Vliv zvyšování limitu pro solidární zvýšení daně na daňové a pojistné zatížení OSVČ

Vydáno: 18 minut čtení

V následujícím příspěvku si shrneme principy uplatnění solidárního zvýšení daně a uvedeme si vývoj limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení daně. Na příkladech si ukážeme, že přestože zvyšování limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení v důsledku růstu průměrné mzdy působí pozitivně na snižování daňového zatížení osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) s vysokým základem daně, v důsledku současného zvyšování maximálního vyměřovacího základu pro odvod podnikatele na sociální pojištění roste současně i výše odváděného pojistného. Výsledkem pak je růst souhrnného daňového a pojistného zatížení OSVČ v určitých případech. V závěru si ukážeme princip uplatnění solidárního zvýšení daně v případě souběhu ztrátového podnikání se závislou činností.

Vliv zvyšování limitu pro solidární zvýšení daně na daňové a pojistné zatížení OSVČ
Ing.
Ivan
Macháček
 
Principy uplatnění solidárního zvýšení daně
Solidární zvýšení daně se týká fyzických osob výlučně s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy ze samostatné činnosti. Limitní částka, od které se uplatní solidární zvýšení daně, se shoduje s maximálním vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální pojištění. Do této limitní částky se nezapočítávají příjmy z nájmu, z kapitálového majetku, ani ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP.
Solidární zvýšení daně činí dle § 16a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), 7 % z kladného rozdílu mezi:
a)
součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 (příjmy ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a
b)
48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb.“).
Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb. považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Pro rok 2017 se postupuje podle nařízení vlády č. 325/2016 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2017 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2017 a o zvýšení důchodů v roce 2017, ve kterém je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2015 ve výši 27 156 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0396, takže průměrná mzda za rok 2015 činí 28 232 Kč. Limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně v roce 2017 činí 48 x 28 232 Kč = 1 355 136 Kč.
Pokud součet příjmů dle