Odklad termínu podání přiznání k daním z příjmů

Vydáno: 35 minut čtení

I když se v tomto příspěvku zaměřujeme speciálně na přiznání k daním z příjmů – osob fyzických nebo právnických – tak jelikož jde o doménu převážně procesního daňového práva, jsou uvedená pravidla v mnohém uplatnitelná i u jiných daní. Asi každý z čtenářů již někdy listoval značně obsáhlým hmotně-právním zákonem č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), který ale kupodivu neobsahuje tak základní informaci, jako do kdy je potřeba podat daňové přiznání. Pro odpověď na tuto otázku je potřeba vyhledat obecný procesní daňový zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “).

Odklad termínu podání přiznání k daním z příjmů
Ing.
Martin
Děrgel
Tvrzení
versus
přiznání
Daňový řád vedle obecně obtížně srozumitelné „úřední mluvy“ a bezpočtu užívaných odborných termínů oplývá také legislativními zkratkami. Našeho tématu se týká především pojem „tvrzení“, v kterém náhodný čtenář – poplatník sotva odtuší, že zahrnuje rovněž jeho hledané „daňové přiznání“. A nejen to,
legislativní zkratka „tvrzení“
dle § 1 odst. 3 DŘ
zahrnuje
tři typy daňových tiskopisů:
daňové přiznání
(včetně kýžených daňových přiznání k daním z příjmů),
hlášení
(na poli daní z příjmů např. hlášení plátce o zdanění určitých příjmů nerezidenta) a
vyúčtování
(třeba každoroční „potěšení“ zaměstnavatelů o tom, jak zdaňovali zaměstnance).
Je třeba si uvědomit, že rozlišujeme
čtyři druhy daňových přiznání,
pro ilustraci zvolíme příklad daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob (DPPO) za zdaňovací období kalendářního roku 2017:
Nejčastěji jde o
řádné
– první přiznání za uplynulé zdaňovací období (v našem případě za kalendářní rok 2017), které je nutno podat ve stanovené lhůtě. Například může jít o daňové přiznání k DPPO za rok 2017 podané již 1. 3. 2018, ačkoli zákonná lhůta pro toto podání dotyčnému poplatníkovi skončí až 3. 4. 2018.
Opravné
– je druhé, případně další, přiznání podané ještě před uplynutím zákonné lhůty. V návaznosti na předešlou odrážku by mohlo jít o druhé přiznání k DPPO za rok 2017 podané 20. 3. 2018. V daňovém řízení se pak postupuje dle opravného přiznání a k předchozímu (řádnému či dřívějšímu opravnému) se nepřihlíží.
Dodatečné
– jde o „opravné“ přiznání podané až po uplynutí zákonné lhůty stanovené pro podání řádného přiznání. Navážeme-li na příklady uvedené výše, mohlo by jít o třetí daňové přiznání k DPPO za rok 2017 podané až 20. 8. 2018 poté, co poplatník 8. 8. 2018 zjistil chybu ve výpočtu daňových odpisů za rok 2017.
Opravné dodatečné
– druhé a další dodatečné přiznání podané před uplynutím zákonné „jedno až dvou měsíční“ lhůty pro podání dodatečných přiznání stanovené v § 141 odst. 1 DŘ:
„Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání (...).“
V řadě příkladů ad výše půjde o čtvrté přiznání za rok 2017 podané třeba 20. 9. 2018, když poplatník posléze v září 2018 zjistil, že kromě chybných odpisů – což opravil prvním dodatečným přiznáním 20. 8. – dále nesprávně zahrnul do daňových výdajů poskytnutý dar.
Podání
versus
doručení
Aby se daňové přiznání k dani z příjmů od poplatníka – nebo jeho zmocněnce pro tento procesní daňový úkon, kterým obvykle bývá advokát nebo daňový poradce – dostalo platně a účinně do sféry poznání správce daně, nemůže samozřejmě zůstat ležet na stole poplatníka (zmocněnce) nebo v jeho počítači. Je zapotřebí jej přesunout na stůl, resp. do počítače správce daně. Tomuto procesu se obecně říká
podání
, které definuje § 70 DŘ jako
„úkon osoby zúčastněné na správě daní směřující vůči správci daně“.
Opačné sdělování se provádí formou doručení, které velmi podrobně vymezuje § 39 a následující DŘ. Tuto procesní otázku není radno podceňovat, neboť pokud není přiznání podáno stanoveným způsobem, bude se v tom lepším případě jednat o vadu podání, kterou je případně možno napravit, v horším případě se podání považuje za neúčinné, a tedy „nebylo podáno“.
Daňový řád přitom předepisuje nejen základní nezbytné náležitosti podání – kdo jej činí, čeho se týká a co se navrhuje – ale rovněž jakou formou jej lze platně učinit. Naštěstí (prozatím) pro podání přiznání k daním z příjmů neplatí až tak přísná regulace jako pro DPH, kde už prakticky papírové přiznání není možné učinit, resp. je
a priori
považováno za neúčinné. I když je v případě obchodních korporací papírové přiznání k dani z příjm