Pandemie koronaviru zcela zásadním způsobem změnila mimo jiné i postupy OSVČ ve zdravotním pojištění. Podnikatelé nemusejí od března platit zálohy a Přehled za rok 2019 mohou podat až 3. srpna 2020 bez ohledu na to, zda jim daňové přiznání zpracovává nebo nezpracovává daňový poradce. Jak tedy OSVČ ve zdravotním pojištění aktuálně postupují?
OSVČ ve zdravotním pojištění – aktuálně
Ing.
Antonín
Daněk
Od března nemusejí platit zálohy
V rámci souboru opatření ke zmírnění dopadů epidemie pro OSVČ nemusejí podnikatelé za období březen až srpen 2020 platit zálohy na pojistné. Tyto zálohy jsou až do výše minimální zálohy odpuštěny neboli v podstatě zaplaceny. Za šest kalendářních měsíců bez povinnosti platit alespoň minimální zálohy tak OSVČ reálně ušetří 14 112 Kč (6 x 2 352).
OSVČ jsou na straně jedné povinny zaplatit za období březen 2020 až srpen 2020 rozdíl mezi zálohou vyšší než minimální a minimální zálohou. Na straně druhé však nově přijatá právní úprava poskytuje podnikateli výhodu v tom směru, že umožňuje OSVČ uhradit bez penále tyto platby formou doplatku pojistného, a to nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém v roce 2021 bude, nebo měl být, podán Přehled za rok 2020.
Připomínám, že od září 2020 však již OSVČ zálohy platit musejí (mimo zákonem daných výjimek), a to ve výši podle Přehledu podaného za rok 2019. Takže tyto zálohy mohou být buď:
–
minimální v částce 2 352 Kč nebo
–
vyšší než 2 352 Kč anebo
–
nižší než 2 352 Kč, případně nulové (například u podnikajícího poživatele některého z důchodů nebo u příjemce rodičovského příspěvku).
Podávají Přehledy za rok 2019
Často dochází k situacím, kdy OSVČ platí minimální zálohy (což byla v roce 2019 částka 2 208 Kč), přičemž na základě výsledků podnikatelské činnosti za celý rok 2019 nepřevýší příjem po odpočtu výdajů částku ročního minimálního vyměřovacího základu 196 194 (12 x 16 349,50). V takovém případě je minimální zálohou, placenou po celý rok 2019 ve výši 2 208 Kč, zajištěn postup podle zákona.
Nicméně, při tomto postupu reálně vždy dochází při ročním zúčtování ke vzniku přeplatku na pojistném v řádu jednotek korun, za rok 2019 následujícím způsobem:
Výše zaplacených minimálních záloh za celý rok 2019 činí
26 496 Kč
(12 x 2 208). Celkové roční minimální pojistné vychází pro OSVČ z poloviny průměrné mzdy 32 699 Kč a vypočte se při celoročním výkonu podnikatelské činnosti takto: (0,135 x 12 x 16 349,50) = 26 487 Kč
.Provádějí úhradu doplatku pojistného
Pokud výše pojistného za rok 2019 převyšuje úhrn záloh zaplacených za tento rok, vzniká OSVČ povinnost úhrady doplatku.
Částku doplatku pojistného za rok 2019 je nutno zaplatit do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být podán Přehled. Pokud OSVČ využije nejzazší termín pro podání Přehledu dne 3. 8. 2020, může uhradit případný doplatek pojistného dne 11. 8. 2020 připsáním platby na příslušný účet nebo platbou v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny. Novou výši záloh je třeba v Přehledu OSVČ vypočítat obvyklým způsobem.
Žádají o vrácení přeplatku na pojistném
Pokud vznikne OSVČ za rozhodné období kalendářního roku přeplatek na pojistném, má tato v podstatě dvojí volbu:
–
buď požádá o vrácení vzniklého přeplatku a zdravotní pojišťovna tento přeplatek v zákonné lhůtě jednoho měsíce vrátí za podmínky, že neeviduje vůči plátci pojistného splatný závazek, kdy za podání žádosti se považuje i předložení Přehledu, nebo
–
bude výše přeplatku s jejím souhlasem použita na úhradu zálohy/záloh na pojistné na další období. V takovém případě pak musí OSVČ sledovat, do kdy vzniklý přeplatek pokrývá placení záloh.
Přeplatek se vrací za podmínky, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně jiného splatného závazku.
Budou moci požádat o snížení zálohy
Důsledkem vysokých příjmů v jednom roce (2019) je povinnost platit vyšší zálohy v dalším roce (2020), a to od měsíce, ve kterém podá OSVČ zdravotní pojišťovně Přehled, v dalším období reálně od placení zálohy za měsíc září 2020. Jak je výše uvedeno, v období březen až srpen 2020 OSVČ zálohy neplatí, resp. nemusí platit. Pokud nebude v možnostech OSVČ platit vysokou (vyšší) zálohu podle podaného Přehledu, může požádat zdravotní pojišťovnu o její snížení.
Podmínky pro snížení záloh jsou upraveny v ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
OSVČ může požádat v roce 2020 o snížení zálohy na pojistné v případě, že její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden kalendářní měsíc roku 2020 je alespoň o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v roce 2019. To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2019 např. 60 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činí v roce 2020 nejvýše 40 000 Kč. Pokud podnikatel předloží žádost např. v září 2020, posuzuje se příjem po odpočtu výdajů za měsíce leden až srpen 2020, který se pak ve smyslu výše uvedeném porovnává s průměrným měsíčním „ziskem“ v roce 2019.
