Jednou z problémových oblastí zdravotního pojištění je péče o dítě, kde zaměstnavatelé v přímé souvislosti řeší období mateřské dovolené, rodičovské dovolené a pobírání rodičovského příspěvku, což jsou ve zdravotním pojištění „státní kategorie“. K nim můžeme přiřadit čerpání řádné dovolené po skončení mateřské dovolené, poskytnutí neplaceného volna před opětovným nástupem zaměstnankyně (zaměstnance) do zaměstnání, podmínky celodenní osobní a řádné péče a další.
Péče o dítě – situace z praxe a varianty řešení ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Zrovnoprávnění postavení mužů na rodičovské dovolené
Do konce března 2012 byl stát plátcem pojistného mj. za ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Pokud byl na rodičovské dovolené muž, zaměstnavatel za něj pojistné platit nemusel, neboť se jednalo o překážku v práci na straně zaměstnance podle § 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Tato okolnost snižovala minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a to až na nulu, pokud tato překážka trvala po celý kalendářní měsíc – obdobně jako například v případě nemoci.
Zákonem č. 369/2011 Sb. došlo s účinností od 1. 4. 2012 ke změně v ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy je stát od tohoto data plátcem pojistného za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Tímto došlo ve zdravotním pojištění ke zrovnoprávnění postavení mužů při rodičovské dovolené. Od data 1. 4. 2012 je rovněž za muže na rodičovské dovolené plátcem pojistného stát, což znamená, že i v těchto případech používají zaměstnavatelé kódy „M“, resp. „U“.
Péče o dítě a „státní kategorie“ zdravotního pojištění
Na skončení mateřské dovolené (pobírání peněžité pomoci v mateřství) zpravidla navazují rodičovská dovolená a pobírání rodičovského příspěvku. Ve všech těchto situacích je za osobu plátcem pojistného stát. Na rodičovské dovolené může být zaměstnanec (na základě podané žádosti, vždy schválené zaměstnavatelem) nejdéle do tří let věku dítěte. To také znamená, že nepřichází v úvahu prodloužení rodičovské dovolené do čtyř let věku dítěte. Naproti tomu čerpat rodičovský příspěvek lze volitelně až do čtyř let věku dítěte. Je také pravdou, že souběžně může být osoba na rodičovské dovolené a zároveň pobírat rodičovský příspěvek. Pobírání rodičovského příspěvku jako dávky státní sociální podpory není nijak závislé na výkonu výdělečné činnosti.
U zaměstnankyně může nastat například situace, kdy na skončení mateřské dovolené plynule, tj. bez přerušení, naváže pobírání rodičovského příspěvku. Jestliže tyto „státní kategorie“ takto na sebe navazují, pak zaměstnavatel v této fázi žádné oznámení neprovádí, pořád platí kód „M“, kterým byla žena přihlášena u zdravotní pojišťovny ke dni nástupu na mateřskou dovolenou. Na tento postup zaměstnavatele nemá vliv čerpání řádné dovolené po skončení mateřské dovolené – v tomto případě se odvádí pojistné z náhrady mzdy za dovolenou podle zákona.
Jinou variantou je případ, kdy je po skončení mateřské dovolené čerpána řádná dovolená, a teprve po jejím vyčerpání zaměstnankyně nastoupí na rodičovskou dovolenou, přičemž není příjemcem rodičovského příspěvku. V tomto případě jsou „státní kategorie“ přerušené, takže zaměstnavatel použije kód „U“ ke dni skončení mateřské dovolené a posléze kód „M“ ke dni nástupu na rodičovskou dovolenou.
Příklad
Zaměstnankyně byla do 12. 7. 2020 do 3 let věku dítěte na rodičovské dovolené, od 13. 7. 2020 čerpá neplacené volno. Bude za ni zaměstnavatel odvádět zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu již za červenec nebo až za srpen?
