Pandemie poznamenala celé spektrum života, dotkla se téměř všech osob a ovlivnila současné i budoucí smluvní vztahy. Výjimkou nejsou ani vztahy nájemní. Nájemné je významnou nákladovou položkou nájemců, současně také zdrojem příjmů vlastníků. Jako i jiné oblasti, i nájemné a nájemní vztahy jsou současnou dobou modelovány a ovlivňovány. V článku se zaměříme na účetní a daňové dopady regulace, která dočasně nájemní vztahy modifikuje.
Účetní a daňové dopady dočasné regulace nájemních vztahů
Ing.
Ivana
Pilařová
Regulace aneb zmírnění dopadů epidemie na nájemce
Zmíněnou regulací rozumíme dva zákony, které byly přijaty jako jedno z prvních opatření reagujících na epidemii:
–
Zákon č. 210/2020 Sb. o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie na nájemce prostor sloužících k podnikání, a
–
Zákon č. 209/2020 Sb. o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru od Státního fondu rozvoje bydlení a souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v době s byty.
Než se začneme zabývat podstatou uvedených zákonů, je namístě hned v úvodu vyvrátit některé
mýty
.–
„Pronajímatel je povinen v koronakrizi poskytnout slevu, či nájemné zcela prominout.“
Realita: Slevu na nájemném pronajímatel musí poskytnout v případě, kdy má pronajímaný prostor vady ztěžující jeho užívání, nebo když nájemci v užívání prostoru někdo brání. To se ale ani při přijetí mimořádných opatření obvykle neděje. Z toho vyplývá závěr, že případné slevy na nájemném jsou věcí dohody dvou stran. Velmi podstatné je také znění konkrétní nájemní smlouvy.
–
„Pandemie je zásah vyšší moci, která je nadřazena nájemní smlouvě.“
Realita: Pandemie a následný nouzový stav je z pohledu práva skutečně „vyšší mocí“. Tou však není možné omluvit všechno, vyšší moc nezbavuje smluvní strany povinnosti plnit své závazky (a to včetně těch plynoucích z nájemní smlouvy). Okolnosti ukončení či předčasného ukončení nájemní smlouvy a následky tohoto ukončení řeší uzavřená nájemní smlouva. Tu je možné změnit, ale jen dvoustranným ujednáním. Částečně a dočasně mohou některé části nájemní smlouvy zneplatnit kongentní ustanovení zákona.
–
„Nájemci je placení nájemného za rozhodnou dobu prominuto.“
Realita: Nová úprava nespočívá v prominutí nájemného, ale pouze v ochraně nájemce před výpovědí z důvodu neplacení nájemného. Ani v případě ukončení nájemního vztahu po uplynutí ochranné doby nezpůsobí zánik povinnosti nájemce nájemné pronajímateli doplatit. Zákonná úprava nájemné nepromíjí, dokonce ani neprodlužuje lhůtu jeho splatnosti.
Zmírnění dopadů na nájemce prostor sloužících k podnikání
Zákon č. 210/2020Sb. s účinností od 27. 4. 2020 stanoví dvě období, která jsou pro předmět zákona stěžejní:
–
rozhodná doba – běží od 12. 3. 2020 do 30. 6. 2020,
–
ochranná doba – běží od 27. 4. 2020 do 31. 12. 2020.
Předmětem úpravy je nájem nebo podnájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti a je-li prostor nebo místnost takto alespoň převážně užíván. Není podstatné, zda je tento účel nájmu ve smlouvě vyjádřen.
Obsahem úpravy je omezeni pronajímatele, který nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo:
–
v rozhodné době a zároveň,
–
převážně v důsledku omezení ve vztahu k mimořádným opatřením, což musí nájemce pronajímateli prokázat.
Jiná práva pronajímatele však omezena nejsou, i v průběhu ochranné doby může:
–
ukončit nájemní smlouvu z jiných důvodů (například neoprávněný podnájem, který není odsouhlasen pronajímatelem, vznik škody na pronajatých prostorách atp.),
–
realizovat svá další práva vyplývající z nájemní smlouvy či obecné právní úpravy (s výjimkou výše uvedené možnosti ukončení smlouvy z důvodu neplacení nájemného), například na úroky z prodlení,
–
nájemní smlouva může být měněna a doplňována na základě souhlasu obou stran (s výjimkou kogentních ustanovení zákona).
