Autorské honoráře představují pro některé osoby možnost zajímavého přivýdělku nebo dokonce mohou být třeba i jediným zdrojem obživy. Jaké postupy pro ně platí ve zdravotním pojištění? Pro placení pojistného a plnění dalších zákonných povinností ve zdravotním pojištění je rozhodují výše honoráře za kalendářní měsíc zúčtovaná subjektem, který tento honorář vyplácí. Další informace a podmínky naleznete v článku.
Zdravotní pojištění a autorské honoráře
Ing.
Antonín
Daněk
Kdo je ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou?
Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují všechny osoby, které jsou uvedeny v § 5 písm. b) z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby tedy patří nejen pojištěnci podnikající na základě živnostenského oprávnění, koncesní listiny apod., ale okruh těchto osob je daleko širší. Jednou z těchto skupin jsou i autoři s příjmy podle § 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), jinak také řečeno osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, typicky ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Příjmy nepodléhající odvodu pojistného
Osoby s příjmy autorské povahy se nepovažují ve zdravotním pojištění za OSVČ a tudíž nejsou povinny platit pojistné na zdravotní pojištění a plnit související zákonné povinnosti tehdy, jedná-li příjmy zdaňované u zdroje, který je vyplácí, kde je z daňového hlediska uplatněn postup podle § 36 odst. 2 písm. p) a § 7 odst. 6 ZDP. Z příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně se pojistné platilo do konce roku 2008, s účinností od 1. 1. 2009 již takové příjmy povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění nepodléhají. Samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně je příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v § 7 odstavci 2 písm. a) ZDP. Pokud tedy honorář od jednoho plátce nepřevýší 10 000 Kč za měsíc, pak pro autora v podstatě nevznikají ve zdravotním pojištění žádné povinnosti. Autorské honoráře od různých plátců do 10 000 Kč měsíčně se nesčítají, každý plátce odvede individuálně zvláštní sazbu daně. Autor vždy obdrží čistý, tedy již zdaněný, příjem.
Autorské honoráře zdaněné srážkovou daní může vykazovat například i uchazeč o zaměstnání pobírající podporu v nezaměstnanosti. Výkon literární, umělecké, vědecké činnosti, když z něho plynou drobné honoráře do 10 000 Kč za měsíc za autorská díla do sdělovacích prostředků, nebrání registraci na Úřadě práce a ani pobírání podpory v nezaměstnanosti – nejedná se o tzv. nekolidující zaměstnání a tyto příjmy není třeba Úřadu práce hlásit.
Pojištěnec jako OSVČ ve zdravotním pojištění
Jestliže však pojištěnec vykonává v rozhodném období kalendářního roku uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů a má z titulu této své činnosti (byť nepravidelné) nezdaňované příjmy, tedy v kalendářním měsíci vyšší než 10 000 Kč, považuje se z tohoto pohledu ve zdravotním pojištění – za podmínek dále uvedených – za osobu samostatně výdělečně činnou, a to se všemi právy a povinnostmi, které z této skutečnosti vyplývají. Takové příjmy se zdaňují jako příjmy z podnikání a jiné samostatné činnosti. Autor je obdrží od plátců v hrubé výši, proto podává daňové přiznání a odvádí pojistné na zdravotní pojištění. Autor může uplatňovat výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, a to ve skutečné výši, anebo může výdaje uplatnit paušální částkou 40 % z příjmů.
Rozhodné období
Jak platí tyto osoby pojistné? Ve zdravotním pojištění je u podnikatelské sféry rozhodným obdobím kalendářní rok, nejkratší poměrnou částí je pak kalendářní měsíc. To znamená, že pokud OSVČ podniká v kalendářním roce třeba jen po část jednoho kalendářního měsíce, je z pohledu zdravotního pojištění v příslušném měsíci (a roce) OSVČ se všemi zákonnými povinnostmi. Jinak také řečeno, pokud je pojištěnec osobou samostatně výdělečně činnou pouze po část kalendářního měsíce (zahájil samostatnou výdělečnou činnost třeba 25. dne v měsíci), považuje se z hlediska zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc, samozřejmě včetně měsíců následujících.
Ve zdravotním pojištění se za OSVČ obecně považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) z. č. 48/1997 Sb., tedy s příjmy podle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 ZDP.
Jelikož je u OSVČ rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní rok, vypočítává se pojistné za celý příslušný rok, a to porovnáním výše uhrazených záloh (jsou-li podle zákona povinně placeny) a celkové výše pojistného na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za příslušné kalendářní měsíce tohoto roku.
