O ztráty na majetku, ať už se jedná o manka či škody, nikdo nestojí a děláme všechno pro to, aby nenastaly. Přesto se těmto „nechtěným“ nákladům pravděpodobně nelze důsledně vyhnout. Následující řádky věnujeme rozboru různých druhů mank a škod a jejich řešení z pohledu účetnictví, daně z příjmů a daně z přidané hodnoty.
Manka a škody z pohledu účetnictví, daně z příjmů a DPH v podmínkách roku 2020
Ing.
Ivana
Pilařová
Manka u podnikatelských subjektů
Manko v účetnictví
Povinnost inventarizace, její druhy, způsoby a doby provedení včetně náležitostí inventurních soupisů jakožto výstupů z tohoto procesu, stanoví zákon o účetnictví v ustanoveních § 29 a 30. Výsledkem inventarizace pak jsou zejména inventarizační rozdíly, kterými se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, a další účetně významná zjištění ohledně aktuálního stavu majetku (např. pro účely tvorby opravných položek, rezerv a odpisů). Pro účely tohoto příspěvku se zaměříme pouze na inventarizační rozdíly, které podle charakteru rozdílu nazýváme mankem či přebytkem. Oporou pro postup zaúčtování inventurních rozdílů je ČÚS 007 – Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob.
Základní zásadou je zaúčtování mank na účty provozních nákladů či výnosů. Pokud by došlo ke vzniku inventarizačních rozdílů ve finanční oblasti, pak použijeme účty finančních nákladů či výnosů.
Zaúčtování inventarizačních rozdílů způsobem A si ukážeme v následujícím přehledu:
| Popis účetního případu | MD/D |
| Manko do normy na materiálu (zboží) | 501/112, (504/132) |
| Manko nad normu na materiálu (zboží) | 549/112, (132) |
| Pohledávka za odpovědnou osobou (zaměstnancem) | 335/648 |
| Manko do normy na výrobcích | 583/123 |
| Manko nad normu na výrobcích | 549/123 |
| Manko na dlouhodobém hmotném majetku | 549/082 (ve výši zůstatkové ceny) |
| Následné vyřazení dlouhodobého majetku v pořizovací ceně | 082/022 |
| Manko na pokladně | 568/211 |
| Předpis manka odpovědné osobě (zaměstnanci) k úhradě | 335/668 |
Pokud účetní jednotka účtuje o zásobách způsobem B, je postup zaúčtování inventarizačních rozdílů poněkud odlišný. Odlišnosti vyplývají zejména ze skutečnosti, že se přijaté faktury za nakupované zásoby průběžně účtují přímo na nákladové účty skupiny 50 – Spotřebované nákupy.
Účtování zásob způsobem B nijak nesnižuje a nevylučuje význam a povinnost vedení skladové evidence. Pro ty, kteří toto považují za zbytečnost, je vhodné prostudovat
judikát
NSS 10 Afs 253/2019, kde se právě nevedení skladové evidence v restauraci stalo poplatníkovi osudným. | Popis účetního případu | MD/D |
| Manko na nakupovaných zásobách | 549/501, 504 |
| Manko na výrobcích | 549/123 |
Manko v zákonu o daních z příjmů
Nedílnou součástí řešení problematiky mank je také posouzení vzniklých nákladů a výnosů optikou zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění p. p. (dále jen „ZDP“). Základní zásadou pro stanovení základu daně je povinnost vycházet z účetního výsledku hospodaření, který poskytne účetnictví (§ 23 odst. 1, 2 a 10 ZDP). Z toho vyplývá, že předpisy mank k úhradě, které jsou zaúčtovány do výnosů, jsou součástí základu daně a jsou tedy zdanitelné.