Úprava se týká pouze nájemného za rozhodnou dobu. Pokud nájemce dluží nájemné za dobu před 12. 3. 2020, zákon toto prodlení nijak nechrání a neomlouvá. Pro vzájemné vztahy nájemce a pronajímatele platí ujednání v nájemní smlouvě či v dodatcích k ní. Obdobná úprava se použije také pro podnájem a pacht. Pokud nebudou do konce ochranné doby pohledávky za dlužné nájemné za dobu trvání rozhodné doby uhrazeny, má pronajímatel právo vypovědět nájem s výpovědní lhůtou 5 dnů. Pokud po uplynutí ochranné doby skutečně dojde, z důvodu neplacení nájemného k ukončení nájemní smlouvy, neznamená to však souběžně zánik závazkového vztahu. Pronajímatel dál eviduje pohledávku a bývalý nájemce dále eviduje závazek, k jehož úhradě je povinen.
Několik ujištění:
a)
Nová úprava se týká nájemních vztahů, kdy nájemci byli mimořádnými opatřeními postiženi, nikoliv automaticky všech nájemních smluv na prostory určené k podnikání.
b)
Platně uzavřená nájemní smlouva stále platí, je jen dočasně modifikována uvedenými ustanoveními zákona. Prakticky řečeno se dočasně (po dobu trvání ochranné doby) nepoužijí možnosti vypovězení nájmu z důvodu jeho neplacení, pokud by vypovězení smlouvy bylo v neprospěch nájemce.
c)
Vydání nového zákona nezpůsobí vznik povinnosti úpravy nájemní smlouvy. Její části, které by zákonu odporovaly, jsou automaticky dočasně neúčinné.
d)
S výjimkou „ochrany“ uvedené v regulaci je možné přijímat dvoustranné úpravy smluv, nájemné zásadně snížit, prominout, dohodnout se na splátkách či na prodloužení doby splatnosti nájemného, neuplatnění úroků z prodlení. Smluvně je možné prodloužit rozhodnou dobu i účinky ochranné doby.
e)
Pokud nájemce souhlasí s ukončením nájemní smlouvy, je možné ji ukončit dvoustranným ujednáním.
Ochrana pronajímatele
Je možné, že pronajímatel na příjmy z pronájmu spoléhá jako na své jediné příjmy a pokud je nebude mít, ocitne se bez prostředků obživy. Pak mu zákon poskytuje ochranu v podobě § 4, kde je stanovena možnost ukončení nájmu i před koncem ochranné doby, nejdříve však počínaje 18. 5. 2020 (ukončení nouzového stavu).
Účetní a daňové dopady „nové regulace“ na pronajímatele
Pronajímatel vedoucí účetnictví
Z nové právní úpravy je zřejmé, že:
a)
pronajímatel i nadále (po celou dobu trvání ochranné doby) účtuje o výnosech a pohledávkách z nájmu ve výši podle platně uzavřené nájemní smlouvy. Je hrubou chybou z důvodu regulace přestat o vzniku pohledávek za nájemné účtovat.
b)
pohledávka je stále pohledávkou původního druhu – krátkodobou, nebo dlouhodobou, její splatnost se novým zákonem neprodlužuje. Zákon pouze omezuje pronajímatele v možnosti ukončení nájemní smlouvy, tuto skutečnost však účetnictví nezachycuje.
c)
lhůta pro možnost tvorby zákonné opravné položky k pohledávce z nájemného podle § 8a zákona o rezervách se odvine od původní splatnosti pohledávky podle smlouvy. Regulace na době splatnosti nic nemění.
d)
vyúčtování služeb a energií souvisejících s nájmem není nijak regulováno a probíhá stále podle smluvního ujednání, což také účetnictví odpovídajícím způsobem zachytí.
