Autorské honoráře - daňové a pojistné řešení v roce 2019

Vydáno: 23 minut čtení

V příspěvku si na příkladech ukážeme postup zdanění autorských honorářů zvláštní sazbou daně dle § 7 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a v daňovém přiznání jako příjmů ze samostatné činnosti. Rovněž se zmíníme o případech, kdy dochází ke zdanění autorských honorářů podle § 6 ZDP jako příjmů ze závislé činnosti a ke zdanění příjmů ze zděděných autorských práv podle § 10 ZDP .

Autorské honoráře – daňové a pojistné řešení v roce 2019
Ing.
Ivan
Macháček
1. Autorské právo dle autorského zákona
Vymezení autorského práva nalezneme v § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon).
Předmětem autorského práva
je literární dílo a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvalé nebo dočasné, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.
Dle znění § 2 odst. 2 autorského zákona se
za dílo považuje též počítačový program
, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným.
Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují podmínky podle § 2 odst. 1 nebo 2, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené.
Autorem je podle § 5 autorského zákona fyzická osoba,
která dílo vytvořila. Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.
Pokud
autor vytvoří dílo v rámci pracovněprávních vztahů,
postupuje se podle § 58 autorského zákona. Zde se stanoví, že není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu
(zaměstnanecké dílo).
Zaměstnavatel může právo výkonu postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje v případě převodu obchodního závodu.
Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor.
Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek poskytl licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.
Není-li sjednáno jinak,
má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu,
jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku.
Počítačové programy a databáze,