Dohody o provedení práce a minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění

Vydáno: 11 minut čtení

Skutečnost, že se minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance zvýšila od 1. 1. 2018 na částku 12 200 Kč, poměrně zásadním způsobem ovlivnila placení pojistného zaměstnavatelem v případě sjednání tohoto pracovněprávního vztahu, jdoucího mimo pracovní poměr. Obdobně jako u pracovního poměru nebo u dohody o pracovní činnosti tak zaměstnavatelé již musejí i u této dohody (resp. v případě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) případně přihlížet k tomu, aby byl ve zdravotním pojištění dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, eventuálně jeho poměrná část.

Dohody o provedení práce a minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Pokud příjem na dohodu o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) převýší 10 000 Kč, pak zaměstnavatel jednak platí pojistné té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, jednak plní oznamovací povinnost, tedy osobu jako zaměstnance přihlašuje u zdravotní pojišťovny. V případě dohody o provedení práce (a také dohody o pracovní činnosti) se zaměstnanec přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal pro zaměstnavatele vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána. Takže pokud je dohoda o provedení práce sjednána od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, přičemž zaměstnanec poprvé pracoval dne 2. 1. 2018 a naposledy bude pracovat třeba dne 28. 12. 2018, použije zaměstnavatel kódy „P“ k datu 2. 1. a „O“ k datu 31. 12. za podmínky, že příjem v lednu i prosinci 2018 převýší 10 000 Kč. Kdyby v průběhu takto trvající dohody o provedení práce příjem v některém z měsíců poklesl na částku 10 000 Kč nebo nižší, byla by osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena.