Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2020

Vydáno: 23 minut čtení

V tomto článku se budeme věnovat nejčastějším otázkám, které jsou pokládány v souvislosti s přípravou přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020. Na dvou názorných příkladech si ukážeme, jakým způsobem formulář daňového přiznání za rok 2020 správně vyplnit.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2020
Ing.
Lenka
Nováková,
daňový poradce č. 4991
Ing.
Daniela
Králová,
daňový poradce č. 1880
Při přípravě přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2020 se daňoví poplatníci řídí zejména zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Pro přepočet příjmů v zahraniční měně, které mají být deklarovány v daňovém přiznání, na české koruny může poplatník využít jednotný kurz, který každoročně zveřejňuje Generální finanční ředitelství pro příslušné zdaňovací období (pro rok 2020 se jedná o Pokyn č. GFŘ-D-49. Jednotný kurz pro rok 2020 je spočten jako průměr kurzu stanoveného pro danou měnu Českou národní bankou k poslednímu pracovnímu dni příslušného kalendářního měsíce roku 2020.
Protože je však velmi obtížné obsáhnout v článku veškeré detaily ZDP včetně souvisejících předpisů, v konkrétním případě může být důležité vzít v úvahu správné články příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, a to nejen při určování daňového rezidentství, ale i pro správné určení metody zamezení dvojího zdanění na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Při nejasnostech je vždy vhodné využít služeb kvalifikovaného daňového poradce, který se zaměřuje na daň z příjmů fyzických osob.
 
Kdo musí podat daňové přiznání za rok 2020?
Obecně platí, že daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy, z nichž je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně nebo o osvobozené příjmy.
Daňové přiznání je povinen podat i ten poplatník, který vykazuje daňovou ztrátu, i přesto, že by jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně, nepřesáhly výše uvedenou částku.
Daňové přiznání však
není
povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho nebo postupně od více plátců daně (zaměstnavatelů) včetně doplatků mezd, pokud učinil u všech těchto plátců prohlášení k dani a vyjma příjmů od daně osvobozených nebo příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy (než příjmy ze závislé činnosti) vyšší než 6 000 Kč. Pokud by však příjmy ze závislé činnosti tohoto poplatníka přesáhly za rok 2020 částku 1 672 080 Kč, povinnost podat přiznání by měl – viz níže. Je důležité také upozornit na skutečnost, že se jedná o hrubou výši příjmů, na což se velmi často zapomíná.
Daňové přiznání za rok 2020 je poplatník povinen podat, pokud součet jeho příjmů ze závislé činnosti a základu daně z podnikání přesáhl za rok 2020 částku 1 672 080 Kč, tzn., že jeho daň se zvyšuje o solidární zvýšení daně.
Daňové přiznání naopak není povinen podat ten poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které by byly v souladu se ZDP plně vyjmuty ze zdanění v České republice.
Příklad 1
Český občan je zaměstnán německou společností a pravidelně denně dojíždí pracovat na území Německa. Za kalendářní rok 2020 tedy
neodpracoval jediný den
na území České republiky, veškeré jeho pracovní dny v roce 2020 jsou odpracovány pouze v Německu. Český občan je považován za českého daňového rezidenta a kromě příjmů ze závislé činnosti od německého zaměstnavatele nemá žádné jiné příjmy z České republiky ani ze zahraničí. V souladu s článkem 23 Vyloučení dvojího zdanění česko-německé smlouvy o zamezení dvojího zdanění1) by příjmy ze závislé činnosti za práci vykonanou na území Německa byly vyjmuty ze zdanění v České republice (jednalo by se tedy o plné vynětí). V tomto případě náš český občan nemá povinnost podat daňové přiznání v České republice za rok 2020.
