Zdravotní pojištění - koronavirová krize a snížení zálohy OSVČ v roce 2020

Vydáno: 9 minut čtení

Minimální měsíční záloha OSVČ, pro kterou je její samostatná výdělečná činnost jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, činí v roce 2020 částku 2 352 Kč. Pokud však pro OSVČ vyplynula na základě podaného Přehledu za rok 2019 platit (od kalendářního měsíce, ve kterém byl Přehled podán) vyšší zálohy, pak musí hradit zálohy vyšší než 2 352 Kč. V důsledku koronavirové krize však byly zákonem č. 134/2020 Sb. přijaty úlevy pro OSVČ spočívající ve skutečnosti, že zálohy až do výše minimální zálohy za měsíce březen až srpen 2020 nemusejí platit, byly podnikatelům odpuštěny, resp. se považují za zaplacené.

Zdravotní pojištění – koronavirová krize a snížení zálohy OSVČ v roce 2020
Ing.
Antonín
Daněk
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné formou záloh, je-li to povinností OSVČ, a případného doplatku pojistného. Pokud pro OSVČ platí povinnost placení alespoň minimálních záloh, pak OSVČ musí tyto zálohy ve stanovených termínech (viz dále) odvádět.
Na straně jedné byly OSVČ povinny zaplatit za období březen až srpen 2020 rozdíl mezi zálohou vyšší než minimální a minimální zálohou. Na straně druhé však zákon č. 134/2020 Sb. umožňuje v § 28c odst. 5 uhradit tyto platby formou doplatku pojistného, a to nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém v roce 2021 bude nebo měl být podán Přehled za rok 2020.
Přijatá opatření se nijak netýkala možnosti OSVČ podat žádost o snížení zálohy na pojistné v duchu ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. A protože OSVČ nebyly povinny platit zálohy za měsíce březen až srpen 2020, přichází reálně v úvahu podání žádosti o snížení zálohy od měsíce září 2020.
 
Podmínky pro snížení zálohy
Zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné výdělečné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Snížení lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán Přehled podle § 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. Tak hovoří zákon.
Jinak řečeno, OSVČ může požádat v roce 2020 o snížení zálohy na pojistné v případě, že její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden kalendářní měsíc roku 2020 je alespoň o jednu třetinu nižší, než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v roce 2019. To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2019 např. 90 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činí v roce 2020 nejvýše 60 000 Kč. Sníženou zálohu platí OSVČ taktéž ve stanovených zákonných termínech – viz dále.
 
Kdy se obrátit na zdravotní pojišťovnu?
V této souvislosti je zapotřebí upozornit na skutečnost, že žádost o snížení zálohy lze v kalendářním roce standardně podat nejdříve 1. dubna, neboť v tomto roce musejí být pro daný účel vyhodnoceny nejméně tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Za účelem zjištění, zda situace u OSVČ vyhovuje podmínkám pro snížení zálohy, se v běžném roce (2020) vyhodnocuje období od ledna do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém OSVČ o snížení zálohy žádá. Pokud podnikatel předloží žádost např. v září 2020, posuzuje se průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů za měsíce leden až srpen 2020, který se pak porovnává s průměrným měsíčním „ziskem“ v roce 2019.
OSVČ, která má v úmyslu požádat o snížení zálohy na pojistné, předkládá zdravotní pojišťovně písemnou žádost, příslušný formulář je k dispozici na webových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven. Některé zdravotní pojišťovny mohou ještě požadovat předložení peněžního deníku, dokladujícího příjmy a výdaje od počátku roku, ve kterém je žádost o snížení zálohy podávána. Zdravotní pojišťovna žádost posoudí a žadateli buď vyhoví, nebo jeho žádost zamítne, popř. si může vyžádat některé doplňující informace.
Sníženou zálohu platí OSVČ do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém v roce 2021 podá nebo měla podat Přehled za rok 2020.
 