Podstatně komplikovanější je posouzení vzniklých nákladů z titulu zaúčtování manka. Zákon o daních z příjmů pro své potřeby pojem „manko“ definuje, a to v § 25 odst. 2 ZDP takto:
„Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a manka se
nepovažují
technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.“
Z textu lze snadno dovodit nejen definici manka, ale i manka do normy, které pro účely ZDP není „mankem“, ale nákladem na vnitropodnikovou spotřebu, jehož daňová účinnost není zákonem o daních z příjmů nijak omezena. Manka do normy, nebo přesněji ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob, nejsou ani účetně vymezeny coby „manko“ (ČÚS č. 007, bod 2.2) a jsou tedy nákladem daňově účinným.
Daňová účinnost manka, které není mankem do normy, již omezena je, a to ustanovením § 25 odst. 1 písm. n) ZDP [s výjimkou § 24 odst. 2 písm. l) ZDP], kde je stanoveno, že daňově neúčinná jsou manka přesahující náhrady. Pojmem „náhrada“ je myšlena jak náhrada od pojišťovny, tak i od odpovědné osoby (zaměstnance), jiného viníka apod. Náhrada je zaúčtována do výnosů, přičemž výše výnosu je hranicí daňové účinnosti manka.
Fyzické osoby
vedoucí daňovou evidenci
také musí na vznik manka reagovat. O stavu zásob neúčtují, vedou ale skladovou evidenci. Pokud vznikne manko, které je z pohledu daně z příjmů daňově neúčinné, je potřeba o jeho výši buď:–
upravit základ daně v daňovém přiznání, a to zvýšením rozdílu mezi příjmy a výdaji na řádku 105 daňového přiznání včetně vyplnění tabulky E na straně 2 přílohy č. 2 daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nebo
–
o patřičnou částku snížit daňově účinné výdaje v peněžním deníku (tzv. evidence bez pohybu peněz), pokud používaný software podobné úpravy dovolí.
Manko na dlouhodobém majetku se v daňové evidenci samostatně neřeší, a pokud je daňová zůstatková cena daňově neúčinná, tak se v daňovém přiznání jako položka snižující rozdíl mezi příjmy a výdaji nepoužije.
Manka ve vztahu k dani z přidané hodnoty
Z pohledu DPH se na manka, která nejsou odpovídajícím způsobem doložená (viz dále), uplatňuje režim:
–
vyrovnání odpočtu
v případě vzniku nedoložených mank na krátkodobém majetku (jedná se zejména o zásoby) (§ 77 odst. 2 ZDPH), nebo–
úpravy odpočtu
v případě vzniku nedoložených mank na dlouhodobém majetku zjištěných ve lhůtě úpravy odpočtu (§ 78e ZDPH). Shrňme základní povinnosti režimu vyrovnání odpočtu a jeho aplikace na inventarizační rozdíly:
–
konkrétně se jedná o majetek, u kterého došlo ke zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, a to dnem, kdy se plátce o těchto skutečnostech
dozvěděl
nebo dozvědět měl a mohl; z toho je zcela zřejmé, že přebytku se tento režim netýká, naopak se týká mank, konkrétně pak mank nad normu,–
vyrovnání či úpravu odpočtu daně je nutné provést
z částky původně skutečně uplatněného odpočtu daně
, resp. částky daně uplatněné na vstupu, povinnost upravit či vyrovnat uplatněný odpočet daně vzniká nejpozději ke dni finálního dokončení inventarizace majetku. K této problematice je vydána velmi podrobná a rozsáhlá
informace GFŘ k vyrovnání a úpravě odpočtu,
čj. 55985/17/7100-20116-050485. V této informaci je možné dále podrobně zjistit:–
jak správně a průkazně doložit zničení, ztrátu a odcizení, abychom se vyhnuli vyrovnání (případně úpravě) odpočtu,
–
způsob provedení vyrovnání či úpravy odpočtu,
–
lhůtu, kdy tak máme učinit.
