OSVČ jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné standardně formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Je-li při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost (SVČ) vedlejším zdrojem příj mů, není povinností podnikající osoby zálohy hradit a pojistné doplácí jednorázovou úhradou do osmi dnů po dni, ve kterém byl podán (případně měl být podán) Přehled za předcházející kalendářní rok.
Kdy pro OSVČ neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ aneb Zúčtování roku 2019
Ing.
Antonín
Daněk
Rozhodné období
Rozhodným obdobím pro placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými je ve zdravotním pojištění kalendářní rok. Nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní měsíc, což mimo jiné znamená, že podniká-li pojištěnec jako OSVČ v příslušném kalendářním měsíci po dobu kratší (fakticky třeba i jen jeden den), považuje se za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc. K takovým situacím zpravidla dochází v případě, kdy OSVČ zahajuje, resp. končí (případně přerušuje) svoji SVČ v průběhu měsíce. Pokud se na OSVČ vztahuje povinnost placení měsíční zálohy, musí být záloha v plné výši (tedy poměrně nesnížená) zaplacena i za období výkonu SVČ po část takového měsíce. Jestliže byla v roce 2019 samostatná výdělečná činnost pro OSVČ jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem jejich příjmů, musí být za každý kalendářní měsíc tohoto roku zaplacena záloha alespoň v minimální částce 2 208 Kč.
Minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen
Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby taxativně vyjmenované v ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), kdy se konkrétně jedná o:
-
osobu s těžkým, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P;
-
osobu, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
-
osobu, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku;
-
osobu, která je současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnancem a odvádí prostřednictvím zaměstnavatele pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu 13 350 Kč (v roce 2019);
-
osobu, za kterou je plátcem pojistného stát.
Vždy za podmínky, že tyto skutečnosti trvají
po celé rozhodné období
. Vyměřovacím základem je u těchto osob 50 % jejich skutečných příjmů po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu. Logicky vzato v podstatě platí, že pokud nemusí být u OSVČ dodržen minimální vyměřovací základ, pak nemusí být ani placeny minimální zálohy. Výjimkou z tohoto pravidla je situace, kdy alespoň minimální zálohy platí v kalendářním roce zahájení SVČ osoba splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče podle § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. – za tuto osobu není plátcem pojistného stát proto, že má příjmy ze SVČ.Hlavní, resp. vedlejší, zdroj příjmů
Ve zdravotním pojištění je důležité, zda je SVČ pojištěnce hlavním nebo vedlejším zdrojem jeho příjmů. Tuto podstatnou skutečnost sděluje OSVČ zdravotní pojišťovně jednak při jednání s pojišťovnou v rámci plnění oznamovací povinnosti, jednak ji uvádí na podávaném Přehledu zatržením těch kalendářních měsíců, kdy pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ. To znamená, že hlavním zdrojem příjmů pojištěnce mohou být buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s dalšími příjmy), nebo příjmy ze SVČ.
V následujících příkladech si při zúčtování roku 2019 blíže rozvedeme jednotlivé situace s ohledem na skutečnost, kdy se na OSVČ nevztahuje povinnost placení minimálních záloh a tudíž nemusí být podnikatelem dodržen minimální vyměřovací základ. I když se primárně budeme zabývat výkonem podnikatelské činnosti, hraje v určitých situacích důležitou roli i zaměstnání.
PŘÍKLAD 1
Žena jako příjemce rodičovského příspěvku začala podnikat v lednu 2019, zálohy neplatila. V rámci své SVČ dosáhla za 12 kalendářních měsíců roku 2019 příjmy 226 818 Kč při výdajích 132 310 Kč.
Pojistné za rok 2019:
P = 0,135 x 0,5 x (226 818 – 132 310) = 6 380 Kč
Záloha na rok 2020:
Z = 6 380 : 12 = 532 Kč
Záloha 532 Kč je placena od měsíce, ve kterém bude (ev. měl být) v roce 2020 podán Přehled za rok 2019.
PŘÍKLAD 2
Osoba celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku podnikala po celý rok 2019. Na základě výsledků své SVČ v roce 2018 platila od měsíce března 2019, ve kterém podala Přehled, měsíční zálohy 657 Kč, v lednu a únoru 2019 činily zálohy 1 568 Kč.
Osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku představují ve zdravotním pojištění specifickou skupinu pojištěnců – plátců pojistného. Pokud takové osoby (a nemusí to být pouze matka dítěte) splňují zákonné podmínky, uvedené v ustanovení § 3a odst. 3 písm. a) a návazně § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., nevztahuje se na ně povinnost respektovat minimální vyměřovací základ v SVČ (a ani v zaměstnání), tedy nejsou ani povinny platit minimální zálohy.
Poznámka:
Za tyto osoby je stát plátcem pojistného pouze v případě, kdy nemají žádný příjem ze zaměstnání nebo ze SVČ. Pokud tyto osoby takový příjem (byť minimální) vykazují, stát za ně pojistné neplatí. Zvýhodnění těchto osob z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění spočívá v odvodu pojistného ze skutečné výše příjmů v zaměstnání (za kalendářní měsíc) a z 50 % příjmů po odpočtu výdajů v SVČ (za kalendářní rok), tedy bez nutnosti respektovat v obou činnostech minimální vyměřovací základ.PŘÍKLAD 3
Pojištěnec je zaměstnán a současně vykonává SVČ jako vedlejší zdroj svých příjmů.
Tato varianta je obvyklou formou souběhu zaměstnání se SVČ a má ve zdravotním pojištění především tato specifika:
-
i když je SVČ vedlejším zdrojem příjmů pojištěnce, musí být provedeno oznámení o jejím zahájení a ukončení;
-
z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny;
-
není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné (přiměřené zálohy si však platit může), pojistné se doplácí jednorázovou úhradou do osmi dnů po podání Přehledu;
-
výše pojistného za kalendářní rok se vypočítá sazbou 13,5 % z 50 % skutečné výše příjmů po odpočtu výdajů bez nutnosti dodržet minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ.
Aby mohl pojištěnec jako podnikatel takto postupovat, musí být v souběžně probíhajícím zaměstnání splněny v rámci daného kalendářního měsíce resp. roku tyto podmínky:
-
pojistné je zaměstnavatelem odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu a;
-
zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc.
„Státní pojištěnci“
Jednoznačně nejpočetnější skupinou pojištěnců, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, jsou osoby, za které je současně plátcem pojistného stát. Jedná se například o podnikající poživatele některého z důchodů, studenty, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené a další skupiny pojištěnců.
V návaznosti na platnou právní úpravu si musí tyto podnikající osoby uvědomit zejména následující skutečnosti:
-
řádné plnění oznamovací povinnosti, tj. oznamování zahájení a ukončení SVČ vždy v osmidenní lhůtě, jakož i oznamování skutečností rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné (např. přiznání nebo odejmutí důchodu, pobírání peněžité pomoci v mateřství, ukončení pobírání rodičovského příspěvku aj.), pokud toto prokazatelně neučinil případný zaměstnavatel;
-
placení záloh na pojistné ve druhém a v dalších letech SVČ, pokud tato povinnost pro podnikající osobu vyplývá. Ze zákona není povinností platit u osob, za které současně hradí pojistné stát, zálohy na pojistné v prvním kalendářním roce jejich SVČ. V dalších letech pak nemusí být (s ohledem na dosažené výsledky podnikatelské činnosti) placeny alespoň minimální zálohy;
-
každoroční podávání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné zdravotní pojišťovně za příslušný kalendářní rok (případně zdravotním pojišťovnám – pokud podnikatel změní v průběhu roku zdravotní pojišťovnu, například standardní cestou k 1. 7.);
-
s účinností od 1. 8. 2004 již nemají tyto osoby nárok na uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu, jejich vyměřovacím základem je 50 % příjmů po odpočtu výdajů bez povinnosti odvodu pojistného (záloh na pojistné) z minimálního vyměřovacího základu;
-
v roce 2019 (i 2020) platí při stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného za rozhodné období tohoto kalendářního roku včetně stanovení výše zálohy na pojistné sazba 50 % z příjmů po odpočtu výdajů.
Zařazením do kategorie osob, za které platí pojistné stát, mají tito pojištěnci vyřešen svůj pojistný vztah, takže se na ně za této situace nevztahuje povinnost platit pojistné, pokud nejsou výdělečně činní. Postup těchto osob při výpočtu výše pojistného si budeme v pěti příkladech modelově demonstrovat u starobního důchodce – stejné podmínky však lze aplikovat například u ostatních výše zmíněných skupin pojištěnců, s výjimkou zvláštních kategorií (třeba již uváděné osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku).
