léčení. Denní odškodné se stanovuje podle příjmů pojištěného a též v závislosti na tom, . Pro stanovení jsou u všech pojišťoven dostupné tabulky s doporučenými hodnotami. Sjednání vyšších částek denního odškodného, než jsou doporučené hodnoty, může vést k tomu, že pojišťovna nebude vyšší odškodné plnit, a to z důvodu nižších příjmů, než byly v době sjednání pojištění. Jak jsme již uvedli, pojišťovna dává možnost zvolit si denní dávky do určitého limitu (obvykle 500 Kč), kdy při vstupu do pojištění nejsou vyžadovány příjmy pojištěného. Nicméně, při pojistné události je vyžadovat může. Zaměstnanci potom dokládají potvrzení od zaměstnavatele a podnikatelé daňové přiznání. Denní odškodné je pak vyplaceno v takové výši, aby byly dokryty skutečné příjmy pojištěného, přestože denní odškodné mohlo být sjednáno vyšší. Pokud se chce vyhnout situaci, že bude muset pojišťovně dokládat svoje příjmy, ať už na začátku pojištění nebo při pojistné události, je možné zvolit pojišťovnu, která nabízí místo denního odškodného alternativně Jedná se o poškození těla výhradně úrazem. Pojištěný si zvolí pojistnou částku, která se zvyšuje po 50 000 Kč. Ta je mu v případě, že dojde k pojistné události, jednorázově vyplacena. Obě pojištění uvedená v tomto odstavci patří mezi dražší. U denního odškodného vychází levnější pojistné v případě volby delší karenční doby. Pojištěný může karenční doby kombinovat, tj. může si vybrat denní odškodné s karenční dobou 7 dní a 28 dní. Pojistná doba může trvat až do 75 let věku pojištěného. Jestliže má pojištěný vytvořené dostatečné rezervy, z kterých by mohl v případě úrazu čerpat, může zvolit denní odškodné s delší karenční dobou, které je levnější.

Funguje obdobně jako denní odškodné, avšak s tím rozdílem, že k pracovní neschopnosti může dojít i vlivem nemoci a při hlášení pojistné události se navíc k lékařské zprávě dokládá i doklad o vystavené pracovní neschopnosti. Některé pojišťovny umožňují sjednat pojištění pracovní neschopnosti , některé mají v jednom pojištění. Pojišťovna opět může při vyšších nastavených denních dávkách vyžadovat potvrzení o příjmu (vystavené zaměstnavatelem nebo daňové přiznání), a to při vstupu do pojištění nebo při pojistné události. Zajímavé je, že pojišťovny jsou schopny Většinou do denní částky 500 Kč není nutno příjmy dokládat, ale musí opět dávat pozor na součet dávek. Pojištění je nabízeno s karenční dobou 14, 28 a 60 dnů, přičemž lze kombinovat. Čekací doba u tohoto pojištění činí dva nebo tři měsíce, podle pojišťovny. Pojistná doba u tohoto pojištění je pouze do 65 let věku pojištěného.

Toto pojištění nabízí další možnost dokrytí či získání příjmů za dobu, kdy je člověk hospitalizován, ať už z důvodu nemoci či úrazu. Pojištění se většinou sjednává na obě příčiny, je však možné se setkat se samostatným pojištěním hospitalizace při nemoci a samostatným pojištěním hospitalizace v důsledku úrazu. Pojistné plnění se vyplácí za dny strávené pobytem v nemocnici, počet dnů je dán počtem půlnocí. Je-li strávena jen jedna půlnoc, je nutné být hospitalizován déle než 24 hodin. Pojišťovna vyplatí pojistné plnění jednorázově po ukončení hospitalizace a doložení lékařských zpráv, kde je vyznačena doba hospitalizace. Pro delší doby lze uplatnit progresi pojistného plnění. Čekací doba u pojištění hospitalizace činí stejně jako u předchozího pojištění dva nebo tři měsíce. Pojistná doba může být až do 75 let věku pojištěného.

Tuto možnost pojišťovna nabízí pro případ, že pojištěný se stane plně invalidním (III. stupeň, někdy II. nebo III. stupeň), příp. přijde o zaměstnání. Potom za něj pojišťovna platí pojistné na vybraná pojistná nebezpečí, a to až do konce sjednané pojistné doby.

