Kdy není povinností OSVČ platit v roce 2020 zálohy ve zdravotním pojištění?

Ve zdravotním pojištění však registrujeme několik případů (situací), kdy není povinností OSVČ zálohy ve zdravotním pojištění platit. Nejsou-li tedy zálohy placeny, pak OSVČ pojistné uhradí jednorázovou platbou ve lhůtě do osmi od podání Přehledu za podmínky, že jí tato povinnost vznikne. Výjimkou z tohoto pravidla je nový postup při placení záloh v souvislosti s pandemií koronaviru a dále při snížení záloh. Jedním ze souboru opatření ke zmírnění následků této pandemie je odpuštění záloh osobám samostatně výdělečně činným na období měsíců března – srpna 2020. Kdy tedy není povinností OSVČ platit ve zdravotním pojištění v průběhu roku 2020 zálohy na pojistné?

V ustanovení § 28c, v odstavcích 3–7 z. č. 592/1992 Sb. je řešeno placení záloh OSVČ za kalendářní měsíce březen–srpen 2020. Ustanovením odstavce 3 jsou OSVČ v podstatě plošně odpuštěny zálohy až do minimální výše. Minimální záloha OSVČ činí v roce 2020 částku 2 352 Kč. OSVČ zálohy až do minimální výše za těchto šest kalendářních měsíců neplatí. V odstavci 4 je deklarována povinnost OSVČ zaplatit za období březen 2020 – srpen 2020 rozdíl mezi zálohou vyšší než minimální a minimální zálohou. Avšak následující odstavec 5 poskytuje podnikateli další výhodu v tom směru, že umožňuje OSVČ uhradit tyto platby formou doplatku pojistného, a to nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém v roce 2021 bude, nebo měl být, podán Přehled za rok 2020. Z uvedeného také plyne, že OSVČ, které nejsou zásadní měrou postiženy opatřeními souvisejícími s vyhlášením nouzového stavu, budou (resp. mohou) pojistné nad rámec pojistného vypočteného z minimálního vyměřovacího základu nadále platit prostřednictvím záloh ve standardním termínu. Tímto postupem předejdou tomu, aby musely v příštím roce po dni podání Přehledu jednorázově uhradit vysoký doplatek.

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a mají při placení pojistného tato dvě základní zvýhodnění:

Vykážou-li však tyto osoby za rok 2020 kladný hospodářský výsledek, zálohy již v příštím roce 2021 platit budou (od měsíce podání Přehledu), a to podle výše dosažených příjmů, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.

Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní pojištěnec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu zatržením těch měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ. V měsících, ve kterých je OSVČ současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinností platit zálohy na pojistné. Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, neboli v zaměstnání je v roce 2020 odváděno pojistné nejméně z vyměřovacího základu 14 600 Kč a zaměstnání trvá po celý příslušný kalendářní měsíc. Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné (vypočtené na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období kalendářního roku) pak v dalším roce jednorázově doplatí do osmi dnů po podání Přehledu. I v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si může pojištěnec přiměřené zálohy platit. Naopak, pokud by se v průběhu roku stala samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání minimální vyměřovací základ dodržen.

Při podnikání jako vedlejším zdroji příjmů platí pro OSVČ ještě tyto zásady:

V případě nemoci OSVČ je ve zdravotním pojištění důležité, jak dlouho tato nemoc trvá. Jestliže nemoc trvá pouze po část kalendářního měsíce, nemá OSVČ v tomto směru žádnou úlevu a pokud se jedná o jediný či hlavní zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena (alespoň minimální) záloha neboli musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ. Zálohy na pojistné se neplatí (není to povinností) za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně doložit, protože následně dochází v informačním systému zdravotní pojišťovny k úpravě výše zálohy na nulovou hodnotu na období těch kalendářních měsíců, ve kterých tyto skutečnosti trvají po celý měsíc. Pro řešení případných nesrovnalostí se v dané souvislosti přikládá k podávanému Přehledu potvrzení OSSZ (viz například Poučení k formuláři VZP ČR Přehled OSVČ). Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že pokud OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského (nebo peněžité pomoci v mateřství) po celý kalendářní měsíc, nemusí být za tento měsíc dodržen minimální vyměřovací základ.