Příklad 1
Manka komplexně
Účetní jednotka se zabývá šitím oděvů na zakázku, prodejem prádla a punčoch. Dne 7. 1. 2021 byla dokončena fyzická inventura hlavního skladu materiálu v souvislosti s uzavřením účetního období roku 2020. Inventurní soupisy byly do 12. 1. 2021 porovnávány s účetními zůstatky, byla prováděna zákonem povolená
kompenzace
zaměnitelných rozdílů. Ke dni 2. 2. 2021 byla škodní komisí dořešena manka a způsoby jejich řešení, čímž byl proces inventarizace definitivně dokončen. Výsledky inventarizace skladu hlavního materiálu jsou následující:a)
Manko do normy na podšívkovině 2 000 Kč
Na druhu materiálu „podšívková látka“ je stanovena norma přirozených úbytků, neboť dochází před zpracováním k vyprání a následkem toho ke sražení této látky. Proto je stanovena na tyto „technologické“ ztráty norma, která byla v daném případě vyšší než skutečné manko.
b)
Manko nad normu – doložené (existence protokolu) 8 400 Kč
Jedná se o manko na zboží z dodávky luxusního prádla z Francie. Je pravděpodobné, že neopatrností či dokonce úmyslně (nelze prokázat důvod) došlo ke ztrátě této části zboží. Účetní jednotka 90 % účetní hodnoty bez DPH předepsala k náhradě zaměstnanci, který byl za svěřené hodnoty odpovědný. Zaměstnanec svoji nedbalost přiznává, dovolává se však také okolností, které mu převzetí úplné odpovědnosti ztěžují, proto požádal zaměstnavatele, zda by bylo možné zaplatit náhradu pouze v nižší výši (tj. zmíněných 90 %).
c)
Manko nad normu – nedoložené 12 000 Kč
Manko bylo vykázáno na látkách v šicí dílně. Zde však dochází ke střídání zaměstnanců i brigádníků a logicky nemůže dojít vždy k úplnému předání zásob. Není zřejmé, kam se látky ztratily a kdo je za ztrátu odpovědný.
Účtování ve variantě A
Rok 2020
| Popis účetního případu | Částka v Kč | MD/D |
| Manko do normy | 2 000 | 501/112 |
| Manko nad normu do výše náhrady | 7 560 | 549/112 (daňově účinný náklad) |
| Manko nad normu nad náhradu | 840 | 549.9/112 (daňově neúčinný náklad) |
| Předpis zaměstnanci k úhradě | 7 560 | 335/648 (zdanitelný výnos) |
| Manko nad normu bez náhrady | 12 000 | 549.9/132 (daňově neúčinný náklad) |
| DPH z nedolož. manka | neúčtováno, inventarizace byla dokončena v únoru 2021 |
Rok 2021
| Popis účetního případu | Částka v Kč | MD/D |
| Vyrovnání odpočtu z manka | 2 520 12 000 x 0.21 | 549.9/343 (daňově neúčinný náklad) |
Manko a) – jedná se o manko do normy (vnitropodnikovou spotřebu), které vyrovnání odpočtu nepodléhá
Manko b) – jedná se o doložené manko, které vyrovnání odpočtu nepodléhá
Manko c) – jedná se o nedoložené manko, které vyrovnání odpočtu podléhá v plné výši, částka je stanovena ve výši odpočtu, který byl u materiálu na vstupu uplatněn – tj. 21 % z 12 000 Kč.
Částka vyrovnání odpočtu byla stanovena v souladu s § 77 ZDPH z podkladů dokončené inventarizace dne 2. 2. 2021. Proto bude vyrovnání odpočtu zaúčtováno do února 2021 a zahrnuto do daňového přiznání k DPH za únor 2021 na řádek 45 záporným znaménkem. Daňová neúčinnost vyrovnání odpočtu z nedoloženého manka (v roce 2021) se odvíjí od závěru KOOV 514/24.01.18 – Daňová uznatelnost DPH z nedoložených mank.
Škody na majetku
Škody v účetnictví
Definici škody pro účely účetnictví stanoví § 28 vyhlášky 500/2002 Sb. jako
„fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin.“
Pokud se jedná o škodu, která náleží do provozního výsledku hospodaření, bude zaúčtovaná na účet 549-Manka a škody (ČÚS 019 – bod 3.6.8). Výjimečnější jsou škody na finančním majetku, které účtujeme na účet 569-Manka a škody na finančním majetku.