Příklad 2
Fyzická osoba, která je zaměstnána na hlavní pracovní poměr, vedle svého zaměstnání provozuje na základě živnostenského oprávnění drobné podnikání (podnikání je jako vedlejší činnost). Příjmy z podnikání za kalendářní rok 2020 činily 20 000 Kč, související výdaje, které je možné uplatnit, činily 15 000 Kč. Čistý zdanitelný zisk z podnikání tak činil pouze 5 000 Kč, přesto tato fyzická osoba má povinnost podat daňové přiznání za rok 2020, i když by splnila veškeré ostatní podmínky ZDP, protože její hrubý příjem z podnikání přesáhl částku 6 000 Kč (hrubý příjem z podnikání činil částku 20 000 Kč).
Daňové přiznání je povinen podat také např. český daňový nerezident (daňový rezident členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor), který by splnil podmínky ZDP pro uplatnění slevy na dani na manželku nebo daňové zvýhodnění na dítě/děti, popřípadě by naplnil podmínky ZDP pro uplatnění odčitatelných položek od základu daně (např. dary, příspěvky na soukromé životní pojištění atd).
Daňové přiznání je
oprávněn
podat i poplatník (např. student či důchodce), který je daňovým rezidentem České republiky a jehož příjmy ze závislé činnosti podléhaly srážkové dani (např. příjmy z dohody o provedení práce do 10 000 Kč, příjmy z dohody o pracovní činnosti do 3 000 Kč). Pro daného poplatníka může být výhodné daňové přiznání podat, protože bude oprávněn si uplatnit roční slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Srážková daň pak bude započtena na konečnou daňovou povinnost obdobně jako záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti.
Právo
podat české daňové přiznání má i člen orgánu právnické osoby (např. jednatel, člen představenstva či člen dozorčí rady), který je považován za českého daňového nerezidenta a jehož odměna za výkon funkce od české společnosti byla v průběhu kalendářního roku zdaňována srážkovou daní. Tato fyzické osoba by však měla být považována za daňového rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V tomto případě je vždy potřeba zvážit s ohledem na roční výši odměny za výkon funkce, zda je pro poplatníka výhodné daňové přiznání v České republice podat či nikoli (na jedné straně bude člen orgánu právnické osoby oprávněn uplatnit roční slevu na poplatníka, avšak na druhé straně by jeho odměna mohla podléhat solidárnímu zvýšení daně).
 
Jaký formulář použít při přípravě daňového přiznání za rok 2020?
V případě, že máte příjmy pouze ze závislé činnosti, můžete využít tiskopis číslo 25 5405/D vzor č. 3 (25 5405/D MFin 5405/D – vzor č. 3). Pokud byste však měli i jiné příjmy, které máte povinnost v daňovém přiznání uvést, použijte tiskopis číslo 25 5405 vzor č. 26 (25 5405 MFin 5405 vzor č. 26) a jeho přílohy. Veškeré formuláře jsou dostupné na webových stránkách Finanční správy.2)
Pro vyplňování formulářů daňového přiznání je možné využít daňový portál finanční správy, který výše uvedené formuláře obsahuje a umožňuje i určitou kontrolu při vyplňování údajů.3) Pokud máte např. zpřístupněnou datovou schránku, daňový portál umožňuje i podání vyplněného daňového přiznání včetně povinných příloh správci daně ověřením identity přihlášením do datové schránky.
 
Jaké jsou nejběžnější nezdanitelné části základu daně za rok 2020?
Nejčastěji uplatňovanými položkami pro rok 2020, které je možné za dodržení podmínek daných ZDP odečíst od základu daně, jsou:
dary, resp. bezúplatná plnění – jejich úhrnná hodnota za kalendářní rok musí činit alespoň 1 000 Kč nebo přesáhnout 2 % ze základu daně, maximálně lze odečíst 30 % základu daně (novinka platná pro zdaňovací období roku 2020 a 2021);
odpočet úroků z úvěrů použitých na financování bytových potřeb – maximálně 300 000 Kč za rok, resp. 25 000 Kč za měsíc;
příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření – maximálně 24 000 Kč ročně, odpočet pro penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření je však možné uplatnit pouze pro částky, které v jednotlivých měsících přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek, tzn. pokud platíte více než 1 000 Kč měsíčně;
příspěvek na soukromé životní pojištění – maximálně 24 000 Kč ročně;
členské příspěvky zaplacené členem odborové organizace odborové organizaci – maximálně 3 000 Kč ročně.