„Státní kategorie“ osoby na rodičovské dovolené byla ukončena ke dni 12. 7. 2020. Protože je od 13. 7. 2020 čerpáno neplacené volno, musí být za měsíc červenec dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 19 kalendářních dnů mimo evidenci v kategorii osob, za které hradí pojistné stát, což se vypočte jako [(19 / 31) x 14 600]. Tato poměrná část minima tedy činí 8 948,38 Kč a 13,5 % z této částky představuje po zaokrouhlení nahoru pojistné 1 209 Kč. Celou částku 1 209 Kč uhradí zaměstnankyně zaměstnavateli (podle domluvy v hotovosti do pokladny nebo převodem na účet) a tuto částku pak zaměstnavatel odvede v rámci hromadné platby pojistného za měsíc červenec za všechny zaměstnance. Od měsíce srpna již činí platba pojistného 1 971 Kč (13,5 % z 14 600 Kč) za každý celý kalendářní měsíc neplaceného volna – placená zaměstnancem, odváděná zdravotní pojišťovně zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného.
Pro další postup se však nabízí varianta, podle které může být žena zařazena u své zdravotní pojišťovny jako osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, ideálně od 13. 7. 2020. Splňuje-li tato žena zákonné podmínky dané ustanovením § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., pak:
–
vystaví svému zaměstnavateli v tomto duchu čestné prohlášení a
–
zaměstnavatel nemusí dodržet u zaměstnankyně minimální vyměřovací základ, takže při nulovém příjmu žádné pojistné placeno nebude.
Za této situace je ve hře ještě jeden aspekt. Pokud žena nebude mít v období od 13. 7. 2020 příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, bude za ni nadále plátcem pojistného stát dle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb. V této souvislosti pak zaměstnavatel nesmí opomenout přihlásit tuto zaměstnankyni kódem „L“ (v podstatě ke dni vystavení čestného prohlášení) a následně pak odhlásit kódem „T“ ke dni předcházejícímu dni, ve kterém zaměstnankyně opět začne pracovat. Těmito dvěma kódy se vymezuje další období, po které je za dotyčnou osobu plátcem pojistného stát dle citovaného ustanovení zákona č. 48/1997 Sb. – v situaci, jak je výše zmíněno, kdy tato „pečující osoba“ nemá žádné příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, což ve vystaveném čestném prohlášení taktéž potvrdí.
| Doporučený text čestného prohlášení: Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tudíž pro mě neplatí v zaměstnání minimální vyměřovací základ. Dále prohlašuji, že nemám příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, a na základě této skutečnosti je za mě plátcem pojistného stát ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Změnu (zahájení zaměstnání nebo podnikání anebo změnu v podmínkách péče) oznámím zaměstnavateli do osmi dnů. Ve ……. dne ………. ………………………………………………………………………………. Příjmení, jméno, adresa trvalého bydliště, podpis |
Popisovaný postup platí za situace, kdy zaměstnankyně po skončení rodičovské dovolené nepobírá rodičovský příspěvek a ani jinak není ve „státní kategorii“. Kdyby tento rodičovský příspěvek po skončení rodičovské dovolené pobírala (a i kdyby nesplňovala podmínky celodenní osobní a řádné péče), nebylo by po dobu neplaceného volna odváděno žádné pojistné.
Význam čestného prohlášení zaměstnance
Čestné prohlášení jako rozhodný doklad si zaměstnavatel pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny zakládá ve mzdové evidenci. V této souvislosti bych chtěl ještě zdůraznit, že každé čestné prohlášení, vystavované zaměstnancem zaměstnavateli, by mělo obsahovat formulaci, podle které zaměstnanec do osmi dnů (v podstatě však bezodkladně) oznámí zaměstnavateli změnu oznámené skutečnosti, pokud tato změna nastane. Totiž, vystavení čestného prohlášení má pro zaměstnavatele i zaměstnance zvýhodnění například v tom směru, že při odvodu pojistného nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Avšak při změně, tedy když zaměstnancem původně nahlášené podmínky již neplatí, má tato nová okolnost v podstatě vždy dopad do placení pojistného zaměstnavatelem, neboli zaměstnavatel musí řešit odvod pojistného ve vazbě na minimum platné pro zaměstnance.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.