Umění odejít aneb zánik účasti společníka v s. r. o.

Založit společnost s ručením omezeným je v podstatě jednoduchý úkon, který je navíc provázen entusiasmem. Člověk nebo skupina osob se nadchnout pro vytvoření určitého cíle, kterého chtějí dosáhnout pod střechou kapitálové obchodní společnosti, jenž je organizačně přívětivá, v dnešních podmínkách nenáročná administrativně i finančně, a tak není divu, že rok od roku společností s ručením omezeným přibývá. Vezmeme-li si startovací limit před deseti lety, tj. v roce 2009, bylo v České republice zaregistrováno 296 787 společností s ručením omezeným, tj. téměř 93 % kapitálových společností. Od té doby přirostlo více než 57 % s. r. o., v roce 2019 se očekává, že jich bude až 480 000 (viz tabulka č. 1).

	3. Q 2019	2018	2017	2016	2015	2014	2013	2012	2011	2010	2009
S. r. o.	476 675	465 920	449 360	425 744	405 410	385 979	366 432	348 334	332 987	316 429	296 787
A. s.	26 512	26 398	26 258	25 817	25 582	25 372	25 120	24 937	24 714	24 042	23 221
Celkem	503 187	492 318	475 618	451 561	430 992	411 351	391 552	373 271	357 701	340 471	320 008

Vyjdeme-li z průměrného počtu společníků v jedné společnosti s ručením omezeným, může se zánik účasti společníka týkat více než jednoho milionu fyzických nebo právnických osob.

Účast společníka ve společnosti s ručením omezeným je dán jeho podílem. Ten vyjadřuje práva a povinnosti společníka. Základem pro stanovení podílu a určení jeho velikosti a výše je dán vkladem. Ve smyslu občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) je podíl věcí, a od toho se odvíjí i nakládání s ním. Každý společník s ručením omezeným může mít i více podílů, a to i různých druhů. Druh podílu se určuje ve společenské smlouvě, přičemž může být standardní, jenž není cenným papírem, nemůže být tedy zhmotněn do kmenového listu. Společníci se ale mohou ve společenské smlouvě dohodnout na vydání kmenových listů, které vyjadřují podíly. V takovém případě se jedná o cenné papíry, a to zásadně cenné papíry v listinné podobě vydané na řad. Takovýto podíl (cenný papír) sice nemůže být přijat k obchodování na veřejném trhu, avšak zároveň nesmí být omezena nebo vyloučena jeho převoditelnost.

Na základě vložení peněžitých prostředků (peněžitý vklad) nebo penězi ocenitelného majetku (nepeněžitý vklad) získá společník podíl ve společnosti s ručením omezeným. Po dobu trvání obchodní ani po jejím zrušení nemá společník právo na vrácení předmětu vkladu. Výše podílu společníka se zapisuje do obchodního rejstříku, přičemž minimální výše vkladu jednoho společníka je 1 Kč. Pokud je vklad nepeněžitý, pro společnost s ručením omezeným jej ocení znalec vybraný ze seznamu soudních znalců a hodnota a druh tohoto vkladu se zapíše do společenské smlouvy a je součástí informací v obchodním rejstříku. Zatímco peněžitý vklad nemusí být splacen celý před zápisem společnosti do obchodního rejstříku (postačí, není-li určeno společenskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou jinak, alespoň 30 %), nepeněžitý vklad musí být splacen, tj. předán správci vkladu, před zápisem do obchodního rejstříku.

Obchodní podíl se může v průběhu života obchodní společnosti zvyšovat novými vklady společníků do společnosti s ručením omezeným. Ke zvýšení podílů dochází také při deklaratorním zvýšení základního kapitálu společnosti. Společníci se mohou ale na valné hromadě rozhodnout, zda zvýší dosavadní podíly, anebo vytvoří nové podíly. Společník může držet i více než jeden podíl.