Oznamovací povinnost
Pokud měl pojištěnec v rozhodném období kalendářního roku 2019 příjmy z příspěvků do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize, považuje se z tohoto pohledu ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou (mimo výjimku výše uvedenou, kdy se jedná o příjmy zdaňované přímo u zdroje).
Základní povinností takové osoby je řádně se přihlásit u zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná, platit pojistné (zálohy na pojistné – viz dále) v souladu se zákonem a po skončení kalendářního roku podat zdravotní pojišťovně Přehled. Pro splnění oznamovací povinnosti platí v tomto případě osmidenní lhůta, kdy zahájení této činnosti se oznamuje zdravotní pojišťovně vyplněním formuláře „Přihláška a evidenční list pojištěnce“. Taktéž pro oznámení ukončení této činnosti platí osmidenní lhůta. Za porušení oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit provinilci pokutu až do výše 10 000 Kč.
Vyměřovací základ
Vyměřovacím základem za rozhodné období kalendářního roku je u osoby samostatně výdělečně činné 50 % příjmů ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení zajištění a udržení, případně i s přihlédnutím k povinnosti dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ. Toto minimum neplatí ve zdravotním pojištění pro OSVČ uvedené v ustanovení § 3a odst. 3 z. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, například u osob, za které je plátcem pojistného stát.
Souběh příjmů, resp. jediný zdroj příjmů
Z hlediska placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností je pro pojištěnce rozhodující, zda je při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností podnikatelská činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem jeho příjmů. Jsou-li příjmy z titulu autorských honorářů při souběhu se zaměstnáním hlavním, případně jediným, zdrojem příjmů, vztahovala se na tuto osobu – mimo zákonných výjimek – povinnost placení záloh na pojistné (v roce 2019 nejméně v částce 2 208 Kč měsíčně) včetně následného podání Přehledu za rozhodné období kalendářního roku 2019 a zaplacení případného doplatku pojistného. Doplatek se provádí v případě, kdy výše pojistného, vypočtená na základě výsledků této samostatné výdělečné činnosti, převyšuje úhrnnou výši zaplacených záloh. Splatnost takového doplatku je do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled OSVČ.
Zvýhodnění osob podnikajících při zaměstnání
Pro osoby s příjmy povahy autorských honorářů je většinou tato činnost při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů a tyto osoby jsou ve zdravotním pojištění zvýhodněny v těchto dvou oblastech:
–
nemusejí platit měsíční zálohy na pojistné a pojistné na zdravotní pojištění pak jednorázově doplatí do 8 dnů po podání Přehledu. Osoba podnikající při zaměstnání se může rozhodnout i pro druhou alternativu. Pokud předpokládá vysoké příjmy a jednorázové zaplacení pojistného do 8 dnů po podání Přehledu by pro ni za určitých okolností mohlo znamenat neúměrnou finanční zátěž, může zvolit možnost platit pravidelně zálohy na pojistné dle vlastní úvahy a rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného pak ve zmíněné osmidenní lhůtě po podání Přehledu doplatit.
–
vyměřovacím základem je u těchto osob za kalendářní rok 50 % dosažených příjmů po odpočtu výdajů, tedy bez povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ platný pro OSVČ, což je pro rok 2019 částka 16 349,50 Kč za každý kalendářní měsíc podnikání.
Platba pojistného
Vykázal-li pojištěnec v roce 2019 nezdaňované příjmy za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize, považuje se ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou. Je-li tato činnost při souběhu se zaměstnáním vedlejším zdrojem příjmů, postupuje se při placení pojistného následovně:
Příklad 1
Nezdaněné příjmy pojištěnce z příspěvků do novin a časopisů činily v roce 2019 částku 160 800 Kč, výdaje budou uplatněny paušální sazbou ve výši 40 % z příjmů. Výše pojistného za rok 2019 se vypočte následovně:
P = 0,135 x 0,5 x (160 800 – 64 320) = 6 513 Kč
Tuto částku zaplatí zaměstnaná osoba (ve zdravotním pojištění OSVČ) do osmi dnů po dni, ve kterém podala, případně měla podat, Přehled za rok 2019, tedy v roce 2020. Pokud bude trvat souběh zaměstnání s podnikatelskou činností této povahy i v roce 2020, přičemž zaměstnání bude nadále hlavním zdrojem příjmů, nebude ani v tomto roce placení záloh povinností. Nejzazším termínem pro podání Přehledu OSVČ za rok 2020 je pondělí 4. května 2020. Zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, pak lze Přehled za rok 2019 podat až do 3. 8. 2020.