Osoby s příjmy autorské povahy se nepovažují ve zdravotním pojištění za OSVČ a tudíž nejsou povinny platit pojistné na zdravotní pojištění a plnit související zákonné povinnosti tehdy, jedná-li příjmy zdaňované u zdroje, který je vyplácí, kde je z daňového hlediska uplatněn postup podle § 36 odst. 2 písm. p) a § 7 odst. 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Z příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně se pojistné platilo do konce roku 2008, s účinností od 1. 1. 2009 již takové příjmy povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění nepodléhají. Samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně je příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v § 7 odstavci 2 písm. a) ZDP. Pokud tedy honorář od jednoho plátce nepřevýší 10 000 Kč za měsíc, pak pro autora v podstatě nevznikají ve zdravotním pojištění žádné povinnosti. Autorské honoráře od různých plátců do 10 000 Kč měsíčně se nesčítají, každý plátce odvede individuálně zvláštní sazbu daně. Autor vždy obdrží čistý, tedy již zdaněný, příjem. Jestliže však pojištěnec vykonává v rozhodném období kalendářního roku uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů a má z titulu této své činnosti (byť nepravidelné) nezdaňované příjmy, tedy v kalendářním měsíci vyšší než 10 000 Kč, považuje se z tohoto pohledu ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou, a to se všemi právy a povinnostmi, které z této skutečnosti vyplývají. Takové příjmy se zdaňují jako příjmy z podnikání a jiné samostatné činnosti. Autor je obdrží od plátců v hrubé výši, proto podává daňové přiznání a odvádí pojistné na zdravotní pojištění. Autor může uplatňovat výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, a to ve skutečné výši, anebo může výdaje uplatnit paušální částkou 40 % z příjmů.

Jednou z možností OSVČ, jak řešit momentální nedostatek finančních prostředků v návaznosti na nutnost placení záloh vyšších, než je zákonné minimum (což je v roce 2020 již zmíněná částka 2 352 Kč), je obrátit se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o snížení výše zálohy. Protože tzv. ochranná doba (tedy období, kdy není povinností placení záloh) končí v srpnu, lze této možnosti reálně využít od září 2020. Základní podmínkou pro podání žádosti o snížení zálohy na pojistné je skutečnost, že průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden kalendářní měsíc roku 2020 je alespoň o jednu třetinu nižší, než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v roce 2019. To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2019 např. 60 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činí v roce 2020 nejvýše 40 000 Kč. Pokud OSVČ požádá o snížení zálohy v měsíci září, může jí být toto snížení zdravotní pojišťovnou povoleno až do konce kalendářního měsíce, předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž bude OSVČ povinna podat (nebo podá) Přehled v roce 2021. U OSVČ s povinností placení alespoň minimálních záloh může být v roce 2020 (od září) záloha snížena na nejméně 2 352 Kč. U osob, pro které minimum dle § 3a odst. 3 z. č. 592/1992 Sb. neplatí, může být snížená záloha i nižší než 2 352 Kč. Případně může být záloha i nulová, a to od měsíce, od kterého zdravotní pojišťovna povolí snížení zálohy na nulovou hodnotu (v situaci, kdy je podnikatel v roce 2020 „v mínusu“).

Ve výše popisovaných situacích tedy není (s určitými výjimkami) povinností OSVČ platit zdravotní pojišťovně v průběhu roku 2020 zálohy na pojistné. Při zúčtování rozhodného období kalendářního roku 2020 se uplatní postup, podle kterého bude doplatek pojistného za rok 2020 jednorázově uhrazen v roce 2021 do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2020. Specificky se však bude postupovat při zúčtování roku 2020 v situaci, kdy zákonem č. 134/2020 Sb. byly OSVČ odpuštěny zálohy za období březen–srpen 2020. Bude se muset vzít v úvahu, že OSVČ platily zálohy mimo tzv. ochrannou dobu, tedy za období leden–únor 2020 a za září–prosinec 2020.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 07-08/2020.