Krátce jen upozorníme na jednu z chyb, se kterou se v praxi často setkáváme. Fyzická osoba se rozhodně těsně před koncem kalendářního roku poskytnout nadaci dar na charitativní účely, který splňuje podmínky ZDP. Neuvědomí si však, že pro uplatnění odpočtu poskytnutého daru za dané zdaňovací období je potřeba, aby byl dar příjemcem skutečně obdržen nejpozději do konce daného kalendářního roku. Proto může nastat situace, že, i když je dar zaslán z bankovního účtu dárce dne 31. 12. daného kalendářního roku (např. 31. 12. 2020), je připsán na účet příjemce až následující rok (např. 1. 1. 2021). Pak tento dar bude možné uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně až následující zdaňovací období (tj. za rok 2021), kdy byl dar obdarovaným obdržen.
Za dar je dle ZDP považován i odběr krve nebo jejích složek (tj. plazmy, krevních destiček, kostní dřeně atd.), za který nebyla poskytnuta dárci finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů. Za jeden odběr je možné odečíst od základu daně částku 3 000 Kč (popřípadě 20 000 Kč za darování orgánu od žijícího dárce či krvetvorných buněk). Pokud by bylo provedeno více odběrů za jeden den, je možné uplatnit odčitatelnou položku pouze jedenkrát za tento den.
 
Jaké jsou nejběžnější slevy na dani za rok 2020?
Za rok 2020 je možné uplatnit následující slevy na dani, a to za dodržení podmínek daných ZDP:
24 840 Kč – základní sleva na poplatníka (na tuto slevu má nárok každý poplatník bez ohledu na své daňové rezidenství či výši příjmů, které podléhají ke zdanění v České republice);
24 840 Kč – sleva na manžela/manželku, pokud nemá vlastní příjmy přesahující roční limit 68 000 Kč (jedná-li se o druhého z manželů, kterému byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka na dvojnásobek);
2 520 Kč – základní sleva na invaliditu, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně;
5 040 Kč – rozšířená sleva na invaliditu, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně;
16 140 Kč – sleva na držitele průkazu ZTP/P, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P;
4 020 Kč – sleva na studenta;
14 600 Kč – sleva za umístění dítěte (tzv. školkovné) platná pro rok 2020.
Poplatník může většinu výše uvedených slev uplatnit ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení splněny.
V této souvislosti bychom chtěli také upozornit na časté chyby, které souvisí s počítáním výše uvedeného vlastního příjmu manželky/manžela pro uplatnění odpočtu. Do vlastního příjmu manželky/manžela se mimo jiné započítává peněžitá pomoc v mateřství, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, starobní i invalidní důchod, přijaté dary i dědictví, naopak do vlastních příjmů se nezapočítává např. rodičovský příspěvek, přídavky na dítě, dávky pěstounské péče, příspěvky na péči o osobou blízkou nebo jinou osobu atd. Vlastními příjmy se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období, nesnížený o daňové výdaje (tj. opět se jedná o hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny. Manželem (manželkou) se pro účely ZDP rozumí také partner/partnerka dle zákona upravující registrované partnerství.
Příklad 3
Manželka je na mateřské dovolené, během které pobírá peněžitou pomoc v mateřství. Současně však v roce 2020 nabyla v rámci dědického řízení po své babičce cenné papíry v hodnotě 200 000 Kč. Manžel nebude oprávněn uplatnit slevu na vyživovanou manželku, protože její hrubý příjem za rok 2020 přesáhl částku 68 000 Kč.
 
Jaké je daňové zvýhodnění na dítě?
