Ručení příjemce zdanitelného plnění za DPH

Vydáno: 37 minut čtení

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), již od dubna 2011 zavedl speciální ručení odběratele (plátce) za DPH nezaplacenou dodavatelem (plátcem). A to z důvodu potenciálního daňového úniku, nebo kvůli zjevně neobvyklé ceně. Účel byl jasný a žádoucí – omezení daňových úniků a zlepšení výběru DPH – nepříjemné ovšem bylo, že stát se takto začal hojit na nebohých odběratelích, které tak automaticky považuje za „spolupachatele“. A protože se tato novinka Finanční správě zalíbila a osvědčila, bylo a je ručení v DPH postupně rozšiřováno, naposledy o platby v tzv. virtuální měně.

Ručení příjemce zdanitelného plnění za DPH
Ing.
Martin
Děrgel
 
Zranitelnost systému DPH
Daň z přidané hodnoty („DPH“) svádí k podvodům ze tří důvodů. 1. Jde o velké částky – obvykle 21 % z prodejních cen (ve srovnání s daní z příjmů počítanou zjednodušeně z rozdílu prodejů a nákupů). 2. Je rychlou daní s obvykle měsíčním zdaňovacím obdobím (lze tak zkoušet podvádět v přiznání až 12krát za rok). 3. Nabízí jedinečnou možnost „vrácení“ daně formou nadměrného odpočtu daně (DPH z nákupů je vyšší než z prodejů).
Ministerstvo financí ČR v
tažení proti únikům na DPH
usilovně řadu let v rámci prostoru daného unijními předpisy postupně „utahuje šrouby“. Stěžejní roli hrají tři způsoby:
1. Častější ručení odběratele za DPH neodvedenou dodavatelem,
proto je docela o strach pouštět se do obchodů s „nespolehlivým plátcem“ nebo za nezvyklých podmínek,
2. Rozšiřování typů zdanitelných plnění, kdy se povinnost přiznat DPH překlápí na odběratele,
čímž je pak v principu vyloučeno, aby požadoval po státu odpočet daně neodvedené dodavatelem, a
3. Kontrolní hlášení sledující jednotlivé transakce,
respektive faktury plátců přes 10 000 Kč.
Obecně je DPH daní neutrální
, jež finančně nezatěžuje samotného plátce, kterým jen protéká. Malý příklad: „Obchodník“ kupuje zboží od „Výrobce“ – oba plátci DPH – a prodává jej zákazníkům. Obchodník musí prodejní cenu zvýšit o
DPH na výstupu (DPH
out
), kterou vybírá od zákazníků a přeposílá správci daně. Zároveň může nárokovat odpočet („vrácení“)
DPH na vstupu (DPH
in
) zaplacené z téhož důvodu Výrobci. Neutralita pro Obchodníka je vykoupena rizikem státu, stačí totiž, aby Výrobce „zapomněl“ odvést svou DPH na výstupu...
Příklad 1
Důsledek neodvedení DPH u zdanitelných plnění
Výrobce (plátce) prodá zboží Obchodníkovi (plátce) za 100 000 Kč + DPH 21 000 Kč, kterou ale nepřizná nebo neodvede. Obchodník si tuto DPH nárokuje k odpočtu a prodá zboží zákazníkovi za 110 000 Kč + DPH 23 100 Kč, kterou řádně přizná a odvede správci daně. Stát pak namísto 23 100 Kč utrží pouze 2 100 Kč.
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=11614.jpg
Ještě tristnější je situace – v praxi typická pro podvody na DPH – kdy Obchodník zboží vyveze mimo EU (např. prodá na Ukrajinu) nebo dodá firmě z jiného státu EU (pročež podléhá DPH ve státě pořízení zboží). Pak jde totiž o
prodej osvobozený od české DPH na výstupu, a to při zachování nároku na odpočet DPH na vstupu.
Tehdy se obecně žádoucí neutralita systému DPH pro plátce reálně projeví jako finanční zisk uskupení dua dohodnutých podvodníků Výrobce a Obchodník ve výši celé DPH na vstupu, a na druhé straně jako noční můra stejné čisté ztráty pro státní kasu, do níž nejenže reálně nic nepřiteklo, ale ubyla celá tato nárokovaná daň.
Příklad 2
Důsledek neodvedení DPH u osvobozených plnění
Výrobce prodá zboží Obchodníkovi (oba plátci) za 100 000 Kč + DPH 21 000 Kč, kterou ale nepřizná nebo neodvede. Obchodník si tuto DPH nárokuje k odpočtu a prodá zboží jako plnění osvobozené od české DPH s nárokem na odpočet DPH na vstupu – například vývoz z EU nebo prodej firmě z jiného státu EU. Proto bude prodejní cena 110 000 Kč nezatížená DPH na výstupu. ČR tímto přišla o částku 21 000 Kč vyplacenou Obchodníkovi.
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=11600.jpg
 
Jak Česko čelí podvodům na DPH
V praxi bývá obvykle mezi oficiálně solidního „Výrobce“ a „Obchodníka“ nastrčen další „Překupník“ – jehož jednatelem je neexistující osoba, nebo jen formálně dosazený nemajetný občan, přičemž tento stěžejní vykonavatel podvodu – nikoli jeho „mozek“ – po své nekalé misi často ze scény mizí (je nekontaktní, čelí mnoha exekucím či oddlužení). Proto se pro něj vžilo označení „Bílý kůň“, který obdobně jako v šachové hře příznačně přeskakuje právní bariéry. Má-li být daňový podvod a jeho hlavní aktéři před Finanční správou důkladněji skryti, zahrne se do něj vhodně před a za „Překupníka“ klidně i několik desítek nejrůznějších firem z více států, z nichž mnohé ani nemusejí o svém zneužití vědět, přičemž se předmět plnění a výše úplaty jednotlivých transakcí více nebo méně liší apod. Odtud vzešlo slangové označení – řetězový, kruhový, kolotočový nebo karuselový podvod.
V případě DPH tedy nevybraná daň není jen problémem chybějících daňových příjmů státu – jako je tomu například u daní z příjmů – ale přímým vážným ohrožením samotného státního rozpočtu. Můžeme si to připodobnit situaci v rodinném rozpočtu, kde je také značný rozdíl mezi tím, když živitel „pouze“ nedostane od zaměstnavatele mzdu, a mezi tím, že nedostane mzdu a navíc musí rodina platit splátky hypotéky nebo nájemné.
Zdrojem potíží je v prvém případě nepoctivý „Výrobce“ – resp. častěji „Překupník“ – neodvádějící svou DPH na výstupu, ve druhém pak zaměstnavatel nevyplácejí