Příklady daňového řešení manažerského vozidla

Vydáno: 17 minut čtení

„Manažerským vozidlem“ rozumíme bezplatné poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatele jeho zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely. Této možnosti mohou využít fyzické osoby, které mají příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a jsou považovány podle § 6 odst. 2 ZDP za zaměstnance. Daňové řešení tohoto benefitu na straně zaměstnance vyplývá ze znění § 6 odst. 6 ZDP a na straně zaměstnavatele ze znění § 24 odst. 2 ZDP .

Příklady daňového řešení manažerského vozidla
Ing.
Ivan
Macháček
 
Základní principy poskytnutí služebního vozidla k soukromým účelům
K základním principům bezplatného poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatelem pro služební i soukromé účely zaměstnance patří:
vozidlo může zaměstnanci poskytnout každý zaměstnavatel, ať se jedná o právnickou osobu nebo o fyzickou osobu – podnikatele,
poskytnout lze jakékoliv motorové vozidlo, a to jak vozidlo zahrnuté v obchodním majetku, tak vozidlo pořízené zaměstnavatelem formou nájmu dopravního prostředku (operativního leasingu) nebo pořízené v rámci finančního leasingu,
bezplatné používání poskytnutého služebního vozidla pro soukromé účely nemá charakter smlouvy o výpůjčce dle § 2193 až 2200 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a s ohledem na bezplatnost poskytnutí vozidla nemá ani charakter nájmu dopravního prostředku dle § 2321 až 2325 OZ,
zaměstnanec může používat služební vozidlo i pro soukromé účely na základě smluvního vztahu uzavřeného mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,
o použití služebního vozidla pro svou soukromou potřebu rozhoduje zaměstnanec, k jednotlivým soukromým jízdám není třeba žádného souhlasu zaměstnavatele; nejčastěji využívá zaměstnanec vozidlo k cestám do zaměstnání, na dovolenou, k víkendovým cestám za rekreací apod.
 
Daňové řešení manažerského vozidla u zaměstnance
Z § 6 odst. 6 ZDP vyplývá následující daňové řešení bezplatného poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatelem zaměstnanci pro služební i soukromé účely:
za příjem zaměstnance se považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozid
­
la (jedná se o nepeněžitý příjem)
,
nepeněžní příjem 1 % ze vstupní ceny se počítá ve stejné výši ze vstupní ceny, ať se jedná o zcela nové vozidlo, starší vozidlo, resp. vozidlo již zcela odepsané,
při výpočtu nepeněžního příjmu zaměstnance
nezávisí na skutečném rozsahu užívání vozidla pro služební a soukromé účely,
směrodatná je skutečnost poskytnutí možnosti využívání vozidla pro soukromé účely (výše 1 % z pořizovací ceny vozidla se připočte k základu daně pro stanovení měsíční zálohy na daň i v pří­padě, že vozidlo je poskytnuto až poslední den v měsíci); to znamená, že v daném případě není rozhodující skutečnost, zda je toto vozidlo zaměstnancem pro soukromé účely v daném kalendářním měsíci skutečně použito, a pro účely zdanění u zaměstnance zaměstnavatel tuto skutečnost nezkoumá,
poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely bezplatně motorové vozidlo, které má najaté (operativní leasing) nebo pořízené na finanční leasing,
vychází se pro stanovení nepeněžního příjmu zaměstnance ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka (pronajímatele), a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla;
v tomto případě je povinností zaměstnavatele zjistit si od leasingové společnosti (vlastníka, pronajímatele) výši vstupní ceny motorového vozidla evidované leasingovou společností (vlastníkem, pronajímatelem) a v případě daňové kontroly doložit správci daně tento doklad,
pokud ve vstupní ceně není zahrnu­ta DPH, pro účely výpočtu nepeněžního příjmu zaměstnance se vstupní cena o tuto daň zvýší,
poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce
postupně za sebou více motorových vozidel
k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla,
poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce
více motorových vozidel současně,
považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech poskytnutých motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely,
pokud je
jedno motorové vozidlo poskytnuto pro služební i soukromé účely více zaměstnancům,
je zdanitelným příjmem zaměstnance 1 % vstupní ceny vozidla měsíčně u každého ze zaměstnanců,
je-li částka, která se posuzuje jako nepeněžní příjem za­městnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla nižší než 1 000 Kč, považuje se
za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč,
vstupní cenou vozidla pro účely stanovení nepeněžního příjmu zaměstnance se rozumí vstupní cena uvedená v § 29 odst. 1 až 9 ZDP,
nepeněžní příjem zaměstnance ve výši 1 % vstupní ceny motorového vozidla se
zahrnuje do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění,
a spolu s povinným pojištěním, které hradí zaměstnavatel z tohoto příjmu, se přičítá k zdanitelné mzdě zaměstnance při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze superhrubé mzdy,
náklady na spotřebované pohonné hmoty pro soukromé účely si hradí zaměstnanec a nejsou daňově uz
­
natelné u zaměstnavatele.
