Tvorba daňových rezerv v roce 2017

Vydáno: 25 minut čtení

V následujícím příspěvku se zaměříme na tvorbu a čerpání jednotlivých druhů zákonných rezerv v roce 2017, přičemž vycházíme již ze znění novely zákona o daních z příjmů a zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů – zákon č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Podíváme se na obecné zásady pro tvorbu a čerpání rezerv a dále na zásady týkající se tvorby a čerpání rezerv na opravy hmotného majetku, při jejichž dodržení se stávají rezervy daňově uznatelnými výdaji poplatníka. Problematiku tvorby rezerv si ukážeme na konkrétních situacích pomocí názorných příkladů z praxe.

Tvorba daňových rezerv v roce 2017
Ing.
Ivan
Macháček
Z § 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), vyplývá, že výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pro zjištění základu daně jsou rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon [zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR“)], s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10 ZDP a s výjimkou rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle ZoR.
Mezi zákonné rezervy počítáme především rezervy na opravy hmotného majetku. Dalšími zákonnými rezervami vymezenými v ZoR jsou rezervy na pěstební činnost, ostatní rezervy (rezerva na odbahnění rybníka, rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, rezerva na vypořádání důlních škod) a speciální rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. 1. 2013. V § 5 a 6 ZoR jsou dále stanoveny podmínky pro tvorbu bankovních rezerv a rezerv v pojišťovnictví.
 
Obecné zásady pro tvorbu a čerpání rezerv
Pro rezervy vytvářené dle ZoR platí následující obecné zásady vymezené v § 3 a 4 ZoR:
Rezervy se uplatňují za zdaňovací období,
přičemž zdaňovacím obdobím se u právnických osob rozumí zdaňovací období vymezené v § 21a ZDP, pokud trvá nejméně 12 kalendářních měsíců, nebo pokud je kratší než 12 měsíců, ale začíná rozhodným dnem fúze nebo přechodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace; u fyzických osob se zdaňovacím obdobím rozumí kalendářní rok (§ 16b ZDP).
Poplatník je povinen v souvislosti s podáním daňového přiznání prověřit odůvodněnost tvorby rezerv a jejich skutečný stav porovnat s výší, kterou může uplatnit podle ZoR v základu daně z příjmů
(provedení inventarizace rezerv).
Tvorbu rezerv musí poplatník, který vede účetnictví, správně zaúčtovat a poplatník, který vede daňovou evidenci, musí tvorbu rezerv uvést v daňové evidenci
(zavedení evidenční karty tvorby a čerpání rezervy).
Tvorbu rezerv může uplatnit jako daňový výdaj (náklad) i po