Přerušení podnikání a nájmu z daňového hlediska

Vydáno: 15 minut čtení

V příspěvku si ukážeme daňové řešení situací, kdy se poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti zdaňovanými dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), nebo poplatník s příjmy z nájmu zdaňovanými dle § 9 ZDP rozhodne krátkodobě nebo dlouhodobě přerušit tuto činnost.

Přerušení podnikání a nájmu z daňového hlediska
Ing.
Ivan
Macháček
 
Přerušení podnikání u fyzické osoby
Poplatník daně z příjmů fyzických osob může přerušit svou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP, krátkodobě nebo dlouhodobě.
Z hlediska daňového řešení je rozhodující, zda přerušené podnikání je obnoveno či neobnoveno do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP, přerušena.
Pokud podnikatel znovu zahájí přerušené podnikání do zákonného termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena, bude postupovat z hlediska sestavení daňového přiznání jako by k přerušení podnikání nedošlo.
Pokud však podnikatel přerušené podnikání nezahájí opět do zákonného termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena, bude poplatník postupovat stejným způsobem jako při ukončení podnikání. Stanoví to znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP, z něhož vyplývá, že
úpravu základu daně dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP musí provést i poplatník daně z příjmů fyzických osob, který v průběhu zdaňovacího období přeruší činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), a tuto činnost nezahájí opět do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období,
v němž byla činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, přerušena. Postup úpravy základu daně záleží na tom, zda poplatník vede účetnictví, vede daňovou evidenci