Zdravotní pojištění a postupy zaměstnavatele na přelomu let 2020/2021 v příkladech

Dohoda o provedení práce jako jediné zaměstnání končí k datu 31. 12. 2020. Za měsíc listopad byl zaměstnanci zúčtován příjem 13 000 Kč a za měsíc prosinec 9 000 Kč. Od 4. 1. 2021 byla tato dohoda obnovena za podmínky, že zúčtovaný příjem bude činit maximálně 10 000 Kč.

Jelikož vyměřovací základ zaměstnance nepřevýšil za měsíc prosinec 10 000 Kč, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u jeho zdravotní pojšťovny k datu 30. 11. 2020. Další oznámení již neprovádí, neboť sjednaný příjem nebude v roce 2021 převyšovat částku 10 000 Kč. Připomínám, že za listopad 2020 musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 14 600 Kč.

Pro pojištěnce tato skutečnost znamená, že od měsíce prosince nemá ve zdravotním pojištění řešen tímto zaměstnáním svůj pojistný vztah. Z tohoto důvodu musí být od kteréhokoli dne měsíce prosince registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění, nebo může začít podnikat jako OSVČ s placením alespoň minimálních záloh, což je v roce 2020 částka 2 352 Kč. Od 1. 1. 2021 se minimální záloha zvyšuje na 2 393 Kč. Dalšími možnostmi jsou registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát (například jako uchazeč o zaměstnání), případně i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění. K tomuto kroku se může pojištěnec odhodlat tehdy, pokud se rozhodne začít vykonávat výdělečnou činnost ve státech Evropské unie, případně v dalších státech, na které se vztahuje působnost koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině, kdy se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.

Dohoda o provedení práce skončila k datu 31. 12. 2020, příjem v prosinci činil 12 000 Kč. Počínaje dnem 14. 1. 2021 byla uzavřena nová dohoda o provedení práce, přičemž není zaměstnavateli zřejmé, zda příjem za leden 2021 převýší 10 000 Kč.

Za měsíc prosinec provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Co se týká dalšího přihlášení zaměstnance, doporučuji zaměstnavateli zvážit postup s ohledem na očekávanou realitu. Tedy jako první možnost zaměstnance k datu 14. 1. přihlásit, a pokud příjem nepřevýší stanovenou částku, pak jej zpětně kódem „O“ ke stejnému datu odhlásit (s poznámkou „storno přihlášky zaměstnance“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele). Alternativou je zaměstnance nepřihlásit v situaci, kdy je zaměstnavatel „skálopevně“ přesvědčen o tom, že příjem nepřevýší 10 000 Kč, a poté, jakmile bude známa výše příjmu, zaměstnance neprodleně se zpětnou platností přihlásit, pokud taková potřeba vznikne.

Zaměstnanec ukončil zaměstnání ke dni 31. 12. 2020. Souběžně se zaměstnáním (které bylo v tomto souběhu hlavním zdrojem příjmů) podnikal, takže od ledna 2021 se stala jeho samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů. Na základě výsledků podnikatelské činnosti za rok 2019 vznikla této osobě povinnost platit od ledna 2021 zálohy ve výši 2 722 Kč. V březnu 2021 bude podán Přehled s povinností placení zálohy 3 659 Kč od tohoto měsíce. Ke dni 15. 5. 2019 bude této osobě přiznán starobní důchod.

Při tomto souběhu byla samostatná výdělečná činnost pojištěnce vedlejším zdrojem jeho příjmů, proto nebylo jeho povinností platit do konce roku 2020 zálohy jako OSVČ. Od ledna 2021 však již zálohy v částce 2 722 Kč musejí být placeny, od března se záloha zvyšuje na 3 659 Kč. Přiznání důchodu nemá vliv na výši zálohy, nicméně při zúčtování roku 2021 nebude muset být u OSVČ dodržen minimální vyměřovací základ v měsících červen až prosinec 2021.

Poznámka: od června 2021 by mohla být záloha nižší než alespoň povinně minimálních 2 393 Kč placena pouze v situaci, kdyby to vycházelo z dosažených výsledků roku 2020.

Zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti byl nemocen od 12. 1. do 14. 5. 2021. Protože nemoc zaměstnance trvala po celé kalendářní měsíce únor až duben, provede zaměstnavatel jeho odhlášení kódem „O“ k datu 31. 1. a opětovné přihlášení kódem „P“ k datu 1. 5. – za podmínky, že vyměřovací základ činil v měsících lednu a květnu (v každém z těchto měsíců) alespoň 3 500 Kč. Období měsíců února až dubna tedy nemá pojištěnec kryté tímto zaměstnáním na základě dohody o pracovní činnosti, proto se musí sám postarat o řešení svého pojistného vztahu. Buď:

Není-li osoba zařazena do některé z výše uvedených kategorií, stane se na měsíce únor až duben osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se v osmidenní lhůtě u zdravotní pojišťovny do této kategorie a zaplatit měsíční pojistné ve výši 13,5 % z minimální mzdy. Na tento postup může zaměstnavatel osobu upozornit.

Protože zaměstnanci nebyla opakovaně vyplacena mzda, zrušil k datu 14. 1. 2021 pracovní poměr podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Vzhledem k rozvázání pracovního poměru dle tohoto ustanovení má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Odvádí se z tohoto plnění pojistné na zdravotní pojištění?

Do konce roku 2011 se z plnění této povahy pojistné neodvádělo, neboť v takovém případě měl zaměstnanec podle § 67 odst. 1 zákoníku práce nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. S účinností od 1. 1. 2012 se však již nejedná o odstupné, ale o náhradu mzdy, zdaňovanou podle § 6 zákona o daních z příjmů. Protože toto plnění nelze zahrnout do některé ze zákonných výjimek, pojistné se odvede.

Zaměstnanec ukončil zaměstnání k datu 31. 12. 2019. Firma měla v úmyslu vyplatit bývalému zaměstnanci odměnu 10 000 tak, aby ji měl k dispozici ještě před vánočními svátky 2020. Osoba nepobírá žádný důchod. Odvedlo by se z takto zúčtované odměny pojistné na zdravotní pojištění?

Pokud osoba nepobírá žádný důchod, pak se pojistné vždy odvede.

Jinak by se však postupovalo tehdy, kdyby byl pojištěnec v měsíci poskytnutí odměny poživatelem starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. V takovém případě by se pojistné neodvedlo tehdy, pokud by se jednalo o plnění, které bylo poskytnuto poživateli některého z těchto dvou druhů důchodů po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Jinými slovy, pokud by byla odměna v roce 2020 zúčtována do listopadu a vyplacena v prosinci, nebyla by naplněna dikce osvobození od platby pojistného dle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. Avšak při zúčtování odměny do prosince 2020 a vyplacením v lednu 2021 by se pojistné na zdravotní pojištění již neplatilo, neboť tento příjem byl poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně poskytnut po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Pojištěnec si po celý rok 2020 platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů v částce 1 971 Kč. Na den 30. 12. 2020 uzavřel (jednodenní) dohodu o provedení práce s příjmem 12 000 Kč.

Uzavření této jednodenní dohody o provedení práce (při příjmu převyšujícím 10 000 Kč) mění u pojištěnce jeho situaci v měsíci prosinci tím způsobem, že se v prosinci stává zaměstnancem, a tudíž nemůže být v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:

Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Na základě této skutečnosti se pojištěnec na měsíc prosinec odhlásí jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů. Pokud si na prosinec zaplatil pojistné, což fakticky mohl učinit až do 8. 1. 2021, požádá zdravotní pojišťovnu o vrácení provedené úhrady 1 971 Kč. Pojistné placené do listopadu 2020 měsíčně v částce 1 971 Kč je v pořádku.

Bez ohledu na délku trvání zaměstnání musí zaměstnavatel přihlédnout k výši příjmu, která v příslušném kalendářním měsíci založila účast na zdravotním pojištění. V případě jednodenního zaměstnání slouží k přihlášení zaměstnance kód „Q“, který se například používá k přihlášení svědka u soudu. Z pohledu zdravotního pojištění také platí, že pokud příjem na dohodu o provedení práce zakládá účast na zdravotním pojištění (je vyšší než 10 000 Kč), je takovým zaměstnáním řešen v daném kalendářním měsíci pojistný vztah dotyčné osoby.

Zaměstnanci byla za prosinec vyplacena hrubá mzda ve výši 28 000 Kč a v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru obdržel odstupné ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. V měsíci lednu uzavřel s jiným zaměstnavatelem jednorázovou dohodu o pracovní činnosti na provedení odborných prací v období od 11. 1. do 22. 1. a za provedenou práci obdržel 10 800 Kč.

Zaměstnavatel, se kterým zaměstnanec rozvazuje pracovní poměr, odvede pojistné pouze z hrubé mzdy ve výši 28 000 Kč, z odstupného, na které vznikl nárok podle zákoníku práce (což je tento případ), se pojistné neplatí.