Obdobným způsobem zacházíme také s náhradami škod – nároky na náhradu škody zaúčtované na účet 549 se zaúčtují do výnosů na účet 648-Ostatní provozní výnosy (ČÚS 019 – bod 4.5.5), stejně tak náhrady škod na finančním majetku budou zachyceny do finančních výnosů na účet 668-Ostatní finanční výnosy.
Pokud by se jednalo o škodu (případně i o její náhradu), která je svým charakterem mimořádná, je vhodné zvolit buď samostatný syntetický účet, nebo analytický účet již existujícího syntetického účtu. Důvodem je požadavek § 39 odst. 1 písm. g) vyhlášky 500/2002 Sb. k zákonu o účetnictví pro podnikatele, ve znění p. p. (dále jen „vyhláška“). V příloze v účetní závěrce je totiž povinnost samostatně uvést
výši a povahu jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem
. Účetní předpisy nijak blíže nespecifikují pojem „mimořádnosti“, konkrétní definici tedy ponecháváme v kompetenci každé účetní jednotky. Definici užívanou pro tyto účely je vhodné uvést ve vnitřní účetní směrnici.Z výše uvedeného lze usoudit na poměrně jednoduchou a přehlednou situaci. Komplikace přinese kombinace účetního zachycení a daňového posouzení vzniklých nákladů a výnosů. Ne vše, co škodou nazýváme, je jako škoda účtováno.
Příklad 2
Škody v účetnictví
Provozovna rychlého občerstvení byla postižena vandalismem. Došlo k rozbití skleněné výplně výlohy a odcizení hotovosti ve výši 3 000 Kč, která přes noc zůstala v pokladně. Výloha byla znovu zasklena, náklady na opravu činily 44 000 Kč. Bylo zahájeno stíhání neznámého pachatele.
Způsob zaúčtování
| Popis účetního případu | Částka v Kč | MD/D |
| Odcizená hotovost | 3 000 | 569/211 škoda na finančním majetku |
| Zasklení výlohy | 44 000 | 511/321 oprava, která není škodou |
Vzhledem k tomu, že viník je dosud neznámý, není možné účtovat o pohledávce vzniklé z titulu náhrady škody. Pokud by se jednalo o škodu na výloze, která by byla pojištěná s 10% spoluúčastí a pojišťovna by své plnění poskytla přímo dodavateli opravy, jednalo by se o následující postup:
| Popis účetního případu | Částka v Kč | MD/D |
| Pojistná náhrada | 39 600 | 378/648 |
| Zasklení – oprava výlohy | 44 000 | 511/321 |
| Kompenzace | 39 600 | 321/378 |
| Doplatek | 4 400 | 321/221 |
DPH v režimu přenesení daňové povinnosti je věcí pojištěného.
Příklad 3
Živelní pohroma
Následkem vichřice a přívalového deště byl zatopen sklep, kde byla skladována mouka v pekárně. Náklady na opravu a vysušení sklepa činily 30 000 Kč, škoda na zásobách 12 000 Kč. Pojišťovna na základě pojistné smlouvy vyplatila 39 000 Kč.
Způsob zaúčtování
| Popis účetního případu | Částka v Kč | MD/D |
| Náklady na opravu a vysušení | 30 000 | 511.2/321 náklad mimořádného charakteru |
| Zničené zásoby mouky | 12 000 | 549.2/112 škoda mimořádného charakteru |
| Pojistná náhrada | 39 000 | 378/648.2 výnos mimořádného charakteru |
Účty 511.2, 549.2 a 648.2 jsou analytickými účty, které mají za úkol zachytit náklady a výnosy mimořádného charakteru. Živelní pohroma jistě do nákladů a výnosů mimořádného charakteru patří.
