Jednou z důležitých povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění je řádné odhlašování zaměstnanců při ukončení zaměstnání v zákonem stanovené osmidenní lhůtě, anebo také v situaci, kdy osoba přestane být při trvajícím pracovněprávním vztahu z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, k čemuž typicky dochází u některé z dohod. Zaměstnavatelé by neměli tuto povinnost podceňovat, neboť kromě možného uložení pokuty ze strany zdravotní pojišťovny až do výše 200 000 Kč může zaměstnavatel tímto postupem způsobit potíže i zaměstnanci (pojištěnci), jak bude dále rozvedeno konkrétně dále.
Zdravotní pojištění – postupy zaměstnavatele při ukončení zaměstnání
Ing.
Antonín
Daněk
K odhlášení zaměstnance používá zaměstnavatel kód „O“, kterým fakticky oznamuje zánik účasti na zdravotním pojištění z titulu zaměstnání. Tento kód se použije například při:
–
ukončení zaměstnání, které založilo účast na zdravotním pojištění včetně ukončení pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů,
–
skončení výkonu funkce člena statutárního orgánu,
–
ukončení práce jednatelem společnosti s ručením omezeným pro společnost bez pracovněprávního vztahu s touto společností,
–
přestupu zaměstnance k jiné zdravotní pojišťovně (odhlášením u původní, bývalé, zdravotní pojišťovny),
–
ukončení zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. V těchto případech je zaměstnanec odhlašován dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána. Anebo je odhlašován v průběhu trvání dohody k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém výše zúčtovaného příjmu účast na zdravotním pojištění založila, tzn., že v tomto měsíci bylo dosaženo částky započitatelného příjmu, což je u dohody o pracovní činnosti alespoň 3 000 Kč a u dohody o provedení práce více než 10 000 Kč,
–
odhlášení zaměstnance ze zahraničí, zaměstnaného v České republice buď podle koordinačních nařízení Evropské unie (883/2004 a 987/2009), nebo odhlášení zaměstnaného cizince ze „třetí“ země,
–
poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci například za účelem výkonu výdělečné činnosti v zahraničí podle koordinačních pravidel Evropské unie (viz předcházející odrážka) nebo z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině. I když v těchto případech nedochází k rozvázání pracovního poměru, je tímto postupem účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění (přechodně) ukončena.
V následujícím textu si na základě poznatků z praxe formou příkladů předvedeme v právních podmínkách roku 2020 postup zaměstnavatele v přímé souvislosti s odhlášením zaměstnance.
Příklad 1
Při zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti od 3. 1. 2020 činí hrubý příjem zaměstnance 11 000 Kč. Zaměstnavatel tak provádí dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 14 600 Kč, v měsíci lednu do poměrné části tohoto minima. V měsíci únoru zaměstnanec onemocněl a příjem za tento měsíc nedosáhl 3 000 Kč. Zaměstnavatel pojistné sice neodvedl, ale zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc neodhlásil.
Kontrola zdravotní pojišťovny zjistila toto pochybení zaměstnavatele, který tak musel zaměstnance se zpětnou platností na příslušný kalendářní měsíc (únor) odhlásit. Protože zaměstnanec neměl v tomto měsíci řešen svůj pojistný vztah jiným způsobem, obdržel od zdravotní pojišťovny vyúčtování, ve kterém byl na měsíc únor dodatečně zařazen jako osoba bez zdanitelných příjmů. Z vyúčtování vyplynulo dlužné pojistné 1 971 Kč. Opožděná úhrada pojistného způsobuje vznik penále, jehož sazba činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.
Příklad 2
Člen statutárního orgánu odešel dne 25. 3. 2020 do starobního důchodu a jako zaměstnanec k tomuto datu i ukončil zaměstnání. Za členství ve statutárním orgánu, kde je i nadále, pobírá měsíčně odměnu 1 000 Kč. Jak postupuje zaměstnavatel při placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti?
Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění je úhrn příjmů ze závislé činnosti, zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Protože je člen statutárního orgánu od 25. 3. evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné i stát, musí být v úhrnu příjmů za měsíc březen zabezpečen odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 24 kalendářních dnů mimo „státní kategorii“ v tomto měsíci, tj. nejméně v částce 11 303,22 Kč [(24:31) x 14 600]. Prostřednictvím kódu „D“ k datu 25. 3. 2020 oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně přiznání důchodu – nárok na platbu pojistného státem. Počínaje odvodem pojistného za měsíc duben (z titulu odměny za práci ve statutárním orgánu) je vyměřovacím základem dosažený příjem, pojistné se odvádí se ze skutečné výše odměny 1 000 Kč bez nutnosti dopočtu. Protože nadále trvá z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání, provede se odhlášení této osoby kódem „O“ až dnem skončení výkonu funkce, i kdyby v některých měsících následujícího období nebyla odměna zúčtována.
Příklad 3
Zaměstnaný student ukončil brigádu a zaměstnavatel jej ke dni ukončení zaměstnání odhlásil společně kódy „O“ a „F“. Kód „F“ použije zaměstnavatel pouze tehdy, když oznamuje zdravotní pojišťovně ukončení nezaopatřenosti dítěte v přímé návaznosti na ukončení studia. Například, pokud začne od 3. 7. zaměstnávat absolventa střední školy, který již dále nepokračuje ve studiu, použije se kód „F“ k datu 31. 7., neboť zaměstnání v měsíci červenci netrvalo po celý kalendářní měsíc.
Kdyby byl použit kód „F“ třeba při ukončení brigády, přičemž by student dále běžně pokračoval ve studiu, došlo by tímto k chybnému ukončení studia, čímž by pro studenta vznikl problém, neboť by jej zdravotní pojišťovna následně vyzvala k doložení potvrzení a studiu.
Příklad 4
Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem konkurenční doložku ve smyslu ustanovení § 310 zákoníku práce. Zaměstnavatel odhlásí zaměstnance ke dni skončení pracovního poměru. Konkurenční doložka představuje specifický druh plnění, na jehož základě se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Součástí této dohody je i závazek zaměstnavatele, kdy jako protihodnotu poskytne zaměstnanci přiměřené peněžní vyrovnání, nejméně však ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku. V případě konkurenční doložky je z pohledu zdravotního pojištění postup zaměstnavatele následující:
–
toto plnění má povahu příjmu zúčtovaného zaměstnavatelem zaměstnanci po skončení zaměstnání podle § 3 odst. 3 z. č. 592/1992 Sb., proto se pojistné na zdravotní pojištění odvádí,
–
protože se jedná o bývalého zaměstnance (tedy o osobu, která již není zaměstnancem zaměstnavatele), nezapočítává se do počtu zaměstnanců na měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele,
–
na základě této skutečnosti nemá osoba v příslušném měsíci řešen svůj pojistný vztah, což znamená, že musí být v daném kalendářním měsíci evidována u zdravotní pojišťovny (třeba i jen jeden den tohoto měsíce) buď jako zaměstnanec, nebo OSVČ – s respektováním podmínek konkurenční doložky, nebo jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát. Pokud tato podmínka splněna není, stává se pojištěnec na příslušný měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností zaplatit pojistné v částce 1 971 Kč.
Příklad 5
Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána ode dne 1. 2., kdy zaměstnanec i začal pracovat, do 31. 12. 2020. Vzhledem k předpokládané výši příjmu byl zaměstnanec přihlášen u zdravotní pojišťovny k tomuto datu, ovšem ke dni 4. 2. se zaměstnavatel i zaměstnanec dohodli na jejím ukončení. Za odpracované kalendářní dny byl zaměstnanci zúčtován příjem 2 860 Kč.