Vyživuje-li poplatník ve společně hospodařící domácnosti dítě (děti), má při splnění podmínek daných ZDP nárok na daňové zvýhodnění podle počtu vyživovaných dětí. Pro rok 2020 platí tyto roční limity:
ve výši 15 204 Kč ročně na jedno dítě,
ve výši 19 404 Kč ročně na druhé dítě,
ve výši 24 204 Kč ročně na třetí a každé další dítě.
Daňové zvýhodnění na dítě lze uplatnit již za kalendářní měsíc, ve kterém se dítě narodilo (např. při narození dítěte 24. 6. 2020 vznikne nárok na daňové zvýhodnění již za měsíc červen 2020) nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, případně ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Ve většině ostatních případů lze uplatnit daňové zvýhodnění na dítě ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na
jehož počátku
byly splněny podmínky ZDP pro uplatnění. Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich (tj. pouze jeden z rodičů). Daňové zvýhodnění lze uplatnit na dítě žijící ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
Jestliže dítě ukončilo studium na střední škole závěrečnou maturitní zkouškou, je možné uplatnit daňové zvýhodnění za maturanta i za měsíce červenec a srpen (i přesto, že dítě dále nepůjde studovat na vysokou školou), jestliže dítě během letních měsíců nemá příjmy zakládající účast na nemocenském pojištění. V případě studenta vysoké školy, který nedosáhl věku 26 let a který řádně ukončí studium na vysoké škole, je možné daňové zvýhodnění uplatnit ještě za následující kalendářní měsíc po ukončení studia za předpokladu, že po celý tento měsíc nevykonával výdělečnou činnost a neměl po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci.
 
Jaká je lhůta pro podání daňového přiznání za rok 2020?
Pro podání daňového přiznání za rok 2020 a zaplacení nedoplatku je možno využít jednu ze tří lhůt v závislosti na tom, kdo, kdy a v jaké formě se daňové přiznání podává:
1. 4. 2021 – tato lhůta se použije, pokud daňové přiznání podává sám poplatník nebo jeho daňový poradce na základě plné moci bez ohledu na to, zda v papírové či elektronické podobě, a daňové přiznání je podáno nejpozději do 1. 4. 2021;
3. 5. 20214) – tuto lhůtu lze využít, pokud daňové přiznání podává sám poplatník, a to v elektronické podobě, a přiznání je podáno po 1. 4. 2021 (jedná se o zcela novou lhůtu, která se poprvé bude aplikovat na daňová přiznání za zdaňovací období roku 2020 a která má poplatníky motivovat k podání daňového přiznání v elektronické podobě);
1. 7. 2021 – tato lhůta platí pro daňová přiznání podaná daňovým poradcem na základě plné moci, a to v elektronické podobě, pokud je přiznání podáno daňovým poradcem po 1. 4. 2021.
Lhůta může být ještě prodloužena finančním úřadem o další tři měsíce (ve velmi specifických případech i o čtyři měsíce) na základě odůvodněné žádosti. Nicméně prodloužení již není nárokové a záleží tak zcela na rozhodnutí správce daně, zda žádosti vyhoví, či nikoliv.
V souvislosti se stávající epidemiologickou situací ministryně financí vydala rozhodnutí6), kterým promíjí daňovým subjektům podávajícím přiznání k dani z příjmů sankce za opožděné podání daňového přiznání za rok 2020 ve lhůtě do 1. 4. 2021, pokud dojde k podání daňového přiznání nejpozději do 3. 5. 2021, a daňovým subjektům podávajícím daňové přiznání ve lhůtě do 3. 5. 2021 za podmínky, že k podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2020 dojde nejpozději dne 1. 6. 2021. Nejedná se o faktické prodloužení lhůty po podání daňového přiznání, pouze o stanovení určitého období, za které nebudou vyměřeny sankce ze strany správce daně, pokud daňové přiznání bude podáno nejpozději do stanoveného data.