Pokud by došlo k ukončení nájemní smlouvy a uzavření smlouvy o výpůjčce, účetnictví a daň z příjmů by reagovaly následovně:
a)
v případě výpůjčky, nevzniká pronajímateli vůči nájemci pohledávka, nevzniká ani výnos,
b)
pronajímateli nevzniká majetkový prospěch,
c)
v případě, kdy nájemcem je spojená osoba, nedojde u pronajímatele ke zvýšení základu daně podle § 23 odst. 7 ZDP,
d)
náklady vzniklé s pronajatým prostorem, ze kterého dočasně neplynou výnosy, se budou řídit splněním podmínky § 24 odst. 1 ZDP s výjimkou odpisů, které mají svoji specifickou úpravu v § 24 odst. 2 písm. a) ZDP.
Pronajímatel uplatňující skutečné výdaje na základě daňové evidence, či paušální výdaje
Nová právní úprava pronajímateli přináší tyto skutečnosti:
a)
průběžně vznikají pohledávky vůči nájemcům, které se při vedení daňové evidence evidují podle § 7b odst. 1 písm. b) ZDP,
b)
zdanitelným příjmem jsou skutečně přijaté peníze (bez uskutečnění příjmu nemůže být nájemné zdaněno),
c)
v případě následné změny způsobu uplatnění výdajů je potřeba počítat se vzniklými pohledávkami pro účely
modifikace
základu daně podle § 23 odst. 8 ZDP.Účetní a daňové dopady „nové regulace“ na nájemce
Nájemce vedoucí účetnictví
Je zřejmé, že se bude jednat o „zrcadlový“ obraz zachycení u pronajímatele:
a)
nájemce i nadále účtuje o nákladech a závazcích z nájmu,
b)
závazek je stále závazkem původního druhu – krátkodobý, nebo dlouhodobý, jeho splatnost se novým zákonem neprodlužuje,
c)
lhůta pro aplikaci § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 ZDP se odvine od původní splatnosti závazku podle nájemní smlouvy,
d)
vyúčtování služeb a energií souvisejících s nájmem není nijak regulováno a probíhá stále podle smluvního ujednání.
Pokud by došlo k ukončení nájemní smlouvy a uzavření smlouvy o výpůjčce, účetnictví a daň z příjmů by reagovaly následovně:
a)
při výpůjčce závazek vůči pronajímateli nevzniká, nevzniká tudíž ani náklad,
b)
nájemci vzniká majetkový prospěch, s nimž bude naloženo podle § 19b odst. 1 písm. d) ZDP,
c)
nájemci vzniká majetkový prospěch i v případě, kdy je s pronajímatelem ve vztahu spojených osob podle § 23 odst. 7 ZDP,
d)
v případě vzniku neosvobozeného majetkového prospěchu bude použito ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 ZDP, na základě kterého dojde k mimoúčetnímu zvýšení základu daně,
e)
pokud bude zdanitelný majetkový prospěch použit za účelem dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, bude možné využít postup podle § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP pro mimoúčetní snížení základu daně.
Nájemce uplatňující skutečné výdaje na základě vedené daňové evidence, či paušální výdaje
Nová právní úprava nájemci přináší tyto skutečnosti:
a)
průběžně vznikají závazky vůči pronajímateli, které se při vedení daňové evidence evidují podle § 7b odst. 1 písm. b) ZDP,
b)
uznatelným výdajem jsou skutečné platby nájemného (bez zaplacení nemůže vzniknout výdaj),
c)
v případě následné změny způsobu uplatnění výdajů je potřeba počítat se vzniklými závazky pro účely § 23 odst. 8 ZDP (při přechodu ze skutečných výdajů na výdaje paušální).
Příklad 1
Pronajímatel Space a. s. pronajímá celou řadu prostor k podnikání i bydlení. Se všemi nájemci jsou uzavřeny platné nájemní smlouvy. V souvislosti s pandemií se objevily následující situace: Na základě dodatku k nájemní smlouvě bylo na polovinu sníženo nájemné prodejně nábytku za měsíce duben a květen. Původní nájemné činilo za dobu uzavření 100 000 Kč, účtováno bylo pouze 50 000 Kč. Nájemce uhradil dlužné nájemné v listopadu 2020. Space a. s. upustila od uplatnění práva na úroky z prodlení.