Škody pohledem zákona o daních z příjmů
Definice škody pro účely daně z příjmů
Stejně jako účetnictví i zákon o daních z příjmů má svoji definici škody, a to v § 25 odst. 2 ZDP. Škodou se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Škodou není také nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda. Pokud zákon o daních z příjmů upravuje daňovou účinnost škody, jedná se výhradně o škodu definovanou v § 25 odst. 2 ZDP.
V této definici jsou podstatné dvě skutečnosti, které je potřeba zdůraznit:
–
Pokud dojde k poškození majetku, který však není následkem tohoto poškození vyřazen, nejedná se ve smyslu zákona o daních z příjmů o škodu. Takové poškození může vyvolat vznik různých typů nákladů (tvorba účetní opravné položky, či vznik nákladů na opravu) i výnosů (poškození je pojištěné), ale nejedná se o škodu ve smyslu zákona o daních z příjmů.
–
Pokud dojde k poškození majetku, který není ve vlastnictví poplatníka, bude pravděpodobně nutné tuto újmu na majetku vlastníkovi nahradit. V účetnictví budeme účtovat o závazku a nákladu z titulu náhrady škody. Účetně škoda vznikne, nicméně z pohledu daně z příjmů se o škodu nejedná.
Posouzení daňové účinnosti škody a náhrady škody
Zákon o daních z příjmů upravuje náklad vzniklý z titulu škody v těchto ustanoveních:
1.
§ 24 odst. 2 písm. l) ZDP, kde se stanoví daňová účinnost škody:
–
vzniklé v důsledku živelních pohrom (ty jsou dále definovány v § 24 odst. 10 ZDP), nebo
–
způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem, nebo
–
jako zvýšených výdajů v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy; ty jsou pak dále definovány v pokynu GFŘ D-22 v části k § 24 odst. 2 bod 28, např. jako výdaje vzniklé v důsledku zákazu výroby, technologických postupů, používání přípravku či nařízení likvidace zvířat.
2.
§ 25 odst. 1 písm. n) ZDP, kde se stanoví daňová neúčinnost škody přesahující výši náhrady škody s výjimkou uvedenou v § 24 ZDP.
Pro případy likvidace stavebního díla následkem škody a jeho nahrazení novým stavebním dílem platí speciální postup uvedený v pokynu D-22 v části k § 24 odst. 2 bod 3.
Pokud se nejedná o škodu ve smyslu výše uvedené definice, logicky neplatí ani úprava daně z příjmů týkající se škod. Vyloučíme-li vznik škody, jedná se o náklady vzniklé například z titulu likvidace [§ 24 odst. 2 písm. b) bod 2 a § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP], nebo povinné náhrady vzniklé na základě jiných předpisů [§ 24 odst. 2 písm. p) ZDP].
Příklad 4
Společnost Stavba, s. r. o. (dále jen „Stavba“), má rozsáhlé zkušenosti se škodami všeho druhu. V průběhu roku 2020 došlo k následujícím událostem:
1.
Nákladní automobil převážející stavební hmoty ve vlastnictví Stavba byl poškozen dopravní nehodou. Viníkem dopravní nehody nebyl zaměstnanec společnosti, ale jiný účastník silničního provozu. Po havárii byl automobil nepojízdný, nicméně byl opraven (cena 40 000 Kč) a do provozu se vrátil. Oprava byla placena z pojistky viníka. K poškození nákladu nedošlo.
2.
Vibrační pěch ve vlastnictví Stavba je nefunkční, což mohlo být způsobeno jak běžným používáním, tak i špatným zacházením a zanedbáním údržby. Oprava stála 10 000 Kč.
3.
Zásoby pórobetonových cihel (pořizovací cena 60 000 Kč), které má Stavba uloženy v prostoru provádění zakázky, byly zničeny pádem stromu při vichřici. Vzhledem k tomu, že zásoby na stavbě musí být speciálně zabezpečeny, aby mohly být kryty pojistkou, je zřejmé, že s pojistnou náhradou bude problém. Pojišťovna tuto škodu způsobenou živelní pohromou potvrdila, ale pojistnou náhradu nevyplatila z důvodu nesplnění podmínek smlouvy.
