Senátní tisk č. 157 (Senátu uplyne lhůta k projednání tohoto tisku dne 18. 12. 2019) odpovídá rozsáhlejší novele zákona o obchodních korporacích 1) (v Poslanecké sněmovně projednáváno v rámci Sněmovního tisku č. 207), která zasahuje mimo jiné i do institutu odstoupení z funkce (dále „Novela ZOK “).
Odstoupení z funkce člena voleného orgánu kapitálové společnosti dle navrhované novely § 58 zákona o obchodních korporacích
JUDr.
Lukáš
Sadecký,
advokát, člen rozkladových komisí, rozhodce Rozhodčího soud při HK ČR a AK ČR
I. Úvod
Stávající nekoncepčně zařazená úprava odstoupení z funkce v § 59 odst. 5 ZOK má být legislativně přesunuta do samostatného § 58 Novely ZOK. Lze mít důvodně za to, že Novela ZOK se ohledně odstoupení z funkce určitým způsobem navrací k úpravě dle již zrušeného obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.).
I nadále platí, že odstoupení z funkce není zapotřebí opírat o přesné a nezaměnitelné důvody, pro něž se člen voleného orgánu kapitálové společnosti nakonec rozhodl odstoupit z funkce.
II. Obecně k odstoupení z funkce
Každý člen voleného orgánu kapitálové společnosti (akciová společnost a společnost s ručením omezeným)2) je oprávněn odstoupit z výkonu funkce, což odpovídá tzv.
jednostrannému adresnému právnímu jednání
dotčeného člena směrem ke kapitálové společnosti jako adresátovi právního jednání. V konečném důsledku představuje odstoupení z funkce projev základního lidského práva, a to práva na svobodnou volbu povolání3), neboť nelze nikoho nutit k tomu, aby nadále setrvával ve své funkci, pokud se z jakéhokoliv důvodu rozhodne k jejímu ukončení.V rámci institutu odstoupení z funkce je ovšem nutné nahlížet na věc i pohledem kapitálové společnosti, aby účinky odstoupení z funkce pro ni nenastaly náhle tzv. ze dne na den, což by nepochybně nebylo v zájmu žádné kapitálové společnosti, jelikož tato nejspíše nebude mít zajištěnu okamžitou adekvátní náhradu za odstupujícího člena voleného orgánu.
Je tak nutné najít určitý kompromis mezi právem odstupujícího člena voleného orgánu na svobodnou volbu povolání a zájmem kapitálové společnosti nepřijít o odstupujícího člena voleného orgánu „ze dne na den“, čemuž Novela ZOK spíše napomáhá. Ani Novela ZOK však spolehlivě nezabrání tomu, že v některém případě může nastat situace okamžiku zániku funkce téměř „ze dne na den“ (viz níže v článku: „VIII. Závěry“ zcela poslední odstavec).
III. Nevhodnost doby při odstoupení z funkce
Za přínos Novely ZOK lze nepochybně označit to, že jako nesmí člen voleného orgánu odstoupit z funkce (viz § 59 odst. 5 ZOK). Samotná míra abstrakce termínu „nevhodná doba“ na jednoznačnosti věci příliš nepřidává.
obligatorně posuzovaná zákonná podmínka
při odstoupení z funkce by se již nemělo zkoumat to, zda k odstoupení z funkce členem voleného orgánu nedochází v době, která je pro kapitálovou společnost nevhodná, jelikož v takovémto případě ex lege
Otázka „nevhodnosti doby“ pro kapitálovou společnost při odstoupení z funkce vyvolá značné výkladové pochybnosti a nejistoty především v tom, co vše přesně ještě je nebo naopak již není onou nevhodnou dobou a jaké jsou vůbec právní následky toho, když odstupující člen voleného orgánu náhodou odstoupí z funkce v době pro kapitálovou společnost nevhodnou, tj. zda takovéto odstoupení vykazuje znaky neplatného právního jednání, zda se na něj nahlíží jako by k němu od počátku nedošlo atd.