Při příplatku společníků do společnosti s ručením omezeným se sice účtuje o změně účtu účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek, avšak nedochází k navýšení podílu společníka společnosti s ručením omezeným, ten je dán vazbou na základní .

Pokud společníci neomezí možnost danou zákonem o obchodních korporacích ve společenské smlouvě, může každý z nich převést na jiného společníka podíl bez souhlasu valné hromady. Na třetí osobu může společník převést bez souhlasu valné hromady podíl jen tehdy, nezakáže-li to společenská smlouva. Tento postup obvykle společníci ošetřují ve společenské smlouvě a dávají do valné hromady, protože je pro ně významné, jaký bude jejich nový partner, s nímž budou dále podnikat.

Převod podílu lze uskutečnit v podstatě ze dvou důvodů. Buď se jedná o prodej, anebo o darování. Protože je podíl věcí, obvykle se uzavírá buď smlouva o prodeji movité věci, anebo darovací smlouva. Nabyvatel podílu přistupuje ke společenské smlouvě a dosavadní vlastník podílu ručí společnosti za dluhy, které byly na nového společníka (nabyvatele) převedeny.

Při převodu podílu ať již formou prodeje nebo bezúplatně – darováním – se jedná o právní akt mezi dvěma společníky. Převod podílu tedy nemá finanční dopad na společnost s ručením omezeným. Nedochází k dopadu na její majetek. Projeví se záznamem na analytických účtech vedených podle jednotlivých společníků k účtu 411-Základní . Samozřejmě je nezbytné změnit záznam v obchodním rejstříku.

Prodávající společník musí řešit případně účetní a daňové důsledky. Pokud je právnickou osobou, vede podvojné účetnictví, převod podílu se projeví při předání jako finanční náklad (při prodeji bude účtováno na vrub účtu 561), nárok na zaplacení je finančním výnosem (účet 661). Daňově účinný náklad je do výše finančního výnosu získaného převodem podílu, pokud se nejedná o výnos, který je od daně osvobozený.

V případě prodávajícího společníka, jenž je fyzickou osobou, se pro účely daně z příjmů testuje, zda byl podíl pořízen z obchodního majetku a jak dlouho ho společník držel. Pokud byl podíl pořízen z obchodního majetku a podnikatelská činnost byla ukončena před méně než 5 lety, příjem podléhá zdanění. Jestliže podíl nebyl pořízen z obchodního majetku a prodej se uskutečnil v době kratší než 5 let, pak je příjem z prodeje předmětem daně z příjmů. Pokud podíl nebyl pořízen z obchodního majetku a prodej se uskutečnil v době delší než 5 let, příjem je osvobozen od daně z příjmů.

Složitá situace je v případě možného osvobození od daně z příjmu z převodu podílu, pokud se jedná o právnickou osobu. Příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti plynoucí zákonem o daních z příjmů vymezeným poplatníkům nebo společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, jsou od daně z příjmů osvobozeny. Mateřskou společností se rozumí obchodní , která má některou z forem uvedených v předpisech Evropské unie nebo formu družstva, od 1. 1. 2018 se jedná o svěřenský fond, rodinnou fundaci, obec, svazek obcí, nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, pokud v jejich obchodním majetku je nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě alespoň 10% podíl na základním kapitálu jiné obchodní . Osvobození příjmu lze uplatnit i v případě, není-li splněna podmínka 12 měsíců nepřetržitého trvání 10% podílu, avšak následně musí být tato podmínka nepřetržitého trvání splněna.

Osvobození příjmu z převodu podílu v s. r. o. lze uplatnit, pokud obchodní korporace:

Podmínkou osvobození právnické osoby od daně z příjmu při převodu podílu podle zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) je skutečnost, že příjemce příjmu je skutečný vlastník podílu. Je třeba zdůraznit, že výdajem, který se uplatňuje při převodu podílu, je vždy nabývací cena tohoto podílu stanovená podle zákona o daních z příjmů. Současně je třeba analyzovat výdaje mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti.