4.
Na minibagru, který si Stavba jednorázově zapůjčila na zakázku, byla lehce poškozena kabina nárazem do překážky při couvání. Vina je jednoznačně na straně řidiče ze společnosti Stavby. Vlastník minibagru vyčíslil škodu na 7 000 Kč, jejíž náhradu požaduje po nájemci. Zaměstnanec Stavby je ve společnosti nováčkem, navíc brigádníkem, zaměstnavatel poklesek toleruje a po zaměstnanci nepožaduje žádnou finanční náhradu.
5.
Na rozpracované zakázce parkoval dobře zabezpečený pásový nakladač (účetní zůstatková cena 70 000 Kč, daňová zůstatková cena 50 000 Kč, pořizovací cena 250 000 Kč). I přesto však došlo k jeho odcizení. Policie po viníkovi pátrala, nicméně případ byl odložen s tím, že pachatel je neznámý. Pojišťovna odhadla hodnotu stroje a vyplatila pojistnou náhradu ve výši 47 000 Kč.
6.
Stavbyvedoucí podcenil přípravu zemních prací na budování základů. Bagrista omylem poškodil kabelové vedení. Vlastník vedení vyčíslil náhradu vzniklé škody ve výši 160 000 Kč. Odpovědnému zaměstnanci byla předepsána náhrada škody ve výši 60 000 Kč.
7.
Neopatrnou jízdou, navíc pod vlivem alkoholu, byl zcela zničen vysokozdvižný vozík ve skladu, který byl zakoupen jako nový v lednu 2020 za 290 000 Kč. Zaměstnanci byla předepsána maximální možná náhrada škody ve výši 88 000 Kč.
8.
Stavba se ocitá v i obrácené pozici – do jejich provozovny nacouval neopatrný řidič a poškodil roh domu. Stavba si škodu opravila svépomocí a po viníkovi požaduje 80 000 Kč.
9.
Již z roku 2017 Stavba eviduje pohledávku z titulu odcizeného nářadí bývalým zaměstnancem ve výši 45 000 Kč (splatná v květnu 2017). Dosud byla vymožena částka 10 000 Kč, poté zaměstnanec, pobírající podporu v nezaměstnanosti, přestal svůj dluh splácet. Stavba ke dni 31. 12. 2020 na pohledávku vytvořila 100% opravnou položku.
10.
Po prudkých červnových deštích došlo k zatečení do skladu a navlhnutí omítkových směsí, které Stavba zakoupila v březnu 2020 a uplatnila nárok na odpočet daně na vstupu. Zaměstnanec, který tento stav zjistil, naložil materiál do kontejneru se stavební sutí a nechal ho odvézt, aby bylo možné vysušit sklad. Nebyl sepsán protokol, není zajištěna fotodokumentace ani jiný důkaz o množství a druhu materiálu, neexistuje žádné potvrzení o živelní pohromě. Skladová cena zničeného materiálu činila 55 000 Kč, nikomu nebyla předepsána žádná náhrada škody.
Úkolem je stanovit, ve kterých případech vzniká škoda z pohledu účetnictví a z pohledu ZDP.
