Dne 22. 7. 2019 uplyne 10 let od schválení zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „daňový řád “). A jelikož je 10 let dlouhá doba, dává to již dostatek prostoru na bilancování. Otázka tak zní, jednalo se o úspěšný počin? Jsou zde důvody k oslavám? A měli by slavit spíše správci daně, nebo daňové subjekty?
Daňový řád slaví 10 let
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský
Položené otázky jsou činěny s nadsázkou. Nicméně zcela vystihují aktuální stav, v kterém se správa daní nachází. A můžeme-li u nadsázky ještě chvíli zůstat, tak aktuální správu daní lze popsat jako stav antagonistického konfliktu mezi správci daně na straně jedné a daňovými subjekty na straně druhé. Ten stav strmě gradoval v posledních několika letech. Daňový řád pak v tomto konfliktu plní roli hřiště, na kterém se veškeré souboje odehrávají. A ať už se boje mohou zdát sebezuřivější, je stále patrné, že si obě strany uvědomují význam postranních čar hřiště – co znamená jejich překročení. S jistou dávkou úlevy tak můžeme konstatovat, že se stále ještě pohybujeme na poli právního státu, kde dříve či později všichni musí respektovat zákon.
Jak tedy bylo nastíněno výše, daňový řád upravuje pravidla správy daní, která musí zejména správci daně při své činnosti respektovat. Jsou to tedy ony konflikty, které jsou prubířským kamenem jakéhokoliv procesního předpisu. Zejména v těchto dobách se ukazuje, jak dobře je procesní předpis napsán. Platí, že v ideálním případě je předmětem sporů toliko právo hmotné. Naopak, čím více je sporů o právo procesní, tím více lze polemizovat nad tím, jak je procesní předpis kvalitní a srozumitelný. A jak si tedy stojí daňový řád? Nu, nepředbíhejme.
Než přejdeme k hodnocení, pojďme si udělat srovnání daňového řádu s jeho předchůdcem. Jinými slovy pojďme se podívat na zásadní odlišnosti daňového řádu od předpisu předešlého, kterým byl zákon č.