BSC - metoda vyvážených ukazatelů - I. Část

Vydáno: 24 minut čtení

Hodnocení ekonomické reality je často problém. Stejně jako i v jiných oborech se k tomu používají ukazatelé, v našem případě ukazatelé ekonomiky. Těch jsou stovky. Které z nich jsou vhodné, přiměřené a dostačující? Kdysi se uvádělo, že komplexním ukazatelem je zisk, zohledňuje na jedné straně vynaložené náklady, na straně druhé dosažené výnosy. Co je to však zisk? Je to matematický rozdíl mezi výnosy a náklady, tedy mezi právem na úhrady a povinností platit, tj. rozdíl mezi dvěma skupinami práv.

BSC – metoda vyvážených ukazatelů – I. Část
Ing.
Jana
Bellová,
Ph.D.,
Ing.
Jaroslav
Zlámal,
Ph.D.
Příklad 1
Mám si koupit akcie firmy A nebo B? Obě dosáhly za minulý rok zisk ve výši 1 mil. Kč. Je to asi jedno? Není. Firma A měla v minulosti taky 1 mil. Kč zisku, ale firma B měla 100 mil. Kč zisku – ta šla rapidně dolů. Tak to tedy ne, raději stabilitu, volím firmu A. Jenže firma B investovala vloni 200 mil. Kč do nové technologie a techniky, to je výborné, tak to raději zvolím firmu B. Ale tato firma nemá žádné objednávky. To je ale špatné, zvolím raději firmu A atd.
Je zřejmé, že každá nová informace, každý nový ukazatel, může diametrálně měnit naše posuzování a hodnocení. Kolik takovýchto ukazatelů potřebujeme znát, abychom se mohli správně rozhodnout? Začali jsme oním komplexním ukazatelem, tj. ziskem, což je navíc jenom matematický rozdíl, neříká například, jak je subjekt bohatý, či kolik má peněz a majetku.
Příklad 2
Představme si teoretickou, extrémní situaci. Poradce C poskytne subjektu D cennou radu a vystaví mu fakturu na 1 mil. Kč. Subjekt D je ovšem neplatič, je zapotřebí peníze dlouho vymáhat. Pokud je poradce právnickou osobou, například s. r. o., bude muset vést účetnictví a platit daň z příjmu právnických osob, ta činí 190 000 Kč. Připustíme-li (sice hypotetickou situaci), že poradce C nemá žádné náklady (
omnia mea mecum porto
, všechno své si nosím s sebou), pak má výnosy ve výši 1 mil. Kč, zisk rovněž ve výši 1 mil. Kč, ale nemá ani korunu. Na oněch 190 000 Kč si bude muset vypůjčit.
Subjekt D je ovšem také podnikatel a poskytne subjektu E službu fakturovanou ve výši 500 000 Kč, taky vede účetnictví, náklady má ve výši 1 mil. Kč (dluží subjektu C), výnosy má „pouze“ 500 000 Kč. Subjekt E je platič, řádně a včas fakturu uhradí. Subjekt D se tedy pojede v novém autě přiznat ke ztrátě 500 000 Kč, cestou bude míjet poradce C, který se půjde přiznat k zisku 1 mil. Kč a z vypůjčených peněz půjde pěšky uhradit daň z příjmu. Je to sice velmi
marginální
a extrémní ukázka rozdílu mezi matematickým rozdílem čili ziskem a penězi, ale umožňuje vidět onu diferenci mezi pojmem zisk a peníze, respektive bohatství.
V realitě je nutné vidět, že celkovou situaci ekonomického subjektu ukazuje účetní výkaz rozvaha čili bilance, a také „výsledovka“ čili výkaz zisků a ztrát. Peníze mohou být tedy v průběhu transformace přeměněny na několik desítek aktiv, stejně jako závazky do formy pasiv. Subjekt nemusí mít peníze, svůj majetek má v jiných aktivech. Z toho důvodu je také významnější pro posuzování tvorby a přeměny peněz účetní výkaz cash flow čili výkaz o peněžních tocích.
 
Ukazatelé jako odraz určité reality
Pokud budeme zobrazovat nějakou ekonomickou realitu, můžeme tak činit pomocí 2 základních způsobů:
pomocí kvalitativních čili verbálních, slovních ukazatelů (vyjádření, popisů) nebo