Pokud by však zaměstnanec náklady na spotřebované pohonné hmoty pro soukromé účely neuhradil a zaměstnavatel by považoval jejich úhradu zaměstnavatelem za poskytnutý benefit, muselo by dojít ke zdanění tohoto nepeněžního příjmu u zaměstnance formou zdanění ze superhrubé mzdy včetně zahrnutí do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
 
Daňové řešení manažerského vozidla u zaměstnavatele
Postupem zaměstnavatele z hlediska možného uplatnění nákladů na provoz služebního vozidla poskytnutého k bezplatnému využívání zaměstnancem i pro soukromé účely se zabývá bod 26 pokynu GFŘ č. D-22 k § 24 odst. 2 ZDP:
„Při využívání motorového vozidla,
které je zahrnuto v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu,
jak pro služební, tak i pro soukromé účely zaměstnanců,
a u kterého proto nemůže být uplatněn paušální výdaj na dopravu
, se neuplatňuje režim poměrné výše výdajů,
např. podle § 28 odst. 6 ZDP, neboť tento režim není uplatňován ani pro poměrnou výši pořizovací ceny motorového vozidla zahrnované podle § 6 odst. 6 ZDP do základu daně zaměstnance (společníka), která rovněž není závislá na skutečném fyzickém opotřebení, resp. na počtu ujetých kilometrů. Přitom výdaje za pohonné hmoty jsou daňovým výdajem pouze při použití vozidla pro služební účely.“
Z výše uvedeného vyplývá, že odpisy, náklady na opravy a udržování vozidla, silniční daň, pojištění odpovědnosti a havarijní pojištění, náklady na garážování vozidla apod. jsou u zaměstnavatele daňově uznatelné v plné výši a nedochází k jejich daňovému krácení v poměru ujetých kilometrů pro podnikatelské účely k celko­vému počtu ujetých kilometrů vč. soukromých jízd. Zaměstnavatel nemůže požadovat po zaměstnanci dílčí poměrnou úhradu za provedené opravy a údržbu vozidla z titulu bezplatného poskytnutí vozidla zaměstnanci k používání i pro soukromé účely.
Náklady na spotřebované pohonné hmoty pro soukromé účely si hradí zaměstnanec a nejsou daňově uznatelné u zaměstnavatele.
Pokud by však zaměstnanec náklady na spotřebované pohonné hmoty pro soukromé účely neuhradil a zaměstnavatel by považoval jejich úhradu zaměstnavatelem za benefit vycházející ze znění § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP, jednalo by se u zaměstnavatele o daňový náklad. Tento benefit by však musel být sjednán buď v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní nebo jiné smlouvě. Pokud by tato zaměstnanecká výhoda nebyla sjednána v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu, v pracovní nebo jiné smlouvě, a přesto by zaměstnavatel netrval na úhradě spotřebovaných PHM pro soukromé účely po zaměstnanci, pak by u zaměstnavatele nešlo o daňový náklad. V obou případech půjde o zdanitelný nepeněžní příjem zaměstnance.
Jakmile dojde k bezplatnému přenechání služebního vozidla zaměstnavatele jeho zaměstnancům i k využití pro soukromé účely, dochází k přenechání služebního vozidla k užívání jiné osobě a v tomto případě nemůže zaměstnavatel použít u tohoto „manažerského vozidla“ paušální výdaj na dopravu ve smyslu § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP.