Pokud zdravotní pojišťovna snížení záloh povolí, může platba této zálohy klesnout až na minimální hodnotu, kterou je v roce 2020 již zmíněná částka 2 352 Kč. U těch OSVČ, na které se ve zdravotním pojištění nevztahuje zákonné minimum podle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., se může platba záloh snížit dokonce až na 0 Kč, a to tehdy, pokud je tato OSVČ v aktuálním roce (2020) ve ztrátě neboli taková OSVČ nemusí platit žádné zálohy.
Snížení zálohy lze v roce 2020 provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž v roce 2021 bude nebo měl být OSVČ podán Přehled za rok 2020.
OSVČ, která má v úmyslu požádat o snížení zálohy na pojistné, předkládá zdravotní pojišťovně písemnou žádost, příslušný formulář je k dispozici na webových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven. Některé zdravotní pojišťovny mohou ještě požadovat předložení peněžního deníku, dokladujícího příjmy a výdaje od počátku roku, ve kterém je žádost o snížení zálohy podávána. Zdravotní pojišťovna žádost posoudí a žadateli buď vyhoví, nebo jeho žádost zamítne, popř. si může vyžádat některé doplňující informace.
Za účelem zjištění, zda situace u OSVČ vyhovuje podmínkám pro snížení zálohy, se v běžném kalendářním roce (2020) vyhodnocuje období od ledna do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém OSVČ o snížení zálohy žádá.
I přes aktuálně nepříznivý vývoj ekonomické situace v roce 2020 může OSVČ platit od září 2020 vysoké (vyšší) zálohy, vyplývající z výsledků samostatné výdělečné činnosti za rok 2019. Je jistotou, že při zúčtování roku 2020 (v roce 2021) bude OSVČ případně vzniklý přeplatek zdravotní pojišťovnou buď vrácen nebo může být s jejím souhlasem použit na úhradu záloh na další období, jak je výše uvedeno.
Přerušení podnikání
Pokud se podnikateli nedaří (anebo také z jiného důvodu), může svoji činnost přerušit. Přerušení samostatné výdělečné činnosti znamená, že OSVČ danou činnost po nějakou dobu nevykonává, resp. z ní nemá příjmy. Zdravotní pojišťovně se tato skutečnost (ani pak případné opětovné zahájení činnosti) hlásit nemusí. Ovšem pokud to podnikatel neudělá, bude nadále veden v evidenci jako OSVČ se souvisejícími povinnostmi. Proto je v zájmu pojištěnce každopádně výhodnější přerušení podnikání zdravotní pojišťovně oznámit.
Přerušení samostatné výdělečné činnosti má pro pojištěnce především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné (jedná-li se o samostatnou výdělečnou činnost, která je jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním, zdrojem jeho příjmů), jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Pokud dojde k situaci, že OSVČ přeruší svoji samostatnou výdělečnou činnost v průběhu kalendářního měsíce a za tento měsíc tedy ještě zaplatí příslušnou zálohu na pojistné, má svůj pojistný vztah relevantně vyřešen po dobu celého tohoto měsíce. Přerušením podnikání je kategorie OSVČ tímto (dočasně) ukončena, což vyžaduje potřebu řešení pojistného vztahu pro další období, tedy od následujícího kalendářního měsíce, kdy reálně přicházejí v úvahu tyto varianty:
1.
zaměstnání podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
2.
registrace pojištěnce v kategorii osob, za které platí pojistné stát,
3.
placení pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů,
4.
odhlášení z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji z titulu výkonu výdělečné činnosti v rámci „evropského prostoru“ podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí.
Je-li samostatná výdělečná činnost při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů, nemá ve zdravotním pojištění přerušení této činnosti podstatný vliv, neboť otázka pojištění včetně placení pojistného je zajištěna zaměstnavatelem.
Naproti tomu o ukončení samostatné výdělečné činnosti je OSVČ ze zákona povinna zdravotní pojišťovnu informovat, což lze učinit i prostřednictvím Jednotného registračního formuláře podávaného u obecního živnostenského úřadu. Za nedodržení této zákonné povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit podnikateli – fyzické osobě pokutu až 10 000 Kč.
Když OSVČ nepodá zdravotní pojišťovně Přehled
Podání Přehledu v jednotném termínu do 3. srpna 2020 je v letošním roce jednou z nejdůležitějších povinností OSVČ ve zdravotním pojištění. Tento Přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost jediným nebo při souběhu zaměstnání s podnikáním hlavním či vedlejším zdrojem příjmů. Zákon č. 592/1992 Sb. však řeší i situace, kdy OSVČ povinnost podat Přehled nesplní. Zdravotní pojišťovny totiž disponují zákonnými mechanismy, na jejichž základě mohou pohledávky vůči OSVČ jak vyčíslit, tak je v případě neuhrazení následně uplatňovat. Nesplnění povinnosti podat Přehled je pod sankcí, kdy zdravotní pojišťovna může takto se provinivší osobě:
–
stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného (ze které běží penále) a
–
uložit pokutu až do výše 50 000 Kč,
přičemž takto uplatněný postup zdravotní pojišťovny nezbavuje OSVČ povinnosti Přehled podat.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.