Osvobození příjmu z převodu podílu v s. r. o. nelze uplatnit, pokud dceřiná nebo mateřská společnost:

Vysvětlili jsme si, že podíl je věc. Pokud to společenská smlouva připouští, pak lze podíl zastavit. Valná hromada rozhoduje o zastavení obchodního podílu tehdy, pokud rozhoduje o převodu podílu. Na souhlas valné hromady se váže i podmínka, že pokud si společníci ve společenské smlouvě upravili, že mohou prodat podíl za určitých podmínek, pak musí být takové podmínky splněny i pro případ zastavení podílu. Společenská smlouva samozřejmě může také zastavení podílu zakázat nebo omezit.

V případě, kdy společnost s ručením omezeným emituje kmenové listy, pak zástavou mohou být tyto kmenové listy.

Okamžikem vzniku zástavního práva k podílu je zápis do obchodního rejstříku.

Zástavním právem se obvykle řeší splatnost závazku. Pokud tedy společník splní svůj závazek vůči osobě, které podíl zastavil, pak se mu podíl vrátí. V takovém případě dojde k výmazu zástavního práva v obchodním rejstříku.

Může však nastat situace, kdy dospěje pohledávka a dlužník ji neuhradí. V takovém případě má věřitel ve smyslu zákona o obchodních korporacích právo podíl prodat. Nepodaří-li se prodej, zastavený podíl přechází na věřitele. Tato skutečnost samozřejmě nemusí být vůbec ideální, zásadní je kvalita dané společnosti s ručením omezeným, zejména její finanční postavení, solventnost a going concern.

Účast společníka ve společnosti s ručením omezeným je dána jeho dobrovolným podepsáním společenské smlouvy, anebo zakládací listiny, kdy tyto dokumenty jsou veřejnými listinami, zveřejněnými v obchodním rejstříku. Zánik účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným může nastat jen tehdy, pokud to připouští zákon o obchodních korporacích.

Jen v případech, kdy to připouští zákon o obchodních korporacích, může společník vystoupit ze společnosti s ručením omezeným. Zásadní význam hraje také společenská smlouva. Společník může ze společnosti s ručením omezeným vystoupit, pokud není upraveno ve společenské smlouvě jinak, jestliže nesouhlasil s přijatým rozhodnutím valné hromady a na valné hromadě hlasoval proti:

Při zakládání společnosti s ručením omezeným sepisují společníci společenskou smlouvu, která mimo jiné obsahuje předmět podnikání nebo činnosti společnosti. Předmět podnikání nebo činnosti společnosti se dokládají živnostenským a jiným oprávněním, který takovou činnost vymezuje, a to co do obsahu, podmínek a rozsahu. Společnost s ručením omezeným může mít činnost svého podnikání nebo jinou činnost vymezenou více dokumenty, tj. může podnikat v řadě oblastí. Obvykle však jsou tyto činnosti stejnorodé, buď mají stejný, nebo podobný předmět činnosti, anebo tyto činnosti na sebe kontinuálně navazují. V praxi může nastat situace, kdy dojde k zásadní změně činnosti podnikání společnosti s ručením omezený z mnoha důvodů. V takovém případě nelze spravedlivě požadovat na jednotlivých společnících, aby podnikali v činnosti, která jim není blízká, nemají k ní kladný vztah, nemají pro ni předpoklady apod. Pokud v takovém případě dojde k hlasování na valné hromadě o změně převažující činnosti podnikání společnosti, je na společníkovi, aby zásadním způsobem vyjádřil svůj nesouhlas. Pokud tak učiní a hlasuje proti rozhodnutí valné hromady, o čemž je nezbytné pořídit záznam, pak může společník ze společnosti vystoupit.

