Odpočet na odborné vzdělávání

musí být zřízena podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zapsaná v rejstříku škol a školských zařízení nebo v případě veřejných, státních nebo soukromých vysokých škol působících podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“).

je

Zásadní informací je, co tvoří tento odpočet. Odpočet na podporu odborného vzdělávání činí součet odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání a odpočtu na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání.

Dále je důležité vymezit, co se rozumí odborným vzděláváním. Zjednodušeně je možné konstatovat, že za odborné vzdělávání lze považovat vzdělávací činnosti a obory, které explicitně vyjmenovává nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vzdělávací činnost v rámci akreditovaného studijního programu vysoké školy podle studijního plánu stanovenou formou studia dle § 44, § 45 a § 46 zákona o vysokých školách. Za odborné vzdělávání se z hlediska ZDP nepovažuje obecná příprava, pod kterou spadají základní školy, základní školy speciální a ze středních škol gymnázia. U těchto typů vzdělávání tedy není možné odpočet uplatnit.

na odborné vzdělávání je blíže vymezen v § 34g ZDP a činí 110 % nebo 50 % vstupní ceny majetku, a to podle rozsahu použití pro odborné vzdělávání. Pokud je majetek takto použit po více než 50 % doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích, činí odpočet 110 % vstupní ceny; pokud je to v rozsahu 30 % až 50 % doby jeho provozu, činí odpočet 50 % vstupní ceny. Podmínkou ovšem je, že se jedná o majetek, který je pořízen pro účely odborného vzdělávání. Odpočet vstupní ceny zařízení, které bude využíváno z méně než 30 % k výuce, uplatnit nelze.

Odpočet lze uplatnit u majetku, který byl pořízen úplatně nebo byl pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, ale také u majetku, který byl pořízen na finanční leasing. Do odpočtu nelze zahrnout vstupní cenu majetku, na který již byla využita jiná forma veřejné podpory.

Je zřejmé, že zásadní pro účely odpočtu bude prokázání odpovídající na stanovené účely. Pro účely prokázání doby provozu majetku a počtu uskutečněných hodin odpovídající vzdělávací činnosti je poplatník povinen vést třídní knihu nebo obdobnou evidenci obsahující průkazné údaje o poskytované vzdělávací činnosti a jejím průběhu.

Podle výkladu MF ČR se dobou provozu rozumí doba, po kterou je majetek využíván k produkčním činnostem, k činnostem zajišťujícím odborné vzdělávání či ke kombinaci těchto činností. Do doby provozu se nezapočítává odstávka. Odstávkou se rozumí údržba, diagnostika či oprava majetku, pokud tyto činnosti nejsou součástí odborného vzdělávání. Důležité také je, že pokud majetek není využíván u zaměstnavatele v období hlavních prázdnin pro odborné vzdělávání, nezapočítává se toto období do celkové evidované doby provozu pro účely výpočtu doby provozu majetku. Naopak, pro účely stanovení doby provozu majetku nelze akceptovat vyloučení dalších období, kdy výuka neprobíhá, tj. např. podzimní, vánoční, pololetní, jarní, velikonoční prázdniny, ředitelská volna. Zároveň není rozhodné, zda k pořízení majetku dojde po ukončení výuky nebo při obnovení výuky. Podmínky pro uplatnění odpočtu na podporu pořízení majetku pro odborné vzdělávání je přitom nutné dodržovat od období, ve kterém je majetek pořízen. V tomto smyslu se, bohužel, jednoznačně vyjádřilo k této problematice GFŘ.

Důležité je, jak bude situace řešena v případě, že použití majetku po stanovené období, tedy po dobu tří po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období. Stanovený podíl doby provozu je nutné dodržet v každém jednotlivém zdaňovacím období. Podíl využití majetku pro účely odborného vzdělávání musí poplatník stanovit v prvním období, a tento podíl následně musí dodržet. V případě, kdy poplatník v období pořízení, resp. přenechání podpořeného majetku do užívání určí vyšší procento využívání doby provozu pro účely odborného vzdělávání (více než 50 %) a poté v dalších zdaňovacích obdobích toto procento nedodrží, dojde k porušení podmínek pro uplatnění odpočtu a nastanou účinky podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 16. ZDP.

Podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 16. ZDP je poplatník povinen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o částku nebo její část uplatněnou v předchozích zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, jako odpočet na podporu odborného vzdělávání, pokud následně došlo k porušení podmínek pro jeho uplatnění, a to ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém k porušení došlo. Znamená to tedy, že v situaci, kdy bude uplatněn odpočet ve výši 110 %, ale v následujících zdaňovacích obdobích bude majetek využíván pro účely odborného vzdělávání v rozmezí 30–50 % doby provozu, bude základ daně zvýšen o odpovídající část uplatněného odpočtu. Pokud bude uplatněn odpočet ve výši 50 % a následně bude majetek využíván méně než z 30 % doby provozu, bude základ daně zvýšen o celý uplatněný odpočet.

je ale současně ve výši násobku 5 000 × počet hodin praktického vyučování, odborné praxe a vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy, uskutečněných na pracovišti poplatníka v období pořízení majetku. Podle výkladu MF ČR (Informace Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu k uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně z příjmů podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů č. MF-42363/2014/1501-1 ze dne 19. 5. 2014) se počtem hodin rozumí počet odučených hodin na pracovišti poplatníka vynásobený počtem žáků, resp. studentů (žákohodiny), a to za celé období, ve kterém byl majetek pořízen, resp. přenechán do užívání. Pro zjištění počtu žákohodin je nutné sledovat skutečný počet odučených hodin na každého žáka (resp. studenta) každý den. Počet žákohodin se stanoví podle třídní knihy nebo podle obdobné evidence, kde se zapisují údaje o docházce každého jednotlivého žáka nebo studenta. Pro účely zjištění limitu nelze do počtu hodin zahrnovat části hodin ani ty hodiny, které žák nebo student stráví např. u lékaře nebo z jiných důvodů mimo výuku na pracovišti poplatníka.