PŘÍKLAD 4
Starobní důchodce začal podnikat v lednu 2019 a v rámci své SVČ vykáže za 12 měsíců roku 2019 příjmy ve výši 118 635 Kč a výdaje 56 820 Kč. Zálohy na pojistné neplatí. Výše pojistného za rok 2019, kterou bude povinen zaplatit zdravotní pojišťovně ve lhůtě do osmi dnů po podání Přehledu za tento rok, se vypočte následovně:
P = 0,135 x 0,5 x (118 635 – 56 820) = 4 173 Kč
Pokud by byl podán Přehled za rok 2019 například v měsíci březnu 2020, bude tento poživatel důchodu platit od tohoto měsíce zálohy na pojistné ve výši 348 Kč, vypočtené dle vzorce:
Minimální výše zálohy nemusí být v tomto případě dodržena. V této souvislosti je zapotřebí podotknout, že platba záloh by neměla být sdružována, to znamená, že – ctíme-li důsledně zákon – plátce nemůže zaplatit dopředu více záloh tak, aby nemusel platit měsíčně nízké částky. Nicméně v takovém případě se určitě lze domluvit se zdravotní pojišťovnou, která nepochybně učiní vstřícný krok v tom smyslu, že jednorázovou úhradu záloh na další období povolí.
PŘÍKLAD 5
Starobní důchodce začal podnikat v lednu 2019 a platil si měsíční zálohy na pojistné ve výši 500 Kč. Za dvanáct měsíců výkonu SVČ vykáže příjmy 198 414 Kč a výdaje 102 901 Kč. Celková výše pojistného za rok 2019 činí:
P = 0,135 x 0,5 x (198 414 – 102 901) = 6 448 Kč
Vzhledem k úhrnu zaplacených záloh (6 000 Kč) uhradí starobní důchodce do 8 dnů po podání Přehledu za rok 2019 (tedy v roce 2020) zdravotní pojišťovně částku doplatku ve výši 448 Kč.
PŘÍKLAD 6
Starobní důchodce je v roce 2019 souběžně zaměstnán a podniká. V zaměstnání se jeho hrubý příjem na základě dohody o pracovní činnosti pohybuje v rozpětí od 8 000 Kč do 11 000 Kč, v SVČ činily jeho příjmy za rok 2019 celkem 58 210 Kč a výdaje 33 299 Kč, zálohy neplatil.
Jelikož není v tomto souběhu SVČ hlavním zdrojem příjmů, platí následující:
-
v zaměstnání se v průběhu roku každopádně odvádí pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance;
-
zálohy na pojistné nemusí být placeny a pojistné za rok 2019 uhradí důchodce jednorázovou platbou v částce 1 682 Kč (výpočet – viz výše).
PŘÍKLAD 7
Starobní důchodce začal podnikat v dubnu 2019 a za 9 měsíců své SVČ vykázal ztrátu 18 320 Kč.
Mimo skutečnost, že se na tuto osobu nevztahuje při odvodu pojistného povinnost respektovat z příjmu ze SVĆ minimální vyměřovací základ, nemusí tato osoba platit:
-
zálohy na pojistné v kalendářním roce zahájení samostatné výdělečné činnosti, tedy v roce 2019;
-
pojistné na zdravotní pojištění za rok 2019 z titulu vykázané ztráty;
-
zálohy na pojistné v roce 2020, pokud bude nadále pokračovat ve své SVČ.
PŘÍKLAD 8
Starobní důchodce začal podnikat v měsíci lednu 2019 a SVČ ukončil v dubnu. Současně se svojí SVČ pracoval u jednoho zaměstnavatele v měsíci únoru na dohodu o provedení práce s příjmem 9 000 Kč a po celý měsíc duben pak na dohodu o pracovní činnosti u jiného zaměstnavatele.
Za čtyři měsíce výkonu SVČ podá důchodce v roce 2020 zdravotní pojišťovně Přehled a v případě kladného výsledku hospodaření provede v zákonem stanovené lhůtě úhradu doplatku pojistného. Současně měl oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě zahájení a ukončení SVČ.
Dohoda o provedení práce nezakládá výší příjmu účast na nemocenském (a tedy ani na zdravotním) pojištění, z titulu tohoto pracovněprávního vztahu nevznikají ve zdravotním pojištění pro starobního důchodce, ani pro jeho zaměstnavatele, žádné povinnosti. Jestliže příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti dosáhl v měsíci dubnu alespoň 3 000 Kč, plnil zaměstnavatel vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance oznamovací povinnost včetně odvodu pojistného ze skutečně dosaženého příjmu.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 03/2020.