Protože výší příjmu nevzniklo v měsíci únoru z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání, musí zaměstnavatel provést storno přihlášky zaměstnance – kódem „O“ s datem 1. 2. (nejlépe s poznámkou „storno přihlášky“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele), z částky 2 860 Kč se pojistné neplatí. V této souvislosti nemá pojištěnec v únoru kryté zdravotní pojištění tímto zaměstnáním, což znamená, že:
–
musí mít v tomto měsíci jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění, nebo
–
může být OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 2 352 Kč, anebo
–
může vyřešit svoji situaci registrací v některé ze „státních kategorií“, a to třeba i pouze po část měsíce února.
Není-li využita ani jedna z těchto alternativ, stává se pojištěnec na měsíc únor osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny do této kategorie a zaplatit pojistné 1 971 Kč.
Kdyby bylo v měsíci únoru dosaženo výší příjmu alespoň částky 3 000 Kč, měl by pojištěnec ve zdravotním pojištění tento měsíc „vyřešen“ bez ohledu na to, že zaměstnání trvalo jenom část měsíce. Za správnost odvodu pojistného zodpovídá zaměstnavatel.
Příklad 6
Zaměstnaný Ukrajinec onemocněl dne 18. 3., pracovní poměr byl ukončen k datu 31. 3. 2020, takže zaměstnanec byl k tomuto datu i odhlášen kódem „O“. Dnem skončení pracovního poměru zaniká účast tohoto cizince v českém systému veřejného zdravotního pojištění a tímto dnem rovněž končí pro tuto osobu veškeré nároky z tohoto systému.
Poznámka autora:
U osob podléhajících režimu koordinačních nařízení Evropské unie (viz výše) může po skončení zaměstnání navazovat pokračování účasti v českém systému veřejného zdravotního pojištění například onemocněním v ochranné lhůtě nebo pobíráním české podpory nezaměstnanosti – tato možnost přichází typicky v úvahu u osob ze států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska, Velké Británie a Severního Irska.Příklad 7
Zaměstnanec se se svým zaměstnavatelem dohodl na poskytnutí neplaceného volna na dobu delší šesti měsíců a u zdravotní pojišťovny se odhlásil z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí. Do kalendářního měsíce, ve kterém byl odhlášen, byla zaměstnanci zúčtována odměna. V této souvislosti zaměstnavatel odhlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem „O“, čímž na přechodnou dobu dochází k ukončení jeho pojištění, byť pracovní poměr nadále trvá. Protože osoba není v době zúčtování odměny účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění, nebude z této odměny odvedeno pojistné.
Zaměstnanec se neodhlašuje
U pracovní smlouvy nedochází k odhlášení zaměstnance při jeho dlouhodobé nemoci. Obdobně postupuje zaměstnavatel i tehdy, když je zaměstnanec uvolněn pro výkon veřejné funkce. V takovém případě nedochází k rozvázání pracovního poměru, ale zaměstnanci je poskytnuto neplacené volno s tím, že pojistné za něj odvádí jeho nový zaměstnavatel (úřad). Z titulu takto poskytnutého neplaceného volna se pojistné neplatí, zaměstnavatel však musí mít k dispozici doklad, že úřad jako další zaměstnavatel odvádí za tohoto funkcionáře pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Závěrem
Pokud zaměstnavatel například dodatečně se zpětnou platností odhlašuje zaměstnance, podává zdravotní pojišťovně za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází, opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele se správnými údaji. Zaměstnavatelé se mylně domnívají, že pokud neodhlásí zaměstnance, pak „pouze“ nesplní oznamovací povinnost. Není to pravda. Neodhlášením nadále trvá pojistný vztah z titulu zaměstnání. Jedná se však o fikci, která může způsobit pojištěnci vážný problém, například ve smyslu výše uvedeného neodhlášení u dohody o pracovní činnosti v Příkladě č. 1. Nicméně chybný postup zaměstnavatele nic nemění na situaci, že si pojištěnec musí po skončení zaměstnání sám řešit svůj pojistný vztah. Řešení jakýchkoli problémových případů není radno odkládat, neboť s účinností od 1. 12. 2011 mají zdravotní pojišťovny ze zákona dlouhou desetiletou promlčecí dobu na odhalení nesrovnalostí (do 30. 11. 2011 byla promlčecí doba pětiletá).
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 10/2020.