V § 34g odst. 4 a 5 ZDP je vymezeno, . Kromě toho, že se jedná o majetek, který je popsán ve smlouvě uzavřené mezi poplatníkem a právnickou osobou vykonávající činnost střední školy, vyšší odborné školy nebo vysoké školy o obsahu a rozsahu praktického vyučování, odborné praxe nebo vzdělávací činnosti, také současně platí, že se jedná

Odpočtem na podporu pořízení majetku lze podpořit pouze majetek, na jehož pořízení nebo pořizování nebyla ani z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů.

v rámci odborného vzdělávání je blíže vymezen v § 34h ZDP. Odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání představuje součin částky 200 Kč a počtu hodin uskutečněných v období na pracovišti poplatníka v rámci praktického vyučování, odborné praxe nebo vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy. I v tomto případě platí, že počtem hodin uskutečněných v období na pracovišti poplatníka se rozumí počet odučených hodin na pracovišti poplatníka, vynásobený počtem žáků, resp. studentů (žákohodiny).

Odpočet by měl kompenzovat náklady na odborný dohled a další omezení, které jsou s výskytem studentů na pracovišti spojena.

Je patrné, že zásadní je vymezení, co se rozumí pro účely tohoto odpočtu odborným vzděláváním. To je definováno, jak jsme uvedli výše, v § 34f odst. 2 ZDP. Podle jeho ustanovení se podpora vztahuje na praktickou výuku středních a vysokých škol s tím, že ji neomezuje na vybrané obory.

se tak pro účely uplatnění odpočtu na podporu odborného vzdělávání

Jak již bylo uvedeno, podmínkou uplatnění odpočtu je potom uzavření smlouvy mezi poplatníkem, a to jak právnickou, tak i fyzickou osobou, a střední nebo vyšší školou nebo vysokou školou, obsahu a rozsahu praktického vyučování nebo odborné praxe a o podmínkách pro jejich konání.

Pokud poplatník, který chce uplatňovat tento odpočet, je zároveň provozovatelem školského zařízení, je možné smlouvu nahradit prohlášením o odborném vzdělávání, jehož náležitosti jsou vymezeny v § 34f odst. 6 ZDP. V prohlášení musí být vymezen obsah a rozsah praktického vyučování nebo odborné praxe a podmínky jejího konání. Podmínkou je, že praktické vyučování nebo odborná praxe jsou vykonávány na pracovišti tohoto poplatníka, které slouží jinému druhu činnosti, která není činností školy a je jeho převažující činností. Za tímto účelem je nutné i správné posoudit, jak byl pořízen majetek a zda jsou tedy splněny podmínky pro uplatnění odpočtu. Majetek musí být pořízen pro účely pracoviště poplatníka, které slouží hlavnímu, převažujícímu druhu činnosti, jinému, než je činnost školy.

Co se týká samotného prohlášení, podle souhlasného stanoviska GFŘ ČR v rámci projednávaného příspěvku Koordinačního výboru prohlášení za období od 1. 1. 2015 poplatník učiní v průběhu zdaňovacího období před pořízením majetku, u kterého hodlá odpočet uplatnit. Stejně jako je možné smlouvu následně doplňovat formou dodatků v případě změny podmínek, lze následně doplňovat i prohlášení, a to až do konce období, ke kterému se prohlášení vztahuje.

Pro účely prokázání doby provozu majetku a počtu uskutečněných hodin praktického vyučování, odborné praxe a vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy je poplatník povinen obsahující průkazné údaje o poskytované vzdělávací činnosti a jejím průběhu.

Odpočet na podporu odborného vzdělávání lze uplatnit v období (zdaňovacím nebo období, za které se podává daňové přiznání) ve kterém vznikl. Pokud není možné tento odpočet odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty, lze jej odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikl. Je vhodné upozornit, že v takovém případě ale již ZDP nestanoví podmínku uplatnění odpočtu v nejbližším období, kdy je vykázán základ daně.

Podle výkladu MF ČR platí, že jestliže poplatník uplatní odpočet na podporu odborného vzdělávání a z důvodu následně podaného dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost je uplatněn odpočet nižší, je možné neuplatněnou část odpočtu převést do dalšího období, pokud neuplynula doba tří období bezprostředně následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém nárok na odpočet vznikl.

Tento možný souběh ZDP nijak nevylučuje ani neomezuje, je tak možné uplatnit oba odpočty současně v jednom zdaňovacím období. Stejně tak ZDP nestanoví pořadí uplatnění těchto odpočtů včetně odpočtu daňové ztráty, je tak opět na poplatníkovi, jaké pořadí uplatnění všech odpočtů podle § 34 ZDP zvolí. ZDP v tomto směru neobsahuje žádné omezení.

K uvedené problematice odpočtu na podporu odborného vzdělávání byla zveřejněna informace Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu k uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně z příjmů podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, MF-42363/2014/1501-1. Dále byla tato problematika předmětem jednání Koordinačního výboru KDP ČR a GFŘ ČR, konkrétně se jednalo o příspěvek 444/18.02.15 Uplatnění odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně v případě vlastního vzdělávacího zařízení.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 4/2021.