| Číslo | Popis účetního případu | MD/D | Tis. Kč | Pohled daně z příjmů | |
| 1. | Oprava | 511/379 | 40 | daňově účinný náklad | § 24 odst. 1 |
| Pojistná náhrada Kompenzace | 378/648 379/378 | 40 40 | zdanitelný výnos | § 23 odst. 1 | |
| 2. | Oprava pěchu | 511/321 | 10 | daňově účinný náklad | §24 odst. 1 |
| 3. | Škoda na cihlách | 549.2/112 | 60 | daňově účinný náklad | § 24 odst. 2 písm. l) |
| 4. | Poškozená kabina – náhrada škody… | 549/379 | 7 | daňově účinný náklad | § 24 odst. 2 písm. p) |
| 5. | Odcizený nakladač | 549/082 | 50 | DZC škoda neznámým pachatelem | § 24 odst. 2 písm. l) |
| Rozdíl vyšší účetní ZC | 549.9/082 | 20 | rozdíl vyšší účetní ZC | § 24 odst. 2 písm. l) se vztahuje jen na DZC | |
| Vyřazení | 082/022 | 250 | bez vlivu na základ daně | ||
| Pojistná náhrada | 378/648 | 47 | zdanitelný výnos | § 23 odst. 1 | |
| 6. | Poškozený kabel | 549/321 | 160 | daňově účinný náklad | § 24 odst. 2 písm. p) |
| Náhrada od zaměstnance | 335/648 | 60 | zdanitelný výnos | § 23 odst. 1 | |
| 7. | Škoda do výše náhrady | 549/082 | 88 | daňově účinný náklad | § 25 odst. 1 písm. n) |
| Škoda převyšující náhradu | 549.9/082 | 202 | daňově neúčinný náklad | § 25 odst. 1 písm. n) | |
| Vyřazení vozíku | 082//022 | 290 | bez vlivu na základ daně | ||
| Náhrada škody | 335/648 | 88 | zdanitelný výnos | § 23 odst. 1 | |
| 8 | Náhrada za škodu na budově | 378/648 | 80 | zdanitelný výnos | § 23 odst. 1 |
| 9. | Opravná položka k pohled. | 558/391 | 35 | daňově účinný náklad | |
| 10. | Škoda na materiálu | 549.9/112 | 55 | daňově neúčinný náklad | § 25 odst. 1 písm. n) |
K bodu 3
Škody z živelních pohrom jsou daňově účinné, a to bez ohledu na existenci a výši pojistné náhrady. Podmínkou daňové účinnosti živelní pohromy je doložení výše škody, a to buď posudkem pojišťovny (v případě, kdy je vlastník na tyto škody pojištěn), nebo posudkem soudního znalce.
K bodům 4 a 6
Případy nejsou škodou definovanou podle § 25 odst. 2 ZDP, pro posouzení daňové účinnosti je proto výše náhrady nepodstatná.
K bodu 8
Náklady na opravu vlastního majetku jsou zaúčtovány jako běžné náklady firmy (spotřeba materiálu, mzdy, odpisy) a jsou daňově účinné. Náhrada od viníka je zdanitelným výnosem.
K bodu 9
Pohledávka je způsobilá k tvorbě zákonné opravné položky ve 100% výši (je déle než 30 měsíců po splatnosti). Blíže je možné se s touto problematikou seznámit v závěru KOOV 429/06.16.14 Tvorba zákonných opravných položek u pohledávek z titulu náhrady škody.
Škody a jejich odraz na dani z přidané hodnoty
Stěžejní ustanovení, které nás nutí v případě škod řešit i dopady na dani z přidané hodnoty, je § 78e ZDPH v případě dlouhodobého majetku a § 77 odst. 2 písm. c) v případě krátkodobého majetku (zejména zásob). Podrobnosti aplikace tohoto ustanovení stanoví informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH při vyrovnání odpočtu daně dle § 77 odst. 2 písm. c) a úpravě odpočtu dle § 78e zákona o DPH čj. 55985/17/7100-20116-050485, a to konkrétně jeho 3. část.
Zásadní pro provedení úpravy odpočtu či vyrovnání odpočtu v souvislosti se škodou je skutečnost, zda se jedná o:
a)
řádně doložené zničení, ztrátu či odcizení, pak se úprava či vyrovnání odpočtu neprovádí, nebo
b)
škoda, která na dlouhodobém majetku či zásobách vznikla, není odpovídajícím způsobem doložena, pak se úprava či vyrovnání odpočtu povinně provádí.
