Závazky ze smluv příkazního typu

Vydáno: 32 minut čtení

Problematikou závazků ze smluv příkazního typu se zabývá zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), v dílu 5, hlavy II, části čtvrté, konkrétně v § 2430 až 2520, které dále rozděluje do oddílů zabývajících se příkazem, zprostředkováním, komisí, zasílatelstvím a obchodním zastoupením. V příspěvku pro srovnání nechybí ani některá související ustanovení dřívější právní úpravy, která byla vymezena v zákoně č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen „starý občanský zákoník“), a zákoně č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník “). Oba tyto zákony byly zrušeny občanským zákoníkem.

Závazky ze smluv příkazního typu
Ing.
Libor
Novotný
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=9000.jpg
 
Příkaz
Důvodová zpráva k vládnímu návrhu na vydání občanského zákoníku (dále jen „důvodová zpráva“) uvádí, že osnova odstraňuje dosavadní neúčelnou duplicitu občanskoprávní příkazní smlouvy a obchodní smlouvy mandátní a zavádí jediný smluvní typ odpovídající standardnímu pojetí příkazní smlouvy.
Podle občanského zákoníku se
příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce,
přičemž příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti. Podle § 2431 občanského zákoníku platí, že pokud někdo obstarává určité záležitosti jako podnikatel, má povinnost, byl-li o obstarání takové záležitosti požádán, dát druhé straně bez zbytečného odkladu výslovně najevo, zda na sebe obstarání záležitosti bere nebo ne. Pokud tak neučiní, nahradí škodu tím způsobenou.
Občanský zákoník také určuje, že příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností a použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce.
Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas.
V případě, že příkazník obdrží od příkazce pokyn zřejmě nesprávný, upozorní ho na to a splní takový pokyn jen tehdy, když na něm příkazce trvá. Podle § 2434 občanského zákoníku příkazník provede příkaz osobně. Pokud svěří provedení příkazu jinému, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám. V případě, že příkazce dovolil, aby si ustanovil náhradníka, nebo byl-li tento nezbytně nutný, nahradí škodu, kterou způsobil chybnou volbou náhradníka.
Příkazník podle občanského zákoníku podá příkazci na jeho žádost zprávy o postupu plnění příkazu a převede na příkazce užitek z prováděného příkazu, přičemž po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování. Naproti tomu příkazce složí na žádost příkazníkovi zálohu k úhradě hotových výdajů a nahradí mu náklady účelně vynaložené při provádění příkazu, byť se výsledek nedostavil. Podle § 2437 občanského zákoníku příkazce nahradí příkazníkovi i tu škodu, která mu vznikla v souvislosti s plněním příkazu. V případě, že se příkazník zavázal provést příkaz bezplatně, nahradí mu příkazce škodu, kterou příkazník utrpěl při plnění příkazu náhodou. Příkazníkovi však nenáleží více, než by mu bylo náleželo jako obvyklá odměna, která byla ujednána.
Příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=9002.jpg
Vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, vystaví příkazce příkazníkovi včas plnou moc. Není-li plná moc ve smlouvě obsažena, nenahrazuje ji ujednané převzetí povinnosti příkazce jednat jménem příkazníka. To platí i v případě, že třetí osoba, se kterou příkazník právně jedná, o této povinnosti ví. Příkazník může příkaz vypovědět nejdříve ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena.
Vypoví-li příkazník příkaz před obstaráním záležitosti,
kterou byl zvlášť pověřen, nebo s jejímž obstaráním začal podle všeobecného pověření, nahradí škodu z toho vzešlou podle obecných ustanovení.
Závazek z příkazu zaniká smrtí příkazce i smrtí příkazníka.
To platí i tehdy, zanikne-li právnická osoba, aniž má právního nástupce. Při