Zákoník práce v kontextu zdravotního pojištění

Vydáno: 17 minut čtení

Zdravotní pojištění je navázáno na spoustu souvisejících právních předpisů. Jednou z důležitých norem je při plnění zákonných povinností zaměstnavatele a placení pojistného zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. V následujícím příspěvku se blíže podíváme na vybrané tematické okruhy, ve kterých zdravotní pojištění návazně vychází právě z právní úpravy stanovené zákoníkem práce .

Zákoník práce v kontextu zdravotního pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek dále uvedených. Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel:
přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a
odvádí pojistné podle zákona, tedy:
alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je v roce 2017 hodnota minimální mzdy ve výši 11 000 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), případně z jeho poměrné části podle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), například pokud je zaměstnanec nemocen, nebo
z částky nižší než povinné minimum – v takovém případě však musí mít zaměstnavatel vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a ten předloží i případné kontrole ze zdravotn