Jak jsme se už zmínili dříve, na jedné pojistné smlouvě může být pojištěna celá rodina, tedy i děti. Ty mohou na smlouvě zůstat až do věku 26 let, u některých pojištění jen do 18 let. Pojistná nebezpečí jsou stejná jako u dospělých, navíc lze připojistit . Pak se jedná o případ, že dítě (do 18 let) onemocní, musí zůstat doma a s ním musí zůstat doma rodič. Ten sice může požádat o dávky ošetřovného, které se platí z nemocenského pojištění, avšak celý příjem mu tyto dávky rozhodně nevynahradí. Proto pojišťovny začaly před několika lety toto pojištění nabízet jako další možnost dokrytí příjmu při ošetřování dítěte. Dále pojišťovny zvýhodnily rodiče nebo osoby, které doprovázejí nemocné dítě staré do 6 až 7 let věku do nemocnice a pobývají tam s ním. Denní dávka pro rodiče je stejná jako denní dávka pro pojištěné dítě u jeho pojištění hospitalizace.

Představují pro pojištěného možnost:

Pojišťovny nabízí tuto možnost pojištěným většinou zdarma; pokud je rozsah služeb širší, pak ji nabízejí za úplatu, která je součástí pojistného.

Problematika životního pojištění je široká. Protože nikdo nemůže vyloučit případy, které povedou k možným pojistným událostem, je pro každého vhodné projít všechny parametry případné pojistné smlouvy i pojistných nebezpečí a důkladně zvážit, co je potřeba pojistit a v jaké míře. Zvláště lékaři a zdravotníci pracují v prostředí, které přímo vyžaduje četné pojistky, neboť rizika jsou značná. Roli hraje samozřejmě i výše pojistného v návaznosti na příjmy a rezervy, nicméně tato finanční stránka věci a finanční zvažování je pouze doplňkovým hlediskem. Hlavním úhlem pohledu je četnost rizik, nebezpečnost a vliv prostředí na zdraví a životy lidí. Pojistná smlouva je dynamická záležitost, a to nejen proto, že ceny pojistných nebezpečí v čase rostou, ale také proto, že je možné ji upravovat v souladu s potřebami v různých fázích života i profese. Je také třeba pečlivě zvážit, zda aktuální pojistná smlouva dostatečně kryje všechna pojistná nebezpečí a možné výpadky příjmů. Pojišťovnu je vždycky možné požádat o přepracování nebo doplnění momentální smlouvy, zvláště tehdy, jestliže byly již pojišťovně zaplaceny na pojistném nemalé částky, které pojišťovna někdy při nesplnění pojistných podmínek nevrátí. Není také možné zapomínat u daňově zvýhodněných smluv životního pojištění na to, že při jejich ukončení, pokud nepřevede kapitálovou hodnotu na novou pojistnou smlouvu, musí pojistné na životní pojištění uplatněné jako nezdanitelnou část základu daně z příjmu FO zpětně dodanit. Rovněž je nutné myslet na to, že předčasné ukončení takové pojistné smlouvy je zpoplatněno. Problematika životního pojištění je složitá a vyžaduje zejména lékařskou dokumentaci osvědčující, k jakému pojistnému případu došlo, co bylo jeho příčinou, v případě nemoci či hospitalizace přesné určení doby trvání či míru zavinění. Každopádně není možné rizika povolání či občanského života podceňovat a alespoň touto ochranou umožňující v době invalidity, nemoci či úrazu čelit možnému výpadku příjmů své rodiny. Pojistné podmínky pojišťoven se mohou měnit a některé pojistky se mění v závislosti na jednotlivých pojišťovnách. Čas od času je také třeba se podívat na starší pojistky a přesvědčit se, zda odpovídají dnešní době, zda kryjí možná nebezpečí a poskytují pojištěnému rovněž pocit odpovědného přístupu ke svém zdraví a životu.

Pokusili jsme se v tomto článku přenést souhrn možných forem životního pojištění, které poskytují mnohé pojišťovny v ČR. Upozornili jsme také na četné nuance v jednotlivých formách životních pojistek. I tak čeká každého zájemce o tento druh pojištění podrobné zkoumání pojistných podmínek konkrétní vybrané pojišťovny. Snad tento souhrnný přehled pomůže zájemcům usnadnit výběr dané pojistky, resp. určitého množství těchto pojistek tak, aby v případě vzniku pojistné události byl alespoň trochu zmírněn finanční dopad na pojištěnce a jeho rodinu.¹⁾

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 5/2021.