I když se to nezdá, osoby, za které platí pojistné stát, představují více než polovinu populace České republiky, proto má každé zvýšení částky vyměřovacího základu přímý dopad na výdajovou stránku státního rozpočtu. Mezi tyto osoby řadíme například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku, uchazeče o zaměstnání a další.
Zdravotní pojištění a zvyšování platby za „státní pojištěnce“
Ing.
Antonín
Daněk
Kompletní výčet všech těchto osob naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
Změny v zákoně č. 592/1992 Sb.
V reakci na současnou situaci byl přijat zákon č. 231/2020 Sb. Tato novela mění ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a zvyšuje vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát, následovně:
–
od 1. 6. 2020 na částku 11 607 Kč,
–
od 1. 1. 2021 na částku 13 088 Kč.
Toto opatření znamená, že ve srovnání s právní úpravou platnou do konce května se od 1. 6. 2020 zvyšuje platba za „státní pojištěnce“ o 500 Kč, tj. na
1 567 Kč
(13,5 % z částky 11 607 Kč). K dalšímu zvýšení této platby dojde k 1. 1. 2021. K tomuto datu se zvýší platba státu o dalších 200 Kč, tedy na částku 1 767 Kč
.Nárokování plateb probíhá tím způsobem, že zdravotní pojišťovny každý měsíc sdělují počet pojištěnců evidovaných ve „státní kategorii“ a za každého takového pojištěnce pak obdrží od státu příslušnou platbu. Z tohoto důvodu je velmi důležité, aby zaměstnavatelé nebo pojištěnci řádně oznamovali zdravotním pojišťovnám počátek a konec povinnosti státu platit za dotyčnou osobu pojistné.
Oznamovací povinnost zaměstnavatele
Pokud je pojištěnec zaměstnán, oznamuje skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného zdravotní pojišťovně zaměstnavatel, který je v tomto směru subjektem plnícím zákonnou povinnost. Zaměstnanec však musí zaměstnavateli předložit doklad, na základě kterého nárok na zařazení do kategorie hrazené státem uplatňuje (například rozhodnutí ČSSZ o přiznání důchodu, doklad o zahájení studia, o pobírání rodičovského příspěvku apod.). Pro oznamování těchto změn slouží ve zdravotním pojištění příslušné kódy. Pokud pojištěnec jako zaměstnanec tuto skutečnost svému zaměstnavateli nesdělí (anebo není zaměstnancem), je povinen ji oznámit zdravotní pojišťovně sám.
Platby od státu ve prospěch zdravotní pojišťovny
Aby mohly zdravotní pojišťovny relevantně uplatňovat nárok na platby pojistného od státu, musí mít evidenčně podchycen počet osob, za které stát má (resp. musí) pojistné zaplatit. Stěží bude někdy možno dosáhnout v tomto směru absolutní dokonalosti, neboť vliv „lidského faktoru“ nelze
eliminovat
nehledě na skutečnost, že oznámení o kategorii hrazené státem bývá někdy podáno se zpožděním. V této souvislosti si jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci i ostatní fyzické osoby musejí uvědomit, že:–
pokud v zákonné lhůtě neoznámí vznik nároku na platbu pojistného státem, přichází zdravotní pojišťovna o takovou platbu (platby), protože tyto platby nelze nárokovat zpětně, a naopak
–
když dotyčný subjekt opomene oznámit zdravotní pojišťovně zánik takového nároku, získává zdravotní pojišťovna platby od státu neoprávněně
Postup zdravotních pojišťoven
Je prvořadým a trvalým zájmem zdravotních pojišťoven, aby údaje v jejich informačních systémech odpovídaly skutečnosti. Za tímto účelem se provádí kontrolní činnost u zaměstnavatelů i OSVČ, zdravotní pojišťovny mohou prostřednictvím nejrůznějších softwarových řešení vyhledávat konkrétní skupiny pojištěnců a zpracované sestavy pak analyzovat z pohledu platné právní úpravy. Pokud se zjistí problémové skutečnosti, je zpravidla řešením komunikace s pojištěncem včetně následné úpravy údajů v registru zdravotní pojišťovny. Všechny tyto činnosti přímo souvisejí mimo jiné i s problematikou věrohodnosti údajů o počtu osob, za které platí pojistné stát.
Možnost uplatnění sankčního postihu
Neoznamování nebo opožděné oznamování změn souvisejících se zařazením (vyřazením) pojištěnce do (z) kategorie osob, za které platí pojistné stát, je pod sankcí, kdy za porušení této zákonné povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit:
–
zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč,
–
pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč.
Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty.
Placení pojistného zaměstnavatelem – uplatnění odpočtu
Částka vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem je také rovna výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek konkretizovaných v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. To znamená, že odpočet od dosaženého příjmu (od 1. 6. 2020 ve výši 11 607 Kč) lze ve zdravotním pojištění uplatnit za těchto značně specifických podmínek:
–
nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
–
u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity.
Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců (při uplatnění odpočtu) dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. V této souvislosti se také nebere ohled například na poskytnuté neplacené volno nebo na vykázanou neomluvenou absenci – délka trvání těchto nepřítomností zaměstnance v zaměstnání již (od 1. 1. 2015) nehraje při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance žádnou roli.
Z výše uvedeného mj. vyplývá, že nový odpočet (od 1. 6. 2020 ve výši 11 607 Kč) lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů. Nárok na odpočet tedy nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát, a ani osoby samostatně výdělečně činné.
Jsou-li splněny podmínky dané ustanovením § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., lze odpočet současně uplatnit i u více zaměstnavatelů.
Od 1. 1. 2021 se částka odpočtu zvýší na 13 088 Kč.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.