Tak jako v minulých měsících přicházíme i v tomto předjarním čase s novinkami ze světa účetnictví a daní. Navážeme na naše předchozí příspěvky, ve kterých jsme se věnovali novelizacím daňových zákonů a podíváme se na to, jak se posunul legislativní proces. Dále v příspěvku přiblížíme novou Interpretaci Národní účetní rady a zajímavé materiály z pera Finanční správy.
Legislativní novinky k 28. 2. 2020
Ing.
Jan
Brantl,
Brantl & Partners
Novelizace daňových zákonů
Quick fixes – sněmovní tisk č. 572
Navzdory povinnosti implementovat evropskou směrnici Rady (EU) 2018/1910 do zákona o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb.) tak, aby změny vstoupily v účinnost 1. 1. 2020, doposud nedošlo v legislativním procesu k žádnému posunu. Novela zákona je stále ve 2. čtení a je zařazena na pořad březnové schůze.
Vedle „rychlých záplat“ v systému daně z přidané hodnoty, sněmovní tisk dále obsahuje i novelizace dalších daňových předpisů. V této souvislosti bychom chtěli upozornit na velmi významnou změnu zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní (zákon č. 164/2013 Sb.), jež je vyvolána povinností transpozice směrnice Rady (EU) 2018/822 („směrnice DAC 6“). Cílem této úpravy je získání informací daňovými správami o schématech potenciálně agresivního daňového plánování a zabránění jejich implementace.
Daňový řád – sněmovní tisk č. 580
Velká novela daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) je aktuálně projednávána v Senátu, kam byla doručena v průběhu února po jejím schválení v Poslanecké sněmovně. Novela daňového řádu přináší tyto změny:
Online finanční úřad
Navrhované změny daňového řádu jsou podkladem pro zavedení portálu MOJE daně, který by měl sloužit k aktivní elektronické komunikaci s finanční správou. V zásadě se jedná o významné rozšíření stávající Daňové informační schránky. Nový portál by měl daňovým subjektům ulehčit podání elektronických daňových tvrzení s možností předvyplnění některých údajů z databáze správce daně. Zároveň by také měl sloužit i správci daně ke komunikaci s daňovými subjekty.
Prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání
Pokud bude daňové přiznání u daní, jejichž zdaňovací období činí 12 měsíců (daně z příjmů), podáno elektronicky, prodlužuje se lhůta pro jeho podání ze stávajících 3 měsíců na 4 měsíce. Nově tak bude možné daňová přiznání podávat lidově řečeno nikoli „do konce března“, ale až do „konce dubna“.
Úprava sankcí
Novela zákona také nově mění výpočet úroku z prodlení, kdy se přebírá úprava občanského zákoníku pro smluvní sankce. Úroky z prodlení se tedy budou odvíjet od příslušné výše reposazby České národní banky se zvýšením o 8 % p.a. Fakticky tak dojde ke snížení úroku z prodlení o 6 %.
Zrušení bezsankčního období
Negativní změnou pro daňové subjekty je zrušení tolerovaného období v případě úhrady daně do 4 pracovních dnů po uplynutí zákonné lhůty, kdy se nepředepisuje úrok z prodlení.
Záloha na daňový odpočet
Naopak pozitivní má být zavedení institutu „zálohy na daňový odpočet“. Novela počítá s možností vyplatit tu část nadměrného odpočtu, kterou správce daně při daňové kontrole nebo postupu k odstranění pochybností neprověřuje, nebo ji nehodlá prověřovat.
Zahájení daňové kontroly
K zahájení daňové kontroly již nebude zapotřebí osobní jednání, ale daňová kontrola bude zahájena doručením oznámení o zahájení daňové kontroly. Důvodem je snaha o zjednodušení procesu, který by měl přispět k zrychlení daňové kontroly.
Předpokládaná účinnost novely bude pravděpodobně 1. 6. 2020.
Nová
interpretace
Národní účetní radyNárodní účetní rada na svém zasedání dne 20. 1. 2020 schválila text nové
interpretace
I-40 „Vykazování nehmotných výsledků výzkumu a vývoje“. V současné době je k dispozici na webových stránkách www.nur.cz.Hlavní přínosy
interpretace
je možné spatřovat v následujících oblastech:–
Doposud chyběla definice výzkumu a vývoje z pohledu účetnictví. Stávající účetní předpisy tuto otázku neřeší.
Interpretace
tak nově tyto pojmy definuje. Zároveň tedy vymezuje, čím se výzkum z účetního pohledu odlišuje od vývoje.–
Stanovuje podmínky, za jakých je možno výsledky vlastního vývoje považovat za nehmotný majetek, který je vykazován v rozvaze účetní jednotky. Nezbytnou podmínkou pro aktivaci vlastního vývoje je skutečnost, že bude určen pro obchodování. V této souvislosti
interpretace
definuje, co se rozumí pojmem „vytvoření vlastní činností k obchodování“. Národní účetní rada chápe tento pojem mnohem šířeji, než jen pouhý „prodej“ výsledků vlastního vývoje. O nehmotný majetek se také bude jednat v případě, že vlastní vývoj povede k návrhu takových materiálů, zařízení, výrobků, postupů, systémů nebo služeb, které budou sloužit přímo k obchodní činnosti.–
Pokud jsou výsledky vývoje posouzeny jako nehmotný majetek vykázaný v rozvaze, odpisují se (účetně) po dobu jejich odhadované ekonomické použitelnosti. Zároveň také je nezbytné každoročně k datu účetní závěrky tuto kategorii majetku testovat na snížení hodnoty (impairment), což může vést k jednorázovému doodepsání majetku případně k tvorbě opravné položky.
Z webu Finanční správy
Informace k výzkumu a vývoji
Dne 12. 2. 2020 publikovala Finanční správa na svém webu (www.financnisprava.cz) „Informaci k podání Oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje dle § 34ba zákona o daních z příjmů“.
Podání výše uvedeného oznámení je novou povinností daňových subjektů uplatňující odčitatelnou položku na výzkum a vývoj, která vyplývá z loňské novely zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.). V zásadě se jedná o první krok daňového subjektu vůči správci daně v případě realizace konkrétního projektu výzkumu a vývoje, který je nutné učinit pro splnění podmínek pro následné uplatnění odpočtu.
Výše uvedená informace blíže komentuje právní úpravu odčitatelné položky z pohledu finanční správy se zaměřením na nezbytné oznámení záměru uplatnit náklady na výzkum a vývoj. Informace také obsahuje příklady, které ilustrují postup při uplatnění odčitatelné položky.
Metodický pokyn ke stálým provozovnám
Dne 17. 12. 2020 dále Finanční správa na svém webu zveřejnila rozsáhlý „Metodický pokyn k postupu při zdaňování příjmů daňových nerezidentů z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny. Metodický pokyn má následující obsah:
–
Vymezuje používané pojmy – stálá provozovna, odštěpný závod, organizační složka atp.
–
Definuje stálou provozovnu z hlediska zákona o daních z příjmů a smluv o zamezení dvojího zdanění.
–
Popisuje metody, které jsou využitelné pro stanovení základu daně stálé provozovny.
–
Shrnuje procesní povinnosti daňových nerezidentů, kterým v ČR vznikla stálá provozovna – registrace k daním, povinnost podávat daňová přiznání atp.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 03/2020.