Příklad 4
Paní Alena X. (rodné číslo 885101/0000, adresa: U Potoka 0/00, Praha 1) celý rok 2002 žila a pracovala v České republice. Paní Alena má nezletilého syna Petra X. (rodné číslo 110101/0000), na kterého si bude uplatňovat daňové zvýhodnění za celý rok 2020 ve svém daňovém přiznání. Manžel paní Aleny, pan Oldřich X., je zaměstnán a jeho hrubé zdanitelné příjmy za rok 2020 činily 800 000 Kč.
Paní Alena byla celý rok zaměstnaná společností ABC, s. r. o., a od svého zaměstnavatele obdržela za rok 2020 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění. Úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti za rok 2020 paní Aleny činil 1 800 000 Kč, úhrn povinného pojistného placeného zaměstnavatelem z těchto příjmů činil 576 676 Kč a záloha na daň z příjmů sražená zaměstnavatelem z těchto příjmů činila 360 000 Kč.
Paní Alena dala v roce 2020 charitativní dar splňující podmínky ZDP, dané § 15 odst. 1, a to ve výši 5 000 Kč. Od charitativní organizace obdržela potvrzení, že její dar přijala dne 20. 11. 2020.
Dům, ve kterém paní Alena bydlí a který s manželem vlastní, si pořídila v roce 2016 na hypoteční úvěr a v roce 2020 zaplatila úroky z tohoto úvěru ve výši 25 000 Kč.
Paní Alena má příjmy pouze ze závislé činnosti, může tedy použít tiskopis číslo 25 5405/D (25 5405/D MFin 5405/D – vzor č. 3), který jsme použili pro tento ilustrační příklad. V tomto případě je však také možné použít tiskopis číslo 25 5405 (25 5405 MFin 5405 vzor č. 26).
Za zdaňovací období rok 2020 vznikl paní Aleně přeplatek ve výši 39 099 Kč. O vrácení tohoto přeplatku si může paní Alena požádat vyplněním částky a údajů, kam přeplatek zaslat, do tabulky „Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob“. Žádost je nutné v této části formuláře také podepsat.
Paní Alena podá své přiznání k dani z příjmů za rok 2020 na podatelnu místně příslušného finančního úřadu v papírové podobě ve lhůtě do 1. 4. 2021.
Jako povinné přílohy přiznání k dani z příjmů fyzických osob musí Alena doložit následující dokumenty:
Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za rok 2020,
Doklad o poskytnutém bezúplatném plnění (daru),
Potvrzení výši zaplacených úroků z hypotečního úvěru za rok 2020 (předpokládáme, že paní Alena již kopii hypotečního úvěru a kopii výpisu z katastru nemovitostí finančnímu úřadu zaslala v předchozím roce),
Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
Příklad 5
Pan Pavel K. (rodné číslo 820101/0000, adresa: Na Roli 0, Praha 1) celý rok 2020 pracoval v ČR. Žil ve společné domácnosti se svojí manželkou Janou K. (rodné číslo 865101/0000), která je na rodičovské dovolené, a dětmi Tomášem K. (rodné číslo 170101/0000) a Pavlou K. (rodné číslo 195101/0000). Jana K. v roce 2020 pobírala pouze rodičovský příspěvek, tzn. žádné jiné příjmy v tomto roce neměla. Pavel je tak oprávněn uplatnit v souladu s § 35ba písm. b) ZDP slevu na druhého z manželů a současně také může uplatnit slevu na vyživované děti dle § 35c ZDP.
Pavel byl zaměstnán českou společností a jeho roční příjem ze závislé činnosti za rok 2020 byl 800 000 Kč, pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem činilo 270 400 Kč a zálohy na daň z příjmů činily 135 720 Kč.
Pavel provozuje samostatnou činnost na základě živnostenského oprávnění „Velkoobchod a maloobchod“ a jeho převažující činností je maloobchod. Za rok 2020 měl Pavel příjem ze samostatné činnosti v hrubé výši 2 400 000 Kč, výdaje uplatňuje v procentní výši podle ustanovení § 7 odst. 7. písm. b) ZDP, a to 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání.