 
Daňové řešení manažerského vozidla v příkladech
Příklad 1
Manažer společnosti má uzavřenou smlouvu na bezplatné poskytnutí služebního vozidla k soukromým účelům o vstupní ceně 680 000 Kč. Poplatník uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na manželku. Jiné příjmy nemá. Manažer má v roce 2019 měsíční příjmy ze závislé činnosti v rozmezí 115 000 až 128 000 Kč.
Uvedeme si zdanění manažera v roce 2019 pro maximální měsíční příjem 128 000 Kč. Pokud by manažer neměl k dispozici bezplatně poskytnuté manažerské vozidlo, nebylo by nutno i při nejvyšším dosaženém příjmu 128 000 Kč uplatnit solidární zvýšení daně. Protože je nutno k příjmům připočítat 1 % vstupní ceny poskytnutého vozidla, činí v tomto měsíci zdanitelný příjem 128 000 Kč + 6 800 Kč = 134 800 Kč. Zdanitelný měsíční příjem přesáhne hranici 130 796 Kč, a proto je nutno uplatnit v tomto měsíci solidární zvýšení daně dle § 16a ZDP.
Výpočet solidárního zvýšení daně u zálohy na daň z příjmů v tomto měsíci činí:
(134 800 Kč – 130 796 Kč) x 0,07 = 280,28 Kč.
Obdobně bude zaměstnavatel postupovat v dalších měsících dle výše hrubé mzdy zaměstnance. S ohledem na rozmezí příjmů od 115 000 Kč do 128 000 Kč lze předpokládat, že u zaměstnance nedojde k situaci, že by celkový příjem zaměstnance za rok 2019 přesáhl hranici 1 569 552 Kč pro uplatnění solidárního zvýšení daně, proto zaměstnanec nemusí podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 a může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daně za rok 2019, ve kterém rovněž uplatní slevu na dani na manželku.
Příklad 2
Zaměstnanec má od svého zaměstnavatele bezplatně poskytnutý osobní automobil k používání pro služební i soukromé účely, přičemž vstupní cena automo
­
bilu činí
49
0 000 Kč. V době od
17
.
5
. 201
9
do
7. 7.
201
9
má zaměstnanec poskytnuto neplacené volno za účelem návštěvy rodiny své
dcery
žijící
na Floridě
.
K příjmu ze závislé činnosti se připočítává nepeněžní příjem ve výši 4 900 Kč měsíčně. Po dobu nepřítomnosti v práci je stále nepeněžním příjmem zaměstnance, podléhající zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti, částka 4 900 Kč, i když po tuto dobu vozidlo k soukromým účelům není používáno.
Příklad 3
Podnikatel
-
OSVČ pořídil v rámci smlouvy o finančním leasingu osobní automobil, který v průběhu trvání leasingové smlouvy bezplatně poskytnul svému zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely. Pořizovací cena vozidla u leasingové společnosti činí 480 000 Kč vč. DPH, úhrnná hodnota nájemného dle leasingové smlouvy činí 550 000 Kč. Po ukončení leasingové smlouvy podnikatel vozidlo odkoupí za kupní cenu 1 000 Kč.
U zaměstnance, kterému je bezplatně poskytnuto vozidlo pořízené formou finančního leasingu k používání i pro soukromé účely, je nepeněžním příjmem částka 4 800 Kč měsíčně, a to jak po dobu trvání finančního leasingu vozidla, tak po odkoupení automobilu za 1 000 Kč podnikatelem. Při stanovení výše nepeněžního příjmu se vychází ze vstupní ceny vozidla u leasingové společnosti a nikoliv z celkové hodnoty leasingové smlouvy.
Příklad 4
Manažer dceřiné společnosti má bezplatně poskytnuté služební vozidlo k používání pro služební i soukromé účely. Vstupní cena automobilu činí 650 000 Kč. Od 8. 4. 2019 je zaměstnanec firmou vyslán na tříměsíční stáž do Velké Británie k mateřské společnosti.