Poznámka:
Kdyby však byl tento druh samostatné výdělečné činnosti při souběhu se zaměstnáním hlavním (případně jediným) zdrojem příjmů pojištěnce a zálohy by byly hrazeny po celý tento rok v minimální částce 2 208 Kč měsíčně, žádný doplatek by se neprováděl, neboť pojistné by bylo zaplaceno v souladu se zákonem.
Pro to, aby se pojištěnec s příjmy z autorských honorářů stal z pohledu zdravotního pojištění OSVČ, postačí vyúčtovat nezdaněné příjmy třeba jen v jednom kalendářním měsíci, jak je uvedeno v dalším příkladě.
Příklad 2
Zaměstnanec strojírenské firmy průběžně přispívá do technických časopisů. Měsíční výše honoráře se v roce 2019 pohybovala v rozpětí od 5 000 Kč do 9 600 Kč. V měsíci prosinci 2019 však obdržel autorský honorář 12 800 Kč.
Při nastalém souběhu je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů pojištěnce. Protože honorář za měsíc prosinec převýšil 10 000 Kč, měl se pojištěnec neprodleně přihlásit u zdravotní pojišťovny jako OSVČ. Protože byla tato jeho samostatná výdělečná činnost v roce 2019 vedlejším zdrojem příjmů, nemusel v tomto roce platit žádné zálohy, nicméně v roce 2020 musí:
–
podat Přehled v termínech výše uvedených a
–
do osmi dnů po podání Přehledu doplatit za rok 2019 pojistné 519 Kč, vypočtené jako: [0,135 x 0,5 x (12 800 – 5 120)], pokud budou výdaje uplatněny formou paušálu 40 % z příjmů.
V dané souvislosti se naskýtá otázka, jak postupovat dál. V úvahu přicházejí tyto dvě varianty:
1.
Autor předpokládá, že i v některém z měsíců roku 2020 přesáhne výše honoráře 10 000 Kč – v tomto případě je vhodné, aby i nadále zůstal přihlášen jako OSVČ. Pokud by příjem v žádném z měsíců roku 2020 nepřevýšil 10 000 Kč, byl by v roce 2021 podán Přehled za rok 2020 s nulovými hodnotami příjmů a výdajů bez povinnosti platit pojistné.
2.
Dle předpokladu příjem v žádném měsíci roku 2020 nepřevýší 10 000 Kč – technik by se měl jako OSVČ k datu 31. 12. 2019 odhlásit. Pokud by však honorář v některém měsíci roku 2020 převýšil 10 000 Kč, uplatnil by se výše uvedený postup.
V takových případech je vhodné se rozhodovat s ohledem na reálně očekávanou měsíční výši autorských honorářů v dalším období.
Příklad 3
Pojištěnec měl v průběhu roku 2019 příjmy z autorských honorářů od dvou subjektů, avšak výše honoráře nikdy nepřesáhla v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč.
Z výše uvedeného mj. vyplývá, že má osoba příjmy z autorských honorářů zdaňované přímo u zdroje, tedy subjektem, který tyto honoráře vyplácí, pak se na ni v této souvislosti nebudou ve zdravotním pojištění vztahovat žádné povinnosti. Ovšem pokud tato osoba:
–
nebude mít příjmy ze zaměstnání zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nebo
–
nebude jinak z pohledu zdravotního pojištění OSVČ anebo
–
nebude u zdravotní pojišťovny evidována v některé ze „státních kategorií“,
bude muset řešit svoji situaci se zdravotní pojišťovnou tím způsobem, že se bude muset sama přihlásit u zdravotní pojišťovny do kategorie osoba bez zdanitelných příjmů a platit pojistné, které činí v roce 2020 měsíční částku 1 971 Kč.
Také platí, že osobou bez zdanitelných příjmů je pojištěnec i tehdy, pokud má pouze příjmy podle:
–
§ 8 ZDP (příjmy z kapitálového majetku),
–
§ 9 ZDP (příjmy z nájmu – nemovitost není zapsána v obchodním majetku),
–
§ 10 ZDP (ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů).
Osobou bez zdanitelných příjmů by pojištěnec v roce 2019 naopak nebyl (resp. nemohl být) například tehdy, kdyby současně pracoval například:
–
na základě pracovní smlouvy (bez ohledu na výši příjmu),
–
na dohodu o pracovní činnosti při příjmu alespoň 3 000 Kč,
–
na dohodu o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč,
přičemž nerozhoduje, jak dlouho takové zaměstnání v rozhodném období kalendářního měsíce trvá.
Zaměstnavatel by rovněž řešil odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pokud by zaměstnanec nepatřil mezi výjimky uvedené v § 3 odst. 8 ZDP.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 04/2020.