Snížení zálohy
Důsledkem vysokých příjmů v jednom roce (2019) je povinnost platit vyšší zálohy v dalším roce (2020). Pokud zdravotní pojišťovna snížení záloh povolí, může platba této zálohy klesnout až na minimální hodnotu, kterou je v roce 2020 již zmíněná částka 2 352 Kč. U těch OSVČ, na které se ve zdravotním pojištění nevztahuje zákonné minimum podle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., se může platba záloh snížit dokonce až na 0 Kč, pokud je tato OSVČ v aktuálním roce (2020) ve ztrátě, neboli taková OSVČ nemusí platit žádné zálohy. I za této situace samozřejmě platí úlevy dané zákonem č. 134/2020 Sb.
V dalším textu si formou příkladů ukážeme postup OSVČ při podání žádosti o snížení zálohy, kdy primárním důvodem k tomuto kroku bývá složitá finanční situace žadatele.
Příklad 1
Za 12 měsíců samostatné výdělečné činnosti dosáhl podnikatel v roce 2019 zisku (příjmu po odpočtu výdajů) ve výši 907 392 Kč, to znamená, že průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činil v roce 2019 částku 75 616 Kč. V návaznosti na měsíc podání Přehledu (duben 2020) měl podnikatel platit od tohoto měsíce zálohy ve výši 5 105 Kč (75 616 x 0,5 x 0,135). Nicméně podle úlevy dané zákonem č. 134/2020 Sb. nemusel za měsíce duben až srpen 2020 platit žádné zálohy, čehož využil.
Podnikatel požádá v měsíci září 2020 o snížení zálohy, posuzují se tedy příjmy a výdaje v období leden až srpen 2020. Příjmy za toto období činily 730 862 Kč a výdaje 516 270 Kč. Průměrný měsíční rozdíl mezi příjmy a výdaji představuje částku 26 824 Kč [(730 862 – 516 270) / 8], čímž je splněna zákonná podmínka pro podání žádosti o snížení zálohy na pojistné. Výpočet snížené zálohy se provede následovně:
26 824 x 0,5 x 0,135 = 1 811 Kč
Vzhledem k tomu, že takto vypočtená výše nedosahuje částky minimální zálohy, povolí zdravotní pojišťovna od září snížení zálohy dle výše uvedených podmínek na 2 352 Kč.
Příklad 2
OSVČ – poživatelka důchodu – vykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celý kalendářní rok 2019, kdy vykázala příjmy 969 548 Kč a výdaje 742 813 Kč.
Pojistné za rok 2019:
P = 0,135 x 0,5 x (969 548 – 742 813) = 15 305 Kč
Záloha na rok 2020:
Z = 15 305 / 12 = 1 276 Kč,
kde
12 = počet měsíců výkonu podnikatelské činnosti v roce 2019
Podnikatelka požádá v měsíci září 2020 o snížení zálohy, posuzují se tedy příjmy a výdaje v období leden až srpen 2020. Příjmy za toto období činily 730 862 Kč a výdaje 802 008 Kč.
Protože je OSVČ v roce 2020 ve ztrátě, povolí zdravotní pojišťovna snížení záloh od září 2020 na 0 Kč. To znamená, že OSVČ nebude (do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci podání Přehledu v roce 2021) platit žádné zálohy.
V této souvislosti lze také konstatovat, že pokud OSVČ splňuje podmínky pro snížení zálohy, nemůže v podstatě zdravotní pojišťovna podané žádosti nevyhovět. Jestliže by však bylo o snížení zálohy požádáno neoprávněně (tuto skutečnost lze zjistit při kontrole ze strany zdravotní pojišťovny), uplatní pojišťovna nárok na dlužné zálohy včetně penále.
 
Splatnost zálohy
Záloha na pojistné, ať už minimální, vyšší než minimální anebo snížená na základě podané žádosti je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud připadne poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejbližší následující pracovní den. Dnem platby je připsání úhrady na příslušný příjmový účet nebo platba v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.
 
Závěrem
V roce, ve kterém OSVČ zahajuje svoji samostatnou výdělečnou činnost, nemůže žádat o snížení zálohy, neboť nelze naplnit podmínky uvedené ve výše citovaném ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se pro daný účel porovnává průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v běžném roce a v roce předcházejícím.
Je-li při souběhu zaměstnání s podnikáním samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, pak pojištěnec jako OSVČ zálohy neplatí, neboť to není jeho povinností, k podání žádosti o snížení zálohy tak není důvod. Za této situace rovněž pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ. Aby však mohl mít pojištěnec (OSVČ) v tomto souběhu tato dvě zvýhodnění, musí být v zaměstnání odváděno v roce 2020 pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu 14 600 Kč, přičemž toto zaměstnání musí trvat celý kalendářní měsíc.
Pro úplnost dodávám, že maximální záloha OSVČ byla naposled stanovena v roce 2012 a činila 20 361 Kč. V souvislosti s trvalým zrušením maxima ve zdravotním pojištění již není od roku 2013 výše zálohy OSVČ (a ani výše celkové roční částky pojistného) omezena horní hranicí.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.