Pokud není smlouva o bezplatném poskytnutí služebního vozidla k používání i pro soukromé účely ukončena před nástupem na stáž, je nepeněžním příjmem zaměstnance v měsících duben až červenec 2019 nadále částka 6 500 Kč, i když vozidlo zaměstnanec nevyužívá.
Příklad 5
Zaměstnanec má bezplatně poskytnuto služební vozidlo k používání pro služební i soukromé účely. Z důvodu havárie vozidla je toto předáno do autoservisu, doba opravy přesahuje 2 měsíce. Autoservis po dobu opravy poskytne náhradní vozidlo, které je předáno k používání zaměstnanci.
Nepeněžním příjmem zaměstnance je částka 1 % vstupní ceny vozidla. V případě poskytnutí náhradního vozidla po dobu opravy vozidla v autoservisu je nutno stanovit nepeněžní příjem zaměstnance ze vstupní ceny náhradního vozidla. Zaměstnavatel proto musí zjistit v autoservisu vstupní cenu vozidla a z této vycházet po dobu používání náhradního vozidla při výpočtu zdanitelného příjmu zaměstnance.
Příklad 6
Manažer společnosti má bezplatně poskytnuto služební vozidlo o vstupní ceně 490 000 Kč k používání pro služební i soukromé účely. Společnost současně hradí manažerovi veškeré výdaje za pohonné hmoty, tedy nejen na pracovní cesty pro služební účely, ale i na jeho soukromé cesty poskytnutým vozidlem.
Nepeněžním příjmem zaměstnance je částka 4 900 Kč měsíčně, která vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Nepeněžním příjmem zaměstnance je rovněž částka za spotřebované pohonné hmoty na soukromé cesty, která podléhá zdanění daní z příjmu ze závislé činnosti a také vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel pak musí o hodnotu spotřebovaných PHM na cesty poskytnutým vozidlem pro soukromé účely zaměstnance snížit daňově uznatelné náklady.
V případě, že úhrada výdajů za pohonné hmoty zaměstnavatelem při použití poskytnutého vozidla zaměstnancem pro soukromé účely je sjednána buď v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě ve smyslu § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP, pak by přicházelo v úvahu zahrnutí těchto výdajů za PHM zaměstnavatelem do jeho daňově uznatelných výdajů.
Příklad 7
Manažer firmy má bezplatně poskytnuté vozidlo k používání pro služební i soukromé účely v pořizovací ceně 650 000 Kč, a to od počátku dubna 2019 (k zakoupení vozidla došlo v lednu 2019). Před předáním vozidla manažerovi byla na vozidle zabudována klimatizace za 48 200 Kč. V průběhu roku 2020 je na vozidle zabudováno střešní okénko za 22 500 Kč a defend-lock za 12 400 Kč – ceny jsou uvedeny vč. DPH.
V roce 2019 jde o technické zhodnocení provedené v 1. roce odpisování, které se přičte k pořizovací ceně automobilu. Nepeněžním příjmem zaměstnance je od dubna 2019 částka 1 % z (650 000 Kč + 48 200 Kč), tedy částka 6 982 Kč měsíčně.
Provedené úpravy na vozidle v roce 2020 nepřevyšují částku 40 000 Kč, proto se nejedná o technické zhodnocení. Tyto úpravy nezvyšují hodnotu měsíčního nepeněžního příjmu zaměstnance, který i nadále zdaňuje jako nepeněžní příjem částku 6 982 Kč.
Příklad 8
Manažer firmy má od roku 2018 bezplatně poskytnuté vozidlo k používání pro služební i soukromé účely v pořizovací ceně 560 000 Kč. V průběhu roku 2019 je provedena na vozidle modernizace spočívající v zabudování klimatizace za 32 500 Kč (květen) a střešního okénka za 11 500 Kč (červenec) – ceny jsou uvedeny vč. DPH.
Nepeněžním příjmem zaměstnance je od poskytnutí vozidla částka 5 600 měsíčně. Počínaje měsícem červencem 2019 se jedná o technické zhodnocení na vozidle ve výši 44 000 Kč. Nepeněžní příjem zaměstnance činí za měsíce leden až červen roku 2019 stále 5 600 Kč měsíčně, od července se zvýší o 1 % z technického zhodnocení, tj. na částku 6 040 Kč.