Právě výše uvedená informace podrobně rozebírá způsoby doložení jednotlivých druhů živelních pohrom, ale i likvidace majetku. V případě živelních pohrom je nutné doložení této skutečnosti například povodňovou komisí, či vyšetřovatele požáru, nebo hydrometeorologického ústavu (v případě vichřice). U likvidace jsou pak předepsány náležitosti likvidačního protokolu pro případy likvidace ve vlastní režii či třetí osobou, při odcizení majetku, či jeho poškození třetí osobou je pro prokazatelné doložení potřebné potvrzení policie.
Úprava odpočtu
Povinnost provést úpravu odpočtu daně podle § 78e zákona o DPH se týká případů, kdy plátce nemůže důkazními prostředky řádně doložit, že došlo ke zničení, ztrátě či odcizení dlouhodobého majetku. Dlouhodobým majetkem se pro účely ZDPH rozumí § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH:
–
hmotný majetek podle § 26 odst. 2 ZDP, případně pořizovaný na finanční leasing,
–
daňově odpisovaný nehmotný majetek,
–
pozemek, nebo
–
technické zhodnocení hmotného či nehmotného majetku.
Vyrovnání odpočtu
Povinnost provést vyrovnání odpočtu daně podle § 77 odst. 2 písm. c) zákona o DPH se vztahuje na situace, kdy plátce nemůže důkazními prostředky řádně doložit, že došlo ke zničení, ztrátě či odcizení obchodního majetku jiného než dlouhodobého majetku. Tímto majetkem je zejména zboží, materiál, nedokončená výroba, polotovary a výrobky.
Do kategorie „materiál“ patří také tzv. drobný hmotný majetek [§ 9 odst. 1 písm. g) vyhlášky 500/2002 Sb.]. Vyrovnání odpočtu se na drobný hmotný majetek však vztahuje pouze v případě, pokud ještě nebyl vydán do používání.
Příklad 5
Společnost Stavba, plátce DPH, řeší škody (viz příklad 4) také z pohledu DPH:
Body 1 a 2
Oprava nákladního automobilu po dopravní nehodě a poškozeného vibračního pěchu – nejedná se o škodu, z oprav obou věcí uskutečněných plátcem vzniká nárok na odpočet DPH.
Bod 3
Zničení zásob cihel následkem živelní pohromy – jedná se o doloženou škodu, vyrovnání odpočtu se neprovádí.
Bod 4
Poškození pronajatého minibagru – jedná se o náhradu škody, která není předmětem DPH. Stejně tak není předmětem DPH ani předpis náhrady škody zaměstnanci.
Bod 5
Odcizený pásový nakladač – jedná se o doloženou škodu šetřenou policií, úprava odpočtu se neprovádí.
Bod 6
Jedná se o náhradu škody, která není předmětem DPH. Stejně tak není předmětem DPH ani předpis náhrady škody zaměstnanci.
Bod 7
Zaviněné zničení vysokozdvižného vozíku – nehoda byla šetřena referentem bezpečnosti práce, existuje fotodokumentace případu, jedná se o doloženou škodu, úprava odpočtu se neprovádí.
Bod 8
Přijatá náhrada škody za poškození vlastního majetku není předmětem DPH.
Bod 9
Opravná položka k pohledávce s DPH nesouvisí.
Bod 10
Z faktury na nákup zničených omítkových směsí bylo uplatněno DPH ve výši 11 550 Kč. Nedoložená škoda podléhá vyrovnání odpočtu, neboť tříletá lhůta od první možnosti uplatnění odpočtu při pořízení materiálu dosud neuplynula (§ 73 odst. 3 ZDPH), uplatněný odpočet je nutné vrátit v plné výši, ve které byl na vstupu uplatněn (řádek 45 se záporným znaménkem v daňovém přiznání k DPH za měsíc červen 2020). Základ daně se neuvádí, uvádí se pouze částka DPH ve výši 11 550 Kč.
Zaúčtování
Vyrovnání odpočtu z omítkových směsí na 549.9/112 v částce 11 550 Kč, jedná se o daňově neúčinný náklad.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 07-08/2020.