Za měsíc leden bude zaměstnavatelem odvedeno pojistné z dosaženého příjmu včetně přihlášení a odhlášení zaměstnance u zdravotní pojišťovny k uvedeným datům 11. 1., resp. 22. 1.

I když zaměstnání netrvalo v měsíci lednu po celý kalendářní měsíc, má osoba ještě v tomto měsíci vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.

Dohoda o provedení práce byla sjednána na období od 1. 8. 2020 do 31. 12. 2020. s měsíčním příjmem 8 000 Kč. Do měsíce ledna 2021 byla na základě této dohody zúčtována odměna 5 000 Kč. V měsících srpnu až prosinci 2020 si pojištěnec měsíčně platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů v částce 1 971 Kč.

Příjem 8 000 Kč nezakládal u zaměstnání v období srpen až prosinec 2020 účast na zdravotním pojištění, zaměstnavatel tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašoval a pojistné se (bez ohledu na minimální mzdu) z dosaženého příjmu neodvádělo. Dodatečně zúčtovaná odměna však ukládá zaměstnavateli tyto povinnosti:

Vzhledem k tomu, že 1. leden 2021 je datem, ke kterému lze standardní cestou změnit zdravotní pojišťovnu, upozorňuji zaměstnavatele, aby této okolnosti věnovali zvýšenou pozornost. Kdyby zaměstnanec skutečně změnil k uvedenému datu zdravotní pojišťovnu (tuto variantu je zapotřebí prověřit), provedl by zaměstnavatel odvod částky pojistného ve výši 1 755 Kč ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec k 1. 1. 2021 přestoupil.

Pojištěnec (věk 56 let) ukončil podnikání k 31. 12. 2020. Od roku 2019 je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně. Od ledna 2021 bude najímat sklad za 50 000 Kč měsíčně. Platí se z příjmů z nájmu zdravotní pojištění? A jak bude mít od ledna řešené zdravotní pojištění?

Pokud pojištěnec ukončí podnikání k datu 31. 12. 2020, oznámí zdravotní pojišťovně do osmi dnů ukončení samostatné výdělečné činnosti. Ještě za měsíc prosinec zaplatí příslušnou zálohu a v roce 2021 podá jako OSVČ zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2020.

Z příjmů z nájmu u věci nezapsané v obchodním majetku se zdravotní pojištění neplatí. Pojistný vztah, neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, řeší od ledna 2021 registrace v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.

Občan Slovenska ukončil zaměstnání u českého zaměstnavatele k 31. 12. 2020 a poté onemocněl v ochranné sedmidenní lhůtě. Může nastat situace, kdy zdravotní pojištění cizince v ČR trvá, i když s ním zaměstnavatel ukončil pracovní poměr?

V tomto případě rozhoduje, zda se jedná o osobu podléhající režimu koordinačních nařízení Evropské unie (viz dále) nebo o cizince z tzv. třetí země. Pokud jde o osobu ze státu Evropské unie, případně z dalších zemí, na kterou se v souvislosti s jejich výdělečnou činností v České republice vztahuje působnost koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, pak pojištění pracovníka z některé z těchto zemí trvá v České republice po skončení pracovního poměru i nadále, pokud tato osoba:

Účastni českého systému veřejného zdravotního pojištění jsou i zaměstnanci z tzv. třetích zemí, tedy ze zemí, na které se nevztahují výše uvedená koordinační nařízení EU a ani dvoustranné mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení. V těchto případech jsou zdravotně pojištěny osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, ale jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. Tyto osoby jsou z pohledu zdravotního pojištění považovány za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. v případech, kdy sjednaný pracovněprávní vztah, případně zúčtovaný příjem (svojí výší nebo povahou) zakládají účast na zdravotním pojištění.

Na rozdíl od podmínek platných podle koordinačních nařízení Evropské unie:

S poživatelem starobního důchodu byla na období 1. 10. 2020 – 31. 12. 2020 uzavřena dohoda o pracovní činnosti s měsíčním příjmem 2 900 Kč. Tato dohoda byla obnovena k datu 1. 1. 2021 s příjmem 4 000 Kč, do práce nastoupil tento důchodce dne 18. 1. 2021.