Příklad 9
Manažer společnosti má od roku 2017 bezplatně poskytnut osobní automobil o vstupní ceně 1 100 000 Kč (vč. DPH) k používání pro služební i soukromé účely. V roce 2019 vozidlo společnost prodá do autobazaru a zpětně jej odkoupí za cenu 550 000 Kč (vč. DPH) a následně bezplatně poskytne toto vozidlo zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely.
Příslušná operace je jednoznačně uskutečněna za účelem snížení nepeněžního příjmu ve výši 1 % ze vstupní ceny vozidla u zaměstnance, přesto není v rozporu se ZDP. V našem případě dojde k následujícím úsporám u zaměstnance:
snížení základu daně 5 500 Kč + 5 500 Kč x 0,34 = 7 370 Kč,
snížení měsíční zálohy na daň 7 400 Kč x 0,15 = 1 110 Kč,
snížení odvodu měsíčního pojistného zaměstnancem 5 500 Kč x 0,11 = 605 Kč.
Rovněž dojde ke snížení odvodu měsíčního povinného pojistného na zdravotní a sociální pojištění u zaměstnavatele o 5 500 Kč x 0,34 = 1 870 Kč.
Příklad 10
Zaměstnanec firmy má bezplatně od zaměstnavatele poskytnuto vozidlo k používání pro služební i soukromé účely o vstupní ceně 580 000 Kč. Dnem 31. 5. 2019 dojde k vrácení tohoto vozidla a k převzetí nového luxusnějšího vozidla za stejných smluvních podmínek, přičemž vstupní cena tohoto nového vozidla činí 860 000 Kč.
V daném případě je u zaměstnance zdaněn nepeněžní příjem za měsíc květen 2019 ve výši 8 600 Kč, přestože k převzetí nového vozidla dojde až poslední den v měsíci. Pokud by došlo k výměně vozidla o den později, tedy až 1. 6. 2019, ušetřil by zaměstnanec za měsíc květen na dani z příjmů částku:
navýšení základu daně 2 800 Kč + 2 800 Kč x 0,34 = 3 752 Kč,
navýšení zálohy na daň za měsíc květen 3 800 Kč x 0,15 = 570 Kč.
Rovněž by zaměstnanec ušetřil na pojistném za měsíc květen 2 800 Kč x 0,11 = 308 Kč a zaměstnavatel na povinném pojistném částku 2 800 Kč x 0,34 = 952 Kč.
Příklad 11
Zaměstnavatel pronajímá služební vozidlo svému zaměstnanci k soukromým účelům za symbolické nájemné. Nájem služebního vozidla přichází v úvahu pouze pro jednorázové a krátkodobé použití – např. odvoz věcí, dovolená, stěhování apod.
Při těchto jednorázových použitích služebního vozidla pro soukromé účely za úplatu je vhodné stanovit nájemné ve výši ceny obvyklé dle § 6 odst. 3 ZDP. V případě, že má zaměstnanec poskytnuto služební vozidlo k dlouhodobějšímu použití, je nutno postupovat dle § 6 odst. 6 ZDP a uzavřít smlouvu o bezplatném poskytnutí vozidla k používání pro služební i soukromé účely se zdaněním nepeněžního příjmu ve výši 1 % vstupní ceny vozidla.
Příklad 12
Zaměstnavatel poskytne svému zaměstnanci od března 201
9
k bezplatnému používání pro služební i soukromé účely osobní automobil, který je k datu uzavření smlouvy účetně i daňově zcela odepsaný. Vozidlo bylo ve firmě odpisováno po dobu 5 let ze vstupní ceny
51
0 000 Kč.
Přestože má vozidlo nulovou zůstatkovou hodnotu, bude nepeněžní příjem zaměstnance vycházet ze vstupní ceny vozidla. Počínaje měsícem březnem 2019 přichází u zaměstnance ke zdanění nepeněžní příjem ve výši 5 100 Kč za kalendářní měsíc.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.