Společnost s ručením omezeným může být založena na dobu neurčitou, na dobu určitou, anebo na dobu splnění určitého úkolu, určité činnosti. Pokud doba, na niž byla společnost založena, bude končit, může valná hromada hlasovat o prodloužení trvání společnosti s ručením omezeným. Společník, který nadále nechce setrvat v takové společnosti, má možnost hlasovat proti prodloužení trvání společnosti, o čemž je nezbytné pořídit záznam. V takovém případě může společník ze společnosti vystoupit.

Posílení vlastního kapitálu společnosti s ručením omezeným lze zakotvit již při jejím zakládání, anebo později, ve společenské smlouvě. Společenská smlouva může určit, že společnost může usnesením valné hromady společníkům uložit povinnost poskytnout peněžitý příplatek. Ve společenské smlouvě se v takovém případě určuje i výše, jakou příplatky ve svém souhrnu nesmí překročit. Společenská smlouva také určuje, zda a s jakými podíly je příplatek spojen. Pokud dojde na valné hromadě k hlasování o poskytnutí příplatku a společník nechce tuto příplatkovou povinnost plnit, má možnost hlasovat proti. O tom je nezbytné pořídit záznam a v takovém případě může společník ze společnosti vystoupit.

V takovém případě se podíl společníka, jehož účast zanikla, považuje za uvolněný podíl. Společnost s ručením omezeným je zmocněna podíl prodat za nejméně přiměřenou cenu, a to bez zbytečného odkladu. Předkupní právo mají ostatní společníci společnosti s ručením omezeným. Výtěžek z prodeje tvoří (po odečtení nákladů a započtení pohledávek) vypořádací podíl a společnost ho bez zbytečného odkladu vyplatí oprávněné osobě, případně uloží do úřední úschovy.

Může se stát, že se však uvolněný podíl společnosti nepodaří prodat do 3 měsíců. V takovém případě se výše vypořádacího podílu určí na základě výše vlastního kapitálu a společnost ho do jednoho měsíce od uplynutí tříměsíční lhůty vyplatí oprávněné osobě.

Jakmile dojde k vyplacení vypořádacího podílu v případě, kdy uvolněný podíl neodkoupil některý ze společníků, společnost uvolněný podíl rozdělí za protiplnění ve výši vyplaceného vypořádacího podílu na zbývající společníky poměrně podle jejich podílů. Není-li o tuto skutečnost zájem, společnost sníží základní o vklad společníka, jehož účast ve společnosti zanikla. Zásadní skutečností je, pokud by společnost s ručením omezeným tuto povinnost nesplnila, soud ji i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci.

Nejpraktičtější, bezproblémový, nenáročný způsob, jak ukončit účast společníka ve společnosti s ručením omezeným, je, když se společníci dohodnou. Dohoda o ukončení účasti společníka musí být veřejnou listinou, tzn., že podpisy všech společníků musí být úředně ověřené.

V případě uzavření dohody je obchodní společnost zmocněna prodat uvolněný podíl společníka, jehož účast končí, bez zbytečného odkladu za přiměřenou cenu a společníkovi vyplatit vypořádací podíl. Pokud se tato povinnost společnosti s ručením omezeným nepodaří splnit, nastává možnost vyplatit vypořádací podíl společníkovi vypočtený z vlastního kapitálu, rozdělit uvolněný podíl mezi zbylé společníky, anebo o něj snížit základní .

V praxi může nastat situace, kdy společník společnosti s ručením omezeným s ostatními nespolupracuje, je neznámého pobytu, nevěnuje se své činnosti, vykonává nekalé praktiky, poškozuje společnost, nesplatil včas vklad apod. V takovém případě se může společnost domáhat u soudu vyloučení společníka. Je nezbytné prokázat, že porušení jeho povinností je závažné, že byl vyzván, aby spolupracoval, a byl písemně upozorněn na možnost vyloučení.

Jakmile soud pravomocně rozhodne o vyloučení společnosti, opět je společnost zmocněna prodat uvolněný podíl společníka, jehož účast končí, bez zbytečného odkladu za přiměřenou cenu a společníkovi vyplatit vypořádací podíl. Vyčíslení vypořádacího podílu z vlastního kapitálu a snížení základního kapitálu platí obdobně.