Řešení u pronajímatele:
| Název | Kč | MD | D | Poznámka |
| Nájemné po slevě podle smlouvy | 50 000 | 311 | 602 | o výši slevy se neúčtuje |
| DPH 21 % | 10 500 | 311 | 343 | |
| Pohledávka z titulu úroků z prodlení nevzniká | ||||
Řešení u nájemce:
| Název | Kč | MD | D | Poznámka |
| Nájemné po slevě podle smlouvy | 50 000 | 518 | 321 | o výši slevy se neúčtuje |
| DPH 21 % | 10 500 | 343 | 321 | |
| Závazek z titulu úroků z prodlení nevzniká | ||||
Příklad 2
Nájemce prostor Bistro s. r. o. (není plátcem DPH) dosud neuhradil mimořádné jednorázově smluvně navýšené nájemné za listopad 2019 (celková částka dluhu činí 25 000 Kč, splatnost 11. 11. 2019), proto byla nájemní smlouva v dubnu 2020 ukončena. Nájemce svůj dluh nezaplatil ani do konce roku 2020. Nájemce provedl technické zhodnocení pronajatého prostoru, které po ukončení nájmu nemělo být a nebylo uvedeno do původního stavu. Space a. s. nechala provedené úpravy znalecky ocenit (posudek činil 78 000 Kč), skutečně vynaložené náklady na technické zhodnocení nájemcem nezná.
Řešení u pronajímatele:
| Název | Kč | MD | D | Poznámka |
| Pohledávka z nájemného za 11/2019 | 25 000 | 311 | jedná se o počáteční stav | |
| Tvorba zákonné opravné položky | 25 000 | 558 | 391 | § 8c zákona o rezervách |
| Pohledávka je evidována jako krátkodobá a bude tak vykazována i nadále | ||||
O hodnotu technického zhodnocení bude zvýšen základ daně (§ 23 odst. 6 ZDP) v daňovém přiznání pronajímatele za zdaňovací období, ve kterém došlo k ukončení nájemní smlouvy. O stejnou hodnotu bude zvýšena daňová vstupní cena pro výpočet daňových odpisů (§ 29 odst. 1 ZDP).
Řešení u nájemce:
| Název | Kč | MD | D | Poznámka |
| Závazek z nájemného ze 11/2020 | 25 000 | 321 | povinnost úhrady stále trvá | |
| Doodepsání účetní zůstatkové ceny TZ | Zůstatková cena | 551 | 081 | daňově neúčinný náklad |
| Vyřazení TZ v pořizovací ceně | Pořizovací cena | 081 | 021 | |
| Závazek musí být sledován optikou § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 ZDP s tím, že splatnost tohoto závazku je stále 11. 11. 2019. | ||||
Příklad 3
Nájemci Bistro s. r. o. byly vyúčtovány úroky z prodlení ve výši 7 000 Kč, které však do konce roku 2020 nebyly dlužníkem uhrazeny.
Řešení u pronajímatele:
| Název | Kč | MD | D | Poznámka |
| Úroky z prodlení | 7000 | 311 | 644 | výnos vyloučený ze základu daně |
| K pohledávce nelze tvořit zákonné opravné položky | ||||
Řešení u nájemce:
| Název | Kč | MD | D | Poznámka |
| Úroky z prodlení | 7000 | 544 | 321 | daňově neúčinný náklad z důvodu nezaplacení |
| Závazek nepodléhá povinnosti vyplývající z § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 ZDP. | ||||
Příklad 4
Nájemce Večeře snů s. r. o. měla více než 2 měsíce zcela zavřeno. Byla sjednána sleva na nájemném ve výši 60 % z hodnoty bez DPH (tj. namísto původní částky 80 000 Kč je požadována částka 32 000 Kč). Nájemce však ani toto snížené nájemné do konce roku 2020 neuhradil, proto mu byla dána výpověď. Dne 10. 1. 2021 byla nájemní smlouva ukončena.