Pavel obdržel v červnu 2020 příjem z autorského honoráře za napsání knihy ve výši 25 000 Kč. U tohoto příjmu uplatňuje výdaje v procentní výši podle ustanovení § 7 odst. 7. písm. d) ZDP, a to ve výši 40 % z příjmů.
Pavel studoval ve Velké Británii a stále tam má bankovní účet. Úrokový příjem z tohoto bankovního účtu obdržený v roce 2020 činil GBP 15. Jednotný kurz pro rok 2020 podle Pokynu č. GFŘ-D-49 byl 1 GBP = 29,80 Kč, tzn. příjem přepočtený na Kč tak činil 447 Kč.
Dále Pavel obdržel dividendový příjem ze Španělska v hrubé výši 1 000 EUR, daň sražená z tohoto příjmu ve Španělsku činila 150 EUR. Jednotný kurz pro rok 2020 podle Pokynu č. GFŘ-D-49 byl 1 EUR = 26,50 Kč, tzn. příjem přepočtený na Kč tak činil 26 500 Kč a daň sražená ve Španělsku činila 3 975 Kč. Při zamezení dvojímu zdanění se bude postupovat v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění uzavřenou mezi Španělskem a Českou republikou5), a to metodou zápočtu zahraniční daně v Příloze 3 daňového přiznání. Smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi Španělskem a Českou republikou umožňuje započítat v České republice daň sraženou ve Španělsku do výše 15 % hrubé výše dividend. Zároveň Pavel vyplní „SEZNAM pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 ZDP“, protože nemá k dispozici veškeré doklady zahraničního správce daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Pavel v roce 2020 prodal akcie české společnosti a inkasoval příjem z prodeje akcií ve výši 300 000 Kč. Tyto akcie koupil v roce 2019 za 100 000 Kč. Protože příjem prodeje akcií přesáhl částku 100 000 Kč, nevztahuje se na něj osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP. Vzhledem k tomu, že doba mezi nabytím a prodejem akcií nepřesáhla tři roky, nebude příjem z prodeje akcií osvobozen ani podle § 4 odst. 1 písm. x) ZDP.
Ve zdaňovacím období roku 2020 zaplatil Pavel pololetní zálohy na daň z příjmů fyzických osob, každou ve výši 15 600 Kč, a to k 15. 6. 2020 a k 15. 12. 2020.
Použije pro přiznání k dani z příjmů fyzických osob tiskopis číslo 25 5405 (25 5405 MFin 5405 vzor č. 26) a jeho přílohy.
Podá své přiznání k dani z příjmů za rok 2020 elektronicky datovou schránkou ve lhůtě do 3. 5. 2021, tedy po 1. 4. 2021, ale nejpozději 3. 5. 2021.
Jako povinnou přílohu přiznání k dani z příjmů fyzických osob musí Pavel doložit následující dokumenty:
Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za rok 2020,
Čestné prohlášení manželky dokládající, že za rok 2020 neměla vlastní příjmy přesahující částku 68 000 Kč.
Za zdaňovací období rok 2020 vznikl Pavlovi nedoplatek na dani z příjmů fyzických osob ve výši 145 667 Kč. Tento nedoplatek je splatný ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tzn. do 3. 5. 2021.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021.
1) Vyhláška č. 18/1984 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku.
2) Databáze daňových tiskopisů | Daňové tiskopisy | Finanční správa. Finanční správa [online]. Copyright © 2013 [cit. 15.02.2021]. Dostupné z: .
3) Elektronická podání pro Finanční správu - Daňový portál.
302 Found
[online]. Dostupné z: https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup.faces
4) § 136 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů:
„Lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na
a) 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo …“
Jelikož však 1. května připadá na státní svátek, bude zpravidla první prodloužená lhůta 2. května, pokud však jako v roce 2021 nepřipadne 2. května na víkend, pak dojde k posunu lhůty na následující pracovní den (tj. 3. května 2021).
5) Vyhláška č. 23/1982 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Španělskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku.
6) Rozhodnutí o prominutí daně a příslušenství daně z důvodu mimořádné události, čj. 7413/2021/3901-2.