Dílo - 1. část

Vydáno: 25 minut čtení

V souvislosti s tzv. rozvojem průmyslu – průmyslovou revolucí 4.0 – lze očekávat rozvoj investic. Z tohoto důvodu se následující příspěvek snaží také orientovat na technologické dodávky, které by zde měly být rozhodující, i když se též věnujeme širší problematice. Tyto dodávky budou vyžadovat smluvní zabezpečení za pomoci smluvních typů občanského zákoníku, ale i za pomoci nepojmenovaných smluv. Začasté se však budou uzavírat smlouvy kupní a zejména i smlouvy o dílo.

Dílo – 1. část
prof. JUDr.
Karel
Marek
CSc.
 
Obecně
Důvodová zpráva zpracovaná k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), uvádí, že nová úprava díla (podle § 2586–2635 obč. zák.) má odstranit dualismus úpravy neobchodní a obchodní smlouvy o dílo. Za základ návrhu nové úpravy byla vzata úprava zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), s přihlédnutím k některým zahraničním úpravám, protože pojetí smlouvy o dílo v platném obč. zák. bylo poplatné jeho původní koncepci z roku 1964 (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) a vzoru občanského zákoníku z roku 1950 (zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník). V určitých směrech se přihlíží i k některým ustanovením někdejšího zákoníku mezinárodního obchodu [zákon č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním styku (dále jen „ZMO“)], jehož normativní konstrukce platný obch. zák. přejímal, ale které byly často formulovány přesněji a přehledněji ZMO.
I když došlo ke „sjednocení“ právní úpravy, je třeba si uvědomit, že pro vztahy mezi podnikateli se zásadně použijí obchodní zvyklosti před dispozitivními ustanoveními obč. zák. (pokud to smluvní ujednání nevyloučí).
Dílo je pojato standardně jako činnost (práce), přičemž práce jako plnění smlouvy o dílo se od práce poskytované zaměstnancem na základě pracovní smlouvy liší zejména tím, že podle smlouvy o dílo vykonává zhotovitel činnost samostatně, podle vlastního rozvrhu, s vlastními prostředky a na vlastní riziko, nepodléhaje zásadně ani soustavnému dozoru, ani řízení objednatele. K tomu je možno uvést, že je přitom celá řada případů, kdy je prováděn průběžně technický dozor objednatele (například ve výstavbě).
Zhotovitel provádí dílo osobně nebo je nechává provést pod svým osobním vedením jen tehdy, je-li to zapotřebí vzhledem k jeho osobním vlastnostem nebo k povaze díla. Nejedná-li se o takový případ, může zhotovitel pověřit provedením nebo vedením díla jinou osobu, pak ale, již podle obecné úpravy závazkového práva, odpovídá za řádné plnění jako by dílo provedl sám.
Velmi často je k provedení díla potřebná součinnost zhotovitele v různých formách (dostavit se ke zkoušce šatů šitých na míru, předat věc k prove