Řešení u pronajímatele:
| Název | Kč | MD | D | Poznámka |
| Nájemné po slevě podle smlouvy | 32 000 | 311 | 602 | o výši slevy se neúčtuje |
| DPH 21 % | 6 720 | 311 | 343 | |
| Pohledávka ukončením nájemní smlouvy nezaniká, nedochází ani ke změně splatnosti. | ||||
Řešení u nájemce:
| Název | Kč | MD | D | Poznámka |
| Nájemné po slevě podle smlouvy | 32 000 | 518 | 321 | o výši slevy se neúčtuje |
| DPH 21 % | 6 720 | 343 | 321 | |
| Závazek ukončením nájemní smlouvy nezaniká, nedochází ani ke změně splatnosti. | ||||
Příklad 5
Kadeřnickému salonu Hair s. r. o. byla nájemní smlouva k 15. 3. ukončena a byla nahrazena smlouvou o výpůjčce na dobu od 15. 3. do 31. 5. (nájemné za tuto dobu by činilo 150 000 Kč). Následně byla uzavřena nájemní smlouva za původně platných podmínek.
Řešení u pronajímatele:
Smlouva o výpůjčce je bezúplatná, nevzniká ani pohledávka, ani výnos, ani daňová povinnost na DPH. Samozřejmě nemohou vznikat ani úroky z prodlení.
Řešení u nájemce:
Smlouva o výpůjčce je bezúplatná, nevzniká ani závazek, ani náklad, ani nárok na odpočet DPH. Vzhledem k tomu, že výše majetkového prospěchu vzniklého podle § 19b odst. 1 písm. d) bod 2 ZDP převyšuje limit 100 000 Kč, vzniká povinnost zvýšení základu daně ve výši 150 000 Kč (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 14 ZDP). Je otázkou, zda v případě zavřené provozovny, kdy výnosy z činnosti jsou nulové, je splněna podmínka § 24 odst. 1 ZDP. Majetkový prospěch z výpůjčky jistě neslouží k dosažení zdanitelných příjmů (žádné nejsou), ani pravděpodobně k jejich zajištění, ale slouží k jejich udržení, neboť po otevření provozovna dál funguje a ihned může dosahovat zdanitelných výnosů. Vynaložila odpovídající náklady na udržení svých budoucích zdanitelných příjmů. Proto bude aplikováno souběžně také snížení základu daně (§ 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP).
Zmírnění dopadů na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby
Zákon č. 209/2020Sb. s účinností od 27. 4. 2020 stanoví obdobně jako zákon 210/2020 Sb. dvě období:
–
rozhodná doba – běží od 12. 3. 2020 do 18. 5. 2020,
–
ochranná doba – běží od 27. 4. 2020 do 31. 12. 2020.
Předmětem úpravy je nájem bytu, domu, nebo jejich částí, je-li účelem nájmu uspokojování bytové potřeby nájemce. Není podstatné, jak je předmět nájmu zapsán v katastru nemovitostí, rozhodující je, že účelem nájmu je uspokojování bytové potřeby nájemce. Obsahem úpravy je obdobně jako v případě pronájmu prostor určených k podnikání, omezení práva pronajímatele, který nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo:
–
v rozhodné době a zároveň,
–
převážně v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření, které znemožňovalo, nebo podstatné ztěžovalo placení nájemného.
Nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu a s určitostí doloží okolnosti prodlení. Podle zákona se tato skutečnost bude dokládat potvrzením od příslušného Úřadu práce ČR, kterému pro vystavení potvrzení musí nájemce doložit podklady, jejichž formu a náležitosti stanoví metodický pokyn. Pokud nebudou pohledávky za nájemné z rozhodné doby doplaceny do uplynutí ochranné doby, má pronajímatel právo vypovědět nájem
bez výpovědní doby
. Je zřejmé, že se jedná z velké části o analogii nájmu prostor určených k podnikání. Analogicky budeme řešit i účetní a daňové dopady.Účetní a daňové dopady dotačního titulu COVID – nájemné
Jedná se o dotační titul Ministerstva průmyslu a obchodu na základě usnesení vlády č. 550 z 18. 5. 2020. Nebudeme se zabývat podmínkami pro poskytnutí
dotace
, zaměříme se na účetní a daňové souvislosti úspěšného žadatele o dotaci, který splnil všechny podmínky pro přidělení dotace
. Zaúčtování a zdanění
Jedná se o provozní dotaci, pro její zaúčtování využijeme Interpretaci NÚR 014. Vzniklý provozní výnos považujeme ve vztahu k dani z příjmů zdanitelný.