Výší příjmu v roce nezaložila tato dohoda v roce 2020 účast na zdravotním pojištění, proto se zaměstnavatel touto situací z pohledu zdravotního pojištění nemusel zabývat. Jelikož však částka 4 000 Kč, dohodnutá po 1. 1. 2021, již účast na zdravotním pojištění zakládá, musí zaměstnavatel:

Kdyby v měsíci lednu nebylo (například z důvodu nemoci nebo trvání dohody pouze po část měsíce) dosaženo částky vyměřovacího základu alespoň 3 500 Kč, provedl by zaměstnavatel storno této přihlášky kódem „O“ k datu 18. 1. 2021 a zaměstnance by přihlásil 1. dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém příjem dosáhne v roce 2021 alespoň 3 500 Kč. V průběhu trvání dohody v roce 2021 by zaměstnavatel zaměstnance odhlásil na příslušný kalendářní měsíc i tehdy, kdyby příjem poklesl pod „rozhodnou částku“ 3 500 Kč. Je sice pravdou, že neodhlášením by zaměstnanci nevznikl problém v souvislosti s řešením jeho pojistného vztahu, nicméně zaměstnavatel by tímto postupem porušil oznamovací povinnost.

Pojištěnec – student vysoké školy – ukončil zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti k 31. 12. 2020. Současně však již delší dobu podniká. Při souběhu se zaměstnáním nebylo jeho povinností platit zálohy a pojistné vždy doplatil jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu. Změnila se nějak skončením zaměstnání situace OSVČ? Je povinností placení záloh?

OSVČ není povinna platit zálohy v případě, kdy je zároveň zaměstnancem a své zdravotní pojišťovně prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů. V těchto případech se pojistné uhradí do 8 dnů po podání Přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok. Jiným důvodem, kdy OSVČ není povinna platit zálohy, je například skutečnost, že OSVČ byla po dobu celého kalendářního měsíce uznána neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Od 1. ledna 2021 je tomu jinak. Podnikající osoby, za které je zároveň po celý kalendářní měsíc či rok plátcem pojistného stát (a nejsou zaměstnány), musejí zálohy platit. Výhoda těchto osob spočívá ve skutečnosti, že se na ně nevztahuje minimální vyměřovací základ. V podávaném Přehledu takový podnikatel vyznačí, ve kterých měsících mu nebyl stanoven minimální vyměřovací základ a z jakého důvodu (v tomto případě s použitím varianty „plátcem pojistného byl i stát“). Zálohy se platí ve výši vypočtené na základě skutečných příjmů po odpočtu výdajů. Pojistné se pak zaplatí formou případného doplatku po podání Přehledu včetně stanovení záloh pro další období – zálohy se platí tehdy, pokud je v předcházejícím roce dosaženo kladného výsledku podnikatelské činnosti. Zálohy na pojistné neplatí „státní pojištěnci“ pouze v kalendářním roce, ve kterém svoji podnikatelskou činnost zahajují, anebo tehdy, pokud jsou za předcházející kalendářní rok „v mínusu“. Při placení záloh může být výsledkem podnikatelské činnosti i přeplatek na pojistném.

Od ledna 2021 je povinností studenta zálohy platit, a to ve výši vypočtené v Přehledu za rok 2019. I kdyby zálohy představovaly velmi nízké měsíční částky, musí je OSVČ platit. K další změně výše zálohy pak dojde od měsíce podání Přehledu v roce 2021 (za rok 2020).

Pojištěnec, který je zaměstnán na základě některé z dohod s příjmem zakládajícím povinnost placení pojistného zaměstnavatelem, se v lednu 2021 rozhodl současně začít podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Zaměstnání je v tomto souběhu hlavním zdrojem příjmů.

Nejpozději do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti se musí pojištěnec přihlásit u zdravotní pojišťovny jako OSVČ, bez ohledu na to, zda bude v daném souběhu podnikání hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. V případě osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze tuto povinnost alternativně splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Z hlediska placení pojistného je pak rozhodující, zda bude pro tohoto pojištěnce jeho samostatná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů.

Protože je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů, musí být při odvodu pojistného zaměstnavatelem dodržen minimální vyměřovací základ, a to třeba i formou dopočtu a doplatku pojistného do zákonného minima.

Skutečnost, zda je při souběhu příjmů samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, oznamuje pojištěnec zdravotní pojišťovně při zahájení podnikání, a také při podání Přehledu. Zatržením těch kalendářních měsíců, kdy pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ, dává pojištěnec zdravotní pojišťovně najevo, že v daném období není podnikání při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem jeho příjmů.

Podotýkám, že z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.