Tím, že v samotném § 58 Novely ZOK, není již žádná zmínka ani vazba na „nevhodnost doby“, mělo by tím odpadnout
obligatorní
posuzování takovéto otázky jako zákonné podmínky, a to při vlastním odstupování z funkce.IV. Odstoupení z funkce mimo zasedání příslušného orgánu
Rozhodne-li se člen voleného orgánu odstoupit z funkce
mimo zasedání
příslušného orgánu, měl by odstoupení z funkce doručit obchodní korporaci, tedy zásadně na adresu sídla zapsaného ve výpisu z obchodního rejstříku dotčené obchodní korporace
. Lze se tedy důvodně domnívat, že by se mělo jednat o písemné právní jednání, což je možno dovozovat z toho, že příslušný orgán je povinen projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení obchodní korporaci doručeno (viz § 58 odst. 1 Novely ZOK).Příslušným orgánem, tj. orgánem, který má toliko čistě formálně
projednat
(projednání tudíž nepředstavuje žádné meritorní
rozhodování ohledně odstoupení z funkce) odstoupení z funkce, se zásadně rozumí ten orgán kapitálové společnosti, který odstupujícího člena voleného orgánu zvolil, ledaže společenská smlouva (stanovy)4) výslovně stanoví, že postačí projednání orgánem kapitálové společnosti, jehož je odstupující člen voleného orgánu přímo členem.Jinak řečeno, ze zákona se předpokládá, že odstoupení z funkce má být projednáno zásadně volícím orgánem kapitálové společnosti a jedině výslovné připuštění ve společenské smlouvě (stanovách) může povolit projednávání odstoupení z funkce orgánem kapitálové společnosti, jehož je člen členem. Tímto vším se cílí na to, aby takovouto negativní skutečnost projednával přednostně volitelský orgán kapitálové společnosti, ledaže společenská smlouva (stanovy) připustí právo projednání toliko členskému orgánu kapitálové společnosti.
Okamžik zániku výkonu funkce člena voleného orgánu je vázán na den, kdy odstoupení
projednal
nebo měl projednat
příslušný orgán. Pokud se tedy příslušný orgán bude případně (a) záměrně vyhýbat vlastnímu projednání odstoupení z výkonu funkce především tím, že nebude na pořad svého zasedání zařazovat otázku projednání odstoupení z výkonu funkce, uplatní se dikce „nebo měl projednat“, tj. k projednání odstoupení z výkonu funkce jako by přesto došlo, třebaže nebylo zařazeno na pořad zasedání; nebo (b) pokud sice bylo svoláno zasedání příslušného orgánu, ale ten z důvodu jeho případné neusnášeníschopnosti nemohl zahájit nebo pokračovat v pořadu svého zasedání, opětovně se uplatní dikce „nebo měl projednat“. Zde by se navíc (v obou případech výše) uplatnila ta skutečnost, že příslušný orgán je povinen projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání
poté, co bylo odstoupení obchodní korporaci doručeno (viz § 58 odst. 1 Novely ZOK). Aspekt nejbližšího zasedání příslušného orgánu tak převáží vždy bez ohledu na obsah pořadu zasedání nebo usnášeníschopnost příslušného orgánu a tohoto nejbližšího zasedání se může odstupující člen voleného orgánu úspěšně dovolávat jako okamžiku zániku výkonu funkce. V. Odstoupení z funkce v případě jmenování nebo volby nikoliv orgánem společnosti – zvláštní případy
Zákon o obchodních korporacích ve zvláštních případech stále zachovává institut volby a odvolání člena dozorčí rady zaměstnanci
(kodeterminace)
, a navíc Novela ZOK zavádí některá zcela nová specifika (možnosti) jako je: (i) právo jmenování a odvolání člena/členů představenstva akcionářem (§ 438a Novely ZOK); (ii) právo jmenování a odvolání člena/členů dozorčí rady akcionářem (§ 448b Novely ZOK); (iii) právo jmenování a odvolání jednatele/jednatelů společníkem (§ 194a Novely ZOK). Ani jediný výše uvedený případ neodpovídá situaci, kdy by došlo k předchozí volbě (jmenování) odstupujícího člena některým orgánem společnosti
. Ustanovení § 58 odst. 1 Novely ZOK pamatuje i na tyto zvláštní případy a odstupující člen, který nebyl zvolen orgánem obchodní
korporace
, oznámí své odstoupení orgánu, jehož je členem, a jeho funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Zde se tak rovnou dostáváme do situace, kdy odstoupení projednává členský orgán kapitálové společnosti, a není tak zapotřebí výslovné připuštění ve společenské smlouvě (stanovách), že příslušným orgánem pro projednání odstoupení je právě členský orgán kapitálové společnosti. VI. Odstoupení z funkce na zasedání příslušného orgánu
Jestliže odstupující člen oznámí své odstoupení
na zasedání
příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li příslušný orgán na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce (§ 58 odst. 2 Novely ZOK). Lze se důvodně domnívat, že takové odstoupení může být učiněno i ústně do zápisu příslušného orgánu, jelikož bylo učiněno na zasedání příslušného orgánu.Příslušným orgánem ve většině případů zůstává ten, který je pro odstupujícího člena jeho volitelským orgánem, ledaže společenská smlouva (stanovy) výslovně určí, že k projednání odstoupení postačuje členský orgán. Příslušný orgán teprve na žádost samotného odstupujícího člena může schválit i jiný okamžik (kratší či delší) zániku funkce, přičemž se jedná o okamžik navrhovaný odstupujícím členem.