Příklad 6
Wellness centrum Domácí lázně a. s. funguje v pronajatých prostorách. Vlastníkem je právnická osoba Spa a. s., která není spojenou osobou s nájemcem. Měsíční nájemné areálu bez souvisejících služeb podle nájemní smlouvy uzavřené v roce 2015 činí 1 000 000 Kč + DPH 21 %. Nájemné za daný měsíc je splatné vždy ke 3. dni v měsíci. Domácí lázně nikdy nebyly s placením nájemného v prodlení. Od 15. 3. do 25. 5. byl provoz Domácích lázní zcela zakázán mimořádnými opatřeními vlády, poté následoval částečně omezený provoz, který trval až do začátku července. Nájemní smlouva je stále platná, nájemce zaplatil poslední nájemné za březen 2020 a to v souladu se smlouvou dne 3. 3. 2020. Nájemné za duben, květen a červen nájemce zatím dluží s tím, že nájemné hodlá doplatit do konce roku 2020 (zákon č. 210/2020 Sb.). Ačkoliv je areál pro veřejnost uzavřen (od června otevřen, ale provoz je omezen) a tržby jsou nulové, za červen pak velmi nízké, Domácí lázně nedluží žádné státní instituci (vše hradí z vlastních úspor, případě ze zápůjček od společníků). Spa a. s. v očekávání dotačního titulu poskytla slevu na nájemném za duben až červen v souhrnné výši 900 000 + DPH (tj. 30 % z původní výše nájemného podle smlouvy). Za červen nejsou podmínky dotačního titulu splněny, pronajímatel však slevu poskytl, aby nájemce podpořil. Výzva MPO nájemce velmi zaujala, podmínky pro podání žádosti splňuje, proto také žádost podal hned první možný den 26. 6. 2020 na rozhodné období duben a květen 2020. V té souvislosti také uhradil nájemné po slevě splatné k datu podání žádosti ve výši 70 % původní výše – tj. 2 541 000Kč (částka včetně DPH) a to dne 23. 6. 2020. Bylo zaplaceno i nájemné na červen, přestože se za toto období o dotaci nežádá.
–
rozhodné nájemné za duben a květen 2 000 000 Kč (bez DPH),
–
sleva pronajímatele ve výši 30 % za duben a květen (600 000 Kč bez DPH),
–
zaplaceno nájemcem za duben až červen 2 100 000 Kč (bez DPH),
–
požadovaná částka
dotace
1 000 000 Kč (bez DPH), což je 50 % u rozhodného nájemného za duben a květen. Řešení u pronajímatele:
| Název | Kč | MD | D | Poznámka |
| Nájemné po slevě podle smlouvy za duben až červen | 2 100 000 | 311 | 602 | o výši slevy se neúčtuje |
| DPH 21 % | 441 000 | 311 | 343 | |
| Zaplacení na běžný účet | 2 541 000 | 221 | 311 | |
| Pronajímatel nemá vůči nájemci z titulu nájemného žádné pohledávky. Výše slevy se o účtování samostatně nepromítla, hodnota výnosu a pohledávky je stanovena již po slevě. | ||||
Řešení u nájemce:
| Název | Kč | MD | D | Poznámka |
| Nájemné po slevě podle smlouvy za duben až červen | 2 100 000 | 518 | 321 | o výši slevy se neúčtuje |
| DPH 21 % | 441 000 | 343 | 321 | |
| Platba závazku | 2 541 000 | 321 | 221 | |
| Dotační titul ,,výzva MPO“ | 1 000 000 | 378 | 346 | Za měsíce duben a květen |
| Zúčtování provozní dotace | 1 000 000 | 346 | 648 | zdanitelný výnos |
| Příjem peněz | 1 000 000 | 221 | 378 |
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 07-08/2020.