Může se stát, že na společníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby pokračoval ve společnosti jako její společník. Ostatní společníci však nemají zájem s ním uzavřít dohodu o ukončení účasti společníka, což by bylo nejjednodušší. Pak nezbývá společníkovi než se obrátit na soud a navrhnout, aby zrušil jeho účast ve společnosti. O zrušení účasti společníka soudem ovšem nemůže požádat jediný společník společnosti s ručením omezeným.

Důsledky týkající se uvolněného podílu účastníka, jemuž byla účast zrušena soudem, jsou obdobné jako v předchozích případech.

Mezi další způsoby zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným patří především zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku společníka nebo zrušení konkursu proto, že majetek společníka je zcela nedostatečný. Účast společníka ve společnosti zaniká také pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení obchodního podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti.

I když se to zdá možná až , i v takovém případě má společník, jemuž zanikla účast ve společnosti s ručením omezeným z výše uvedených důvodů, nárok na vypořádací podíl.

Zánik účasti společníka – fyzické osoby nastává také jeho úmrtím. V takovém případě je nezbytné aplikovat dědické právo, neboť jak bylo uvedeno výše, obchodní podíl je věc. Dědický proces je upraven občanským zákoníkem. Této problematice se článek nevěnuje.

Zatímco statistiky dokládají počty zaniklých společností s ručením omezeným v jednotlivých letech, například v roce 2018 to bylo 12 629 společností, chybí informace o počtu zániku účasti společníků společností s ručením omezeným. Lze předpokládat, že tyto počty jsou mnohonásobné.

Při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným je jednoznačně nejvhodnějším způsobem uzavření dohody o ukončení účasti společníka. Je nezbytné si ale uvědomit, že takováto dohoda je veřejnou listinou se svými důsledky, tj. vyplacení vypořádacího podílu společníkovi. Výše vypořádacího podílu se odvíjí od toho, jak se podařilo společnosti jako zmocněnci výhodně prodat uvolněný podíl společníka. Odvozování výše vypořádacího podílu z vlastního kapitálu společnosti nemusí být pro společníka obvykle výhodné, neboť nebere v úvahu reálnou hodnotu majetku společnosti. To může být zásadní například u společností s ručením omezeným vlastnícím nemovitosti, neboť ty jsou v bilancích oceněny účetními hodnotami.

Snižování základního kapitálu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným nemusí hrát významnou roli, jako tomu bylo v dřívějších letech, neboť není v podstatě ohrožen limit základního kapitálu. To, že si zbývající společníci navýší své podíly ve výši podílu společníka, jemuž zanikla účast, má význam tehdy, když dojde k nerovnoměrnému navýšení podílů společníků. Stejný dopad má samozřejmě i skutečnost, pokud společnost jako zmocněnec prodá uvolněný podíl některému ze společníků. Pak se může významným způsobem změnit vliv společníků při hlasování na valné hromadě.

V každém případě je třeba si uvědomit, že zánik účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným nemusí být rychlý proces, zvláště když nedojde k dohodě mezi společníky a zejména pokud musí situaci řešit soud.

Mezi práva společníků společnosti s ručením omezeným patří nárok na vypořádací podíl. Ten vzniká ve všech případech zániku účasti společníka ve společnosti, s výjimkou převodu podílu, tj. prodeje a darování. S tímto právem společníka je spojena i povinnost podrobení vypořádacího podílu daní z příjmů. Jedná se však o situaci, kdy společnost s ručením omezeným je povinna daň vypočítat, srazit a odvést příslušnému finančnímu úřadu.

Použitá literatura: BŘEZINOVÁ, Hana; Pavel ŠTOHL: Účetní a daňová specifika společnosti s ručením omezeným 2020. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 4. vydání. S. 124. ISBN 978-80-7610-000-8

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 03/2020.