VII. Oznamování odstoupení z funkce jedinému společníkovi
Má-li kapitálová společnost jediného společníka v důsledku soustředění všech podílů v jeho rukou, čímž působnost nejvyššího orgánu vykonává v jednočlenné společnosti její společník5), a navíc platí, že orgánem, který zvolil odstupujícího člena voleného orgánu je valná hromada (a ve společenské smlouvě není stanoveno, že při odstoupení z funkce postačí, projednal-li nebo měl projednat odstoupení orgán kapitálové společnosti, jehož je člen voleného orgánu členem), tak výkon funkce končí uplynutím dvou měsíců ode dne doručení oznámení odstoupení jedinému společníkovi, neschválí-li na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce (§ 58 odst. 3 Novely ZOK).
Zde uvedené výslovně řeší situaci existence jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady a doručování odstoupení jemu s tím, že jedině jediný společník teprve na žádost samotného odstupujícího člena může schválit i jiný okamžik (kratší či delší) zániku funkce, přičemž se jedná o okamžik navrhovaný odstupujícím členem. Lze se důvodně domnívat, že oznámení odstoupení by v případě dle § 58 odst. 3 Novely ZOK mělo být písemné, a to s ohledem na část dikce „ode dne doručení oznámení odstoupení“.
VIII. Závěry
Novela ZOK lépe koncepčně zařadila problematiku odstoupení z funkce do samostatného § 58 a obsahovým zněním se inspirovala zrušeným obchodním zákoníkem, ale především odstranila zásadní výkladový problém tím, že se za zákonnou podmínku při odstoupení z funkce již nebude považovat posuzování (vyhodnocení), zda odstoupení není pohledem kapitálové společnosti náhodou učiněno v tzv. nevhodné době.
Novela ZOK výslovně pamatuje i na situace projednání odstoupení z funkce v případě, kdy odstupující člen nebyl zvolen orgánem společnosti.
V rámci Novely ZOK je zapotřebí vždy předem pečlivě rozlišovat, zda dochází k učinění odstoupení: (i) mimo zasedání příslušného orgánu, nebo (ii) v rámci zasedání příslušného orgánu, nebo (iii) zda se nejedná o zvláštní případy: odstupující člen nebyl zvolen orgánem společnosti (tzn. jmenování a odvolání člena/členů představenstva akcionářem; jmenování a odvolání člena/členů dozorčí rady akcionářem; jmenování a odvolání jednatele/jednatelů společníkem) nebo případ tzv. kodeterminace. Každá z těchto rovin totiž s sebou přináší odlišné právní detaily.
Třebaže Novela ZOK má po obsahové stránce poměrně rozšířit právní úpravu institutu odstoupení z funkce, tak odstupující člen může s okamžikem vlastního doručení svého odstoupení (odstoupení učiněné mimo zasedání příslušného orgánu) kapitálové společnosti záměrně vyčkat toliko pár dnů před plánovaným či jinak známým (předem jistým) zasedáním příslušného orgánu, který má v působnosti projednávat jeho odstoupení, neboť tím dosáhne toho, že okamžik zániku výkonu funkce nastane dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat příslušný orgán, a to bez ohledu na to, zda příslušný orgán projednávání odstoupení zařadil nebo nezařadil na pořad zasedání nebo zda byl příslušný orgán nakonec usnášeníschopný. Můžeme zde tak konstatovat ukázku zániku funkce téměř „ze dne na den“.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.
1) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 1 odst. 2 ZOK.
5) § 11 odst. 2 ZOK ve spojení s § 12 odst. 1 ZOK.